Fen'lin & Kael

Prý jsem to měl pod kontrolou, no... teoreticky měl pravdu a když nastal problém okamžitě zakročil, takže jsem si nemohl na nic stěžovat.
Typoval toho démona na nějakého bývalého generála, ale z jiného království, jelikož ho neznal a i po prohledání mrtvol nebyl o nic moudřejší. Přemýšlí, který z králů je mohl poslat a zatnu pěst když znovu uslyším jméno Ferael, který byl hlavní a asi i jediný podezřelí, ikdyž prý mohli jednat i bez rozkazu na vlastní pěst. Jakmile se mi začne omlouvat, že mě do toho zatáhli když se nemohli dostat přímo na něj, jen jsem mávl rukou a s úsměvem řekl "nic si z toho nedělej, nemůžeš za to a ani si to nemohl předpovědět... to, že si pro mě hned přišel je mnohem důležitější" a pak se neubráním úsměvu od ucha k uchu. "Navíc... viděl si tohle?" a zamávám křídly s nadšeným výrazem na tváři "nejsem si přesně jistý jak a proč, ale díky tomu co se tady stalo jsem se stal úplným temným andělem" a znovu zvednu ruku, zasoustředím se, ale stejně jako před tím nedokážu vyvolat žádný temný grál, jen jeho magický obrys "ikdyž to má stále svoje mouchy" podotknu a ušklíbnu se.

Fen řekne, že dává smysl, že jsem se při vystavení obrovského množství temné magie proměnil, když se to stává i padlím andělům a podotkne, že to vypadá, že mě k tomu stačila má vlastní magie a nepotřeboval jsem tu z podsvětí. Pak dodá, že se nakonec nekonala žádná exploze, za což jsem byl opravdu vděčný. Vážně bych nechtěl zemřít tak mladý a navíc zrovna když jsem si začal svůj život znovu celkem užívat. Poplácal mě po rameni a řekl, že nové schopnosti se určitě brzy naučím ovládat a já doufal, že má pravdu, protože představa vlastního temného grálu byla strašně vzrušující. Když se pak vydal ven z jeskyně, okamžitě jsem se k němu přidal a společně jsme se vydali zpět do města, přičemž jsem využil své nově narostlé křídlo.
Když jsme se vrátili až k paláci, všiml jsem si, jak Fen lehce změnil směr a vydal se směrem k nějaké stráži co stála kousek od brány. Už jsem se taky chtěl vydat tím směrem, ale to mi už Fen řekl, že si musí ještě něco vyřídit a řekl mi, že můžu jít zpátky do pokoje a ještě se vyspat. "Dobrá tedy, uvidíme se později" odpověděl jsem a vydal se zpátky do té úžasně pohodlné postele. Těsně před tím, než se za mnou zavřela brána jsem uslyšel Fenův hlas, jak na někoho něco řve, pravděpodobně na onoho strážného.

Když jsem se po všem co se v noci stalo druhý den probudil, bylo už odpoledne. Ještě nějakou dobu jsem strávil v paláci s Fenem a bavili jsme se o všem možném, ale když přišel večer a venku už nebylo tak hrozné horko, oznámil jsem mu, že mám v plánu se jít porozhlédnout po podsvětí na vlastní pěst a vyzkoušet si co všechno dokážu po své proměně. Fen chvíli protestoval, ale nakonec usoudil, že je to moje rozhodnutí a tak mi alespoň dal nějaké zásoby jídla a nádobku s vodou, kterou jsem rozhodně musel potřebovat, vzhledem k tomu jaké horko zase ve dne bude. S Ireth ani Aokim jsem se sice neviděl, ale také jsem řekl Fenovi, že pokud mi to časově vyjde, ještě se sem vrátím co budu v podsvětí a třeba je zastihnu příště. Opustil jsem město a vydal se náhodným směrem pryč, plný očekávání co všechno najdu a jaké nové schopnosti v sobě po proměně objevím.