Mirys & Darren 18+

Odpověděl, že se mám nechat překvapit. Tahle odpověď se mi moc nelíbila, ale než jsem stihla cokoli namítnout, už začal s rituálem. Vypustil temnou magii která na podlaze kolem nás vytvořila pentagram a ten začal jako temně plápolat. Znaménko na mé lopatce mě začalo dost silně pálit a dokonce bíle žhnulo. Zatímco Darren odříkával cosi latinsky já se pokusila podívat na své znaménko, co se děje. Moc se mi to nedařilo, ale bolelo to hrozně moc! Sykla jsem a zatla pevně zuby. Zhluboka jsem se nadechla a zase sledovala Darrena. Vzal si ode mě nůž a rozřízl si dlaň. Krev nechal skapat do misky a pak to samé udělal mě. Přivítala jsem ten pocit bolesti v ruce, místo té bolesti na lopatce. Byla to jakási úleva. Naše krev se v misce smíchala a zčernala. Darren misku vzal a napil se naší krve, pak mi misku podal a řekl, že se stačí napít. Naprázdno jsem polkla a vzala si od měj misku. Také jsem se napila, ale nechutnalo to zrovna tak dobře jako koktejly od Miriam. No určitě si teď jeden udělám, abych zahnala tuhle pachuť.

Vypadalo to, že má v průběhu rituálu nějaké trable, tipoval jsem, že to nějak souvisí s její magií. O důvod víc si pospíšit. Naprázdno polkne, ale poté se naší černé krve napije. V tu chvíli začne temný oheň plápolat silněji a dosáhne až do výšky našich pasů, zamíří k nám dva proudy temné magie, jeden ke mně a druhý k Mirys. Oba směřovaly k našim pravým rukám a jakmile se energie dotkne mojí kůže, zasyčím bolestí, která ale velmi rychle zmizela. Na vrchní straně ruky jsem měl černý pentagram, stejně jako Mirys, který nám ovšem po pár vteřinách zmizel, stejně jako ten na zemi a všechno bylo při starém. Ušklíbnu se, cítil jsem spojení mezi námi, fungovalo to!
"Jak se cítíš?" zasměji se a prohlédnu si ji, pohled mi sklouzne k jejím nohám a všimnu si, že škaredá jizva, která vykukovala zpod nohavice začala rychle blednout, až zmizela úplně.
"Fajn, jizvy krásným holkám stejně nesluší," zamumlám.

Sledovala jsem vše, co se dělo sr zatajeným dechem. Temná energie, která se mě dotkla, zabolí ale pak zacala pálit. Darren byl asi hned v pořádku, ale já tu bolest i pálení cítila dokud vše nezmizelo. Ucítila jsem příval nové energie. Nejspíše jeho a pak jsem dost silně ucítila to spojení. Vzhlédnu k Darrenovi, ktery se mě v tom okamžiku zeptal, jak se cítím. "Ne tak špatně." Zamumlala jsem jen a pak upřela pohled tam kam on, tedy na mou jizvu. Překvapeně zamrkám, kdyz vybledne a pak zmizí úplně. Sáhla jsem si hned pod tričko na záda abych zjistila, jestli i tyto jizvy zmizely. S nadšením jsem zjistila že alespoň nejakě ano, u těch větších to bude asi trvat déle, ale i tak jsem byla nadšená. Tak moc nadšená, že jsem nevnímala ani jeho poslední poznámku. "Hmm...tak jo..a kdy mě začneš učit ovládat tu magii?" Zeptala jsem se rovnou.

Zamumlá, že se zase tak špatně necítí a poté se podívá tam, kam já, okamžitě si sáhne na záda, tam kde jsem předtím viděl její další jizvy ,když mi ukázala svůj znak a zatváří se nadšeně.
"Démonská regenerace, není zač," řeknu pobaveně a když se mě zeptá, kdy ji začnu učit ovládat magii, zamyslím se.
"No, ty propůjčené schopnosti tě můžu začít učit ovládat hned, můžeš je zkouše na mě... A co se týče tvojí odolnosti," odmlčím se a na tváři se mi objeví zákeřný úsměv.
"Budu chtít něco na oplátku," zasměji se. Chtěl jsem to udělat ještě zajímavější.

Zavrčela jsem naštvaně. "Nebudeš! Na oplátku už teď jsem tvoje 'služka', tohle jsi mi slíbil ještě než jsme uzavřeli kontrakt takže se z toho nevyvlíkneš." Vyplázl jsem na něj jazyk. "Ale máš pravdu, začneme s těmi, co mám propůjčené od tebe." Uculila jsem se pak provokativně a zatím alespoň vrátila nábytek na původní místo. "Takže, začneme hned?" Zeptala jsem se, jako by proti mým slovům neměl právo cokoli namítat. Stále měl na tváři ten zákeřný úsměv, který jsem začala pomalu nenávidět a už jen kvůli němu mu chtěla uštědřit další facku, ale držela jsem se a nedala na sobě nic znát.

Naštvaně zavrčí a já si uvědomím svou chybu, sakra! Neměl jsem to slibovat! Okamžitě se mi v hlavě vytvoří nový plán a tak se ušklíbnu.
"Fajn, ale musíš slíbit, že budeš dělat všechno, co při tréninku řeknu a také nevycouváš ze žádné mojí zkoušky... Víš, umím být celkem tvrdý a nejsem si jistý, jestli to zvládneš, bojím se, že vycouváš..." řeknu a založím si ruce na prsou. Už teď mi došlo, že se musím naučit, jak reaguje, abych ji lépe poznal a mohl předpovídat, co udělá. Jen přikývnu, že začneme hned a poté se posadím na gauč, který byl zase na svém místě.
"Fajn, začneme se základními schopnosti Succub a potom se přesuneme na tu moji..." řeknu a naznačím ji, aby si sedla.
"Naší nejsilnější zbraní jsou dvě schopnosti: Svádění a obsese," ušklíbnu se a pohodlně se usadím.
"Začneme obsesí, jde o to, že někoho donutíš pořád na něco myslet, nejlépe na tebe samotnou, funguje to i na dálku, ale vždy jen na jednu osobu, nemůžeš to použít na více osob najednou," vysvětlím a poté se na ni zadívám.
"Teď se soustřeď na to, že chceš, abych myslel na tebe a jenom na tebe, to je jednodušší, až zvládneš tohle, zkus mě donutit myslet na to, že chci něco udělat," dám jí instrukce a zcela se uvolním a přestanu bránit. Přeci jen jsem se těmto schopnostem uměl bránit, v téhle "soutěž" jsem vyhrál nad nejednou succubou.

"Nevycouvám." Namítla jsem hned a pousmála se. Možná, že měl tvrdý trénink, byl to démon a věděl to zřejmě od narození, ale já si svým výcvikem prošla taky a to byl dost tvrdý. Pohodlně se usadil na gauč, který jsem přisunula na své místo a naznačil mi, ať se taky posadím. Sedla jsem si tedy a poslouchala ho. Začali jsme se schopnostmi succub, tedy svádění a obsesí, jak mi prozradil. Vysvětlí mi, jak tyto schopnosti fungují a pak mi dá instrukce: "Teď se soustřeď na to, že chceš, abych myslel na tebe a jenom na tebe, to je jednodušší, až zvládneš tohle, zkus mě donutit myslet na to, že chci něco udělat,"
Přikývla jsem a zhluboka se nadechla, ale neslyšně. Dívala jsem se mu do očí a myslela jen na to, že chci, aby on myslel na mě. Vlastně jsem původně myslela, že ovládání magie je těžší než jen to, že na to budu myslet a soustředit se na to. Chvíli jsem myslela jen na tohle a pak se zamyslela, co by tak mohl udělat. Napadlo mě jen, že by si sám mohl vrazit facku. Pobaveně jsem se nad tím zasmála, ale to rozhodilo mojí soustředěnost. "Promiň." Řekla jsem, ale furt se smála nad tou představou, jak si sám vrazí facku. No..moje fantazie to trochu ještě zkrášlila.

Triumfálně se usměji, když řekne, že nevycouvá a zasměji se.
"Tak si to pamatuj, až tě budu trénovat, teď už couvnout nesmíš!" zasměji se, ale poté tiše sleduji, jak se soustředí. Po chvíli poznám, že uspěla, když na ni začnu myslet v mnoha směrech. Pousměji se, učila se rychle, ale to bylo tím, že se již s magií narodila. Poté ale začnu myslet na to, že bych si měl dát facku. Okamžitě mi bylo jasné, že to udělala ona a tak její vliv zablokuji a pobaveně se na ni podívám, začne se mi omlouvat, ale stále se smála.
"Facku si vážně nedám, ale jako cvičení to stačilo," řeknu a zamyšleně si ji prohlédnu.
"Dokážeš tu schopnost použít, to zatím stačí, dopiluješ ji časem. Teď se zaměříme na svádění, ta je trochu složitější, tedy... Její proces je složitější. Je to ale snadné, prostě za někým přijdeš, začneš s ním flirtovat, použiješ obsesi a magie začne sama fungovat. Instinktivně budeš vědět, že to vyšlo. Osoby, pod vlivem této schopnosti udělají všechno, co řekneš, ale záleží na síle jejich vůle a na té tvojí. S touto schopností mě neovlivníš, ale představ si, že máš za úkol mě svést a zkus to," zasměji se a hodím na ni vyzývavý pohled.

Poznal, že jsem myslela na to, aby si dal facku. No já to brala jako svoje malé vítězství. Vypadalo to, že mi to jde. Bylo to pro mě snadné, ale já hádala, že mnou to nebude. To spíš tím, že jsem zvěromág a ne obyčejný člověk. Řekne, že jako cvičení to stačilo a pak mi začne vysvětlovat schopnost svádění. "Flirtovat s někým není schopnost." Ušklíbla jsem se, ale pak ho zase nechala mluvit a nepřerušovala ho. Nakonec řekne, že závisí nejen na mé vůli, ale i na vůli člověka, kterého budu chtít svést. Taky zmíní, že touto schopností ho neovlivním, ale mám si představit, že to mám za úkol a zkusit to. "Jako že s tebou mám flirtovat?" Zeptala jsem se překvapeně a zasmála se. "Hmm, nejsem si jistá jestli s někým jako jsi ty toho budu schopna." Namítla jsem a zvedla se z gauče. "Jdu si udělat koktejl, dáš si taky?" Zeptala jsem se a pozvolna tedy začala tímto, aby si toho nevšiml hned i když mi bylo jasné, že mu to brzy dojde, když mi to dal za úkol. "Mám tu jahody, nektarinky, mango, borůvky, maliny, třešně... Z čeho by sis dal koktejl?" Zeptala jsem se a začala si chystat svůj oblíbený než mi řekne on, z čeho by chtěl. Já si zamilovala koktejl, který mi ukázala Miriam a to z třešní, jahod, malin a manga. A proto jsem si ho udělala i teď.

Ušklíbne se, že flirtovat s někým není schopnost, to byla pravda, jenže byl to nejjednodušší způsob, jak někoho zcela ovládnout, aby poslouchal na slovo. To obyčejní lidé neuměli. Svádění fungovalo tak, že jakmile byl někdo ve vaší moci, už neměl tu vůli se z ní dostat. Ani já přesně netušil, jak to funguje, bylo to jaksi... podvědomé. Ale fungovalo to a to bylo to hlavní. Překvapí ji, to co jí řeknu a poté řekne, že neví, jestli toho bude schopna.
"Jak to myslíš?" ušklíbnu se a poté přikývnu, když se zeptá, jestli si dám koktejl. Vydám se za ní do kuchyně a když mi vyjmenuje ingredience, zamyslím se.
"Hmm, nechám to na tobě, něco mi udělej," odpovím nakonec a sleduji ji při práci.

"Že flirtovat s tebou by mohlo být podobné, jako bych flirtovala s touhle jahodou." Zasmála jsem se, když se mě zeptal jak to myslím. Skousla jsem si na chvíli ret, ale pak z jahody ukousla a usmála se. "Ale ty určitě nechutnáš tak dobře." Dodala jsem a zasmála se. Svůj koktejl jsem si nalila do sklenky a pak se dala tedy do jeho. Dala jsem mu tam také mango, ale dál nektarinku, broskev a borůvky. Nakonec kostku ledu stejně jako u svého a rozmixovala. Pak jsem koktejl nalila také do sklenky a do obou dala brčko. Otočila jsem se k němu a provokativně se usmála.
"Nevím jestli se mi chce dávat ti ten koktejl." Zaculila jsem se a provokativně se napila z toho svého. Ten jeho jsem odtáhla co nejdál od něj a zatarasila mu k němu cestu. Sám mě provokoval dneska, takže jsem doufala, že na něj tohle bude fungoval. Soustředila jsem se, aby myslel na ten koktejl, že ho moc chce, ale pak jsem to pomalounku měnila na sebe. Plnila jsem tím jeho úkol a pokoušela se ho tak svést. Ale rozhodně jsem to na sobě nedávala znát a pořád se usmívala provokativně.

Odfrknu si, zase mě provokovala, ale já si to nehodlal nechat líbit. Sledoval jsem její rty, jak si je skousla a poté si uždibla kousek jahody. Pousměji se, ale další poznámkou mě donutí si znovu odfrknout.
"To nemůžeš vědět, ale pokud to budeš někdy chtít zkusit, nemám s tím problém," ušklíbnu se a sleduji, jak připravuje nápoje. Nakonec ale řekne, že neví, jestli mi ho chce dát. Pozorně jsem ji sledoval a poté se k ní pomaličku rozejdu. Natáhnu se pro koktejl, ale začne couvat, poté však zády narazí do kuchyňské linky. Ušklíbnu se a opřu se o desku z obou stran, byl jsem na ni přitisknutý tělem a bránil ji v útěku.
"Já bych si ale dal," zavrním a na vteřinku se podívám na koktejl a poté zase jí do očí.
"Hmm, rád bych ale také ochutnal tvůj..." zavrním a poté ji políbím na rty. Před chvilkou se toho svého napila a tak jsem cítil slaboučkou chuť jejího koktejlu. Ušklíbnu se, odtáhnu a mlsně olíznu.
"Je dobrý, ale myslím, že tvé rty mi chutnají více," zasměji se.

Podle něj prý nemůžu vědět, jestli chutná jahoda líp než on. Pobaveně jsem zavrtěla hlavou. Pravda byla taková, že jeho rty mi chutnaly mnohem více, ale to jsem před ním nehodlala připustit.
Odmítla jsem mu vydat koktejl a tak šel ke mě a já couvala než mě zastavila kuchyňská linka. "Já vím, že by sis dal." Pousmála jsem se provokativně. On ale začne s tím, že by taky rád ochutnal ten můj. Usmála jsem se a nechala se políbit. Pobaveně jsem ho sledovala, když si olízl rty. Trochu jsem se začervenala, jakmile řekl, že mu chutná, ale mé rty víc načež se zasmál. Přidala jsem se a taky se zasmála. "Hmm..no a co uděláme s tím, že chceš ten koktejl?" Zeptala jsem se a svůdně se na něj dívala. "Protože já ti ho jen tak nedám. Jak jsi sám už dnes řekl, něco za něco." Zavrněla jsem provokativně, ale celou dobu se soustředila jen na to, aby myslel na mě. Už ne na koktejl, ale jen na mě. Soustředila jsem se na to opravdu hodně a pak si představila, jak mě znovu líbá. To jsem už ale byla připravená ho v tom zarazit rukou, kterou jsem mu položila na hruď, když se sklonil k dalšímu polibku. Trochu jsem zatlačila do jeho hrudi, aby se zase odtáhl, ale nepřestávala se na něj svůdně dívat. Vzala jsem brčko mezi rty a vtáhla tu lahodnou tekutinu do svých úst. Spokojeně jsem zavrněla a polkla. "Hmm, určitě by sis ten koktejl dal, že? V takovém horku...a on je chladný a osvěžující." Provokovala jsem ho a snažila se s ním tak flirtovat dál a tajně jsem doufala, že mi to vyjde. Třeba ho nakonec i překvapím a ovlivním ho tím i když si myslel, že to nepůjde. Každopádně, jestli byl tohle výsledek těch schopností, které jsem na něj teď používala, tak myslím, že jsem odvedla dobrou práci. Pokud si se mnou ovšem teď nehrál Darren a nedělal jen to, co si myslel, že chci aby udělal. Později se ho na to zeptám, teď jsem se ale soustředila jen na to, aby on myslel na mě a chtěl mě políbil.

Stále mi nechtěla dát moje pití, což mě vůbec netrápilo, spíše jsem se zajímal o hru, kterou se mnou hrála a hodlal jsem v ní pokračovat, jen abych viděl, kam až dojdeme.
"Oh? A co budeš tedy chtít na oplátku?" ušklíbnu se a stále ji držím uvězněnou mezi mým tělem a kuchyňskou linkou. Cítil jsem neuvěřitelné nutkání ji políbit a pomalu jsem nedokázal myslet na nic jiného, jenže v tu stejnou chvíli si uvědomím, že je to kvůli ní. Že si se mnou hraje. Hodlal jsem ale v této hře pokračovat a tak se skloním k jejím rtům. Zarazí mě a donutí se znovu odtáhnout, poslušně to udělám, ale hodím na ni tázavý pohled, jako bych netušil, o co se snaží. Byla ale dobrá, hodně dobrá, tohle jí půjde. Potlačím nutkání se spokojeně ušklíbnout nad tím, jaké jsem měl na ni štěstí a místo toho ji sleduji. Stále mě provokovala s tím, že je horko a že nápoj je velmi osvěžující.
"Hmmm," zamručím, jako bych jí vůbec nevnímal a byl jí zcela okouzlen, zaměřím se pouze na ni. Nespouštěl jsem z ní oči a znovu se k ní skloním. Tentokrát se nenechám odtlačit její rukou, ale jenom se rty lehce otřu o ty její a pevně chytím pití do ruky. Odstoupím a napiji se svého nápoje.
"Hmm, je vážně osvěžující, díky," zamumlám, otočím se k ní zády a vydám se do obýváku, kde si sednu na gauč.
"Budeme pokračovat? Teď už zbývá jen moje schopnost a ještě se musíš naučit ovládat tu svoji," zasměji se a spokojeně začnu popíjet lahodné pití.

Spokojeně jsem sledovala jeho oči. Vypadalo to, že mi všechno vychází naprosto perfektně. A bylo to celkem jednoduché, což se mi nějak nezdálo. Naklonil se ke mě pro polibek, ale já ho odstrčila rukou. Vypadalo to, že má slova pak nevnímá a znovu se ke mě sehnul. Pokusila jsem se ho tedy znovu odtlačit, ale vůbec se mi to nepodařilo. Darren se však jen otřel svými rty o ty mé a v tu chvíli si ukradl nápoj. Hmm, takže u něj to vážně není tak jednoduché! Napil se a řekl mi, že je vážně osvěžující. *Ha! takže mě i vnímal... Ten hajzlík!* Zasmála jsem se v duchu sama pro sebe i když mě to trochu překvapilo. Ale tak byly to jeho schopnosti. Usadil se zase na gauči a zeptal se, zda budeme pokračovat. Zbývala už jen jeho a má schopnost. Nebyla jsme si jistá, zda se u mě tomu vůbec dalo říkat schopnost, ale tak nebudu se o tom hádat, stejně o tom nic nevím. Došla jsem tedy za ním a usadila se taky na gauči. "Hmm, tak dobře." Přikývla jsem. "Když jsem prošla i druhým testem." Pousmála jsem se vítězně a napila se svého růžového osvěžujícího nápoje. "Takže...tvá schopnost. Povídej." Vyzvala jsem ho a pousmála se.

Spokojeně se usměji, když přijde za mnou a chvíli si ji prohlížím.
"Jsi dobrá a máš talent... Kdyby to nebyly moje schopnosti, dostala by jsi mě. Bohužel mám proti tomuto trénink, mistr by nás zabil, kdybychom se nechali svést nějakou succubou. Všechno bral tak vážně..." zasměji se a když mě pobídne, abych mluvil o své schopnosti, hned se do toho dám.
"Dokáži ovládat touhy, zvyšovat je, snižovat, nebo je vytvářet, ale to dlouho trvá. Nejjednodušší je nějakou touhu navodit přirozeně, nejčastěji chtíč a poté ho pomocí schopnosti posílit," ušklíbnu se a znovu se napiji. To pití bylo vážně dobré, jen mi v něm chyběl alkohol...
"Jen si dávej pozor s intenzitou, pokud to přestřelíš... No, někteří lidé se na tebe neovladatelně vrhnou, jiní... Přestanou cítit úplně stud. Každopádně to hodně usnadňuje svádění, lidé přestávají racionálně přemýšlet, když cítí obrovský chtíč, nebo jinou touhu. Potom myslí jenom na ni," vysvětlím, ale potom se zarazím.
"Tuhle schopnost na mě nezkoušej," zavrčím a probodnu ji pohledem. Proti tomuhle jsem se neuměl bránit.

Prohlédl si mě a zasmál se po té, co mi řekl zase o svém mistrovi. Jen přikývnu, věděla jsem jaké to bylo mít mistra, který vám nepovolí žádnou slabost. O té mé tedy vůči bleskům naštěstí nevěděl, ani jsem si nechtěla představovat jaké by to bylo, kdyby se o mém strachu dozvěděl. Nechal by mě stát v bouřce venku? Nutil by mě bouřky vyhledávat? Zavrtěla jsem nepatrně hlavou a vrátila se do reality. "Promiň...j..jo nemam ji na tebe zkoušet..." Zamumlala jsem, aby neměl pocit, že jsem ho vůbec nevnímala, což ale bohužel byla pravda. Ale..no něco jsem stejně pochytila. Ale to, že to na něj nemám zkoušet přímo zavrčí. Překvapeně zvednu obočí. "Ale copak? Že by to na tebe mohlo působit?" Zavrněla jsem sladce a provokativně se usmála. "No..a na kom si to teda mám vyzkoušet?" Zeptala jsem se nevinně a culila se jak neviňátko.

Vypadalo to, že je úplně mimo, ale než jsem se jí na to stihl zeptat, zaculí se jako neviňátko s tím, na kom si to má vyzkoušet. Jen ji znovu probodnu pohledem a založím si ruce na prsou.
"Někdy si zajdi do baru, tak máš hodně kandidátů," řeknu jí a poté raději zkusím změnit téma.
"Řekni mi něco víc o té svojí imunitě vůči schopnostem. Stalo se to už někdy dřív? Cítíš nějaký úbytek sil? Poznáš, že na tebe působí magie?" začnu se vyptávat a soustředit se na problém před námi. Netušil jsem, jak to funguje a pochopení je klíč k ovládnutí. Jakmile pochopíme podstatu její schopnosti, mělo by být lehčí ji ovládnout a možná se stane i účinnější? Kdyby dokázala zaštítit i někoho dalšího... To by bylo skvělé! Mohla by nás tím ochránit před magií, která často bývala velký problém.

Prý si mám zajít do baru. Zasmála jsem se. Vypadal jak malej uraženej kluk. "chci si to vyzkoušet hned." Pousmála jsem se a místo toho, abych vnímala jeho další slova jsem se soustředila na to, aby zase myslel na mě. Možná bych si přeci jen měla najít trochu bezpečnější postup. Zapřemýšlela jsem nad tím a přesměrovala tedy jeho touhy k nápoji, který jsem mu udělala před chvílí a už teď ho měl skoro způli vypitý. Dívala jsem se na něj a snažila se mu vnutit to, že chce další koktejl a pak jsem si představovala jak v něm ta touha roste a roste. Vlastně jsem ani nevěděla, kdy přesáhnu ty hranice, o kterých mi říkal. Že lidé se pod moc velkou touhou přestávají ovládat. Nevěděla jsem, jestli to bude platit i u něj, ale teď jsem na to úplně zapomněla a jen se snažila, aby ta touha v něm rostla dál a dál.

Chtěla si to vyzkoušet hned, hodím na ni varovný pohled a tiše doufám, že se jí to nepovede. Jenže.. Byla hrozně talentovaná, předchozí schopnosti zvládla a myslet si, že tuto nebude moct ovládnout... Bylo naivní a hloupé. Zatnu zuby, ale naštěstí použije jen obsesi, abych myslel na ni. Ušklíbnu se, ale můj úšklebek okamžitě zmizí, když dostanu obrovskou žízeň. Hlad, žízeň a chtíč, byly tři základní touhy a pudy. Bylo to otravné, cítil jsem se vyprahle a žízeň se stále stupňovala. Natáhnu se pro skleničku a vypiji celý její obsah. Jenže to moji žízeň neukojilo. Stále stoupala. Zatnu zuby a hodím naštvaný pohled na Mirys.
"Fajn, už jsi to udělala, mám šílenou žízeň, přestaň!" zavrčím na ni a odolávám nutkání se rozběhnout do kuchyně, pustit vodu naplno z kohoutku a pít, dokud nebudu mít dost.

Vykřikne na mě chvíli po tom, co vypije celý obsah sklenky. Prý jsem to už udělala. Vypadal dost naštvaně. Rychle jsem se stáhla a radši mu podala zbytek svého. "T..to už bylo za tou hranicí?" Zeptala jsem se trochu nervózně a radši nám šla udělat ještě jeden koktejl. S oběma jsem se vrátila a podala mu rovnou ten, co jsem udělala pro něj. Ze svého se napiji a pak se zamyslím na co se ptal předtím.
"Jo..no tak ano, už se mi to párkrát stalo. Jednu sucubbu jsem už potkala a taky pár upírů a...jednou mě to ochránilo i před jizvou od biče. Proti magii mě to chrání a asi...se jsem necítila míň sil, ale když mě tohle zachránilo i před bičem...cítila jsem se hodně oslabená." Zašeptala jsem odpovědi ohledně mé schopnosti. "A...já nevím někdy mě tak jako brní kůže, když na mě někdo používá magii. Někdy mě to nechrání a někdy ani nevím, že na mě někdo používá magii." Zašeptala jsem a odložila svůj nápoj. Doufala jsem, že teď už nebude naštvaný. Vlastně nevím proč, věřila jsem, že bych si s ním poradila, ale možná... Jestli byl démon a měl i on svého mistra, a také podobný výcvik jako já - no proti démonovi bych asi tolik šancí neměla.

Nervózně se zeptá, jestli to bylo již za tou hranicí, načež jen zavrtím hlavou.
"Ne, kdyby ses dostala za hranici, pouštěl bych si vodu z vodovodu rovnou do krku... Dej si na to pozor, jednou jsem to udělal člověku v místě, kde nebyla voda. Vypadalo to, jako by zdivočel a prokousl svému kamarádovi tepnu, aby se napil jeho krve..." řeknu s povzdechem a prohrábnu si vlasy.
"U lidí to jde do vyšších extrémů, silnější bytosti umí jakž takž odolávat a... Kdyby jsi to dohnala do maxima, hodně rychle by tě to vyčerpalo," vysvětlím a potom už poslouchám ji. Nakonec přikývnu, vypadala stále nervózně, ale já přestal být naštvaný ve chvíli, kdy schopnost zrušila. Povzdechnu si a rozcuchám jí vlasy.
"Fajn, s tím infem se už dá pracovat... Začneme teda tím, že zavřeš oči a představíš si kolem sebe jakousi bublinu, která tě chrání před magií i před nebezpečím, dobře?" řeknu milým tónem.

Vysvětlí mi, jak to všechno je a pak mi najednou rozcuchá vlasy. Překvapeně jsem se na něj koukla a upravila si je zase. "Tohle by sis už mohl odpustit." Vyplázla jsem na něj jazyk. Pousmála jsem se a poslouchala ho, když říkal že s tímhle by se dalo pracovat. Zavřela jsem oči, jak mi řekl a v tu ránu jsem pocítila, jak mě celé to učení unavilo. Doteď jsem si to neuvědomila, ale jen co jsem si pokusila vybavit bublinu, která by mě měla chránit před magií i jiným nebezpečím, pocítila jsem, jak rychle slábnu. "Umm...myslím, že dneska...to s magií bude stačit." Zašeptala jsem a chytila se za hlavu, která mě trochu pobolívala. Zase jsem otevřela oči a napila se. Cítila jsem se trochu jako hadrová panenka. Opřela jsem se na gauči a zase oči zavřela. Nějak jsem to neuměla zastavit a najednou jsem už napůl spala. Nejspíš jsem to trochu přehnala a vzhledem k tomu, že to bylo dnes poprvé, co jsem magii vědomě využívala, to bylo celkem pochopitelné. Tedy alespoň pro mě. "Vyber si pokoj pro hosty, tam můžeš dneska spát..zítra to vyřešme nějak...je to tam." Ukázala jsem z polospánku a najednou na gauči vytuhla úplně.

Moc se jí nelíbilo, že jsem ji rozcuchal, ale nakonec to nechala být. Začne se soustředit v tu chvíli si ale nejspíš uvědomí, že je unavená, jelikož zamumlá, že dneska to s magií stačí. No, asi jsme to vážně trochu přehnali. Ušklíbnu se, ještě nebyla zvyklá na temnou magii v jejím těle, ale to se časem zlepší. Než jsem stačil cokoliv odpovědě, už napůl spala. Povzdechnu si a alespoň ji přikryji dekou a opatrně ji přetočím, aby pohodlně ležela a neseděla.
"Jsem démon, ne chůva," zavrčím si potichu pro sebe, nakonec se ale krapet pousměji a vydám se hledat koupelnu. Dám si sprchu a poté zamířím do postele. Taky jsem byl celkem utahanej a šlofík by byl fajn. Zítra budeme pokračovat. Měl jsem teď s ní i jiné plány, ale původní stále zůstával - já ji do té postele dostanu!

Probrala jsem se celkem pozdě na to, jak brzy vstávám normálně. Stejně jsem však vstala dřív ne Darren, alespoň to tak vypadalo. Porozhlédnu se. Vůbec jsem si nepamatovala jak jsem usnula. Posadila jsem se a pak si šla udělat snídani. Stále jsem se cítila jaksi unavená. Vůbec se mi nelíbil pocit být unavená hned po tom, co jsem spala. Udělala jsem si zeleninový salát k snídani a napila se vody. Usadila jsem se u stolu a začala jíst. Vlastně jsem ani nevěděla jestli tu Darren zůstal - ale... Podle toho, jak se včera choval jsem dost pochybovala, že by snad na noc odešel k sobě. Snědla jsem si salát a trochu se tím posilnila. Pak jsem umyla misku i vidličku a nůž a následně nádobí utřela a uklidila. Pak jsem se zamyslela, jestli bych neměla jít trénovat, nebo pro bylinky nebo něco prostě dělat. Nebo se podívat jestli tu Darren zůstal? Nakonec jsem podlehla zvědavosti a vydala se do pokojů pro hosty. Nakoukla jsem do prvního, ale ten byl prázdný a pak jsem nahlédla potichounku i do druhého.