Mirys & Darren 18+

Místo: Bar
Počasí: Teplo, zataženo, slabý déšť
Doba: Večer
/můze se vlivem hry měnit
Pořadí: Mirys, Darren

Byl už večer a já dostala chuť jít zase do baru a ochutnat nové koktejly, které jsem ještě nepila. Barmani stále ještě netušili, že mi není ani 18 let. Zalezla jsem tedy do svého oblibeného baru, který nebyl tolik známý za to tam ovšem byli příjemní barmani, kteří mi míchaki různé nápoje bez otázek a nebylo tam tolik lidí, což se mi taky líbilo. Usadila jsem se na barovou židli tam, co vždycky a objednala si nějaký nový koktejl. Barman mi ho namíchal a postavil přede mě. S krásným úsměvem mu poděkuji a trochu upiju. Bylo to sladké a celkem i dobré. Napila jsem se o něco víc. Na sobě jsem měla krátké šatičky černé barvy, jejichž rukávy mi dosahovaly po lotky. Látka byla posetá flitry, které se ve světlech nádherně třpytily. Kraj sukně mi dosahoval do půlky stehen, ale to mi vůbec nevadilo. Nadšeně jsem vypila pár drinků a pak se vmísila mezi vlnící se těla lidí a také začala tančit.

Seděl jsem v baru u stolu, který byl strannou v tmavém koutě podniku. Popíjel jsem a sledoval s úsměvem na tváři lidi okolo mě. Vyhlížel jsem si nějakou dívku, se kterou bych mohl strávit dnešní večer a nejspíš i noc. Ušklíbnu se, když zahlédnu mladou, krásnou dívku v černých šatech, jak jde k baru a objednává si pití. Rozhodnu se jí ještě chvíli sledovat, než se rozhodnu, ale měl jsem slibnou kandidátku. Dívka se vydá na taneční parket a zmizí mi z dohledu. Dopiji zbytek alkoholu z mojí sklenice, nechám ji na stole a vmísím se mezi tancující lidi. Chvíli jsem se mezi nimi proplétal, než jsem zahlédl onu dívku. Tančila a byla ke mně otočená zády. S úsměvem se k ní přiblížím, jemně ji chytím za boky, otočím ji a dám se také do tance. Usměji se na ni a prohlédnu si ji zblízka a potvrdí se mi, že jsem si vážně vyhlídl krásnou dívku.
"Zdravím, krásko," řeknu jí dostatečně nahlas, aby mě přes hudbu slyšela.

Tančila jsem ještě nějakou chvíli než mě kdosi chytil za boky. Trochu jsem se lekla, ale pak si mě dotyčný otočil k sobě. Prohlédla jsem si ho stejně pečlivě jako on mě a nasadila zářivý úsměv. Pozdravil mě a já tak poznala jeho drsný mužný hlas. Jeho temné oči se vpijely do mých, když se na mě díval a málem jsem ho přes tu hudbu neslyšela, ale možná to bylo i tím, že jsem již měla dost alkoholu v krvi a ani mi to tak neprišlo. "Hmm ahoj?" Pousmala jsem se, ale pak se trochu odtáhla, a jeho ruce sundala z mých boků. "Asi sis spletl místo, kde měli skončit tvá ruce." Zasmála jsem se trochu opile, ale pořád u toho tancovala.

Ihned jsem poznal, že je podnapilá a musel jsem se ušklíbnout. Byla drzá a vypadalo to, že si ze mě bude utahovat. Líbilo se mi to, byla to výzva a já před žádnou ještě nikdy neustoupil. Na tváři měla stále zářivý úsměv a její smích zněl líbezně, ačkoliv jsem ho moc dobře přes hudbu neslyšel.
"Nemyslím si. Přeci jen jsem mířil za nejkrásnější dívkou v baru," odvětím s úsměvem a stále si ji prohlížím. Na rozdíl od ní jsem vůbec nebyl opilý, což mi trochu hrálo do karet. Ještě jsem nechtěl využívat své schopnosti, možná je ani nebudu muset potřebovat.

"Hmm takhle lichotíš každé, kterou chceš zlákat?" Zeptala jsem se dost nahlas, aby mě slyšel. Ale zamlouval se mi a vlastně jsem ani nevěděla proč. Byl krasny to ano, ale na vzhledu mi nikdy nesešlo. Proč by mělo teď...? "Budeš si mě prohlížet ještě dlouho?" Zeptala jsem se pak, když si mě znovu prohlížel. "Copak hledáš?" Zeptala jsem se ho pobaveně.

"Ne, říkám jen pravdu," odvětím. Sama si mě prohlížela a tak jsem se musel ušklíbnout, když se mě zeptá, jestli na ni budu koukat ještě dlouho, rozhodnu se to však nekomentovat. Tančil jsem kousek od ní a ignoroval lidi okolo nás.
"Jsem Darren a ty jsi?" představím se. Už teď jsem tušil, že tohle bude zábava a možná i trochu výzva.
"Smím tě pozvat na skleničku?" zeptám se jí, jakmile se představí, ale pokračuji v tanci, nebylo kam spěchat a tak jsem si jen užíval hudbu a díval se na její ladné pohyby.

Nekomwntoval mé poznamky a pak se mi predstavil. "Jmwnuji se Mirys." Predstavila jsem se mu tedy také. Skoro hned na ti mě pozval na sklenicku, usmála jsem se a přikyvla. "Dám si moc ráda." Řekla jsem a počkala, až prestane tancovat, abychom spolu zamířili k baru. Nasleduji ho, ale stale si udržuji maly rozestup, dokud do mě někdo nevrazí. To už jsem klopýtla a vrazila do Darrenových zad. "Ah..promiň. Nechtěla jsem." Omluvím se mu hned a naberu zase rovnovahu. Když jsme konecne dorazili k baru, objednala jsem si koktejl, který jsem dnes už měla a vypila hned půlku, abych zahnala trochu zízeň z tance.

Představí se mi jako Mirys a hned na to přijme moji nabídku, pousměji se a okamžitě se vydám k baru. Občas se ohlédnu, jestli za mnou jde, ale po chvíli do mě vrazí.
"To nic, neomlouvej se," odpovím mile a hodím vražedný pohled na chlapa, který do ní vrazil a ještě se nadechoval, že něco řekne. Jakmile si však všimne mého pohledu, sklapne a odejde. Znovu se usměji a dojdeme konečně k baru. Barman dá Mirys nějaký míchaný nápoj a já si objednám whiskey.
"Tak na zdraví," řeknu a ušklíbnu se, když si všimnu, že již vypila polovinu.
"Chodíš sem často?" zeptám se jí.

"Na tvoje." Přikyvla jsem a zasmála se. "Nene jsem tu po druhé." Odpověděla jsem, když se mě zeptal, jestli sem chodím často. "A ty semchodíš často?" Zepala jsem se hned s úsměvem a dopila svůj koktej. Už jsem cítila, jak se trochu začínám motat. Překvapující pro mě ale bylo, že mu to vůbec nevadilo.

Soudě dle toho, jak s ní alkohol zamával a toho, že je tady podruhé, jsem usoudil, že není vůbec zvyklá pít a je jen náhoda, že jsme se potkali. O důvod víc, proč se zajímat, nemusel bych ji totiž už nikdy vidět. Což by mi nevadilo, pokud ale předtím dostanu to, co chci.
"Zkouším různá místa," odpovím nakonec a naznačím barmanovi, aby jí dolil pití.
"Jen by mě zajímalo, co tady tak krásná dívka dělá úplně sama," řeknu s úsměvem. Neviděl jsem ji s nikým přijít a byl jsem první, se kterým se bavila, hádám, že tedy přišla sama a asi ani na nikoho nečeká.

"Nene, já už pít nebudu děkuji." Zarazila jsem barmana a poděkovala mu sladkým úsměvem. Darren mi odpověděl, že zkouší různá místa. "To je asi dobrej nápad. A kde mají lepší whiskey?" Zeptala jsem se a radši se posadila na židli, abych se trochu sebrala. Nevím proč, ale ta představa jít domu sama opilá mě jaksi nabíjela adrenalinem, který jsem přímo vyhledávala.
"Jen by mě zajímalo, co tady tak krásná dívka dělá úplně sama," usmál se na mě Darren. "No a proč by ne? Nepotřebuji žádný doprovod ani ochranku. Umím se o sebe postarat, věř ne bo ne." Mrkla jsem na něj a pak si odhodila vlasy z ramen.

Nechtěla už pít, ale to vůbec nevadilo, hodím na bar nějaké peníze, které by měly stačit za nás za oba a usměji se na ni.
"Whiskey? Tady je celkem dobrá, chceš ochutnat? Jinak bych doporučil Kolibříka, nebo Lucernu," odpovím a zasměji se, když řekne, že se o sebe umí postarat sama.
"Věřím, že se o sebe umíš postarat, myslel jsem spíš, že tak krásná dívka nemá doprovod. Vždyť na tebe musí chlapi stát frontu," zasměji se a zadívám se do jejích nádherných modrých očí.

"No a kde ji maj nejlepší? Jinak Kolibříka nebo Lucernu zkusím příště, díky za tip." Usmála jsem se a pak tedy ochutnala tu jeho zlatavou tekutinu. Zašklebila jsem se a bratila mu sklenku. "Jak tohle můžeš pít?" Zasmála jsem se pobaveně. Když mi oak vysvětlí, jak to myslel, pousměji se. "Hodně jich na mě něco zkoušelo, to je pravda. Ale víš... Já nechtěla je. Na kluky, jako jsi i ty, mám ještě hodně času." Mrkla jsem na Darrena a skousla si ret. Stále chutnaly po whiskey. Olízla jsem si je a naklonila se k Darrenlvi tak, že jsem mu teď mohla zašeptat do ucha. "Navíc...jsi teď zaplatil pití nezletilé holce." Vůbec nevím proc jsem mu to řekla, ale nevadilo mi to a vlastně mě to i vzrušovalo. Odtahla jsem se od něj a zasmála se.

Zasměji se, když uvidím její obličej poté, co se napije a dokonce se mě zeptá, jak to můžu pít.
"Po čase tomu přijdeš na chuť," odpovím se smíchem a dopiji své pití. Musel bych se hodně snažit, abych se opil, ale raději jsem měl čistou hlavu. Začne mluvit o tom, že má ještě dost času na takové, jako jsem já. Tázavě se na ni zadívám a poté mi zašeptá, že je nezletilá. Začnu se smát, ale poté se k ní skloním.
"Kolik že ti je? Šestnáct, sedmnáct? Věk je jen číslo a pod patnáct ti nebude," zašeptám tentokrát já jí do ucha a znovu se narovnám s úsměvem na rtech.
"Zatím teda nevíš, o jakou zábavu přicházíš," dodám se smíchem.

Jeho smích byl krásně zvonivý a lákal i mě k smíchu. Prohlížela jsem si ho, ale už jsem byla dost opila na to, abych přestala odhadovat, jakým by pro mě mohl být nebezpečím. Zepta se mě kolik že mi je. Na podruhé se trefil. I když zase tolik možnkstí nebylo to je pravda. "Hmm na podruhé trefa." Usmala jsem se a skousla si ret. Pak mi řekl, že nevím o jakou zábavu přicházím. Zasmála jsem se pobaveně. "To zní jako bys mi ji chtěl ukázat." Zmínila jsem a zase si pobaveně skousla ret. "Škoda, že i tebe odmítnu." Usmála jsem se na Darrena provokativně. Stále jsem si byla vědoma svých jizev a rozhodně jsem je nechtěla ukazovat kde komu. Navíc jsem i v tomhle stavu věděla, že mluví o jedné noci a já nebyla zatím přesvědčená, zda by mi to za tu jednu noc stalo.

Takže jí bylo sedmnáct, to vůbec nevadilo, přišla mi dost dospělá a věk je jen číslo. Lidé si vymysleli, že hranice dospělosti je osmnáct, ale to byl jen jejich výmysl. Řekne, že i mě bude muset odmítnout, čemuž se zasměji.
"Škoda, ale možná si to ještě rozmyslíš," zasměji se a zadívám se jí opět do očí. Bylo zvláštní, že když to vypadá, že něco nebudete mít, o to víc to chcete a já byl rozhodnutý si tuhle dívku získat. Aktivuji své schopnosti, jednak jsem jí intenzivněji podstrčil myšlenku této "zábavy" a také jsem lehce zvýšil její chtíč. Nechtěl jsem se však nijak unáhlit, stále jsem přemýšlel nad možností, že by ta dívka, ač vypadala obyčejně, mohla umět detekovat magii. Jenže s tak malou mírou, s jakou jsem svou schopnost používal, si vůbec nevšimne postupných změn a tudíž nevyvolám podezření.

Namítne, že si to možná rozmyslím. Byl k popukání jak si myslel, že bych u něj udělala vyjímku. Zavrtěla jsem pobaveně hlavou a zasmála se. "Hmm..mno spíš s tím nepočítej. Zase tak mkc opilá nejsem." Zasmala jsem se. Chvilku jsem si začala hrát s tou myšlenkou nad touto zábavou s ním. Ale pak jsem ji zahnala a prihrábla si vlasy. "Nic méně...tady začíná být horko a já bych asi už mohla jít domů. Ráda jsem tě poznala." Usmala jsem se na Darrena. Vůbec jsem sk nevšimla, že používá magii a myslela, že to je jen kvůli alkoholu v krvi. Jen co se však postavím, už vrávirám. Naštěstí nijak moc, zatím. Naberu rovnovahu rychle a usměji se zase na Darrena. "Třeba se tu ještě pitkame." Usmála jsem se a mrkla na něj.

Magie zatím asi tolik nepůsobila, ale to nevadilo, počkám si. Umím být trpělivý. Jen se zasměji s ní, chtěla jít domů a já vycítil příležitost. Zavrávorá a já k ní ihned natáhnu ruku, abych ji kdyžtak zachytil, nakonec to však ustojí.
"Nechceš doprovodit? Je celkem dost pozdě a vidím, jak se motáš..." nabídnu s milým úsměvem a přistoupím k ní o trochu blíž.
"Stejně jsem na odchodu," dodám a usměji se, zároveň trochu zvýším sílu své magie, hodně věcí mi usnadňovala a stále jsem se snažil zlepšovat a přicházet na nové "triky."

P5ijde blíž a nabídne mi, že mě doprovodí. "To je hezká nabídka..." Pousmála jsem se a zase se chvíli kousala do rtu. "Ale jak říkám, nejsem zase tak moc opilá." Pousmála jsem se, ale v tom mě zase přepadla ta divná touha být s ním. Přistoupila jsem k němu a pousmála se. "Mno...možná...bys mě dnes mohl doprovodit." Zamyslela jsem se a pak se otočila na podpatku. "Ale nečekej nic víc." Varovala jsem ho s milým opilým úsměvem a pak vykročila ke dveřím. Na alkohol jsem vážně nebyla zvyklá a tak jsem po cestě párkrát zavrávorala, ale vždy jsem to ustála. Ale teď se mi začalo před očima všechno houpat a to nebylo moc dobré. Nakonec jsem byla ještě ráda, že jsem ho neodmítla.

Zprvu mě odmítne, ale nakonec zapůsobí magie a mou nabídku přijme. Usměji se na ni a vydáme se směrem ke dveřím.
"Ani nečekám, jen tě chci doprovodit," odpovím s úsměvem a když si všimnu, jak vrávorá a klopýtá, chytím ji za loket a trochu podepřu.
"Myslím, že mé obavy, že skončíš po cestě někde v příkopě byly oprávněné," zasměji se a nechám ji se o mě opřít, aby měla lepší stabilitu a lépe se jí šlo. Zatím to pro mě vypadalo velmi dobře a pokud ještě trochu nechám působit magii... Mohlo by to být ještě zajímavé. Moc dobře jsem ale věděl, že získání některých dívek může trvat i několik dní. Nakonec mi ale žádná ještě neodolala a já byl odhodlaný získat i Mirys.

"To teda není." Namítla jsem hned na jeho poznámku o oprávněných obavách. "Někdy se musím naučit pít." Řekla jsme nakonec a vyplázla na něj jazyk. Ale to, že mě chytil za loket a trochu mě podepíral, mi vůbec nevadilo. Spíš naopak. "Jsi dlouho ve městě? Ještě jsem tě tu neviděla." Zmíním radši a snažím se na něj přestat myslet. Chvíli to trvalo, ale podařilo se mi dostat z hlavy ty myšlenky, co by se mohlo stát, až budeme u mě. "Kde vlastně bydlíš ty?" Zeptala jsem se a rozhlédla se, abych určila směr, kterým je můj dům.

"Ale ano! Podívej, jak jdeš!" zasměji se vesele a lehce do ní strčím, včas jí ale zachytím, aby nespadla. Prý se někdy musí naučit pít, jen nad tím zavrtím hlavou a ušklíbnu se. Možná jí tohle to "učení" dostane do pár problémů.
"Pár měsíců? Nedávno jsem se přistěhoval. Tebe jsem tady také ještě neviděl, to bych si pamatoval..." odpovím s úsměvem a zadívám se na ni. Vypadalo to, že se soustředí a mě by zajímalo na co.
"V bytě na kraji města, tímto směrem," zasměji se a pokračuji v chůzi, poté si ale všimnu, že se rozhlíží, jako by netušila, kam jít.
"Dezorientovaná? Jdeme vůbec správně? Přinejhorším můžeme dojít ke mně," nabídnu se smíchem, ale vím, že mě odmítne.

Smál se mi a pořád si myslel, že má pravdu. Když do mě pak ale lehce strčil a já se málem přizabila, kdyby mě nezachytil, musela jsem uznat, že nejspíš má pravdu. Ale nahlas jsem to rozhodně nehodlala zmínit. "Měsíců?" Zopakuji po něm a zamračím se. "A to jsem si tě ještě nevšimla?" Ani jsem nevěděla, že jsem tohle řekla nahlas. Zavrtím hlavou, abych na to přestala myslet, ale hned kvůli tomu zase vrávorám. Pak ovšem ukáže na jinou část města. Tam jsem tolik lidí neznala. Přeci jen město bylo obrovské.
Zeptá se, jestli jsem dezorientovaná a jestli jdeme vůbec správně. Taky nabídne, že můžeme dojít k němu a pak se zase směje. "Tss, vůbec ne, jen přemýšlím, kudy to bude ke mě rychlejší." Vyplázla jsem na něj hned jazyk a taky se zasmála. "K tobě jo?Zveš si tam hodně děvčat? Trochu bych se bála, že bychom tam nějakou holčinu potkali." Rýpla jsme si do něj a pak zase vykročila ke mě.

"Město je obrovské," řeknu s úsměvem, ale šlo vidět, že alespoň trochu má magie působí... Opravdu jsem nebyl někdo, na koho by jste jen tak zapomněli. Nejspíš naštěstí věděla, kam jít a poté si do mě rýpla. Zasměji se tomu a zadívám se na ni.
"Myslím, že to nehrozí..." A i kdyby, trojka by byla taky fajn. Druhou část věty raději polknu a na chvíli se zamyslím. Ne, opravdu by tam nikdo neměl být, na to jsem si dával pozor. A většinou jsme byli stejně v hotelu...
"Bydlíš sama?" zeptám se po chvilce. V jejím věku by to bylo celkem neobvyklé, ale pokud tady studuje... No i tak bych tam čekal nějaké kamarádky a mohlo by to být ještě zajímavější...