Ezekiel + Laureen 18+

Dostane se mu přesně toho co chtě, důkazu že se jedná o nadpřirozenou bytost. Víc toho vidět nepotřebuje, nehodlá se zamýšlet nad tím, o jaký typ bytosti se jedná. Však na to se pak stačí zeptat Mirys nebo Alexandera, stále nezná jak rozlišit různé bytosti ale aspoň zná už všechny druhy bytostí, na které by potencionálně mohl narazit. *Někdo by o tom mohl napsat knihu. *Pomyslí si a usměje se během toho, vůbec ho nevystrašila ani to s ním nehne. „Jsem Temný Anděl, takže jsi to uhádla správně, že nejsem člověk.“

Hah, Temný anděl, vy padá z nebe jako hrušky ze stromu očividně. *Ušklíbla se a protáhla si ruce hned, jakmile odložila hrneček na stůl. Vytáhl se jí svetr těsně pod prsa, ale měla pod ním ještě tílko, které bylo tastřčené ve vysokých kalhotech. Lehce to v ní zakřupalo.* Tak, když se nemusím přetvařovat, můžeme pokračovat v práci? TeĎ bych ráda tedy udělala část kolem ruky, tu. *Ukázala mu na zápěstí a vnitřní stranu předloktí.* Bude to bolet, možná trochu méně, než na dlani, ale lidi tato část předloktí bolí nejvíce...citlivky.

Jak se Laureen protáhla tak se samozřejmě podíval a docela pozorně, teda prostě kdo by odolal? Anděl nebo člověk, furt je to chlap a rád se podívá na pěknou holku. Pohledem pak radši uhne je to neslušné. „Tak dobře jdeme pokračovat, myslím, že já jsem určitě připravený. Máme sice dost času a není kam spěchat, ale já budu rád, když toho stihneme víc.“ Pak se Laureen podívá do očí a čeká, až začne.

*Nepretvarovala se, na co uz, kdyz vi, kdo je. Nechala si modra oci a vetsi tesaky v puse. Lehce se usmala, kdyz ji venoval upreny pohled.* Tak jo. Tohle bude na dyl, vsak je to i vetsi plocha, takze rozhodne te brzo odejit nenecham. Vydrz jeste. *Natahla se pro diar, dnes uz nebyly zadne objednavky a tak dosla do redsine a otocila ceduli na dverich, zhasla svetla ve vitrine.* Tak muzeme pokracovat, nikdo nebude rusit. *Vzala jehlu a znovu ji ocistila. Prohledla si jeste jednou praci na ruce.* Uz to tu mas dost rozpichane, tak to tu dokoncime priste zase. Jdu na to teda. *Ocistila ubrouskem dalsi cast predlokti a zacala pomalu vpichovat inkoust do tela.*

Počká než Laureen svůj salon už nechá oficiálně zavřít, aby je nikdo nerušil a ona se mohla vlastně soustředit. Když se vrátí a vezme si svou jehlu tak si jí pozorně prohlédne, až teď si všimne, že je to celkem ostrá hračka. „Nechtěl bych, aby mi něco takového skončilo v oku.“ Proč to vlastně řekl? Sám neví, prostě ho to napadlo, když se na tu jehlu podíval. Začne opět cítit tu bolest při vpichování inkoustu jehlou do těla. Ta bolest mu vůbec nevadí, proč taky měla? Pokud by mu vadila tato úroveň bolesti tak co by dělal, až přijde ta nejhorší? „Povíš mi něco o sobě nebo tak? Ať aspoň není takové hrobové ticho během toho, co mě budeš tetovat.“

*Zadívala se mu do očí po tom, co řekl. Chvíli se dívala a pak se zákeřně usmála.* Chceš si to vyzkoušet? Můžu tě tu klidně probodat jako jehelníček. *Skousla si spodní ret a pak pokračovala v práci.* Ještě jsem maso anděl nechutnala, ani padlých... *Zamumlala.* O sobě? Proč bych měla, to ty jsi klient, já bych měla znát tebe...ale už vím, odkud tvé jméno znám. *Zadívala se mu do očí s jehlou zapíchnutou v jeho ruce.* Cora. Myslíš to s ní vážně? Jiný Ezekiel tady snad být ani nemůže, takže je jasné, že jsi to ty.

„Jako kdybys mě zranila jakkoliv tak bych se dokázal vyléčit, dokonce i to oko ale ta bolest by tam stále byla a nechci se zbytečně vyčerpávat.“ Představa že tu do něj Laureen bodá, se mu rozhodně nelíbí. Ovšem pokud se mu nelíbilo toto tak co teprve informace že andělské maso ještě nechutnala, Ezekiel na Laureen pohlédne, jakoby se díval na psychopata. Pak ovšem přijde ihned jiná otázka, Laureen a Cora se očividně dobře znají. Tahle otázka ho vůbec nezaskočí, sice ještě nemůže říct, že by Coru až miloval, ovšem cítí k ní něco a je to určitě pozitivní. To ona mu ukázala, co vše mu život na Zemi může nabídnout, tak je jasné že jí nehodlá ublížit. Tedy ne úmyslně, co se stane v daleké nebo blízké budoucnosti předci nemůže vědět. Hluboce se nadechne a pomalu vydechne, než odpoví. „Takže ty budeš asi nějaká její kamarádka co? Kdybych to s ní nemyslel vážně tak s ní už nejsem, bydlíme spolu a jsem s ní už nějak měsíc, sice to je první žena jakou jsem poznal, co se týče trochu bližšího poznání a o to blíž k ní mám, takže odpověď ano myslím to s ní vážně.“ Během odpovídání se Coře dívá přímo do očí, sice ano ze začátku to bylo jen o tom, aby s ní manipuloval a využil jí pro své účely, ovšem nakonec to skončilo trochu jinak a on si jí okamžitě oblíbil.

*Poslouchala ho a pokračovala klidně v práci, jen žertovala a tak neměla moc potřebu ve svých řečech pokračovat. Lehce se usmála, na Coře jí nějakým podivným dílem záleželo, na druhou stranu se jí Ezekiel líbil. Usmála se.* Je milá. Doufám, že mi ji občas půjčíš. Chtěla jsem ji vzít na vernisáž... *Otočila jeho ruku, aby pokračovala o kousek dál.*

„Půjčit? Není problém, pokud bude chtít tak může. Možná bychom někdy mohly něco podniknout i ve třech, když je to tvá kámoška tak bych se do toho mohl občas i trochu vecpat ne?“ Má docela radost, že Cora má nějakou kamarádku, tedy aspoň si myslí že Laureen by mohla být kamarádka Cory. Ovšem trochu přemýšlí nad těmi slovy, že anděla ještě neochutnala. „Mám nápad, když mi dáš slevu tak ti dovolím ochutnat anděla.“

To nevím, to se ještě uvidí. *Přimhouřila oči a nastavila si lampu více na ruku.* Ve třech možná někdy někam, ale chci si s ní vybudovat nějaký hlubší vztah, než začnu dělat křena. *Zamručela a očistila jehlu. Setřela krev.* Ne, za svoje služby chci náležitě zaplaceno, kdybych si mohla ochutnat, tak by to byl pouze bonus. *Pokrčila rameny.* Já si ale nějakého v baru ulovím později.

„Mohla jsi trochu obchodovat, možná bychom došli kompromisu ale dobře jak myslíš, mimochodem neříkám hned nebo tak. Beztak nemám pomyšlení na to lítat někde s vámi takhle brzo. Tak dlouho s Corou ještě nejsem a tebe tak dlouho zatím neznám.“ Ani nevnímá bolest vznikající při vpichování jehly s inkoustem do jeho ruky. Prostě se zabral do hovoru s Laureen že si bolesti ani nevšímá. „Už jsi někdy potkala jiného Temného Anděla?“

Dobře, však řikám, uvidíme... *Pokračovala, natáhla se a napila se z hrnku, odložila jej.* Temného? Jistě, jednou....jste zvláštní, plní chuti po pomstě a lstiví. Těžko se věří, že něco takového žilo v nebi....proč jsi vůbec ty vyhnanec?

*Poslouchala ho, tise a se zaujetim, nicmene stale u toho pokracovala v praci.* Slitovat nad demonem. Proc by andel neco takoveho delal? *Optala se nasledne a zkontrolovala si hotovy usek.* Opet jako s dlani, uz jsem ti to tu rozbodala dost, pokracovat na tomhle budeme priste. Jeste kus a bude prvni cast v podstate hotova. Jen teda v zakladu. *Skousla jehlu mezi zuby a zacala promíchávat inkoust, minuly vypotrebovala.* Udelam to vzdycky takhle, aby si telo zvyklo, jen kus, pak pri dalsim sezeni druhy kus a pri dalsim nasledne oba dva dotmavim. Bude to na dyl, ale kvalitu zarucim.

„Proč bych to dělal? Protože jsem viděl v těch očích upřímný strach. Přitom nebe a peklo jsou to stejné jen dvě strany, které proti sobě bojují přitom ani nebe není dobré ale ani peklo není zlé, jen existují, ale pro lidi nic nedělají. Chtěl jsem projednou svůj cíl nezabít a tak jsem skončil jako Padlý, ovšem bez křídel bych nemohl být a tak jsem se stal Temným Andělem i přes to že mě svrhly z nebes.“ Pak si vyslechne, jak to bude vypadat ohledně postupných sezení a zopakuje mu to, co už vlastně ví, že to bude sice trvat ale, že mu ruší za kvalitu. „Tak chtěla bys rovnou, abych zaplatil a pomalu odešel? Nebo se tu mohu ještě chvilku zdržet, rád si s někým popovídám upřímně kromě Cory moc lidí neznám, je tu sice pár osob ale s tebou se mi kecá lépe.“

Ah, no dobre. Mela bych se mozna vic vzdelavat o techto svetech. *Pokrcila rameny a ocistovala u toho jehlu.* Jo, asi jo ..dneska, i kdyz bolest necitis tak moc, ale kuzi jsem ti rozbodala az az. Jeste mi tu zustan, uklidim si nacini a budu se tve ruce venovat. *Na jeho zadost zde zustat jen dolila salky caje.* Mam tu caj pro dva, sama ho nedopiju a je skoda to vyhazovat. *V podstate mu takhle odpovedela na otazku. Sklidila sve nacini. Venku uz byla doopravdy tma.* Musim ti to poradne ocistit, namazat a zabalit. *Vzala do ruky velkou nadobu s kremem a posadila se opet naproti.* Tak mi vypravej o tom, jake nebe je. *Vzala ruku a opatrne zacala tetovani mazat a vmasirovavat do kuze krem.*

Dostane odpověď na svou otázku a to je to důležité, proto zůstane sedět a občas si upije svého čaje. Laureen to vše uklidila celkem rychle a než se naděje tak mu nějaký krém masíruje po tom tetování. „Jaké je? Tak já většinu času strávil zabíjením ale tak všude je světlo bych řekl a hlavní je to že nesmíš porušit žádné ale fakt žádné pravidlo. Pokud totiž porušíš pravidlo, již nebudeš svatá a trest je pro všechny stejný sražení z nebes a následné zabití andělem. Jsou to nekompromisní pravidla, což je docela blbé.“ Spokojeně si povzdychne, jak mu totiž do kůže vmasírovává ten krém tak to je celkem příjemné. „Co jsi přesně zač? Vlastně jsi mi neřekla, kam se řadíš ty mezi druhy nadpřirozených bytostí.“

*Poslouchala a to pozorne, mezitim dokoncila svou nynejsi aktivitu a domasirovala cele tetovani.* Zda se mi, ze jsem to tady trochu prehnala na jedno sezeni. *Povzdychla si, kdyz si prohlizela okoli prostrednicku.* Jeste chvili. *Informovala ho a jeste se chvili venovala jeho ruce.* Takze je to docela diktatura. *Zamrucela.* To by se mi nelibilo, mam rada volnost. *Schovala veci a utrela si ruce.* Jeste ti to omotam folii, to se tak dela. *Omotala mu ruku folii a zalepila to.* A mas to. Hele, nevim...zda se tim chci chlubit. Rozhodne nejsem z tak vzneseneho rodu jako ty.

„Vznešeného? Jsem Temný Anděl a název Temný tam není jen pro srandu. Jsem spíše odpad mezi těmi hodnými bytostmi. Součást existence Temného Anděle je totiž Temná Magie takže věřím, že pokud nejsi démon tak hůř na tom nebudeš. Navíc nezáleží na tom jakého je ta osoba původu. Záleží na tom, jak žije a jak na tom je současně. Nebo spíš čeho jsi dosáhla.“ Když je to dokončené tak si prohlédne část ruky, která je zabalená ve folii. Vypadá to zajímavě, už se nemůže dočkat, až za sebou bude mít i poslední sezení a tetování bude už hotové. *Asi to budu muset na ranních trénincích s Mirys ukrývat aby mi to tetování nezničila. Při tom jak je tvrdá, je to dost pravděpodobné. * „Proč myslíš, že jsi to vůbec na první sezení přehnala?“

*vyslechla si ho.* Jsi puvodem Andel. To je vcelku vzneseny svet. Alespon to vsichni rikani. *Zvedla se a dolila. Napila se caje, uz chladneho. Zhasnula a rozsvitila uv lempu. Sundala si svetr a zustala tam v tilku. Ruce ji zarily tetovanim.* Tohle je moje prave ja. *Ukazala na levou ruku. Znaky vsech jazyku, obrazky, vyobrazeny a znameni.* Vlk. Toto je moje druhe ja. *Ukazala pravou ruku.* Liska. *Nasledne se otocila a ukazala zada, kde na lopatkach mela neznacena kridla.* Tady bude me treti ja, az jej ziskam. Moje posledni, ctvrte a pate ja, jsou Laureen a Mito. Pseudonym. Moje duse a srdce patri ledovym lesum severu, kde jsem se setkala s jednim obrovskym vlcim samcem. Tehdy jsem zjistila, ze nejsem ledajaka. Dokazu se menit na onoho vlka, stejne tak na severskou lisku. Ukazala bych ti to, ale musela bych se svlekat a neni zeovna sexy videt divku chlupatou. *Pousmala se a rozsvitila svetla.* Tak uz to vis, jsem zvěromág.

„Někdo říká, že to je vznešený původ a já říkám, že anděl nebo člověk, oba dva jsou téměř to stejné.“ Pak Laureen nechá rozsvícenou jen UV lampu a tak Ezekiel vidí její ruku, nebo spíš ty znaky. Sice některé znaky zná ale některé zase ne. Když ukázala na znamení vlka tak už chtěl říct, že je tedy vlkodlak, ovšem ihned jeho myšlenky zase vyvrátila, když ukázala i další, Ezekiel netuší co je tohle za bytost ale je to rozhodně zajímavé. Až potká příště Alexandera, rozhodně se ho na to bude muset zeptat. „Chlupatá? To jsi chlupatá, i když nejsi změněná?“ Sice to může vypadat, že to je vtip ale tak trochu to z jejích slov tak vyšlo nebo to prostě troch špatně pochopil.

Myslim, kdyzse premenim a ukazu sve osobnosti, se kterymi jsem mnohem vice spriznena nez s tou, kterou momentalne mam. *Strcila mu ruku ored oblicej.* Vidis snad srst? Ja ne. Prave ze ted jsem.oravym opakem, ale jako vlk mam srst cernou jako uhel, oci zarive modre a pohled stejne zurivy jako ten, ktery tuto mou osobnost stvoril. Jako liska jsem mazliva, ale lstiva spolecnice s nezvykle zabarvenym kozichem. Mnohem radeji pouzivam sve lisci oci, nez ty prirozene, vlci, jelikoz nelakaji tolik pozornosti. Nejsou tak desive. Protojsem rikala, ze jsem tvuj druh jeste neochutnala. Vlci forma mne hrani pred ostatnimi, mnohem radeji se branim jako vlk, lovim v divocine a tak. *Protahla se.* Jeste neci by si mlady pan pral vedet?

„To bude asi všechno, máš o dost delší vysvětlování svých schopností než já, já si akorát dokážu zregenerovat cokoliv a samozřejmě létat díky křídlům ale jinak kromě toho že nestárnu, jsem úplně normální člověk. Teda kromě toho že si mohu například chlastat nebo kouřit jak chci, ale nebude to na mě mít dopad díky té schopnosti. Každopádně co toto můžeš mě ochutnat a já si to zregeneruju, aspoň uvidíš jak moc vážně to myslím tu regeneraci.“ Myslí to vážně, pozoruje Laureen a dívá se jí do očí, čeká, co mu na to totiž odpoví tak nějak počítá s tím, že bude souhlasit a proč to nabídl doopravdy? Tak částečně asi protože ho přijala ihned a možná má pocit že by se to mohlo někdy hodit a otočit to v jeho prospěch i když ani netuší, jak zrovna tohle mohlo hrát v jeho prospěch možná ho spíš zajímá jaké to je, to její ochutnávání a on je strašně moc zvědavá osoba.

Nebudu ti sdelovat co vse umim. Nerada bych kvuli tomu prisla o svou reputaci. *Pokrcila rameny, pak prisla nabidka. Pekne ztezka polkla. Otocila se a stoupla si blize k rohu mistnosti, dal od neho.* Neni tezke podlehnout chtici. *Zamrucela.* V tom pripade bych se musela premenit na vlka a napadnout te. Myslis si, ze kdyby se tohle dostalo nekdy k nekomu v tomto meste, ze by sem jeste nekdo prisel? Jsi vazne lakavy ulovek. Ani nevis jak moc bych si uzila chut tvoji krve v me hube. Ale jmeno, ktere jsem si vybudovala jako umelkyne, múza, divozenka mezi taterkami, by bylo tytam, kdyby se rozneslo, ze jsem nekoho napadla v salonu. To, ze nejsem clovek je v tomto meste kazdemu fuk.

„Nikdo neříká, abys mě roztrhala na kusy, tak řekněme, že bych ti dal svojí druhou ruku, ať trochu ochutnáš a sice bych možná klidně šel i jinam kde můžeš ochutnat, ale máš pravdu. Nebudu tě pokoušet, zapomeň, že jsem něco takového řekl.“ Pak se napije svého čaje a spokojeně zamručí, sice je už studený ale stále je výtečný. „Ani nevíš, jak moc jsi si podobná ty a Cora.“ Ezekiel tím myslí ten fakt že Laureen se může změnit na vlka a Cora je zase vlkodlak, což od sebe nemá moc daleko. „Ono to že nejsi člověk, je celkem jedno, pokud to neví člověk v tom jsem zásadovej, pokud by totiž nějaký člověk odhalil, co jsem zač. Ihned bych ho zabil. Nehodlám připustit vypustit ven jen tak informaci o nadpřirozených bytostech.“