Nate + Miriam

"Hoho, tak můj bys byl rád?" zakřením se s úšklebkem a vypláznu na něj jazyk. "No to si ještě budu muset rozmyslet," dodám po chvilce a spokojeně se k němu přitulím. Užívala jsem si jeho blízkost, vlastně... nemohla jsem se ji nabažit, bylo to až siln návykové. Ty jeho očí, vypracovaný hrudník, silné svalnaté ruce, které mě pevně podpíraly... Mir! Odkdy jsem takhle uvažovala? Okamžitě si za to zanadávám a s povzdechem vzhlédnu k nebi.
"Pokud vím, kanálem chodí jenom krysy a ... vlkodlaci co jsem tak slyšela, odkdy se upíří řadí jako kanálovky?" zakřením se znovu a když Nate přidá na kroku, trochu jistěji se ho chytím. Vyšli jsme z lesa a já zahlédla kraj města, můj společník byl opravdu rychlý a dle všeho mě odmítal položit na zem. "Víš že mě klidně můžeš pustit? Chodit ještě umím," poznamenám, ale pravda byla, že se mi od něj vůbec nechtělo.

Jen přikývnu, když se začne křenit nad mojí větou a když dodá, že si to bude muset rozmyslet, jen se zasměji. Začne si ze mě dělat legraci kvůli kanálům a tak na ni vypláznu jazyk.
"Lepší, než se spálit," řeknu s úsměvem a prohlédnu si ji. Nechtělo se mi ji ani za nic pouštět a když to sama řekne, zamračím se.
"Vím to, ale nechci," řeknu umíněně, jako malé dítě a usměji se. Kdy by se dobrovolně vzdal její blízkosti? V dálce už uvidím náš hotel, ke kterému jsme se rychle přibližovali a tak vlezu zadním vchodem dovnitř a nejkratší cestou zamířím k nám do apartmá. Neochotně ji položím až před dveřmi, abych je mohl odemknout, poté oba vejdeme dovnitř a zamknu za námi dveře. Trochu se protáhnu a zahýbu zahojeným ramenem, které bylo stále ještě trochu ztuhlé.
"Horká sprcha či koupel by se vážně hodila," zamručím potichu a poté se vydám zatáhnout všechny závěsy, aby tady byla tma.

Usmívala jsem se od ucha k uchu a byla jsem vážně šťastná. Poznamenal že je to lepší, než se spálit, načež se nadechnu a chci mu okamžitě říci o tom kameni, ale se zamračením vyhrkne že mě položit nechce a tak se jenom zakřením a pohladím ho po výrazném strništi.
"A tak se se spokojeností nechám dál rozmazlovat," zasměji se. Už jsem z dálky viděla náš hotel a tak zajásám, opravdu jsem se těšila na horkou vanu, chtěla jsem ze sebe všechnu tu krev smýt. Nate si to zamíří k zadnímu vchodu a nakonec mě u dveří pustí. Se zacvaknutím zámku se protáhnu a shodím ze sebe všechny věci včetně spodního prádla, hned jakmile Nate dopoví o sprše a koupeli.
"No, to máš pravdu, takže hurá do vany!" zakřením se a vesele rozklušu do koupelny, kde se natáhnu se natáhnu ke kohoutku a našteluji teplo vodu. Musela jsem uznat že na apartmán je koupel opravdu obrovská, rohová ve tvaru trojúhelníku, Čtyři lidé by se tam v pohodě vlezli.

Zasměje se s tím, že se klidně nechá rozmazlovat, což mi vůbec nevadilo dělat, ona si to zasloužila. Jakmile zatáhnu závěsy a otočím se na Mir, zůstanu překvapeně stát. Otočil jsem se zrovna ve chvíli, co vypískla, hurá do vany a nahá se rozklusala do koupelny. Po tváři se mi rozlije spokojený úšklebek, než mi dojde jedna věc. Použila množné číslo! Mám to brát tak, že mě tam chce taky? Zazubím se a vydám se za ní do koupelny, zastavím se ve dveřích, Mir zrovna štelovala vodu a měl jsem krásný výhled na její zadeček.
"Měl jsem to brát jako pozvánku?" zasměji se a rovnou za sebou zaklapnu dveře a protáhnu se. Začnu ze sebe sundávat věci a doufám, že mě nevykopne. Ano, už jsem jí do vany jednou vlezl, ale teď, když jsem viděl ji a ne někoho jiného to mohla brát jinak. Jenže... Potom by se asi přede mnou nesvlíkla. Zkoumavě se na ni zadívám, už jsem na sobě měl jenom trenýrky a zbytek oblečení ležel za zemi.

Sledovala jsem jak voda natéká do vany a natáhla se ke špuntu, abych ho tam mohla dát. Byla jsem vážně ráda, že jsem přes okraj vany nepřepadla, to by mi ještě tak scházelo, i když jsem chvíli bojovala, než jsem na ten špunt dosáhla, aniž bych vlezla dovnitř. Zaslechnu za sebou zaklapnutí dveří a tak se otočím po zvuku. Uvidím Nathaniela, který stál u dveří a sledoval mě. Pomalu vyhledám jeho oči a usměji se, část vlasů mi spadala přes prsa až k pánvi. Zbytek jsem měla stále sepnutý v culících, kdybych ale chtěla celá bych se do nich zabalila. Okamžitě se začne vysvlékat a nakonec přede mnou zůstane stát jenom ve trenkách.
"Copak, máš strach že tě kousnu? Neměla bych se bát spíše já?" zakřením se a s úšklebkem si prohlédnu Nathaniela a jeho překrásné tělo. Musela jsem uznat že o sebe pravděpodobně opravdu pečuje, jelikož byl... opravdu krásně tvarovaný... tedy.. chtěla jsem říct vypracovaný, eh... mužný. Ne, to taky nebylo to správný slovo. Teda ne že by nebyl mužný, to... asi byl, ale... Už jsem se v tom zamotala a tak jsem si raději jenom povzdechla a vlezla si do vany. Mir, ty jsi vážně... Počkat, on mě vidí... jako mě... On... Okamžitě si to uvědomím a celá zrudnu. Doprdele, já na to nadšením úplně zapomněla!

Otočí se na mě, bohužel její dlouhé vlasy jí částečně zakrývaly, ale i tak byla... Dech-beroucí. Zasměje se, jestli mám strach, že ji kousnu a jestli by se neměla bát ona. Zazubím se na ni, fajn, nestyděla se teď, když jsem ji viděl.
"Ne, nemám," odpovím, sundám si i trenky a sleduji, jak rychle skočila do vany a poté zcela zrudla. Začnu se tomu smát, byla vážně až moc roztomilá. Vlezu si za ní a pohodlně se usadím naproti.
"Konečně ti došel ten rozdíl od minula? Myslel jsem si, že se budeš stydět, očividně ti to ale došlo až později... Ale já už nikam nejdu a ty taky ne," zasměji se a trochu víc se ponořím, abych si mohl smýt krev z ramena. Ještě že ta vana byla tak obrovská, oba jsme měli dost místa. Byl to vážně skvělý apartmán.

Odvrátila jsem pohled stranou, byla jsem celá červená a vůbec mi nepomohlo to, že se přede mnou svlékl. Samozřejmě se neměl za co stydět, bídák jeden a tak si ze mě ještě utahoval. Rozpačitě vydechnu a mám chuť zaplout pod vodu a utopit se, což ale neudělám. Pálily mě tváře a teď mi bylo opravdu horko, proto jsem jenom tiše zaklela a ošplouchla se trochou vody, abych ze sebe dostala onu krev. Nate se pohodlně uvelebil naproti mě a pronesl že mi to došlo hodně pozdě, ale že už se nemíní nikam přemisťovat a ... nechtěl pustit ani mě. Znovu si povzdechnu a potom se na něj konečně podívám s trochu nafučeným výrazem.
"Staletí zvyku, nemůžeš mi to zazlívat," zakřením se a potom na něj vypláznu jazyk. Byla jsem ráda že vana je tak obrovská, bylo to pohodlnější, než kdyby jsme se na sebe mačkali, i když... i to mělo své výhody. třeba ta jeho klimatizace, v létě by se mi hodila! Nemohlo by mi být horko, ani zima, fůůů... občas jsem mu to záviděla.

Celá červená odvrátí pohled stranou a přísahal bych, že zrudla ještě víc, když mě viděla nahého. Nemohl jsem se přestat usmívat, i když můj úsměv byl spíš samolibým úšklebkem. Povzdechne si a nafučeně se na mě podívá. Vypadala opět neskutečně roztomile! Naštěstí polknu všechny narážky a další podobné projevy mého nadšení, nechtěl jsem, aby mě ve vaně nakopala. Poznamená, že to jsou staletí zvyku, hrdě se usměji, potom se ale zarazím.
"Počkat... To se i normálně koupeš s ostatními chlapy?" zeptám se naoko vážně, ale po chvilce se rozesměji. Prostě jsem si nemohl pomoct. Vlastně jsem ani netušil, s kolika chlapy byla. Ti museli umírat blahem, teda pokud nějací byli. Tiše jsem doufal, že ne, ale... Byla to succuba a... No kdo ví.
"Chceš umýt záda?" navrhnu po chvilce a natáhnu se pro mýdlo.

Zkoumavě se na něj zadívám, nad něčím přemýšlel a přísahala bych že si ze mě začne utahovat, ale k mému překvapení to neudělal. Pořád se tak nějak šibalsky usmíval a začínalo to být nakažlivé, měla jsem to nutkání také a tak mi občas zacukaly koutky, ale krotila jsem se. Zabodnu pohled do jeho kaštnových očí, když se mě vážně zeptá, jestli se takhle koupu i s ostatními chlapy. Zvědavě se na něj zadívám a potom se ušklíbnu.
"Máš s tím nějaký problém?" zakřením se, chtěla jsem si z něj udělat legraci. Jistě že jsem se takhle s nikým nekoupala, ale pro změnu jsem si nemohla pomoct já. Když však navrhne, jestli chci umít záda, spokojeně přikývnu a nakonec se k němu otočím zády.
"Budeš hodný, potom se vystřídáme," vydechnu a všechny vlasy si přehodím dopředu, tedy až si je rozpustím z culíku aby měl volné moje záda.

Zarazím se nad její odpovědí. Ano, měl jsem s tím problém a velký! Měl jsem chuť zavrčet a roztrhat kohokoliv, kdo by jen pomyslel, že by tuto výsadu mohl mít! Jenže tady nikdo kromě Mir nebyl, takže jsem se musel uklidnit. Otočí se ke mně zády, rozpustí si své dlouhé vlasy a přehodí si je dopředu. Místo toho, abych jí však začal umývat záda, omotám ji ruce kolem pasu a přitáhnu si ji k sobě tak, že se opírala o můj hrudník. Skloním se k jejímu oušku a tiše zavrčím.
"Ano, mám s tím problém," zašeptám jí do ucha a vydechnu vzduch na její krk, než ji na něj políbím. Ani na chviličku neucítím potřebu zakousnout se jí do krku a ochutnat její krev, což byl pokrok. Tedy spíše to bylo díky její schopnosti. Více ji k sobě přitisknu a pohladím po bocích, za které jsem jí držel. Cítil jsem její hřejivou kůži a nechtěl jsem ji ani za nic pustit. Konečně se odtáhnu od jejího krku a lehce si opřu hlavu o její rameno.

Seděla jsem k němu otočená zády a sledovala jsem stoupající páru, která se vznášela ve vzduchu. Čekala jsem Nateho dotek na zádech, ale nepřišel. Místo toho ucítím jeho ruce kolem mého pasu, za který si mě přitáhne k sobě. Překvapeně, lehce pokrčím nohy a mám tendenci dát ruce za sebe, abych nepřepadla, ale ujistí mě o tom, že tohle vůbec nemá v plánu, když za sebou ucítím jeho nahé tělo. Po celém těle mi projede mráz, když se skloní k mému oušku a zašeptá že s tím problém má. Cítila jsem jeho chladné tělo a vůbec jsem si nestěžovala. Dostala jsem nutkání se na něj hravě otočit, ale v tom mi vydechne horký vzduch na krk, na který mě políbí. Lehce se ošiji a spokojeně zamručím, zároveň si ale zakryji pusu, když si uvědomím, že se mi to líbilo. Rozpačitě sklopím pohled a tiše vydechnu.
"B-baví tě... mě takhle škádlit?" zamručím potichu a lehce k němu pootočím hlavu, když si opře tu svou o mé rameno. Tváře jsem měla zase červené a zhlédnu pár pramínků jeho vlasů a ucítím jak mě jeho strniště šimrá na holé kůži.

Zaslechnu její tiché, spokojené zamručení, jenže poté se zakryje pusu a už nevydá ani hlásku. Ušklíbnu se, když se zeptá, jestli mě baví to škádlení a ještě se u toho roztomile zakoktá.
"Co když ano?" vydechnu a usměji se. Pootočím hlavu, abych na ní lépe viděl, byla opět celá červená a na tváři měla roztomilý výraz. Tiše se zasměji, znovu ji políbím na krk, než ji pustím a krapet neochotně se odtáhnu. Vezmu mýdlo a začnu jí jemně umývat záda. Jakmile skončím, opláchnu jí je trochou vody a znovu ji chytím za boky, abych jí mohl otočit směrem k sobě. Vlasy měla přehozené dopředu a zakrývaly mi výhled na její dokonalé tělo. Na tváři se mi objeví šibalský úsměv, novu ji chytím za boky a znovu si ji přitáhnu. Pevně ji k sobě přitisknu a políbím na rty. Byla vážně nádherná a chtěl jsem, aby byla jenom moje. Proto se mi vůbec nelíbila představa, že by v takovéto situaci mohla být i s někým jiným.
"Hmm, takže kolik jich bylo?" zeptám se, jakmile se odlepím od jejích rtů, ačkoliv se mi vůbec nechtělo.

"T-tak bys toho měl nechat nebo ti to vrátím," vydechnu a zakřením se na něj. Když pootočil hlavu, mohla jsem na něj lépe vidět a tak si prohlédnu jeho tvář. Byl vskutku ... symbolem mužské dokonalosti a já si pořád v duchu opakovala, jestli není alespoň potomkem succubů, jenže nebyl. Nejeden incubus by mu tu přirozenou krásu záviděl. Znovu mě šibalsky políbil na krk a poté mi začal umývat záda. Spokojeně jsem zavřela oči a otevřela je, až když mi začal smývat mýdlo ze zad. Jeho sem tam chladný dotek byl velice příjemný a já se po chvilce konečně uvolnila. Už jsem nebyla tak napjatá, ani jsem se tolik nestyděla.
Otočí si mě k sobě a já se zahledím do jeho očí, kterými mě studoval. S dalším úšklebkem si mě přitáhl k sobě, lehce mi to přitom podklouzlo a já sebou málem šmikla dozadu, ale podepřel mě za záda a přitáhl do nečekaného polibku, při kterém ho lehce kousnu do rtu.
"Hmmm, možná čtyři, nebo vlastně pět, i když minulý týden to byli další dva, takže sedm," vydechnu jakmile se ode mě odtáhne a potom se zakřením, utahovala jsem si z něj, musela jsem mu to občas nějakým stylem vracet.

Varuje mě, abych toho nechal, jinak mi to vrátí. Jen se ušklíbnu, nehodlal jsem toho nechat, pokud mi vyloženě neřekne, abych přestal. Na to jsem si to až moc užíval, ale nechtěl jsem udělat nic, co by vyloženě nechtěla. Odpoví mi s úsměvem na rtech, ale odpověď se mi ani trochu nelíbila. Neubráním se zavrčení a znovu si ji přitáhnu k sobě do dalšího polibku. Odtáhnu se a přesunu k jejímu uchu.
"Jestli tady někoho uvidím, roztrhám ho na kusy," zavrčím jí do ucha, než se opět přesunu k jejímu krku, který zasypu polibky. Stále jsem si ji za pas držel u sebe. Dva minulý týden! A dohromady sedm! Vařila se mi krev v žilách už jen při pomyšlení, že se na ni podíval někdo jiný. Tedy... Stejně by viděli někoho jiného, ale i tak! Byla jen moje! Nikdy ji nikomu nedám, i kdyby mě to mělo stát život. Znovu tiše zavrčím a odtáhnu se, abych se jí mohl podívat do těch nádherných, rudých kukadel a ani jsem si neuvědomil, že mé oči také zrudly. Byl jsem vážně naštvaný, ale ne na ni, na ně! Že se opovážili sem přijít!

Pozorovala jsem jeho reakci a on... se naštval? Na jeho tváři se nejprve zračil letmý úšklebek, který se zavrčením zmizel a on si mě přitáhl do polibku, skoro jako kdyby se snažil zahnat svoje myšlenky někam do ústraní, nebo mi to tak alespoň připadalo. Jeho polibek byl spíše únikový, řekla bych a tak ho s odtáhnutím znovu kousnu. Líbilo se mi, když se zlobil! Znovu se přesunul k mému uchu a se zavrčením, že každého koho tady uvidí roztrhá na kusy. Musela jsem se nad tím ušklíbnout a hned jsem se jej chtěla zeptat, jestli to platí i pro mé kamarádky, ale to už začal můj krk zasypávat polibky a já jenom spokojeně nakloním hlavu na bok, abych mu nechala dostatek prostoru. Jeho sebeovládání teď vypadalo na špičkové úrovni, to jsem si uvědomila po chvilce jeho počínání. Usmívala jsem se, držel si mě u sebe a já měla dokonalý výhled na jeho vypracované tělo. Odtáhl se a jeho očí rudě žhnuly, musela jsem se hravě ušklíbnout a z hravosti se nakonec stal pouhý, milý nefalšovaný úsměv.
"Ty ji truhlík, dělám si z tebe legraci, s nikým se běžně nekoupu," dodám a s povzdechem k němu natáhnu ruku a pohladím ho po tváři a jemném strništi, až k jeho bradě. Nakonec rukou sjedu po jeh krku, až k hrudníku, kde ji chvíli nechám položenou na jeho srdci, než ji odtáhnu a šťastně se usměji. Byla jsem ráda že už se mu rána na rameni hojila a zatáhla se. Když jsem ho tam viděla tak zraněného, na pokraji smrti... uvědomila jsem si, jak moc mi předtím chyběly ty jeho narážky, ten úsměv, jak by mi chyběl on...

Její úšklebek se změní na milý úsměv a s povzdechem mi sdělí, že si ze mě jen utahovala. Párkrát překvapeně zamrkám, než se i na mé tváři objeví potměšilý úsměv.
"Potvůrko!" zasměji se, ale v mém hlase zněla úleva, skočím po ní, ale zároveň jsem dával pozor, aby se do ničeho nebouchla a nijak prudce jsem do ní nevrazil. Ale i tak ji překlopím dozadu tak, že skončí opřená o druhý konec vany. Já to ale měl mnohem lepší, protože má hlava skončí na jejím poprsí. Obejmu ji kolem pasu a přitisknu se na ni.
"Tohle ti vrátím," zamumlám se spokojeným výrazem, než ji pustím, zapřu se rukama o dno vany a nadzvednu se. Na tváři jsem měl široký úsměv a čekal, jak zareaguje a jestli se mě za to pokusí nakopnout...

S potměšilým úsměvem mě prohlásí za potvůrku a mě nezbude nic jiného, než se nad tím jenom pousmát a obdarovat ho dalším milým úsměvem. Viděla jsem na něm, že se mu ulevilo a upřímně jsem za to byl ráda. Což však vůbec nečekám, byl jeho prudký pohyb.
"N-Nate!" vyjeknu překvapeně, když se na mě svalí a doslova mi zaboří obličej do prsou. Okamžitě se zasměji a lehce zrudnu, když ucítím jeho tvář na mých citlivých místech. Na tváři ruměnec, v obličeji rozpačitý úsměv a tik v oku, alespoň tak se dal popsat výraz mého obličeje. Opírala jsem se o konec vany a cítila na sobě jeho tělo. Objal mě kolem pasu a byl na mě přitisknutý. Lehce se pod ním zavrtím a začnu se smát, když pronese že mi to vrátí. Sledovala jsem jeho výraz, usmíval se zeširoka a když se odtáhl, uvědomila jsem si že mám koleno přímo v úrovni jeho rozkroku, takže bych ho mohla kdykoli nakopnout. Při té myšlence se ušklíbnu, ale neodvážím se nic udělat, jenom se s blbým zakřeněním zadívám do jeho očí. Jednu ruku natáhnu k jeho nosu, kde se dotknu lehce špičky, zatímco tu druhou nechám svěšenou podél těla. Pitomec, jeden, nevím co zkouší ale vypadá u toho tak roztomile.

Zavrtí se, ale nepřišel žádný kopanec ani nic podobného, šťastně se usměji, a sleduji, jak ke mně natahuje ruku. Lehce se dotkne špičky mého nosu a tak přesunu váhu pouze na jednu ruku a chytím ji za tu její. Políbím ji na hřbet ruky, než ji pustím a nakloním se k Miriam ještě více. Ukradnu si další polibek, než se odtáhnu a posadím. Protáhnu si rameno, které bylo už víceméně zahojené a promnu si kůži. Dnešek začal tak skvěle, potom nám ho ten zasraný vlkodlak porazil, ale... nakonec to dopadlo dobře. Zachránila mi život. Byl jsem jí za to vděčný a uvědomil jsem si pár věcí. Pousměji se, než se postavím na nohy a protáhnu si záda.
"Nevím jak tobě, ale mě to stačilo," zasměji se a vylezu z vany, natáhnu se pro ručník, kterým se osuším a poté si ho omotám kolem pasu.

Nate se poté z ničeho nic postaví a já na něj zůstanu paralyzovaně hledět, než mi oči sklouznou trochu níž. Okamžitě zrudnu a odkloním pohled stranou. Když vyleze se slovy že mu to stačilo, svezu se po vaně až pod vodu. Zůstanu celá ponořená a přitom nechám oči otevřené. Stále jsem ho sledovala, jak se suší ručníkem. Voda kolem mě byla lehce červená od krve z mých vlasů a tak se po chvilce posadím a natáhnu pro šampón který si nanesu na vlasy a začnu si jej do nich masírovat. Chvíli počkám než látka začne na působit, než se znovu ponořím, abych si jej smyla.
"Vylezu za chvíli, jen si dopřeji trochu péče," pousměji se na něj mile a znovu se položím do vody, tentokrát nechám hlavu venku a spokojeně zavřu oči. Nakonec šampon z hlavy smyji ale i tak ještě chvíli zůstanu v teplé vodě.

Když se otočím na Mir, všimnu si, že je celá pod vodou, ušklíbnu se a chvíli ji sleduji, jak si myje vlasy, než mi řekne, že vyleze za chvíli, až si dopřeje trochu péče. S úsměvem přikývnu a poté se vydám do ložnice, kde jsem měl věci. Vytáhnu čisté trenky a tričko, obojí na sebe natáhnu a poté se vydám zlikvidovat naše potrhané a špinavé šaty. Zachránit už nepůjdou a tak je vyhodím do koše. Zamyšleně se rozhlédnu a poté mi dojde, že Mir nejedla. S úsměvem se pustím do přípravy palačinek, které brzy provoní celý apartmá a jsem vskutku rád, že si Mir dává na čas. Alespoň to stihnu připravit. Nakonec hotové palačinky položím na stůl stejně jako čokoládu zrovna ve chvíli, kdy Miriam vyjde z koupelny.

Konečně jsem se cítila zase čistá. S úsměvem vylezu z vany a ještě předtím si alespoň trochu vyždímám vlasy. Poté si je utřu ručníkem a alespoň trochu osuším. Tentokrát je ale netrápím a nechám si je volně rozpuštěné, zatímco ručník si obmotám okolo těla. Byla jsem spokojená, po teplé koupelny, akorát mi lehce zakručelo v žaludku.
"Budu se potom muset najíst," hlesnu pro sebe s povzdechem a nakonec vyjdu z koupelny a můj pohled se upře na Nateho, který stál u stolu. Celým apartmánem se nesla neskutečně úžasná vůně a to mě donutí si chutně olíznout ty.
"Páni, tady to ale voní," vydechnu upřímně a zahledím se na palačinky, které připravil. Upír a umí vařit? Awww, jak milé! Šťastně se na něj usměji, ale i tak zapluji do ložnice, kde na sebe hodím spodní prádlo a vezmu si mou obvyklou černou košilku s růžovými krajky na konci, u výstřihu a mašličkou kolem pasu na zádech. Spokojeně nakonec vylezu z pokoje a okamžitě se vydám za Nehanielem. Když jsem těsně u něj, natáhnu se na špičkách a dám mu pusu na tvář.
"To jsi připravil pro mě?" zeptám se s úšklebkem a změřím si palačinky pohledem.
"Vypadají fakt úžasně!" vydechnu nadšeně.

Její šťastný úsměv mi byl odměnou sám o sobě, spokojeně se usměji, čekal jsem jen chvíli a Miriam vyšla z pokoje oblečená v černé, krajkované košilce. Zazubím se na ni a dostanu pusu na tvář. Zeptá se, jestli jsem to připravil pro ni a poznamená, že vypadají úžasně.
"Doufám, že i dobře chutnají... Právě totiž vidíš jediné jídlo, které umím, tedy... Doufám že ho umím," zasměji se a posadím se za stůl. Já hlad vůbec neměl, ale chtěl jsem tady s ní být. Stejně jako jsem ležel vedle ní, když spala.
"Mimochodem..." řeknu a natáhnu se pro přívěšek s modrým kamenem, který jsem měl předtím na krku a sundal jsem si ho, když jsem lezl do vany.
"Co je to a jak se to ke mně dostalo?" zasměji se a sleduji ji. Byla vážně roztomilá.

Spokojeně se posadím za stůl, když prohlásí že je to jediné jídlo které umí a poté poznamenal něco ve smyslu že doufá že ho umí... Spokojeně se usměji a nakonec se natáhnu pro talíř, palačinku a namažu si ji čokoládou. Palačinku poté sroluji a kousnu si do ní. V puse se mi okamžitě rozlije sladká, úžasná chuť a mé oči se rozzáří.
"Awww, jsou výborně Nate!" vydechnu nadšeně a sním celou palačinku. Spokojeně si naberu na talíř další a dám se do jejího mazání, když se mě zeptá na přívěsek, který měl na krku. Já na něj už zase zapomněla! Vždycky mě něco rozptýlilo a povětšinou to byl on a jeho slova.
"To je Lapis lazuli, dala mi ho ta čarodějka, je to přesně ten kámen, který ti dovolí chodit na přímé sluneční světlo, aniž by jsi se spálil," vysvětlím mu ve zkratce a zadívám se do jeho tváře. Znovu si vezmu palačinku a chutně se do ní zakousnu.

"Tak to jsem moc rád," vydechnu, když uvidím její nadšený výraz. Budu jí je muset dělat častěji, hodlám si ji pořádně rozmazlit! vysvětlí mi, co je to za přívěšek, prý mi dovolí jít na sluneční světlo. Překvapeně se na ni podívám, než si ho dám kolem krku a vstanu ze židle. Vydám se k těžkým závěsům, které trošku odhrnu, ale okamžitě uhnu stranou. Zadívám se na paprsek světla, který vnikl do pokoje. Bylo ráno a tak světlo nebylo nijak ostré, ale i tak by mě spálilo. Váhavě natáhnu ruku a překvapeně zamrkám, když mě slunce nezačne spalovat a neucítím žádnou bolest. Hlasitě se rozesměji, než se zvesela rozběhnu k Miriam a zvednu ji do náruče i s palačinkou v ruce.
"Já můžu na světlo!" zasměji se nahlas a přitisknu ji k sobě, než jí políbím na rty. Odtáhnu se a opatrně ji zase položím na nohy.
"Promiň, nechal jsem se unést," zasměji se a poškrábu se ve vlasech.

Hlesl že je moc rád, byly opravdu vynikající. Na to že byl upír, povedené palačinky byly úspěchem sami o sobě. I lidem se kolikrát nepovedly a dalo se na nich hodně zkazit. Zejména jejich konzistence. S úsměvem jsem sledovala Nateho, který se rozešel k těžkým závěsům a lehce je odhrnul. Instinktivně uhnul a jí se lehce zamračila. Nechtěla jsem aby se spálil, ale zase jsem neviděla důvod, proč by nám ta čarodějka lhala. Opatrně natáhne ruku na sluneční světlo a poté se na ni překvapeně zadívá. Usměji se, když se nic nestane a spokojeně polknu sousto. Když se Nate hlasitě rozesměje, párkrát zamrkám a když mě vesele vyzvedne do náruče, překvapeně vydechnu a chytím se ho jednou rukou abych měla nějakou jistotu. Poté mě ale políbí na rty a položí na zem.
"Ty jsi vážně trdlo," pronesu ale poté se začnu smát, byl opravdu nadšený a prý se nechal unést. Tak ať, mě to ani trochu nevadilo. Byl roztomilý když takhle blbnul a mě se to líbilo!
"To nic," odpovím s úsměvem a dojím palačinku. Byla jsem po dvou plná a tak vezmu jídlo a schovám ho do ledničky aby se nezkazilo a mohla jsem si dát i později. Poté si umyji ruce a otočím se na Nateho.
"Jsem ráda, že jsi šťastný," pronesu a zahledím se mu do očí, nakonec k němu přistoupím a obejmu ho okolo pasu. Položím si hlavu na jeho hrudník a až teď si uvědomím, jak jsem oproti němu malá.