Cora + Ezekiel

„Film nebo hudba? To nezní špatně, mohla by to být i zábava.“ Pak si trochu nespokojeně povzdychne. „Ty díry na zádech jsou celkem nepříjemné tak asi bychom mohly pomalu vyrazit. Tak mě tedy veď.“ Podotkne Ezekiel a je připraven Coru následovat. Nedělá, mu problém zima sice trochu klepe svými zuby, ale není to nic, co by nevydržel, je pravda, že je docela zvědavej, kde Cora bydlí. Sice v tom parku je ta atmosféra tak krásná a temná, až je to dle Ezekiela krásné. „Máš představu nad nějakým filmem? Já totiž vlastně film ještě neviděl.“

"Uvidíš je to dobrá zábava." Poviem a pousmejem sa. "To ti verím škoda že ti to nemôžem nejako opraviť aby ti nebola zima. Dobre poďme." Poviem a potom sa vydám smerom domov. Trochu ma mrzelo že je mu zima kvôli mne. "Keď budeme doma tak ti spravím kávu alebo čaj aby si sa zohrial a potom ti bude dobre uvidíš." Žmurknem na neho a ani ma to neprekvapilo keď povedal že ešte žiadny film nevidel. "No vidíš prvá vec ktorú ťa môžem naučiť sledovať filmy. Ano mám ale keďže ho nepoznáš tak ti to ani nič nepovie tak ho musíš vidieť." Poviem po ceste domov. A cesta našťastie netrvala dlho a po pár minútach sme boli pri mojom dome. Z vrecka som vytiahla kľúče a odomkla som dvere a vošla som dnu. "Tak poď ďalej a cíť sa tu ako doma. Ďakujem za bundu." Poviem a vyzlečiem si jeho bundu a podám mu ju. Potom vyzlečiem svoju bundu a zavesím ju na vešiak a potom sa vyzujem.

„Až budeme u tebe tak si to budu moct aspoň sundat, tak to nebudeme řešit.“ Podotkne cestou, pak se musí zamyslet nad tím, zda by si dal radši kávu nebo čaj. Oboje dvoje naštěstí už stihl během života na Zemi ochutnat. Než se naděje už dostanou k ní domů tak si tam vyzuje boty a vezme si svojí bundu, kterou pověsí na jeden z věšáků vedle její bundy. Sice řekla, ať se chová jako doma ale i tak si Ezekiel není jistý. Prostě kam by měl teď jít tak se radši drží blízko u Cory. „Dal bych si asi teda ten čaj, jinak kam bych si mohl odložit věci? Nerad bych nosil děravé věci.“ Samozřejmě se rozhlíží po jejím pokoji bytě okolo sebe, líbí se mu tu je to tu opravdu pěkné. „Máš to tu opravdu pěkně zařízené.“

"Dobre." Poviem a prikývnem. Keď sme boli doma tak povedal že si dá čaj. "Hneď to bude. A veci si daj sem." Ukážem na jedno miesto a potom odídem do kuchyne a dám variť vodu na čaj. "Ďakujem zariaďovala som si ho sama." Pousmejem sa pyšne. Keď sa začala variť voda tak som pripravila čaj a zaliala som ho vodou. Potom som hrnček odniesla do obývačky a položila som ho na stôl. "Pokojne si sadni ja zatiaľ vyberiem film." Poviem a odídem ku skrinke kde som mala všetky možné dvd a video kazety. Po chvíľke hľadania a rozmýšľania som vybrala jeden film volal sa Démoni. Pustím to a potom ešte odbehnem do kuchyne si uvariť kávu a zoberiem aj slané ktoré nasypem na misku a potom sa aj s čajom vrátim k nemu. Čaj aj slané položím na stôl a sadnem si vedľa neho.

Svlékne si mikinu ale i tričko, nechá si tedy pouze kalhoty. On v tom nevidí nic špatného nebo pohoršujícího jen se chce zbavit zničených věcí a tak bude radši takto. Pak se posadí na pohovku a jen čeká, až Cora vybere nějaký ten film. Čaj ještě nepije, počítá s tím, že bude stále horký. Nemá ani tušení jaký film vybrala, nemá cenu se ani ptát stejně by to podle názvu nepoznal. „Snad to není nevhodné, že jsem si sundal i tričko.“

Keď sa začne vyzliekať a ostane len v nohaviciach tak sa mi srdce rozbúcha ako o závod. Mal nádherné telo. Mala som čo robiť aby som nezačala slintať a nevrhla sa na neho. Takéto pokušenie hneď na začiatku? A to nemá ani vypité a nemá žiadne zábrany. Keď sa opýtal na to či je to nevhodné tak som nebola schopná nič povedať len som sa dívala na jeho telo a len prikyvovala. Keď som sa ako tak spamätala tak som pokrútila hlavou. "Nie neni to nevhodné len aby ti nebola zima. Tu ide o to." Poviem a potom sa napijem čaju a pozriem sa na film ale keď som vedela že on je polonahý tak mi sem tam ušiel pohľad na neho.

Určitě mi neutekl její pohled, který mi věnovala v první moment, kdy si všimla, že jsem si svlékl i tričko. „Zima mi stoprocentně nebude, toho se nemusíš bát. Máš tu celkem teplo.“ Povím jistě a klidně, pak si už mohu užívat ten film, během toho samozřejmě popíjím i svůj čaj. Z nějakého důvodu mám místy potřebu se podívat na Coru, což nedokážu pořádně vysvětlit. Cítím se vedle ní trochu nejistě ale v takovém tom dobrém smyslu slova. Chápu ty pocity? Rozhodně nechápu ani zdaleka jim nerozumím tak to radši neřeším, mohu se na to Cory zeptat později. Ovšem ty pocity se týkají Cory tak si nejsem úplně jistej, zda se na to ptát zrovna Cory. Občas si nějaké to slané z misky vezmu ale ne moc, nějak nemám hlad a tak není potřeba to jíst.

Vykúlim na neho oči. "Ja viem že tu mám teplo ale aj tak." Na jednej strane chcem aby bol oblečený a na druhej strane mi nevadí že je nahý. Ani sama neviem čo vlastne chcem. Všimla som si že aj on na mňa sa sem tam pozrie a pri tom sa trochu červenám. Keď ma tak sledoval tak si toho isto všimol ako sa červenám. Ja som sa potom ale snažila sa dívať na film a popíjala som čaj. Ale nutkanie sa pozrieť na neho bolo veľké a mala som čo robiť aby som sa na neho nepozrela. Keď som si zobrala slané tak som sa jedným očkom kukla na neho a v tú chvíľu sa mi rozbúchalo srdce ako o závod a mojím telom prebehla vlna vzrušenia.

Nejsem slepej, určitě si všimnu, že Cora se začala trochu červenat, sice jsem nepoznal mnoho věcí a mnoho emocí ale na tohle mi došlo. *Že by z mé přítomnosti byla v rozpacích? * Tato myšlenka se mi zdá jako nejpravděpodobnější. Dokonce cítím jako by mě něco nutilo se jí dotýkat, ovšem prostě tohle je něco co jsem nikdy necítil. Sice vím, jak to mezi lidmi opačných pohlaví funguje ale to že to vím, neznamená, že jsem se o to někdy zajímal. „Cítím se vedle tebe nejistě, ovšem v takovém tom dobrém smyslu slova, něco mě táhne k tobě, prostě se na tebe reflexivně chci dívat. Asi bych se tě na takové věci ptát neměl, ale jedná se o to, že mě přitahuješ že? Nikdy jsem to necítil, ale dokážu někdy emoce dobře odhadnout.“ Řekl jsem to během filmu, jakoby vlastně o nic nešlo i když můj výraz říká úplně něco jiného. Jako bych litoval, že jsem se zeptal, začínám se trochu stydět.

Keď prehovoril tak som sa na neho pozrela a počúvala som čo hovorí. A po pravde aj on mňa priťahoval ale stále tam bola tá spomienka na toho druhého ako ma odkopol. Ale Ezekielom som sa poznala pár hodín a už to medzi nami takto iskrilo. Zhlboka sa nadýchnem a pozriem sa mu do oči. "Ezekiel ano to je tým že ťa priťahujem. Ja ťa chápem a musím sa priznať že aj ty mňa priťahuješ." Poviem a potom skloním hlavu. Čo ak je to len hra a on ma len využíva a potom ma odkopne a bude sa mi smiať? Aj ten druhý mal sladké reči a potom to skončilo tak ako to skončilo. Asi bude najlepšie ak nechám tomu čas a nech mi dokáže že neni ako ostatný anjeli a potom by som s ním mohla niečo riešiť.

Myslel jsem si správně, ovšem uvědomím si jeden závažný fakt. Cora nemá s anděly dobré zkušenosti a tak jí to nemusí znít jako zrovna dvakrát dobrá zpráva. Časem možná ale teď určitě ne. Natáhnu k ní ruku, abych jí mohl přiložit k její tváři. „Omlouvám se, necháme to být a dokoukáme film co ty na to? Nebudeme tohle teď vůbec řešit.“ Ruku z její tváře opět stáhnu zpátky k sobě, chci se ujistit, že Cora viděla můj úsměv, abych se pak mohl tváří znovu přesunout k televizi. „Když to srovnám s dírou, ve které jsem nucen bydlet já, tak tohle je fakt úžasný dům.“

Bolo to príjemné keď ma pohladil po tvári a pousmejem sa. "Neospravedlňuj sa. Bolo o pekné a nechcem aby si sa hneval. Dobre dopozeráme ho." Prikývnem a mne to nevadilo preberať ale v poriadku. "Dobre necháme to tak." Poviem a pousmejem sa trochu. Videla som jeho úsmev a potom som sa prekvapene na neho pozrela. "Počkaj v akej diere bývaš? O čom to hovoríš? Ďakujem je síce malý ale pre mňa akurát. Nepotrebujem veľkú vilu. Na čo by mi bola že?" Pousmejem sa a vedela by som si predstaviť že by tu Ezekiel býval ale to závisí od neho a nie odo mňa. Ja ho nechcem do ničoho nútiť. Potom vypijem svoj čaj a dívam sa na film ktorý pomaly končí.

„Našel jsem si takový dům, který má tři patra a na každém patře je několik bytů tak já bydlím v jednom z nich a není to žádná sláva.“ Odpovím upřímně ohledně toho, kde bydlím, sice bych se měl za svůj byt stydět, ale já to moc neřeším. "Jinak sice říkáš, že to tu máš malé ale je to tu výrazně větší než u mě.“ Tomu se musím zasmát, zní to jako nějaká soutěž o to kdo má menší dům/byt. Napiju se radši znovu svého čaje, a jak se napiju tak dopiju jeho zbytky. Kdybych věřil, na osud řekl bych, že setkání s Corou byl osud, já ovšem věřím, že spíše v životní cesty a tím že jsem se rozhodl jít řešit ten jed, jsem se vydal na životní cestu, která mi dala setkání s Corou. Moje životní cesta se může ještě v mnohém změnit, ovšem může v ní figurovat Cora a v některých zase nemusí, i když doufám, že v nich figurovat bude. „Je to pěkný film.“

"Aha ale je hlavné že niečo máš že nie si na ulici. To je hlavné." Pousmejem sa a prikývnem. "To je len optický klam to sa ti len zdá. Tvoj je isto väčší ako môj. A neni vlastne jedno ktorý je väčší? Hlavné je že niečo máme." Pousmejem a dala som si trochu slaného. Videla som že aj Ezekiel vypil svoj čaj. "Dáš si ešte čaj?" Opýtam sa a keď film skončí tak prikývnem. "Ano to je. A pustíme si ešte niečo?" Opýtam sa ho a pozriem sa na neho. Viem že s filmami nemá skúsenosti ale ako inak stráviť večer? A navyše som nechcela aby odišiel. Bolo mi s ním dobre a dokonca som si aj vedela predstaviť že by býval u mňa. Aspoň by som nebola sama. Pousmejem sa nad tým ale to ukáže až čas.

„Další film? To nezní špatně, tohle byl celkem zajímavej film a je mi tu dobře tak proč ne?“ Povím naprosto klidně s upřímným úsměvem, který věnuji Coře. Je to směs zajímavých pocitů být tady, mám chuť být u ní ještě blíž, ovšem radši zůstávám na svém místě. „O čem bude ten další film? Sice jméno mi nic říkat nebude, když filmy neznám ale stejně.“ Povím trochu zvědavě. „Mimochodem nemáš víno? Jeho chuť byla překvapivá a dobrá, tak bych si dal ještě trochu.“

"To ma teší že s tým súhlasíš." Pousmejem sa a pozriem sa na neho. "Ďalší film bude o upíroch. Som rada a teší ma to a veľmi." Pousmejem sa a potom prikývnem. "Jasné hneď to bude." Poviem a zoberiem hrnčeky a odnesiem ich do kuchyne. Potom s chladničky vytiahnem víno a dva poháre a nalejem do nich víno. Potom ich odnesiem do obývačky a položím ich na stôl. Potom sa vrátim dom kuchyne a zoberiem fľašu a vrátim sa s ňou do obývačky a tiež ju položím na stôl. "Tak nech sa páči. Nečakala som že sa ti to až tak zapáči." Pousmejem sa a zoberiem si svoj pohár z vínom.

„Nejpříjemnější je tvá přítomnost, kdybych nebyl tu tak bych čas trávil doma a hlavně sám.“ Pak se natáhnut svou skleničku a pokusím si s Corou přiťuknout. „Tak na nás?“ Povím s úsměvem a pak se napiju skleničky vína. Spokojeně z té chuti zamručím a víno odložím. „Upíři si říkala? Jsou to zajímavá stvoření, jen jsem již několika z nich sebral jejich život.“ Nejspíš bych to neměl říkat, ovšem mám pocit, že by bylo lepší být k Coře upřímnej.

Po týchto slovách sa začervenám. "To je krásne od teba. Aj ja sa s tebou cítim príjemne. Ja by som tiež bola sama doma." Pousmejem sa a potom si s ním ťuknem. "Ano na nás." Poviem a potom sa napijem a keď vidím ako mu víno chutí tak som rada. Nečakala som že si ho až tak obľúby. Len som zvedavá čo povie na ostatný alkohol. Napríklad vodku, whisky, rum a iné ale na to je ešte čas. "Ano upíri. Prečo? Jaj tak to je smutné. Ja som sa s nimi ešte nestretla teda..." Zamyslím sa nad tým či som sa s nimi vôbec niekedy stretla ale nemohla som si spomenúť na žiadne stretnutie tak som sa asi s nimi ešte nestretla. Čo je podľa mňa dobré. Potom pustím film a sadnem si vedľa neho a pozriem sa na neho.

Během filmu popíjím víno, občas si doliju novou skleničku. To je to jediné společně s Corou co upoutává mojí pozornost. Dostanu jeden nápad, ovšem sebrat odvahu k tomu nebude lehké. Víno mi trochu odvahy pomůže ještě nabrat, trochu se přisunu blíž k Coře, abych ji mohl obejmout. Pokusím se jí přisunout k sobě a držet jí aspoň u sebe během toho filmu. Nedokážu určit, zda jsem si náhodou nedovolil moc, ovšem je to risk který jsem se rozhodl podstoupit. Dávám si pozor, jak na to hlavně bude reagovat Cora, abych mohl případně rychle ustoupit a odsunout se od ní.

Popíjala som víno a sledovala som film takže som ani nezaregistrovala že sa priblížil ku mne. Zaregistrovala som až to keď ma objal a pritiskol si ma k sebe a držal ma u seba. Trochu prekvapene som sa na neho pozrela. Nevadilo mi to bolo to príjemne a pousmiala som sa na neho. Ezekiel asi nabral trochu odvahy a spravil to čo asi dlho chcel. Veď už pri tom lietaní ma nechcel pustiť a držal ma v náručí. Cítila som sa pri ňom dobre a v bezpečí a tak som sa o neho oprela a položila som si hlavu na jeho rameno a dívala som sa na film. Sama som bola zvedavá ako toto dopadne.

Moje tělo zachvátí pocit radosti, doufal jsem, že se jí to bude líbit a nebude se bránit a to se mi nakonec i vyplnilo. Obejmu jí tedy trochu silněji, ale ne abych jí snad působil bolest, spíš k dodání trochu více pocitu bezpečí a jistoty. I já sám se cítím jistě a nadšeně, jen se občas volnou rukou natáhnu pro skleničku s vínem, které se napiju. Rukou, kterou držím Coru, začnu opatrně hladit, jak mě to napadlo? Sám vlastně nevím nějak vše dělám z improvizace. „Mohl bych dneska zůstat tady? Vyspal bych se klidně i na gauči, nechce se mi jít pak takhle pozdě přes celé město domů.“

Nevadilo mi to skôr naopak bola som rada že ma zase niekto objíma a možno ma má aj rád. Aj keď v tomto som si dávala ešte pozor. Nevedela som či to je skutočné alebo len hrané. Predsa poznala som ho len pár hodín a ešte som ho tak dobre nepoznala ale toto bolo krásne. "Jasné že tu môžeš ostať. Po pravde som ťa ani nechcela pustiť. Budem veľmi rada ak tu ostaneš. A nemusíš spať na gauči spokojne môžeš spať so mnou v posteli ak chceš." Poviem a pousmejem sa a jednu ruku mu položím na nohu a druhou si zoberiem pohár a napijem sa. A dokonca mi ani nevadilo že film pomaly končí. Pokojne by sme sa mohli len vyprávať a túliť sa k sebe to by bohato stačilo. Už som si myslela že nikdy nebudem šťastná že som prekliatá alebo čo ale Ezekiel mi ukázal že všetko je možné. A preto zodvihnem hlavu a dám mu malú pusu na líčko. "Ďakujem." Zašepkam a potom si znova položím hlavu na jeho pleco.

„S tebou?“ Překvapivě zrudnu ve tvářích já. Nevím co k tomu říct, hledám správná slova. „Rád bych s tebou spal v posteli.“ Ani si sám neuvědomuju, jak to může znít. Pusa, kterou od ní dostanu, mě taktéž zarazí. Doliju si tedy rychle skleničku vínem a prostě to vypiju. Není pro mě žádný problém to vypít okamžitě, pomalu jsem si na to zvykl, i když už to na mě má nějaké účinky. Cítím, jakoby moje tělo bylo lehčí, hlavně jsem trochu více uvolněný. „Film pomalu končí tak co si takhle jít lehnout? Můžeme sebou vzít i víno a případně si popovídat ještě tam a tak.“ Někdo by za tím mohl vidět, že se snažím o sex, nic takového ovšem nechci. Nikdy jsem ho nezažil a vlastně jsem ani neměl chuť, ho někdy vyzkoušet ale ti bylo, abych byl nevinný a svatý anděl, což teď už neplatí určitě bych se nebránil.

"Ano so mnou." Poviem a pozriem sa prekvapene na neho. Nehľadala som za tým žiadny dvojzmysel. "Tak to som rada aj ja. Aspoň tam nebudem sama v tej veľkej posteli." Pousmejem sa a odložím pohár na stôl a potom som sa pozrela na neho. Jeho návrh odísť do postele aj s fľašou sa mi páčil. Po pravde ani ja som toto ešte nezažila a neviem aké to je ležať s niekym v posteli. Takže aj pre mňa to bude niečo nové. "To je dobrý nápad." Prikývnem a pousmejem sa. Preto keď film skončil tak sa postavím a vypnem telku. Potom prídem k stolu a zoberiem fľašu a svoj pohár. "Aspoň ti ukážem spálňu." Poviem trochu natešene a potom sa vydám smerom do spálne. Otvorím dvere a vojdem do izby.

Když film skončí tak si vezmu svou skleničku a následuju Coru do ložnice. Čím jsem blíž k té ložnici tím rychleji mi buší srdce a netuším vlastně ani proč. Když se tam konečně dostaneme tak mi vyrazí dech jak krásná ta ložnice je. Srovnání s tou mou je neskutečné, zatímco moje je prostě holá místnost s postelí uprostřed, toto je skoro jako nějaké království. „Vau tohle je úžasné.“ Dostanu ze sebe během toho, co se rozhlížím po celé ložnici. Nejsme si jistý, zda bych měl jít už do postele nebo ne, radši ovšem čekám, co udělá Cora. Bez pozvání do její postele určitě nepoleze.