Mirys a Cora

"Ano. Najskôr som tomu neverila ale čím dlhšie som s ním bola a on mi to aj povedal tak som tomu začala veriť." Přiznala mi a zase se pousmála. Byla jsme ráda, že se zase usmívá. Slušelo jí to víc než smutek. Dále mi řekne, že se jmenuje Leon, je podle ní úžasný a také mi řekla, že ho má moc ráda a i on ji. Nadšeně jsem se usmála. Takže měla přátele. "Aha...a viděla jsi jeho bílá křídla?" Zeptala jsme se zvědavě a zastavila se na kraji lesa, ale už nás ze všech stran obklopovaly stromy.

"Ano dokonca ma zobral do náručia a lietali sme spolu. A potom keď som zaspala tak ma zakryl jeho krídlami." Pri tej spomienke na lietanie si povzdychnem. Rada by som niečo také zažila ešte raz.

Vyprávěla mi, jak se s ní Leon proletěl a pak, když usnula, tak ji prý přikryl svými křídly. "Hmm, tak to muselo být vážně nádherné..." Usmála jsme se zasněně. Přeci jen bych si opravdu ráda taky vyzkoušela létat po nebi a cítit jen vítr ve vlasech a na nic jiného nemysle. Muselo to být vážně úžasné a popravdě jsem to Coře trochu záviděla. "No.ale proč jsme tu... Tak ukazuj." Usmála jsem se nadšeně když jsem se vrátila ze zasnění do reality.

"To bolo. Nedá sa to ani opísať. To musíš proste zažiť." Pousmejem sa a potom prikývnem. A pomaly sa začnem meniť na bieleho vlka.
http://wallpaperscraft.com/image/arctic_wolf_dog_muzzle_72959_2048x1152.jpg

Přikývla, že to bylo úžasné a ještě řekla, že se to nedá popsat, že to prostě musím zažít. No, kéž bych mohla. Ale po tom se začala pomalu měnit na vlka a tak jsem se trochu odtáhla. Nevěděla jsem, jak to funguje u vlkodlaků a s tím, co jsem věděla o svých, zatím ne moc vydařeným proměnám, jsem nechtěla moc riskovat. "Krása..." Zajásám, když přede mnou stojí bílý vlk na místo Cory a upírá na mě žluté oči.

Pousmejem sa a potom prídem k nej a oliznem ju. Potom cúvnem od nej a premením sa na bieleho vlkodlaka.

Překvapeně jsem si Coru prohlédla i v její vlkodlačí podobě. "Působivé." Přiznala jsem a usmála se na ni. Cora pak přijde a olízne mi ruku. Trochu jsem ucukla a zasmála se. "To lechtá." Dívala jsme se na ni a prohlížela si ji. Její srst vypadala tak měkoučce a jemně. Její vlčí podoba byla zkrátka opravdu nádherná. A kdybych neviděla její přeměnu, opravdu bych si myslela, že přede mnou stojí obyčejný vlk.

Pousmejem sa. "Ďakujem. A teraz by si sa mi ty mohla ukázať. Čo ty na to?" Opýtam sa a potom sa premením na človeka.

Cora se zase proměnila do lidské podoby a usmála se na mě. Poděkovala mi za pochvalu a navrhla, že bych se jí teď mohla ukázat já. Znejistěla jsem trochu. Přeci jen jsem to neuměla, tedy určitě jsem se neuměla proměnit tak rychle jako ona. Navíc jsem ne vždy ohlídala pantera. "No...víš já..." Začala jsem rozpačitě. "Já se vlastně ještě tak úplně proměnit neumím...tedy jako umím, ale..." Povzdechla jsme si. "Je to složitější." Zamumlala jsem

Povzdychnem si keď to povie. "Aha tak sa aspoň o to pokús a ak by ti t nešlo tak sa na to vykašli." Poviem a pousmejem sa.

"Když...tohle není ta jediná překážka." Povzdechla jsme si a sedla si do husté trávy. "Párkrát jsme se přeměnila a...no místo mě tu najednou byla puma, ne já v podobě pumy, ale opravdová puma. Ublížila jsem i těm, kterým jsem ublížit nechtěla." Vysvětlila jsem a doufala, že mě pochopí.

Vzdychnem si a prikývnem. "Aha tak to radšej necháme tak. Ja to mám pri úplnku. Vtedy sa neovládam a som schopná ublížiť hocikomu bez ohľadu na to kto to je." Vzdychnem si.

"Aha tak to radšej necháme tak. Ja to mám pri úplnku. Vtedy sa neovládam a som schopná ublížiť hocikomu bez ohľadu na to kto to je." Řekla a povzdychla si. Cítila jsme se trochu provinile. Ona se mi ukázala a já se jí chtěla taky ukázat, jen jsem se trochu bála, že jí ublížím. "Jako..jestli myslíš, že bys mě stihla omráčit než ti ublížím, tak se ti ukážu. Jen ti nechci ublížit." Řekla jsem rychle, aby si nemyslela, že jsme ji využila k tomu abych to vše viděla a teď se jí nechci ukázat. Tak to opravdu nebylo.

"Myslím si že by som to mohla stihnúť som dosť rýchla. A keď nie tak sa dokážem ubrániť. Proste sa ničoho neboj všetko bude v poriadku." Uistím ju aby sa nebála a potom sa pousmejem a dívala som sa na ňu.

"Dobře... Tak buď hlavně připravená že se ti po krku vrhne šelma." Řekla jsem ještě a zavřela oči. Soustředila jsme se jen na to jak vypadám ve své zvířecí podobě, kterou již znám, tedy jako puma. Nakonec mi to netrvalo ani dvě minuty a pomalu jsem se začala měnit. Když jsem celá zahalená v černé srsti a podobě pumy, zhluboka se nadechnu a chvíli čekám, jestli se kontroly nad mým tělem pokusí zmocnit puma, ale zatím nic. Sedla jsme si tedy a prohlížela si Coru očima pumy.

Prikývnem. "Neboj sa budem v strehu." Poviem a sledovala som ju ako sa mení. A keď bola premenená na pumu tak som bola v strehu ale aj tak mi to nedalo a opatrne som k nej natiahla ruku aby som ju mohla pohladkať. Natiahnem ruku a jemne sa dotknem jej hlavy a pohladím ju. "Dobrá Mirys." Poviem potichu a pousmejem sa.

Koukala jsem na její ruku a pak se jí hlavou opřela do dlaně, aby věděla, že zatím je všechno v pohodě. Nakonec ji ještě olíznu, jako ona mě a pak se zase radši proměním do lidské podoby. "Nečekala jsem, že to proběhne tak hladce." Pousmála jsme se upřímně. "Možná to je taky tím, že jsem nebyla v podobě pumy nějak dlouho." Zamyslela jsem se.

Keď ma olizne tak sa pousmejem. Bola som rada že sa nič zlé nestalo. "Po pravde ani ja som to nečakala." Pousmejem sa a potom myknem plecami. "Ja neviem v tomto sa nevyznám takže ti nepoviem."

Přiznala, že ani ona nečekala, že to půjde tak lehce, pousmála se a pokrčila rameny, když jsem řekla, že to je možná tím, že jsem byla v podobě pumy jen chvilku. Pak řekla, že neví, že se v tom nevyzná takže mi to nepoví. "To je dobrý...Už...se snažím to nějak dát dohromady. Jsem zvyklá řešit si své problémy sama." Ujistila jsem ji s milým úsměvem a trochu jsem se porozhlédla po lese.

"Úplne ťa chápem ja tiež problémy riešim sama. Teda skôr riešila. Teraz keď mám Leona tak mi pomáha." Pousmejem sa. "Ale ak by si chcela pomôcť tak povec rada pomôžem." Poviem a pousmejem sa.

"Úplne ťa chápem ja tiež problémy riešim sama. Teda skôr riešila. Teraz keď mám Leona tak mi pomáha." Vysvětlila mi Cora, jak to má teď ona a pak pokračovala: "Ale ak by si chcela pomôcť tak povec rada pomôžem." Usmála se jen co to dořekla a dívala se při tom na mě. Byla jsem ráda že mi chce pomoct, ale nebyla jsem si jistá,, zda by to svedla. "Když... s tímhle mi pomoct nemůžeš. A s ničím jiným asi pomoct nepotřebuji. Ale děkuji." Usmála jsem se na ni a konečně taky vstala ze země.

"Myslím si že v tomto by som ti vedela pomôcť. Viem ako sa naučiť ovládať aby si neublížila. Ale dobre ako chceš." Poviem a myknem plecami. A potom som sa dívala na ňu ako vstáva so zeme.

Cora mě vyslechla a pak řekla, že si myslí, že by věděla, jak mi zrovna v tomhle pomoct. Že ví, jak se naučit ovládat, abych nikomu neublížila. Trochu mě to překvapilo a tak jsme se hned zeptala: "Víš? Tak to povídej." Pousmála jsem se a pohodlně se opřela o kmen stromu. Doufala jsem, že mi s tím tedy pomůže, protože mě samotné by to asi trvalo déle, než když mi s tím rovnou pomůže a řekne co a jak.

"Ano viem." Prikývnem. "Hlavné je aby si bola pokojná a nenechala zviera aby prevzalo kontrolu. Za každým keď si premenená na zviera tak musíš myslieť na niečo čo máš rada." Pousmejem sa.

Přikývne se slovy, že ví. "Hlavné je aby si bola pokojná a nenechala zviera aby prevzalo kontrolu. Za každým keď si premenená na zviera tak musíš myslieť na niečo čo máš rada." Vysvětlila mi a já ji po celou tu dobu pečlivě poslouchala. "Na něco co mám ráda? Na co myslíš ty?" Zeptala jsem se zamyšleně a zvědavě. Moc jsem nevěděla, na co bych měla myslet a tak když mi řekne na co mislí ona, snad něco vymyslím i já, na co myslet.