Ezekiel + Laureen 18+

„Nevěra?“ Nahodí výraz, jakoby to slyšel prvně v životě. „Svědomí určitě ne.“ Sleduje stále tu kovbojku a přemítá nad různými věcmi. „Definuj mi nevěru.“ Při položení té otázky se Laureen zahledí do očí, chce vidět její výraz během toho, co mu bude odpovídat.

*Povzdychla si a sledovala ho takovym pohledem, jakoze je uplne mimo.* Tak zijes s Corou, je to tva pritelkyne. Ona od tebe ocekava vernost, ze nebudes ani myslet na cizi, pokud jde o Coru, tak i myslenky na telo cizi divky, jsou nevera. *Povzdychla si a pohledem ujela na kovbojku a pak zase na Eze.* Predstav si, jak ji mas pod sebou a libas jeji telo, to bude ve tvem pripade nevera v ocich Cory, tve partnerky. V mych to bude odvaz a rada bych se na to podivala. *Zasmala se a napila alkoholu.* Uz zacinam kecat blbosti.

„Je jen jedna věc, které budu věrný a to jsem já a moje názory a přesvědčení. Nechci se vázat na něco, co mě opat spoutává pravidly, jen se to prostě holka nesmí dozvědět. Jak se to říká? Co oči nevidí, to srdce nebolí?“ Znovu se napije sledujíc pozorně kovbojku, její tělo je prostě úžasné teda aspoň pro Ezekiela. „Pokud je člověk nebo prostě kdokoliv nesmrtelnej měl by si užívat, aby si tu nesmrtelnost zasloužil. Mimochodem kdo ti brání to sledovat?“

Presne tak, co oci nevidi, to srdce neboli. *Poslouchala ho a sledovala divku.* Nerika., Ze mi neco nebo nemdo brani, ale pochybuju o tom, ze by sla. Je pekna...t sice taky, ale predpokladam, ze ma pritele. Ten prstynek, co se ji leskne na ruce, neni soucast kostymu. Kdyby byl trbea od mamky, je na krku nebo v satne...tohle bude vazne. *Zacala dedukovat zavery.* Takze predpokladam, ze se jen tak svest nenecha. ty pohoris a ja se budu moct koukat mozna tak na porno doma u popcornu.

„Tss takhle mě navnadit a pak mě informovat že stejně pohořím.“ Zabrblá to trochu uraženě. „Sranda, dokážu pouhým dotekem působit bolest ale pohořím při svádění frajerky co si před ostatníma takhle předvádí.“ Uraženě nafoukne tváře a radši do sebe kopne zbytek skleničky a položí jí zase na bar. „Porno? Proč by to člověk sledoval, když to může provozovat. Máš tady plno lidí, to máš, jako na nákupu v obchodě stačí si jen vybrat ne?“

Bolesti nikoho nesbalit, pokud neni na sado maso. *Protahla se.* Obchod a lide jsou rozdil. Pro tebe mozna ne, ale ja tu vidim mozna tak tri vhodny kandidaty na hezky vecer. *Rozhledla se u toho po baru.* A s tin, ze ti dva se nedivaji na divku a sedi nebezpecne blizko sebe, predpokladam, ze jsou to buzeranti. A ten treti je pod papucou. *Zasmala se a dopila. Nalila ji dalsi.* Nech tu flasku. Obslouzim se sama. *Chytila ruku barmanky a sledovala ji chladnym pohleden.* Navic na to nekoukam kvuli sebeuspokojenj, ale abych se naucila nove praktiky.

„Vidíš, tři vhodní kandidáty tak si jednoho nebo dva vyber a máš to. Já ti třeba na tu kovbojku stejně zkusím, ale pokud dostanu facku, dlužíš mi drink.“ Sice se rozhodl to zkusit ale ne teď když tam má to své vystoupení, však není tak těžké si počkat až skončí. „Pod papučí? To je překážka? Já myslel, že jsi typ, co když si něco zamane tak to dostane, ale asi jsem se spletl.“ Trochu provokuje to je pravda, ale nějak se bavit musí ne?

*Stahla si vlasy na stranu a zamrucela.* Jsi vazne jeste dote. Neco jako svedomi, cest, nebo podrazy ti nic moc nerikaji ze? Ja to, co chci taky dostanu, ale sem trpeliva.

„Svědomí, čest a výčitky svědomí jsou pouze emoce, které člověku stojí v cestě za jeho cílem. Tam nahoře jsem nějakou dobu tyhle emoce z počátku dokonce měl, ale postupem času jsem si uvědomil, že jsou naprosto k ničemu a zbytečné. Jediné co mi zbylo, bylo slitování, které jsem taktéž zavrhl, když mě dostalo sem.“ Otočí se na Laureen a pozorně se jí podívá do očí, jakoby z nich chtěl něco číst. „Jsi pro mě celkem záhadná, ještě jsem někoho, jako jsi ty nepotkal. Nemyslím tvé schopnosti ale spíše osobnost.“

Emoce z nas delaji lidi. Bez emoci jsi jen schranka. *Promluvila a opetovala mu pohled, snazila se potlacit svou zvedavost a tim padem i schopnosti.* Zahadna? Spis mam dost tajemství, ktera nevyzradim jen tak..

„Já neříkám, že emoce nemám, prostě jen nedávám váhu těm, které mi stojí v cestě.“ Usměje se a stále udržuje oční kontakt. „Pověz, co musí člověk udělat, abys mu o sobě prozradila nějaké to tajemství, obzvlášť někomu tak zvědavému jako jsem já.“ Jeho tón je celkem tajemný, jakoby to byla pouze hra.

Rozhodně ho musím znát hodně dlouho a hodně intimně. Ani přátelé o mě skoro nic neví, vlastně...moc přátel nemám. Takže nikdo o mě nic neví. *Pokrčila rameny a pohled otočila ke kovbojce.* Zdá se, že vystoupení končí...chceš jít za ní?

„Jednou mi to řekneš, ne dneska ani zítra ale jednou ano.“ Pak se otočí na kovbojku a usměje se, vyrazí tedy směrem k ní. Stačí nahodit svůj šarm a prostě to na ní zkoušet ne? Ze začátku to vypadalo i docela slibně, byla s ní dobrá řeč a skoro to vypadalo, že fakt bude jeho, dokud se nepokusil ukrást si od ní polibek, po kterém by si jí chtěl někam zatáhnout, ovšem jeho pokusy byli nakonec zbytečné a Ezekiel zbytečně zahodil čas. Byl pryč tak půl hodiny? Ovšem vrátí se zpátky a ruku má přiloženou na jedné tváři. Bere to ovšem s úsměvem. „Ani slovo jasné?“

*Sledovala jeho počínání a neubránila se lehkému zasmátí. Sama během té doby pohořela u barmanky. Seděla teda a popíjela alkohol. Když Ez přišel, jen se usmála.* Já to říkala...dneska je to divný den..kovbjoka nechce, barmanka je očividně víc na chlapy. *Pokrčila rameny.* Tak si dneska ani jeden z nás asi neužije dobrodružství.

„Co nadělám, radši si dám nějaký pití.“ Objedná si tedy jednoho panáka vodky a kopne to do sebe. „Tak a hned je líp.“ Musí se tomu zasmát, je pravda, že dobrodružství očividně dneska nebude. „Možná máš pravdu, ale nesmíš to vzdát ne? Máme celou noc nebo se snad mýlím?“ Rozhlédne se opět kolem, ale nějak ho nikde nic nezaujme, tak si nespokojeně povzdychne. „Nějaký nápady?“

Celou noc..no...tak já nevím. *Povzdychla si zoufale a napila se pití.* Tak si vezmeme lahev a půjdeme ven? Okouknout město? Do parku, na vyhlídku...nevím....zamysli se ty, co bys chtěl zkusit? Ty potřebuješ dohánet zkušenosti.

„Ono se něco najde, vezmeme flašku a půjdeme prostě ven do ulic. Město není zrovna malé a tohle je jeden podnik.“ Ezekiel tedy zaplatí za útratu a ještě si řekne o jednu celou láhev, jen se ještě tázavě otočí na Laureen. „Co by sis dala?“

Půjdeme do parku a do lesa, je to tam strašidelné. *Rozhodla, ani se neptala, prostě se tak rozhodla. Když zaplatil, nekomentovala to, jen přihodila barmance dýško ještě za sebe a ukázala na láhev nějakého čehosi (jack D. fire řekněme).* Zkusíme tohle?

Strašidelný les? Ezekiel se sice jistě bát nebude, ale mohla by z toho být dobrá zábava. Pak ještě koupí flašku, kterou Laureen vybrala a mohl vyrazit. „Tak teda jdeme.“ Poví a vyrazí na cestu ven z podniku, aby pak mohly zabočit ulicemi a jít tedy do toho lesa. Venku je už opravdu tma a moc lidí se tam teda nenachází, maximálně někde zahlédne nějakého toho upíra a podobně. „Aby ses nebála jen ty.“

*Šla hrdě vedle něj, sledovala okolní stvoření.* Já se jen tak neleknu, ani kdyby mi nějaký upír sál krev, jen tak neucuknu. *Zamručela, vzala od něj lahev a napila se. Bylo chladno a tak se jí zahřátí zevnitř hodilo.* Ty se nebojíš tmy? *Optala se s výsměchem v hlase.* Chci do lesa, protože bych si ráda protáhla své čtyři tlapky.

„Jsem temná bytost tak hádej.“ Poví, a když se Laureen napila tak si vzal i Ezekiel aby se taky napil a ne zrovna málo. Trochu se mu místy už motají kroky ale ne moc, chodit ještě určít dokáže. „Takže uvidím tvojí formu jo? To se mi rozhodně líbí, zní to zajímavě.“ Pokračuje v cestě. „Mohl bych si aspoň protáhnout křídla.“

Ano, dlouho jsem zavřená v těle člověka. *Zamručela nespokojeně.* To chci vidět! Nikdy jsem neviděla křídla, ani anděla, ani toho padlého. *Zasnila se.* Jsou obrovská? Černá, nebo bílá? Platí u andělů to, že čím větší křídla máš, tím "ho" máš většího? *Začala se smát, ale otázku myslela smrtelně vážně.*

„Křídla mám velká a andělé mají křídla většinou stejně velká, záleží spíš na velikosti těla, které se přizpůsobí velikost křídel. Takže ne velikost křídel a ptáka nemá nic společného.“ Myslí to naprosto vážně a upřímně, proč by v něčem takovém taky lhal že? „Moje křídla jsou černé barvy, a když uznám, že si to zasloužíš možná tě vezmu do vzduchu a nechám tě se proletět.“

Hmmm.... *Vzala mu láhev a napila se.* Blbý. *Zamručela pak. Zklamalo jí to.* Škoda, že to tak není, kdyby jo, měla bych nový životní cíl..najít toho anděla, který má největší křídla ze všech. *Zasmála se a sundala si kabát. Už byli u okraje lesa, i s taškou ho podala Ezovi.* Drž to. *Rozkázala, už měla tváře červené od alkoholu, nicméně to jí nebránilo v tom, aby si sundala si boty. Zapotácela se u toho a spadla i s lahví do sněhu.* Pití je v pohodě. *Zavolala se smíchem a okamžitě se zvedla, sundala si boty, kalhoty i svetr s tričkem, byla tam jen v kalhotkách a i ty si sundala. Ještě že byla tma, takže Ezekiel viděl možná tak její siluetu, nebo celkově vše v šeru. Oči jí zežloutly a zuby se prodloužily, z vlasů se jí vyrostly liščí uši a ze zad ocas. Laureen položila věci na boty na zem, aby se nenamočily od sněhu a vedle toho láhev alkoholu. Dopadla na všechny čtyři, její tělo se chvilku kroutili v křečích a nakonec se celé přetvořilo. Pohled to nebyl zrovna hezký, a už vůbec né sexy. Bylo slyšet praskání jejích kostí, jak se celá anatomie měnila. Nakonec tam u věcí stála krásná liška, tento druh je původem z ruska. Spíše více bílé, než zrzavé barvy, delší chlup srsti byl ale hebký, stejně jako pravé vlasy Laureen (takže jako hedvábí). Liška se rozeběhla k Ezovi a své přední ťapky opřela o jeho kalhoty, pohledem škemrajíc po pohlazení.*

Musí se tomu zasmát, jinak to prostě ani nejde. Představa jak hledá anděla s největšími křídly, ho prostě baví. Pak se už dostanou na kraj lesa a Laureen mu dá kabát se svojí taškou a tak to vezme. Když spadla, už chtěl nadávat za to, že vylila nebo rozbila flašku, ale stihla ho obratem zase uklidnit. Je mu celkem líto že nedokáže vidět ve tmě, teď by se mu to rozhodně hodilo, silueta je totiž nic. Pak se mu naskytne úžasný pohled na Laureen která se mění, je to sice i trochu nechutné ale uspokojí to i jeho zvědavost. Když se změní tak prostě jen kouká, tohle ještě neviděl. Pak se Laureen v podobě lišky ocitne u něj očividně v očekávání, aby jí pohladil a tak proč ne? Natáhne se k ní jednou rukou, aby jí mohl hezky pohladit, její srst je tak hebká až to překvapí.