Mirys a Cora

"Vezmeš tedy tyhle bylinky prosím? Já ještě nějaké natrhám." Pousmála jsem se a vrátila všechny ty bylinky Coře. "Mockrát děkuji." Poděkovala jsem, když je vzala a ještě jsem rychle natrhala nějaké další léčivé bylinky. "Tak jo, půjdeme." Usmála jsem se hned, jak jsem měla stejně plné ruce, jako teď Cora a vydala jsem se ke mě domů, kde jsem měla všechny věci.

"Ano." Prikývnem a zoberiem ich. A potom som sa dívala na to ako trhala bylinky. "Neďakuj." Poviem a trochu sa pousmejem. A keď povedala že pôjdeme tak prikývnem. "Dobre." Poviem a potom s ňou idem k nej domov. Celkom.som.bola zvedavá kde býva a aký má dom. Isto ho má krajší ako ja a väčší ako ja.

Vedla jsem Coru lesem směrem ke mě domů a rozhlížela se. Rozhodla jsem se, že si už s včerejškem nebudu lámat hlavu a pak jsme si užívala tu pohodovou atmosféru v lese a nechala se jí prostoupit. "Témhle..to je můj dům." Pousmála jsem se, když jsme už byly na kraji lesa a mohly jsme tak vidět můj dům. Pousmála jsem se a došla až tam. Odemykalo se mi trochu složitěji, ale zvládla jsem to a pak otevřela. "Pojď dál." Pousmála jsem se a podržela Coře otevřené dveře. Zavřela jsem až, když byla vevnitř a vedla ji do kuchyně, kde jsem odložila bylinky na linku. "Tady mi je nech prosím." Usmála jsem se na Coru.

Išla som s ňou a mlčala som. Nemala som dôvod rozprávať. A vlastne nebolo ani o čom rozprávať. Keďže som cestu nevnímala tak ma celkom prekvapilo keď povedala že tam je jej dom. Pozriem sa a keď ho uvidím ostane prekvapená. Nečakala som že bude tak blízko lesa ale aspoň má výhodu že môže ísť do lesa. Prišli sme k jej domu a ona začala odomykať. A tak som čakala. A keď otvorila a povedala aby som šla ďalej tak som prikývla a vošla som dnu. "Ďakujem." Poviem a potom vošla aj ona a zatvorila dvere. Potom sme išli do kuchyne a tam mi povedala kde mám položiť bylinky. Prikývla som a položila som ich na to miesto ktoré ukázala.

"Klidně se tu porozhlédni." Usmála jsem se na Coru. "Já tu musím teď všechno připravit." Dodala jsem a otevřela jednu skříňku, kde jsem měla všechny věci pro přípravu mastiček, krémů, odvarů a tak. Všechno jsem si připravila a pak dala o trochu víc než půlku bylinek do hrnce. Tam jsem je namočila a dala na plotnu, aby se vyvařily jejich léčivé látky a uvolnily se. Pousmála jsem se na Coru a pak hrnec přiklopila pokličkou a vrátila se ke zbytku bylinek. Pár jsem jich svázala k sobě a dala k oknu usušit a ten zbytek jsem rozmačkala a rozkrájela a jejich šťávu dala do větší misky.

"Dobre ďakujem." Pousmejem sa a potom prikývnem keď povie že musí všetko pripraviť. "Dobre." Poviem a potom som sa dívala čo robí. Aj keď pritom by som si rada poobzerala jej dom ale akosi som nemala odvahu na to a tak som len stála na mieste a sledovala som ju ako robí tie bylinky. A keďže som nemala čo robiť a ona mlčala tak som aj ja mlčala a len som sa dívala na ňu.

Pousmála jsem se a pak ukázala Coře, jak vyrábím mastičky a olejíčky a to ostatní. Dneska jsem vyrobyla jen takové menší ukázky pro Coru, ale nirmálně toho samozřejmě musím vyrobit víc. A sem tam jsem ji požádala o pomoc. Přeci jen jsem nechtěla aby tam jen tak stála. "No a to je celé tajemství." Usmála jsem se na Coru, když jsem všechno dodělala. Opláchla jsem si ruce a utřela je. "Nemáš žízeň nebo hlad?" Zeptala jsem se a sama si nalila minerálku a čekala, co řekne Cora. Taky jsem se natáhla pro šťavnaté ovoce, co jsem měla v míse u okna a nabídla ho Coře. Sama jsem si vzala nektarinku a s chutí se do ní pustila.

Sledovala som ju ako to robí a keď ma požiadala o pomoc tak som jej pomohla. Nechcela som byť taká sviňa aby som jej nepomohla. A bolo to celkom zaujímavé. "Takže nič náročné to nie je." Poviem a pousmejem sa. Potom keď mala všetko hotové tak sa ma opýtala či nie som smädná a hladná. No je pravda že som dneska ešte nič nejedla a ani nepila. A tak som prikývla. "Ano som oboje." Poviem potichu a sledovala som ju ako sa ona napila a zobrala si ovocie z misky. Ovocie mi ponúkla ale na to som pokrútila hlavou. "Nie ďakujem nechcem." Poviem a sledovala som ju ako je nektarinku.

"Ne, to vážne není." Usmála jsem se na Coru a když řekla, že má žízeň i hlad tak jí naliji minerálku a sklenku podám. "A co by sis dala? Mám uvařit pořádný oběd nebo chceš jen něco malého?" Zeptala jsem se a koukla do ledničky. "Tak mám tu zeleninovy salát, nebo těstovinový salát..." prohlédla jsem si další jídlo a zamyslela se. "Nebo můžu udělat lívance, palačinky nebo tousty, topinky či nějaké maso? Řekni si." Usmála jsem se na ni a než odpověděla tak jsem si dojídala nektarinku a pecku pak vyhodila. Olízla jsem si rty od šťávy a čekala, co by si dala Cora.

"To vidím." Pousmejem sa trochu. Potom si od nej zoberiem pohár a napijem sa. Potom sa zamyslím nad tým čo by som si mohla dať. "Podstate je mi jedno." Poviem a keď začne menovať čo má tak ten cestovinový šalát mi príde ako dobrý nápad. "Dala by som si ten cestovinový šalát. Ak nebude vadiť." Poviem a pozriem sa na ňu a videla som ako dojedá nektarinku a potom si olizla ústa. "Bola chutná?" Opýtam sa jej a pousmejem sa trochu.

Napila se a pak řekla, že jí je jedno, co k jídlu. Když jsem jí to ale vyjmenovala tak se rozhodla pro těstovinový salát. "Dobře, nevadí. Jistě že nevadí. Kdyby vadilo, tak ti ho nenabízím." Usmála jsem se a podala jí misku s těstovinovým salátem. "Doufám že ti bude chutnat." Usmála jsem se a ještě jí podala vidličku. Sama jsem si vzala zeleninový salát a lžíci. Cora se mě ještě zeptala, jestli byla dobrá ta nektarinka. Nadšeně jsem přikývla. "Měla sis dát taky, jsou výborné a slaďoučké." Usmála jsem se na ni a pak si šla s jídlem sednout na gauč. "Pojď, posaď se." Usmála jsem se na Coru a zatím se pustila do jídla, ale snědla jsem toho jen málo. Stále mi bylo trochu špatně.

Pousmejem sa a prikývnem. "To je tiež pravda." Poviem a bola som rada že jej to nevadilo. Potom mi podala misku s cestovinovým šalátom a ja som si ju zobrala a sadla som si na gauč. "Verím že mi bude chutiť." Pousmejem sa a zoberiem si vidličku a potom sa pustím do jedla. Keď povedala aká bola nektarinka tak som nakoniec prikývla. "Dobre keď sa najem tak si ju dám." Pousmejem sa a ďalej som jedla. Musela som uznať že to bolo vynikajúce. Nič lepšie som hádam ešte nejedla. "Je to vynikajúce." Poviem a pokračujem v jedení a jedla som pomaly aby mi to vydržalo čo najdlhšie.

Cora se usadila vedle mě a nakonec řekla, že si tedy dá taky nektarinku, až dojí ten salát. Přikývla jsem s úsměvem a jedla pomalu. "Dobře, jen si dej." Usmála jsem se. Pak mi pochválila těstovinový salát, že jí moc chutná, což mě potěšilo. "To jsem jedině ráda." Usmála jsem se a když jsem viděla, jak si jídlo vychutnává spokojeně jsem se pousmála. "Klidně ti dám recept, ani tenhle salát není těžký." Usmála jsem se a vrátila zbytek zeleninového salátu, co jsem nedojedla, do ledničky a umyla lžíci. Udělala jsem si dobré jídlo, ale bylo mi špatně z toho pití včera a já už nechtěla zvracet, tak jsem to nepřeháněla radši.

"Ďakujem." Pousmejem sa a jedla som a vychutnávala som si to. Ani som sa nedivila že ju to potešilo. Veď koho by to nepotešilo keď mu pochválite jedlo. Zamyslím sa nad tým že by mi dala recept. "To by som bola rada ak by si mi ho dala. Pretože je to vážne vynikajúce. Dobre." Poviem a pousmejem sa. A pomaly som dojedala. Mirys už dávno dojedla a upratala to ale ja som stále ešte mala a nikam som sa s tým nenáhlila. Veď som nemala ani prečo sa náhliť a tak som spokojne jedla. Ale netrvalo dlho a aj ja som to zjedla. Potom som sa postavila a išla som do kuchyne umyť tanier.

"Dobře, najdu ti ho." Pousmála jsem se a začala hledat v mé kuchařce, ale nemohla jsem ho nejdříve najít. Pak jsem ho našla a rychle přepsala pro Coru. Pousmála jsem se a zase kuchařku uklidila. Lísteček s receptem jsem nechala na lince a převzala si od Cory talíř po té, co dojedla. "Já to umyji, ty jsi host." Usmála jsem se a umyla talíř i vidličku a pak to rovnou utřela a uklidila. "Tady máš ten recept." Usmála jsem se a podala jí lísteček. "Snad to po mě přečteš no." Usmála jsem se.

"Ďakujem." Pousmejem sa a sledovala som ju ako hľadá recept a len som pokrútila hlavou. Nemyslela som si že to spravím hneď teraz. Keď ho konečne našla tak ho začala písať a potom umyla môj tanier a povedala že ja som hosť že to umyje ona. "Ja som ti s tým chcel pomôcť." Povzdychnem si a potom keď má všetko spravené dá mi ten recept. Ja si ho zoberiem a začnem si ho čítať. A nezabudne povedať že dúfa že to po nej prečítam. "Prečo by som to po tebe nemala prečítať?" Opýtam sa a pousmejem sa a keď som to čítala tak som s tým nemala vôbec problém. "Prečítam to v pohode takže sa nemusíš báť. A ešte raz ďakujem." Pousmejem sa a recept si schovám do vrecka.

Poděkuje mi za recet a pak si ho schová. Taky se mě zeptala, proč by to po mně nemohla přečíst. Jen pokrčím rameny. "Tak dobře a nemáš zač." Usmála jsem se a mávla nad tím rukou. "Tak a co budeme dělat teď?" Zeptala jsem se a podívala se na Coru. Nevěděla jsem, jestli je jí po včerejšku dobře, ale mně bylo... No lépe než ráno, ale pořád blbě. A skoro nic se mi už dělat nechtělo.

"Ale mám." Poviem a pousmejem sa. Potom bolo ticho a ja som ju len sledovala a rozmýšľala som. Potom sa ma opýtala čo budeme robiť. Myknem plecami pretože som nevedela a navyše som bola unavená aj keď zle mi nebolo ale chcelo sa mi hrozne spať. Ale nechcela som odísť pretože som sa bála že sa bude hnevať. "Ja neviem nič ma nenapadá. Ale ja som dosť unavená keďže som celú noc nespala." Poviem a povzdychnem si. Bála som sa ako na toto zareaguje. "Ale ak chceš niečo robiť tak môžeme niečo vymyslieť a spať môžem ísť až večer." Dodám aby sa nehnevala za to že som unavená.

Namítne hned, že má za co děkovat, ale já už to nechám a jen se na ní mile usměji. Na mou otázku pokrčí rameny. Chvilku to vypadalo, že přemýšlí a pak mi řekla, že je unavená z toho, jak celou noc nespala. "A no jo! Ty jsi nespala a mě je hrozně blbě... Tak si jen pustíme nějaký film? Já roztáhnu gauč, aby sis mohla zdřímnout a možná že usnu i já." Navrhla jsem a pousmála se. Doufala jsem, že nebude proti, ale byla unavená a mně bylo pořád špatně. Nic moc jiného stejně dělat nešlo, navíc ona chtěla zůstat vzhůru, kdybych chtěla něco dělat, ale mě se vážně nechtělo s tím, jak mi bylo špatně.

Bola som rada že sa nenahnevala na to čo som povedala. Skôr ma prekvapilo to že nevrhla že si pustíme film a ona roztiahne gauč a ja si môžem odpočinúť. "A teba to vážne nebude vadiť keď sa u teba vyspím?" Chcela som mať istotu aby jej to nevadilo. Čo ak mala nejaké plány a ja som jej ich prekazila? Lenže povedala že možno zaspí aj ona tak možno žiadne plány nemala. Tak nakoniec som si povedala že keď spala ona u mňa tak prečo nespať teraz u nej? Veď to ona sama navrhla. "Tak dobre teda súhlasím." Poviem a pousmejem sa.

"Nene, rozhodně mi to vůbec nevadí." Namítla jsem hned a šla připravit gauč. Roztáhla jsem ho, podala deky, a připravila dva pohodlnější polštářky na spaní. Chtěla jsem, aby se Cora vyspala dobře. "Tak co si pustíme?" Pousmála jsem se. "Já žádný filmy neznám, takže asi budeš muset vybrat." Pousmála jsem se mile a sedla si na gauč. Podala jsem Coře ovladač a přikryla se dekou. Nevím proč, ale bez ní bych prostě neusnula.

Povedala že jej to nevadí ale ja som aj tak rozmýšľala nad tým že odídem domov. A ešte chcela aby som vybrala nejaký film. Myknem plecami. "Ja neviem a asi pôjdem domov. A ďakujem. Rada som ťa spoznala a hádam sa niekedy uvidíme." Poviem a potom sa vydám k dverám. Obujem sa a oblečiem sa. Potom otvorím dvere a vyjdem von. "Ahoj." Pozdravím ju a potom zatvorím dvere a odídem k sebe domov. Cestu domov som našla ľahko a za pár minút som bola doma. Vošla som dnu a bola som sklamaná a smutná a unavená. Preto som sa prezliekla do pyžama a lahla som si do postele. Chvíľu som sa len tak prevaľovala a rozmýšľala som. Pri tom ako som rozmýšľala tak som zaspala.

Trochu překvapeně jsem se na ní dívala ale pak přikývla. Asi se vážně potřebovala pořádně prospat a asi chtěla spát doma. No v tom ji přeci bránit nemůžu. "Tak dobře, no..určitě se ještě uvidíme, tedy doufám v to." Řekla jsem a šla ji vyprovodit. "Měj se." Pousmála jsem se na ni, když se se mnou rozloučila a zamávala jí ještě. Pak jsem zavřela dveře a zase gauč uklidila do původního stavu a sama jsem si šla lehnout do své postele.

Spala som dosť tvrdo. Zobudila som sa až na druhý deň. Keď som sa zobudila trochu zmätene som sa poobzerala okolo seba. Nemala som pojem o tom čo je za deň a koľko je hodín. A tak som vstala a išla som do kúpelky sa osprchovať. Keď som to spravila tak som sa obliekla a išla som do kuchyne. Ale nemala som chuť na nič. A tak som sa len pozrela na hodiny a na to aký je deň. Bolo 11h a bola sobota. Našťastie som nemusela ísť do roboty a tak som si sadla a rozmýšľala som čo budem robiť. Buď budem doma alebo pôjdem von. Obe možnosti sa mi páčili ale vybrala som tú že pôjdem von. Zájdem do lesa a trochu sa uvoľním. A tak som sa obula a šla som von. Vyšla som von a zamkla som dvere a išla som do lesa. Keď som prišla do lesa tak som sa premenila na vlka a behala som po lese.

Protože jsem včera usnula velmi brzy, tak jsem se vzbudila ještě za tmy. Byly teprve čtyři ráno, ale mě už bylo dobře a cítila jsem se i plně odpočatá. Převlékla jsem se tedy do cvičebního a šla trénovat. Jako obvykle jsem tréninkem strávila asi tak necelé tři hodinky a pak jsem si dopřála příjemně teplou sprchu a po oblečení i výbornou snídani. Vaření mě bavilo a tak jsem se v něm ráda zlepšovala jak jen to šlo, bohužel jsem na něj ne vždy měla dost času nebo náladu. Dneska bych měla jít zase pro bylinky, abych vyrobila dost krémů, které si u mne lidé objednávali. Vzala jsem tedy svůj košík, se kterým jsem pro bylinky chodila a ještě jeden menší na kopřivy, které měli také plno léčivých látek v sobě. Obula jsem se tedy a vyšla s košíky do lesa.