Kael & Dvojčata

Nechtěl jsem ještě aby odešla, ale když mě místo toho pozvala dál, překvapeně jsem se na ni podíval "jsi si jistá? Nechtěl bych otravovat." Když jsem ale viděl její úsměv věděl jsem, že chci jít a jakmile dodala, že dělá dobrý palačinky, jen jsem se zasmál "tak dobře, vyhrála si" a nechal se vtáhnout brankou do jejich zahrady a došel s Naomi až ke dveřím do domu. Byl jsem nervózní z toho, že bych měl poznat jejího bratra a ani sem si nechtěl představovat všechny úšklebky a poznámky, kterýma mě zahrne Ariana, ale dokud jsem byl s Naomi tohle všechno bylo vedlejší a tak jsem za ní vkročil do domu připraven na nejhorší.

Když se Naomi začala vyzouvat, také jsem si sundal boty a odložil je, pak Naomi zavolala, že je doma a vede sebou návštěvu přičemž jsem napůl čekal, že se na mě vrhne její bratr, ale když se nic nestalo podíval jsem se na Naomi, která se na mě otočila se slovy, že se nemusím bát, Arianu znám... a to byl právě ten problém, že jsem předem dokázal odhadnout čím se bude celý večer bavit... a jejich bratr není zlý, jen opatrný.
Pokud bude jejich bratr pouze přehnaně ochranářský a hodný, neviděl jsem až takový problém, víc jsem se bál reakcí její sestry. Když mě však Naomi rychle políbila než mě odvedla do dalšího pokoje, veškeré obavy byly pryč a já se za ní skoro vznášel. Když jsme vstoupili do pokoje, který musel být obývák, Ariana, která seděla na gauči a sledovala televizi houkla na Naomi, že je dost, že přišla jelikož je na řadě s večeří. Sotva se však otočila, její oči padli na mě a stalo se přesně to co jsem očekával, svůj úšklebek se ani nesnažila schovávat a hned vypálila první hravou poznámku a vypnula televizi, protože měla teď o zábavu postaráno. Naomi ke mě zašeptala, že si mám udělat pohodlí a Arianu mám ignorovat, ale to se lépe řeklo než dělalo. I teď když jsem se díval za odcházející Naomi jsem na sobě cítil její nadšený pohled jako by viděla novou hračku. Přišel jsem tedy k Ariane a sedl si vedle ní na gauč, při čemž jsem se na ní otočil a s milým úsměvem jsem jí řekl "i malý zatoulaný ptáček může sem tam klovnout" a lehce ji štípnul do boku. To už jsem měl taky hravý výraz a rozhodně jsem si neměl v plánu nechat líbit všechno co si Ariana usmyslí.

Na mou poznámku odpověděla svou vlastní, ale druhá půlka té poznámky nebyla myšlená jako hra, ikdyž se přitom stále culila. Chvilku jsem byl v pokušení jí na to říct něco ve smyslu ať si neplete vrabce s orlem, ale nepřišlo mi jako dobrý nápad začínat jakoukoli hádku a tak jsem se jí jen podíval do očí a řekl "kousnutí tak roztomilého štěňátka by nemuselo být tak hrozné" a pak o něco zvážněl a dodal "a co se tvé sestry týče, sám bych nastavil vlastní tělo jen aby se jí nic nestalo".
Pak jsem se rozhlédl po místnosti a řekl, že to tady mají pěkné... a mnohem větší než můj malý byteček. Když se k nám začala linout sladká vůně palačinek, zhluboka jsem se nadechl "voní to krásně, už mám hlad jako..." rošťácky jsem mrknul na Arianu "jako vlk" a zasmál jsem se.
Když se mě pak zeptala kde jsme byli, popsal jsem jí místa na kterých jsme byli, ikdyž jsem vynechal detaily toho co jsme tam dělali a když jsem uslyšel kroky, nedočkavě jsem se otočil a doufal, že to přichází Naomi.

Zvědavě jsem si poslechl co mi Ariana řekla o jejich domu a rodičích a trošku jsem sebou cuknul když se na mě zazubila s vlčími tesáky. S nimi už tak nádherně nevypadala, spíš jako démon než krásná dívka. Když jsem se ohlédl po zvuku kroků, vešla za námi do pokoje Naomi a společně se svou sestrou prostřeli. Byl to krásný pohled na Naomi se sepnutými vlasy, zašpiněnou zástěrou a podnosem plným jídla a tak když si sedla a Ariana se vypařila, asi aby došla pro jejich bratra , jsem se natáhl na její zástěru, přejel prstem po bíle šmouze od mouky a udělal jí tečku na nos se slovy "sluší ti to, rozhodně bych si zvykl tě takhle vidět každý den", když jsem se však chtěl natáhnout a dát jí pusu, ozvali se kroky a tak jsem se radši zase odtáhl. Do pokoje vešla Ariana a pravděpodobně jejich bratr, který ke mě přistoupil s nataženou rukou a představil se a tak jsem se postavil, pevně mu jí stiskl a také se představil. Vypadal jako velice příjemný člověk a tak se mi strašně ulevilo. Znovu jsem si sedl a podíval se po ostatních, jestli už půjdeme jíst.

Naomi každému dala několik palačinek, popřáli jsme si dobrou chuť a Naomi mi ještě řekla ať si na ně dám co chci a kdybych chtěl přidat, že ještě přidělá. Usmál jsem se na ni, poděkoval a rozhlížel se po skleničkách s marmeládami a nutelou a přemýšlel co si asi dám. Na Arianinu poznámku jsem na ní jen lehounce vyplázl jazyk tak aby si toho všimla pouze ona a ve chvíli kdy jsem si byl jistý, že se Lukas nedívá jsem dal Naomi alespoň rychlou pusu na tvář a zašeptal "neboj, bude mi to stačit, ale někdy se můžeš stavit ke mě a udělat mi je znovu".
Pak už jsem se znovu koukal na skleničky a když jsem usoudil, že si nemůžu vybrat jsem si natřel jednu palačinku první marmeládou, která mi přišla pod ruku a místo abych ji sroloval jsem na ní položil další, kterou jsem namazal zase jinou marmeládou a tak jich na sebe naskládal všech pět a na vrch si dal nutelu. Teď když jsem tu hromadu viděl jsem svého nápadu začal lehce litovat, ale s chutí jsem se pustil do palačinek a všechny je do sebe nacpal. Bylo to výborné a o to lepší, že je dělala Naomi. Když jsem dojedl, vzal jsem svůj talíř a s úmyslem po sobě uklidit jsem se zeptal kde mají kuchyň.

Lukasovo zakašlání bylo víc než jasné znamení toho, že mě slyšel a tak jsem se trošku provinile odtáhnul a když se zeptal jestli jsme si užili den, jsem byl rád, že mi Naomi položila ruku na ruku a odpověděla sama.
Na mou otázku, kde je kuchyň se na mě všichni podívali jako bych byl z jiné planety a tak jsem se lehce začervenal a zase si sednul. Pak mi Naomi řekla, že když ona vaří tak Ariana myje nádobí a já to tedy nechal tak. Uvelebil jsem se na gauči a než jsem si uvědomil co dělám jsem chytil Naomi kolem pasu a lehce si ji přitáhnul. Když už se to stalo mi přišlo nevhodné ji hned zase pustit a tak jsem doufal, že něco tak nevinného nebude Lukasovi vadit a řekl jsem Naomi "chutnalo to báječně, děkuji" a usmál se na ni.

Naomi se o mě opřela a pak mi odpověděla, že jí třeba příště taky něco uvařím a musel sem uznat, že se mi ta představa taky docela líbila. Pak si ale Lukas znovu odkašlal a řekl, že se dozvěděl jak jsem pomohl jeho sestrám, a že jsem je začal učit používat magii. Nebyla to sice otázka, ale i tak jsem na to řekl "ano, je to tak... nemohl jsem je nechat bez pomoci, když byli zraněné a když jsem potom zjistil, že jsou velice zvědavé co se magie týče a já ji umím používat dost dobře, řekl jsem si proč je něčemu nepřiučit. Pro mě to původně mělo být jen zpestření volného času s bonusem, že pomůžu tvým sestrám, ale..." podíval jsem se zamilovaně na Naomi "nakonec jsem našel víc než pouhé zpestření" a přitiskl jsem si Naomi ještě víc k sobě.
"Máš úžasné sestry a ikdyž je to rozhodnutí spíš na Naomi, rád bych aby si neměl nic proti tomu, že se s jednou z nich budu vídat".

I Naomi se na mě usmála a přitulila se ke mě. Lukas ještě nějakou dobu mlčel a pozoroval nás, než řekl, že s tím nebude mít problém pokud o tom bude vědět a Naomi bude doma před setměním. To, řekl jsem si, byli celkem rozumné požadavky a mě se ulevilo. "Osobně ji pokaždé přivedu až domů" řekl jsem jen a doufal jsem, že tím jsme to téma uzavřeli. Trošku se mi nelíbilo, že si myslí, že by se mnou Naomi nebyla v bezpečí, ale byl fakt, že i když jsem nebyl nijak slabý stále je tu spousta bytostí, proti kterým bych neměl šanci a tak jsem to nijak nekomentoval.
Když se nakonec zvedl a odcházel s tím, že má ještě nějakou práci, odpověděl jsem, že mě také těšilo a popřál dobrou noc. Trošku jsem se uvolnil když byl pryč, ohlédl jsem se kolem a když jsem zjistil, že i Ariana je stále pryč, chytil jsem Naomi jemně za bradu, zvedl si její obličej ke svému a políbil ji plný radosti, že se nic nepokazilo. "V klasické bitvě jsem si celkem jistý, ale tenhle typ boje byla novinka a nejsem si jistý, jestli chci něco podobného ještě někdy absolvovat." ušklíbnul jsem se pak na Naomi

Nejdřív se Naomi odtáhla s omluvou, když si všimla, jak mě zašpinila, ale nakonec se znovu přitulila a znovu mě políbila. Pak se najednou za námi ale ozvala Ariana, že na tohle se koukat nebude a Naomi se rychle narovnala a kompletně zrudla. Křikla na svoji sestru s vypláznutým jazykem, že se na nás teda nemá dívat a ať vypadne. Já se do toho nechtěl nijak míchat, ale nakonec mi to nedalo a tak jsem jí ještě řekl než odešla "když budeš hodná, tak ti jednu taky dam" a ušklíbnul se tentokrát já na Arianu. Až když jsem to řekl jsem si uvědomil, jak moc byla Naomi šťastná, když jsem si vybral ji a ne její sestru a doufal jsem, že pochopí, že jsem to myslel jako srandu a nikdy bych si nedovolil Arianu doopravdy políbit, dal bych jí maximálně pusu na tvář nebo na čelo.

Čekal jsem od Ariany nějakou reakci, ale ta se jen otočila a odešla. Bohužel Naomi to vzala přesně tak jak jsem doufal, že se nestane. Trošku se ode mě odtáhla, natáhla se pro pití a aniž by se na mě podívala se zeptala jestli jsem to myslel vážně. Trošku jsem si povzdychnul, lehce se dotkl Naominy ruky, ale radši jsem ji zatím nechytil a řekl "promiň, byla to blbá sranda... a i kdyby se jí vážně chytla, dal bych jí maximálně pusu na tvář. Ty jsi ta, kterou miluji a na tom se nic nezmění." a lehce jsem se na ni usmál.

Naomi mi odpověděla, znovu se ke mě přitulila a omluvně mě políbila. Ulevilo se mi, že byla natolik rozumná, že mi to věřila a o to víc si jí za to vážil. Pak se mě zeptala do kdy musím být doma, jestli už musím, nebo se můžu ještě zdržet, na což jsem řekl "já bydlím sám, nikdo mi večerku nekontroluje... a být to jen na mě, tak tu s tebou zůstanu třeba celou noc" a dal jsem jí pusu do vlasů.

Byla ráda, že jsem tu chtěl zůstat jak nejdéle to půjde a dala mi pusu na špičku nosu což příjemně zašimralo a já trošku nakrčil nos. Pak se ještě potichu zeptala jestli tedy zůstanu než mě její bratr vyhodí, čemuž jsem se uchechtl spolu s ní. "Ano, řekl bych, že tak nějak to asi bude" řekl jsem na to a když si pak sundala zástěru, kterou odložila a řekla, že jí bude smutno až odejdu trošku mě bodlo u srdce když jsem si to představil a byl jsem na tom úplně stejně.
Lehla si na gauč, hlavu mi položila do klína a já jí začal jemně hladit po vlasech "neboj, pořád jsem tady... a je jedno kolikrát odejdu, protože se za tebou vždycky zase vrátím... a nic mi v tom nedokáže zabránit."