Mirys a Cora

"Ja myslím na Darkness ktorá bola pre mňa ako náhradná matka a všetko ma naučila." Poviem smutne pri spomienke na ňu.

"Ja myslím na Darkness ktorá bola pre mňa ako náhradná matka a všetko ma naučila." Odpověděla mi Cora a při tom vypadala smutněji, což jsem chápala. "Aha..." Zamumlala jsem. Nevěděla jsem co jiného říct. Vypadala při vzpomínce na ní smutně. Odtušila jsem, že se jí nejspíš buď stýská, nebo se její náhradní matce něco stalo. Rozhodně ale teď nebyla vhodná chvíle ptát se na to.

Vzdychnem si a potom pár krát zamrkám. Mirys sa už nič nepýtala a tak som si myslela že to asi pochopila a pri ďalšej premene bude vedieť ako na to.

Cora párkrát zamrkala a vzdychla. Mlčela a já si nebyla jistá, co bych měla říct. Nakonec jsem se pousmála opatrně a povzbudivě na Coru a pak se ohlédla. "Slyšela jsi to?" Zeptala jsem se, když jsem zaslechla šustění trávy ne tak daleko od nás. Bylo to jiné než když si s trávou pohrával jen vítr. Někdo se k nám blížil, ale člověk to nebyl, ti dělají větší hluk i když jenom jdou. Tohle bylo jiné. Nevěděla jsem sice, co to je, ale že to není člověk jsem si byla skoro na sto procent jistá.

Započula som to a keď sa ma Mirys opýtala či som to počula tak som prikývla. "Ano." Poviem a hneď zbystrím svoje zmysli a začnem sa obzerať okolo seba.

Naznačila jsem ji, aby byla potichu a neslyšným krokem, který jsem měla už bez chyby naučený, jsem vyšla za tím zvukem tak, abych neznámého pokud možno obešla tak, aby mě neviděl. Když jsem byla asi dva metry od něj, když mě zahlédl. "Je to vlk!" Vykřikla jsem, aby se Cora připravila, než se na mě vrhl. Nevěděla jsem, jestli je to vlkodlak, zatím. Ale běžel proti mě. Ani jsem si to neuvědomila a už jsem po něm skákala v podobě pumy.

Keď mi naznačila aby som bola ticho tak so prikývla. Sledovala som ju ako potichu ide za tým zvukom. A zrazu som len počula ako kričí že je to vlk. Hneď sa premením na vlka a rozbehnem sa k ním. Postavím sa pred Mirys ktorá bola v podobe pumy a zavrčím na vlka. Chránila som ju a bola som pripravená sa s tým vlkom aj pobiť. Vlk na mňa tiež zavrčal a ja som bola pripravená na boj.

Hned jakmile jsem byla v podobě pumy, nade mnou i převzala kontrolu. Nečekala jsem to a proto se jí to povedlo. Vlk se proti nám sice zastavil, ale puma už byla rozhodnutá. Přeskočila ladně Coru v podobě bílého vlka a hned jsem skočila po tom šedém vlkovi. Ohnala jsme se mu zubama po krku, ale on se převalil na záda a já byla hned pod ním. Rychle jsme ho od sebe odkopla, než se stačil otočit čelem ke mě - k pumě.

Nečakala som že ma puma preskočí a zaútočí na toho vlka. A tak som sa len dívala. Puma skončila na chrbte ale stihla odhodiť vlka a hneď sa postavila. V tom som sa zo zadu rozbehla k vlkovi a skočila som na neho a zahryzla som sa mu do krku. Vlk zavyl ale labami sa ma snažil odtrhnúť od seba. Aj sa mu to podarilo. Ale pritom som mu odhryzla kus mäsa z krku. Vlk zavrčal a ja som sa postavila a on sa rozbehol ku mne. Bola som pripravená na všetko.

Sledovala jsem Coru jak se bije v vlkem a když se vlk rozeběhl k ní tak jsem ho srazila na bok zase ze strany já. Cítila jsem na jeho krku z rány, kterou mu tam zanechala Cora. Byl už kvůli ní celkem zesláblí, ale já ho nenechala utéct a jedním kousnutím jsem mu prokousla hrdlo.

Bola som pripravená na boj ale v tom sa puma na neho vyrútila a zo strany do neho vrazila. Pousmejem sa lebo sa mi páčilo že sme spojili sily aby sme premohli vlka. Preto som sa dívala ako s ním bojuje ale našťastie mu ale prekusla krk a to bol pre neho koniec. Veselo zaštekám.

Zavrčela jsem a otičila se na Coru. Pořád nade mnou měla kontrolu puma a já se jí snažila nějak uspat, ale vzpírala se. Otočila jsem se na ni a šla pomalu proti ní. Puma se mi nedařila zklidnit. Zkusila jsem myslet na něco hezkého, jak říkala Cora, ale ani to nepomohlo. Vycenila jsem zuby a pozorně sledovala Coru, která vesele zaštěkala. Nechci jí ublížit! Nechci! Ale to bylo panterovi jedno.

Premením sa na človeka. "Mirys bojuj s tým. Nedovoľ aby tá puma vyhrala nad tebou. Mysli na niečo čo máš rada." Poviem a stojím na mieste a dúfam že Mirys vyhrá a mne neublíži.

Dál jsem šla ke Coře s vyceněnými zuby a tichým varovným vrclčením. Zastavila jsem se až těsně pred ní, ale pořád jsem na ní vrčela a cenila výhružně zuby. Naštěstí jsem se ale donutila proměnit dřív, než jsem by jí puma stihla ublížit. Rychle jsem od ní ucouvla a lapala po dechu, jako bych snad uběhla maraton.

Stála som na mieste a dívala som sa na pumu ako na mňa cerí zuby a vrčí ale ja som sa ani nepohla. Verila som že mi neublíži. A to sa stalo. Mirys sa premenila na človeka skôr ako by mi mohla ublížiť. Prídem k nej a pohladím ju po vlasoch. "Pokoj zhlboka dýchaj."

Cora se přede mnou ani nehla. Je stála a dívala se na mě. Když jsem se proměnila na člověka, tak ke mě přišla a pohladila mě po vlasech. Byla jsem docela roztřesená, vždyť jsem jí mohla zbít! A ona mi řekla, abych zhluboka dýchala. No ke klidu jsem měla daleko "Málem jsem tě zabila a ty ses ani nepohla!... Slíbila jsi mi že budeš opatrná..." Řekla jsem zděšeně a prohlížela si ji. Vážně jsme se o ní bála.

"Bola som opatrná ale vedela som že mi neublížiš tak som sa nebála." Poviem a pousmejem sa. Vážne som bola rada že mi neublížila a že sa stihla včas premeniť na človeka.

"Bola som opatrná ale vedela som že mi neublížiš tak som sa nebála." Řekla v klidu, jako by se nic nestalo. Jako bych ji málem nezabila. Dokonce se pousmála, což mě trochu uklidnilo. Stále jsem ale byla vyděšená a naštvaná. Slíbila mi, že bude opatrná a když jsem se neovládala tak se ani nepohla! "Já si jistá nebyla..." Namítla jsem a povzdechla si. "No, neměla bych se už přeměňovat." Špitla jsem radši a donutila se uklidnit úplně.

Pokrútim hlavou. "Musíš si veriť a musíš sa meniť aby si sa to naučila ovládať. Lebo ak sa to nenaučíš tak potom sa budeš vždy báť že niekomu ublížiš a to nie je dobré." Povzdychnem si.

Cora zavrtěla hlavou. "Musíš si veriť a musíš sa meniť aby si sa to naučila ovládať. Lebo ak sa to nenaučíš tak potom sa budeš vždy báť že niekomu ublížiš a to nie je dobré." Řekla a povzdechla si. Zamračila jsem se trochu a namítla: "Já to ale budu trénovat. Jen o samotě, kdy nemůžu nikomu ublížit." Špitla jsem a ohlédla se. Pohled mi zůstal na mrtvém vlkovi. "Chudáček..." Povzdechla jsme si smutně. Nechtěla jsme ho zabít. Mnohem radši bych byla, kdybych mu ublížila a odehnala.

"Práve naopak mala by si to trénovať pred niekym aby si sa vedela ovládať. Pretože ak to budeš trénovať sama tak nevieš do akých sytuácií sa môžeš dostať." Povzdychnem si a pozriem sa na mŕtveho vlka. "Nemal si začínať."

"Práve naopak mala by si to trénovať pred niekym aby si sa vedela ovládať. Pretože ak to budeš trénovať sama tak nevieš do akých sytuácií sa môžeš dostať." Namítla hned Cora a povzdychla si zase. Pak se otočila k vlkovi, po tom, co jsem řekla a namítla, že si neměl začínat.
"Nejdřív si to chci trochu osvojit, než si troufnu měnit se před někým." Zamumlala jsem s pohledem upřeným na vlka. "I tak je ho škoda." Namítla jsem. Bylo mi líto každého vlka, protože lidé se jich báli a stříleli je jen kvůli tomu, čím byli a to si nezasloužili.

"Aha dobre rozumiem." Prikývnem a povzdychnem si. Potom sa pozriem na vlka a myknem plecami. Mne to tak neprišlo. "Keď myslíš." Poviem a poobzerám sa okolo seba.

Přikývla a řekla, že mi rozumí. Byla jsem ráda, že mi rozuměla. Pak se však podívala na vlka a pokrčila rameny. Zřejmě jí ho nebylo tak moc líto jako mě. Pak to vypadalo, že se mnou souhlasí i když ne moc dobrovolně, ale já ji nenutila aby si myslela to samé co já. Porozhlédla se kolem a já udělala to samé. "Radši abychom šli ne?" Pousmála jsem se radši. "Je mi tu divně... Prosím." Pousmála jsem se na Coru prosebně.

"A kam by si chcela ísť?" Opýtam sa a pozriem sa na ňu. "Ako divne? Ja sa tu cítim dobre." Povzdychnem si.