Mirys a Cora

Cora mě hned ujistila, že se nemám bát. Prý se nic nestane a jestli se bojím, že by mi nějak ublížila, tak jí neznám. Namítla a povzdychla si. Potom se postavila a odešla do kuchyně. Nevěděla jsme sice proč, ale typovala jsem to na další flašku vína, když jsem věděla, že žádný jiný alkohol nepije.  "Toho se vážně nebojím." Zasmála jsem a vstala taky, když se Cora vydala do kuchyně. Byla jsem už dost opilá a motaly se mi nohy. Zázrak byl, že jsem došla do kuchyně za Corou. "Pročpak chceš tolik pít?" Zeptala jsem se, když jsem se zastavila až těsně u ní a dívala se jí do očí z takové blízkosti.

"To som rada." Pousmejem sa a potom sa pozriem na ňu. "Ty by si mala sedieť si opitá. A prečo? Lebo mám na to chuť." Poviem a povzdychnem si. A pozriem sa na ňu a videla som ako sa mi dívala do očí.

Cora se na mě znovu usmála s tím, že je ráda a dívala se na mě při tom. Pak mi řekla, že bych měla sedět, že jsem opilá. Hned na to mi ale odpověděla, že na to má chuť, proto bude pít. Povzdechla si a podívala se na mě. "To jsem..." Přikývla jsem souhlasně, ale culila se u toho. Nějakým zvláštním způsobem mě to nutilo k úsměvu.  "Chuť jsi už zahnala tou půlkou flašky." Namítla jsem pak a olízla si mlsně rty.

"Tak by si mala sedieť alebo ísť spať." Poviem a napijem sa. "Ale mám stále chuť piť. Tak nehovor za mňa." Poviem a všimnem si toho a pousmejem sa. "Mám ti naliať?"

Po mém souhlasu Cora řekla, že bych tedy měla sedět a nebo jít spát. Jen co mi to řekla, znovu se napila. Taky mi oponovala, že má stále chuť pít a tak nemám mluvit za ní. Zase se pousmála a hned se mě zeptala, jestli má nalít i mě.  "Ále mě se nechce spát, mami." Zaculila jsem se při odpovědi na její první slova a nevinně se na ni usmála. "Nebo by jsi šla se mnou?" Zeptala jsem se a skousla si spodní ret mezi zuby.

"Ani mne a nemusíme ísť spať." Pousmejem sa a napijem sa. "Kam by som mala ísť s tebou?" Opýtam sa prekvapene a pozriem sa na ňu.

Usmála se a řekla, že se nechce ani jí jít spát a zase se napila. Pak se mě zeptala, kam by měla jít se mnou a překvapeně se na mě podívala. "No říkala jsi ať jdu spát...Tak se ptám jestli půjdeš se mnou." Zasmála jsem se pobaveně, když jsem viděla, jak překvapeně se tváří. "Ale asi ne, když se nám oběma nechce." Uculila jsem se pak a vzpomněla si, že se mě vlastně ptala, jestli nechci taky nalít víno ještě. Ale já vlastně ani nevěděla. Možná bych si ještě dala...

"Ja viem ale keď sa ti nechce tak nemusíme." Pousmejem sa a potom prikývnem. "Ale ak chceš tak môžem." Pousmejem sa a napijem sa. "Ešte chvíľu budeme hore a potom pôjdeme spať platí?" Opýtam sa.

Cora se usmála a odpověděla mi, že ví, ale když se mi nechce tak nemusíme. Potom přikývla a pousmála se znovu. Prý jestli chci tak klidně můžeme. Zase se napila a pokračovala. Prý ještě chvíli budeme vzhůru a potom půjdeme spát. Nakonec se mě zeptala, jestli to takhle platí a koukla na mě. Zasmála jsem se a přikývla. "Tak jo..." Usmála jsem se souhlasně a dívala se jí pobaveně do očí celou tu dobu. A furt jsem přemýšlela, jestli si mám ještě dát víno, nebo ne.

Prikývnem. "Dobre mám ti naliať?" Opýtam sa a pozriem sa na ňu.

Cora tedy přikývla a zeptala se mě jestli mi má nalít. Podívala se na mě s flaškou v ruce a usmála se. Přemýšlela jsem nad tím ještě chvilku, zda si mám ještě dát nebo ne. Aby mi pak nebylo špatně. Už hodně krát jsem viděla lidi, kteří to s alkoholem přehnali a pak zvraceli a vypadali hrozně. Nechtěla jsme tak vypadat i já, ale tak...tak špatně na tom ještě nejsem. Nakonec tedy přikývnu a usměji se. "Tak dobře." Usmála jsem se a olízla si mlsně rty.

Pousmejem sa a prikývnem. A nalejem aj jej do pohara a pousmejem sa.

Cora se na mě usmála a přikývla. Vzala mou sklenku a nalila mi do ní víno s úsměvem. Vzala jsem si od ní pohár a napila se z něj rovnou. Pořád jsem stála těsně u Cory a usmívala se na ní. Bylo zvláštní o ničem najednou nepřemýšlet. Jako bych v hlavně vážně nic neměla. Musela jsem se tomu zasmát i když jsem takhle mohla vypadat jako blázen, ale co. To nevadí. Stejně tu byla jen Cora. A já se před ní nechtěla přetvařovat. Navíc jsem teď ani nemohla pod vlivem alkoholu.

Bola som prekvapená s toho ako pije. Ale nechcela som byť zárovéň s ňou. A tak som.sa napila aj ja.

Podívala jsem se na Coru, který vypadala trochu překvapeně. Nevěděla jsem, co jí tentokrát tolik překvapilo, ale bylo mi to nějak trochu jedno. Chvilku to vypadalo, že přemýšlí, ale pak se napila i ona a já se na ní usmála při tom. Nevím proč, ale byla jsem ráda, že pije, že je tu se mnou a že se se mnou i směje. Usmála jsem se tedy znovu a pak se rozhlédla.  "Máš tu někde rádio?"  Zeptala jsem se Cory a zářivě se na ní culila. Neprozradila jsem jí hned, co mám v plánu, ale stejně to brzy pozná, tak co?

"Ano mam. Je v spálni." Poviem a potom sa postavím a odídem do spálne pre rádio. Zoberiem ho a vrátim sa k nej a zapojím ho.

Cora na mou otázku, jestli tu má někde rádi, skoro hned odpověděla, že má a že je v ložnici. Potom se postavila a odešla. Zřejmě pro něj šla, což se mi hned potvrdilo, když se i s ním vrátila a zapojila ho. Usmála jsem se a našla na něm rádio, kde pouštěli dobrý písničky na tancování. Usmála jsem se na Coru a dopila zbytek poháru najednou. "Takhle je to lepší ne?" Uculila jsem se a začala tancovat. No co dodat..prostě jsem byla opilá. A bylo to vidět. Ale mě to bylo jedno. Já si prostě užívala písně a víno.

Prikývnem a napijem sa. "Ano." Poviem a pridám sa k nej a začnem s ňou tancovať.

Cora s úsměvem přikývla a napila se. Odložila sklenku a přidala se ke mě v tanci. Zasmála jsem se a pak Coru chytila za ruce a tancovala s ní. "Tak vidíš... Tady už doháníš to dětství." Zaculila jsem se a po pár minutách jsem se vysílením svezla na zem, ale pořád se smála. Byla jsem ráda, že ke mě Cora přidala, ale nohy se mi už motaly až moc na to, abych mohla tancovat a něco nerozbila.

"To vážne?" Bola som rada že mi pomáhala a že sme sa držali za ruku a tancovali sme.

"To vážne?" Zeptala se mě Cora, ale vypadala, že je ráda, že se mnou tancuje a že se tak suprově bavíme. Ale já se už smála rozvalená na podlaze a koukala na Coru. "Nosíš ráda šaty? Slušely by ti." Zasmála jsem se a prohlížela si ji. Ani jsem nevěděla, proč jsem to řekla, ale momentálně jsem byla v tom stavu, že jsem řekla to, co jsem měla na jazyku bez rozmyšlení. Ale vlastně mě i zajímalo, jak by Cora vypadala v šatech. Postavu měla hezkou a kdybychom našly i pěkné šaty, tak musela být k neodolání.

Pozriem sa na ňu ako sa vála po zemi a smeje sa. Pokrútim hlavou a pousmejem sa. "Ako kedy. Radšej mám nohavice. A prečo si to myslíš?" Opýtam sa a sadnem si.

Podívala se na mě, jak se válím po zemi a smála se mi, ale mě to nevadilo. Byla jsme naopak ráda, že se smála. Zakroutila hlavou a pousmála se na mou otázku. Odpověděla, že jak kdy a že radši nosí kalhoty. Hned na to se mě ale zeptala, proč si to myslím a sedla si. "Protože máš krásnou postavu a musí ti to v šatech slušet. Ukaž se mi v nějakých... Prosím." Zaprosila jsem ji s úsměvem a taky se posadila. "Klidně tě sama převlíknu." Mrkla jsem na ní a uculila se opile.

Povzdychnem si lebo sa mi prezliekať nechcelo ale tak čo narobím? "Ja si nemyslím že mám tak krásnu postavu. Ale dobre prezlečiem sa a díki za pomoc ale nepotrebujem ju. Tu radšej pekne seď." Pousmejem sa a potom odídem do izby a so skrine vytiahnem nejaké šaty a oblečiem si ich a potom prídem k nej.

Povzdychla si, zřejmě se jí moc nechtělo ukazovat se mi v šatech. Taky namítla, že si nemyslí, že má tak krásnou postavu, ale nakonec souhlasila, že se převlékne. Taky řekla, že děkuje za pomoc, ale že jí nepotřebuje a že tu mám radši sedět. Pousmála se a potom se odešla převléct. Usmála jsem se a poslušně čekala, při čemž jsem vypila další pohár vína. Cora se vrátila v krásných šatech a hrozně moc jí to slušelo. "Páni...Vypadáš jako anděl." Vydechla jsem a sledovala ji ze země, kde jsem pořád seděla. Olízla jsem si rty a prohlížela si ji. "Vždyť to říkám. Máš nádhernou postavu. Být tebou vystavuju ji, kde můžu." Řekla jsem a zaculila se opile, ale tohle jsem myslela vážně.