Cora + Ezekiel

Miesto: Atreia
Počasie: Podvečer a je dosť chladno a pofukuje chladný vietor
Poradie: Cora, Ezekiel

Aj keď som ordináciu mala otvorenú už dlhšie tak ku mne stále chodili ľudia a dosť často. Možno to bolo tým že som tu bola jediná veterinárka a nikomu sa nechcelo chodiť do okolitých miest. A ja som bola rada že som mala zákazníkov a mohla som aspoň takto spoznávať ľudí. K niektorým som chodila aj domov keď potrebovali a ja som bola rada. Pomaly sa mi končila robota a ja som sa tešila kedy konečne pôjdem domov a odpočiniem si. Videla som z okna že je podvečer. A tak som začala kontrolovať ordináciu či je všetko upratané a umyté. Nemala som rada ak som mala neporiadok a našťastie všetko bolo podľa mojich predstáv. Všetko bolo tak ako som chcela. Potom som skontrolovala zásoby a písala som si čo mi chýba aby som vedela čo si mám objednať. Keď si napíšem všetko čo potrebujem tak lístok schovám aby som zajtra ráno mohla spraviť objednávku. Keď bolo všetko hotové tak som si išla pre veci a tešila som sa domov. Zobrala som si veci a vyšla som z ordinácie. Zamkla som ju a potom som sa vydala domov. Cestou domov som šla cez námestie a obzerala som sa okolo seba a tešila som sa kedy budem doma v teple.

Byl doma a ležel v posteli, stejně mu nebylo dobře, i když se to snažil mírnit svou schopností Sanus (regenerace). Bodné rány by to vyléčilo asi okamžitě ale jed je úplně něco jiného. Cítí opravdu nesnesitelnou bolest, obzvláště kolem místa kde ho to podivné stvoření kouslo. Bohužel tma není žádná viditelná známka po kousnutí, kvůli právě té regeneraci. S rukou ani nemůže pohnout, takže se oblékne jen za pomoci jedné ruky. Džíny, tričko, mikinu s kapucí a koženou bundu, většinou to je černé barvy. Docela si pamatuje, kde se nachází jedna veterinární klinika, do nemocnice to je daleko a on se o to chce postarat rychle. Navíc nemá žádné pojištění ani nic podobného. Takže jde pomalu a vyčerpaně směrem k té veterinární klinice. *Mrcha jedna, se z toho poseru. Život na Zemi je jedno peklo! *Pomyslí si ani nedává pozor, je pravděpodobné že narazí do Cory, které jde naproti v takovém případě se už ani neudrží na nohou.

Išla som domov a dávala som pozor na okolie ale zrovna keď som sa dívala niekam inam tak niekto do mňa nabúral. Mala som čo robiť aby som sa udržala na nohách zato ten dotyčný sa neudržal a spadol na zem. Povzdychnem si a pozriem sa kto to je. Bol to nejaký muž. Podala som mu ruku aby som mu pomohla postaviť sa na nohy. "Prepáčte moc sa ospravedlňujem. Nevidela som vás. Ste v poriadku?" Opýtam sa ho a pozriem sa na neho. Poobzerám si ho ale mal na sebe bundu aj mikinu takže som nemohla usúdiť či je v poriadku alebo nie. A preto som dúfala že mi to povie sám a navyše to nebol taký hrozný pád aby si niečo spravil. Veď je to muž a oni predsa niečo ustoja no nie?

„Nejsem, nějaká potvora mě kousla a pěkně mi dala zabrat skrz jed, jen bych potřeboval nějaký morfium nebo cokoliv proti bolesti, necítím už ani ruku a mám pocit, že se z bolesti zblázním.“ Poví Ezekiel naprosto poklidným i když slabým hlasem. Pohlédne jí do očí, doufá, že by mu mohla pomoct. „V žádném případě nemohu do nemocnice, stačí i nějaká klinika pro zvířata cokoliv.“ *Nečekal jsem, že někdy klesnu takhle, nehodlám zemřít na jed. *

Ostala som v šoku keď mi povedal čo sa stalo. Síce som liečila iba zvieratá ale hádam zvládnem aj toto. "Čože? Dobre pomôžem vám. Kúsok od tadiaľto mám kliniku. Zoberiem vás tam a ošetrím vás." Poviem a ani som neriešila prečo nechce ísť do nemocnice. On potreboval pomoc a to bolo hlavné. Našťastie sme neboli ďaleko od kliniky a tak som mu pomohla sa dostať do mojej kliniky. Odomkla som dvere a vošla som s ním dnu. "Tak sadni si na stoličku a ukáž mi kde ta pohrýzla." Poviem a zatiaľ som si nachystala veci potrebné na ošetrenie rany a ďalšie veci.

Ezekiel ani neví jaké má štěstí, současně si uvědomuje, že jí bude dlužný. Netuší, že má tu čest s vlkodlakem, už s nimi sice bojoval a ne jen jednou, dokonce mnohokrát ale prostě neví jak takového vlkodlaka rozeznat. Tohle je teď úplně něco vedlejšího, nechá se dotáhnout do té kliniky, snaží se dělat jeden krok za druhý, aby ho netáhla. Když se ocitnou v klinice tak se posadí na tu stoličku, svlékne si bundu, mikinu za použití jen jedné ruky. Levou rukou si pak vyhrne rukáv pravé ruky, tričko je černé s dlouhými rukávy. „Pravá ruky v oblasti zápěstí, ovšem žádné známky po zranění tam není, "kdybych ti řekl proč ne asi, bys to nepochopila.“ Ezekiel stiskne zuby, celou tu ruku sice necítí, tedy jen s ní nemůže hýbat, ale stále v ní cítí bolest. Má pocit, jakoby mu celá ruka měla uhořet.

Keď sa vyzliekal tak som si všimla že s jednou rukou nehýbe. Hádam nemá zlomené kosti to by nebolo dobre. A keď mi ukáže ruku a na nej nie je žiadne zranenie tak ostanem prekvapená. Ako sa mu to tak rýchlo mohlo zahojiť? Leda že by bol niečo iné a tak si ho nenápadne očuchám a podľa pachu zistím že je to anjel. Povzdychnem si. Druhý anjel ktorého som stretla. Ošetrím a to bude všetko. Nechcem aby mi zase ublížil. Nenávidela som anjeli a za všetko mohol jeden anjel. Keď prehovoril tak som sa pozrela na neho. "To je už na tebe či mi to povieš alebo nie. Ja ta nenútím." Poviem a myknem plecami a potom mu opatrne prehmatám ruku a zistila som že neni nič zlomené. A tak som mu potom pichla antibiotika a niečo proti bolesti. A pritom som sa celú dobu tvárila neutrálne. Radšej by som bola s démonom ako s anjelom. Oni sú len namyslený a hnusný a radi ubližujú. Tak som sa ani nedivila že ho niekto pohrýzol. Zaslúžil si to.

Netrvá to moc dlouho a cítí úlevu, stačilo vyčkat, než začnou látky účinkovat. Zavře oči, opře se a spokojeně vydechne. „Děkuju moc, sem vám vděčný a zároveň zavázán. Jen řekněme, že prostě se mi to zranění, velmi rychle zregenerovalo.“ Ezekiel nemá žádný způsob jak rozeznat nadpřirozené bytosti od vlkodlaků, teď by se mu to určitě hodilo. Otevře oči a prohlédne si tu, která mu pomohla. Ezekiel ví, že by ho to nezabilo, ale nemohl to vydržet. Cítí něco divného, něco co dřív ještě necítil. Jedná se o to, že se mu vzhledově Cora líbí. „Uhm já jsem Ezekiel.“

Pousmejem sa a prikývnem. "Neďakujte je to moja robota pomáhať druhým. Ale to nestojí za reč. Dobre v poriadku." Poviem a mávnem nad tým rukou. Nebola som blbá ale keď nechcel o tom hovoriť tak v poriadku. Nebudem ho predsa nútiť aby hovoril pravdu. Veď nakoniec on nemôže vedieť kto som. Možno si myslí že som obyčajný človek a preto mi to nechce povedať. Možno je to aj tak lepšie kto vie. Keď sa mi predstavil tak som sa trochu začervenala od hanbi že som si to neuvedomila skôr. "Ja som Cora. Rada ťa poznávam Ezekiel." Poviem a pousmejem sa. Potom všetky veci upracem a pozriem sa na jeho ruku. "Tú ruku nemáš zlomenú tak by si s ňou mal čoskoro začať hýbať." Poviem a pousmejem sa a potom sa pozriem na neho. Na sekundu sa nám stretli pohľady a ja som potom hneď pohľad odvrátila. Nie nesmiem zase do toho spadnúť. Už som si dosť vytrpela.

Ezekiel uvažuje nad tím, jak jí poděkuje, během toho se pokouší pohybovat s rukou, nejprve to jsou jen prsty a postupně času to jsou pohyby i celým zápěstím. „Pěkné jméno, nemyslíš si, že by bylo fajn ti nějak poděkovat? Pokud neodmítneš, rád bych tě aspoň vzal na jednu skleničku.“ Navrhne Ezekiel s úsměvem, počítá s tím, že je možnost že ho Cora jednoduše odmítne. *Nemůže být člověk, vypadá to, že to jak rychle se mi to vyléčilo, jí přijde celkem normální. *

Keď som videla že pomaly začína hýbať rukou tak som sa pousmiala. "Ďakujem a to nestojí za reč. Mne stačí to že som ti pomohla. A ako vidím tak sa rýchlo zotavuješ." Poviem a potom sa zamyslím nad tým či mám prijať pozvanie alebo nie. Ale čo jeden pohárik predsa nikomu neuškodí. "Ano rada prijmem pozvanie na pohárik." Poviem a pousmejem sa. Bude to len posedenie a možno sa aj niečo o ňom dozviem a povie mi čo sa mu naozaj stalo. A možno mu poviem čo som ja zač a ... Pokrútim hlavou nad tým. Nie to sa už nestane už si dám pozor. Keď som všetko upratala tak som sa pozrela na neho. "Tak ak chceš môžeme ísť." Poviem a pousmejem sa.

Ezekiel si uvědomuje, že skočit si někam na skleničku nemusí být zrovna dvakrát nejlepší nápad, Ezekiel alkohol téměř nezná. Ochutnal ho zatím jen párkrát, takže se mu teprve dostává na chuť. Netuší, co přesně by asi tak měl pít, jaký druh alkoholu je dobrý a tak dále. Pomalu si tedy začne oblékat mikinu, ruka už má trochu té hybnosti, takže to zvládá už i druhou rukou. Následně si oblékne i svou koženou bundu. „Takže kam bys radši? Do nějakého klubu kde je plno lidí, nebo do nějakého baru kde bude celkem klid?“ Zeptá se Ezekiel, když se postaví a věnuje Coře úsměv.

Sledovala som ho ako sa oblieka a na chvíľu som z neho nemohla spustiť oči ale keď som sa vrátila do reality tak som sa len pousmiala. A keď bol hotoví tak vyjdem von a počkám na neho. "Poznám tu jeden bar kde chodím moc rada tak ak chceš môžeme tam ísť." Poviem a pousmejem sa. Potom keď vyjde von tak zamknem kliniku a pozriem sa na neho. A pomalým krokom som sa vydala smerom k baru ktorý bol kúsok od kliniky. Po ceste som sa pozrela či Ezekiel ide so mnou. Ja som rozmýšľala nad tým že si dám džús akosi som na alkohol nemala chuť ale ak mi objedná alkohol tak si ho dám veľmi rada. Po chvíľke sme prišli do baru. "Tak a sme tu." Poviem a potom sa začnem obzerať po okoli a hľadať miesto kde by sme si mohli sadnúť.

Vyjde ven z kliniky společně s Corou, pak stačí jen počkat až to tam zavře/zamkne. „Ten bar zní celkem fajn, tak nás tedy můžeš vést.“ Poví Ezekiel připraven následovat Coru. „Možná mi to neuvěříš, ale kdysi jsem svatej, doslova. To už bude ale pár let zpátky.“ Proč by to nemohl říct? Kdyby byla člověk tak komu by to asi řekla? Maximálně mu tak nebude věřit a bude si myslet že Ezekiel je akorát tak blázen. Všimne si v tom baru jednoho volného stolu. „Tamhle je volno.“ Upozorním, a pokud Cora nebude mít problém tak se vydám směrem k tomu stolu.

"Dobre." Prikývnem a pousmejem sa. Potom sa pozriem prekvapene na neho. "Ty si bol svätý? Ako to myslíš?" Opýtam sa lebo som tomu nechápala ako to myslel. Každý predsa je svätý no nie alebo že by to bolo tým že je anjel? No dúfam že mi to vysvetlí. Keď ukáže na voľne miesto tak prikývnem. "Dobre poďme tam." Poviem a vydám sa k tomu stolu. Keď tam prídem tak si vyzlečiem bundu a sadnem si. Potom si zoberiem menu a začnem v ňom čítať čo tam majú. Jedlo som preskočila a rovno som sa dívala na nápoje a rozmýšľala som čo si objednám.

Ezekiel se její reakci kdy to nechápe trochu zasměje. Už ví moc dobře, jak jí odpoví. U stolu si bundu přehodí přes židli a podívá se do lístku s nápoji. Bohužel tím že alkohol ještě neměl, tak neměl moc šanci ho poznat, tím pádem netuší, co by si tak mohl dát. „Řekněme, že byl muž, ten byl zrozen, nebo stvořen jako božské stvoření bez jediného hříchu jako boží válečník. Byl to prostě anděl, který plnil rozkazy a zabíjel jedno temné stvoření za druhým. Byl v tom velmi dobrým, dělal to více než 200 let, cítil ovšem lítost a jednou se slitoval nad dvojicí démonů a zkřížil meč s jiným andělem a tak přišel trest. Byl svržen z nebes na zem, přitom o zemi skoro nic nevěděl a neznal žádné zvyky ani nic podobného. Snad se ti ten příběh líbil.“ Ezekiel je zvědavej jak si to Cora přebere, zda ho bude brát za blázna nebo pozná, že to je jeho příběh, v tom případě mu potvrdí, že ví o existenci nadpřirozených bytostí. „Ten anděl odpřisáhl, že se jim pomstí.“

Keď začne rozprávať tak ho počúvam a som prekvapená. A postupne mi dochádzalo že hovorí o sebe. Tento anjel je úplne iný ako ten ktorého poznala. Tento anjel zabíjal a ten druhý pomáhal ľuďom aby boli šťastný ale mne nepomohol skôr mi ublížil. A najviac ma zaujala tá časť keď povedal že sa chce pomstiť. Vyzeralo to že nemá rád anjelov rovnako ako ja. Na jednej strane som bola rada že je tu niekto ďalší kto ich nemá rád a na druhej strane ma mrzelo že ho takto potrestali len kvôli tomu že sa nad niekym zľutoval. "Mám len jednu otázku. Ten anjel teraz sedí tu so mnou?" Opýtam sa a pozriem sa na neho a pousmejem sa. "To ma moc mrzí. Viem aký dokážu byť anjeli zlý. A pritom som si myslela že anjeli sú dobrý ale ako vidím tak môj názor že sú zlý si len potvrdil. Nedivím sa ti že sa im chceš pomstiť. Aj ja som sa chcela pomstiť lenže toho anjela ktorý mi ublížil som už nikdy nevidela." Povzdychnem si.

„Ano ten anděl tu sedí teď s tebou. Chvilku jsem byl padlý anděl, ale získal jsem zpět svá křídla, i když teď spíš oplývám tou temnou magií než tou světlou. Upřímně teprve si zvykám na tento druh života, alkohol a všechny tyhle věci prostě neznám. Andělé mají být ti, kteří mají být milováni, místo toho jsou nenáviděni a po právu. Uhm jak jsem říkal alkohol moc neznám, doporučíš mi něco?“ Poví Ezekiel trochu slabším hlasem, jakoby se za to styděl. Není zrovna dvakrát pyšný na to, že tyhle věci teprve objevuje.

Prikývnem a pousmejem sa. Potom som ho počúvala a bola som prekvapená že nepozná alkohol ani nič podobné. Ale potešilo ma keď povedal aby som mu niečo doporučila. "Myslela som si to. Jasné chápem takže si temný anjel čo? Ale po pravde nevyzeráš tak. To chápem a veľmi rada ti ukážem ako to tu chodí a jedno z druhým. A všetko ťa aj naučím teda ak chceš." Pousmejem sa a prikývnem. "Presne tak aj keď nechápem prečo sa tak chovajú veď anjeli by mali pomáhať a nie škodiť.To ich baví robiť ľuďom zle alebo čo?" Opýtam sa a pozriem sa na neho. Pochopila by som to ak by to boli démoni ale anjeli? To mu som nechápala. "Dobre tak pre začiatok dáme niečo slabé aby si sa náhodou neopil. Objednáme si víno a uvidíme či ti bude chutiť." Pousmejem sa a keď príde čašník tak objednám víno.

,,To by bylo super, určitě bych byl rád kdybys mi ukázal co vše mi může život nabídnout." Poví Ezekiel a věnuje jí jeden upřímný úsměv. ,,Opít se, to mě jednou určitě potká. Docela mě zajímá jaké všechny věci mohu dělat. Víš andělé mohou mít zlé myšlenky ale nesmí zhřešit, jakákoliv neposlušnost je trestána stejným dílem. Stejně jako neuposlechnutí příkazu nebo tak podobně, jsem ovšem rád že mezi ně nepatřím. 200 let služby a teprve začínám mít pocit že život za něco stojí. Jinak vino zní celkem fajn jsem zvědavěj. Pokud se mohu zeptat kam v této nadpřirozené hierarchii spadas ty?" Zeptá se Ezekiel zvědavě.

"Veľmi rada ti všetko ukážem. Jasné jedného dňa sa isto opiješ. Všetko ti poviem ale je toho dosť veľa tak neviem či si to zapamätáš." Pousmejem sa a bola som rada že to prijal odo mňa. Potom keď začne hovoriť tak ho počúvam. Hovoril veľmi zaujímavé veci ktoré ma zaujímali a ktoré som nevedela. "Aha tak to je dosť prísne ale prečo ubližujú? Prečo klamú? Prečo iba využijú a potom odkopnú? Za to ich nikto nepotrestá?" Opýtam sa a pozriem sa na neho. "Ja ťa chápem. Ano pretože tu si môžeš robiť čo chceš a nikto ti nerozkazuje čo máš a čo nemáš robiť. Si voľný a to je na tom to najlepšie. Uvidíš bude ti chutiť. Ja som vlkodlak." Poviem trochu potichu a skloním hlavu a potom nám čašník donesie víno. Jeden pohár dá jemu a druhý mne. "Tak na zdravie." Poviem a napijem sa.

„Netuším, jaké máš s anděly zkušenosti, zkusím ti ukázat, že někteří temní andělé mohou být úplně jiní. Než obyčejní andělé.“ Pak se nám konečně dostane vína, Ezekiel si víno prohlédne a to pozorně. Skleničku uchopí a prohlédne si její obsah. Pak se podívá Coře do očí. „Tak teda na zdraví.“ Poté Ezekiel ochutná, napije se velmi pomalu a chvilku si víno nechá v ústech, aby si vychutnal tu chuť. Pak si upije ještě jednou, když teprve pak skleničku odloží na stůl. „Nevím jak to popsat, nic podobného jsem ještě nepil ale je to celkem dobré.“

"Veľmi zlé skúsenosti mám s nimi. Nikto mi tak ešte neublížil ako oni. Tak to som zvedavá. Nieže by som ťa týmto chcela uraziť to rozhodne nie len on bol prvý anjel ktorého som kedy stretla a nečakala som že mi takto ublíži tak sa preto trochu bojím. Nehnevaj sa prosím za to na mňa." Pousmejem sa a prikývnem. Potom keď sa napil vína tak som ho sledovala a čakala som na jeho reakciu. A potom som sa len pousmiala a prikývla som. "Som rada že ti to chutí. Toto je slabé s tohto by si sa nemal opiť." Poviem a napijem sa.

„Já se na tebe nezlobím, pokud jsi s nimi měla špatné zkušenosti tak ti musím dokázat, že já ti neublížím. Slibovat ti to nebudu, stejně bys mi nakonec ani nemusela věřit. Jsou to jen slova, zkušenost tak toho ukáže nejvíc. Sice vypadám mladě, ale žiju už dost dlouho a něco málo zase znám.“ Pak si vezme opět skleničku a napije se, Ezekiel neví jak pořádně pít takže se není čemu divit, že během chvilky nemá už žádné víno. „Víno se mi fakt zamlouvá. Měl jsem štěstí, že jsem tě potkal. Vlkodlak, fascinující stvoření.“