Cora + Ezekiel

"To som si mohla myslieť že jedna z vecí bude sex." Pousmejem sa a vôbec som sa tomu nedivila. Potom nám donesie objednané pitie a ja si zoberiem svoj pohár s vínom. "Na zdravie." Poviem a potom si s ním ťúknem a napijem sa. Keď som videla že ho vypil bez problémov tak ma to prekvapilo. A ešte viac ma prekvapilo to čo povedal že dneska neni prvý krát čo ho ochutnal. "To vážne? A len tak zo zvedavosti kedy si mal rum prvý krát?" Opýtam sa len zo zvedavosti. Nieže by som ho tým chcela sledovať alebo niečo podobné to rozhodne nie. Ale bola som v tom že alkohol ešte nepil tak preto ma to prekvapilo keď povedal že to nebolo jeho prvé. A tak som bola zvedavá kedy ho prvý krát ochutnal.

„To bude asi týden? Možná deset dnů, nejsem si úplně jistý.“ Od té doby kdy ho Cora totiž naučila trochu na alkohol tak jakmile se ocitne v práci tak si sem tam někam skočí napít. Určitě se neopíjí, ale něco málo si občas jednou za čas dá. Popíjí v klidu svůj rum, přitom se občas rozhlédne okolo nebo se zadívá na Coru. „Vůbec netuším, co budeme dneska provádět, tady určitě celej den nestrávíme, ale já prostě nedokážu vymyslet, co bychom měli dělat.“

"Ale čo nepovieš. Ani si sa nepochválil. A chutí ti?" Pousmejem sa a potom som sa dívala ako popíja svoj rum. Ja som popritom popíjala svoje víno a spokojne odpočívala po náročnom dni. A už som sa tešila domov. "To je mi jasné že tu nestrávime celý deň. A môžem ti len povedať že mám pre teba prekvapenie." Pousmejem sa a žmurknem na neho. Dúfam že ho to poteší a bude spokojný. Pretože on si to rozhodne zaslúži. Potom som sa tiež poobzerala po bare. Teraz tu bolo málo ľudí pretože väčšina bola ešte v práci a tak to tu bolo také pokojné. Ale niečo sa mi nezdalo. Mala som divný pocit ale Ezekielovi som nič nehovorila pretože sa mi to mohlo len zdať a preto som nechcela vyvolávať zbytočné  nepokoje.

„Není to špatné ale ani nejlepší, ovšem aspoň to není úplně nejslabší, vodka je sice lepší ale nehodlám se opíjet jako alkoholik.“ Odpoví, ovšem jeho pozornost zaujme úplně něco jiného. Cora má pro Ezekiela překvapení a to ho opravdu moc zaujalo. Jeho pohled se změnil, v očích se mu zjevila jakási jiskra. Ezekiel poslední dobu už ani nedává moc pozor na okolí a tak se mu na rozdíl od Cory nezdá, že v baru je něco divného, jeho řekněme bojová intuice prostě mlčí. „Asi se nemá cenu ptát, jaké to pro mě máš překvapení co?“

Počúvala som ho a prikyvovala som. "Jasné chápem. Mne rum nikdy nechutil neviem prečo. Ja radšej víno alebo vodku. To som rada." Pousmejem sa a potom prikývnem. "Ty si ale múdry. Jasné že ti to nepoviem. Potom by to nebolo prekvapenie." Žmurknem na neho a usmejem sa. Ten nepríjemný pocit stále rástol. Mala som pocit ako keby nás niekto sledoval ale keď som sa poobzerala tak som nikoho nevidela a ty ľudia čo tu boli sa venovali svojim veciam a nás si nevšímali. Tak potom co to sakra je? Povzdychnem si a vypijem svoje víno. "Nepôjdeme už?" Opýtam sa a začínala som byť vážne nervózna pretože som nevedela či už šaliem alebo nás vážne niekto sleduje.

„Jít? Není problém, tak já to dopiju, zaplatím a půjdeme.“ Odpoví s úsměvem a během chviličky dopije svoje pití, pak se prostě zvedne a odejde k baru zaplatit jejich lístek s nějakým tím dýškem. Pak se vrátí ke stolu, kde si vezme bundu a věnuje Coře pohled, jakoby jí vyzýval, aby se taktéž oblékla, že už mohou jít. Jakmile se Cora oblékne tak jí chytne za ruku a je připraven s ní vyrazit na cestu domů přes město, cesta to určitě bude delší ale Ezekiel se rád projde.

"Ďakujem." Poviem a keď odišiel zaplatiť tak som ho nervózne čakala a obzerala som sa okolo seba. Prosím nech je to len pocit vzdychnem si smutne a keď príde tak si oblečiem bundu. "Prepáč mi to." Poviem potichu a pevne som ho chytila za ruku. Potom sme sa polu vydali von z baru. Ako sme sa blížili k dverám tak oproti nám išiel nejaký muž ktorý do mňa vrazil. Hneď mi do nosa udrel pach. Bol to démon. Pozriem sa na neho. "Dávajte pozor kam idete." Poviem mu a pevne som držala Ezekiela za ruku. Ten muž sa len zasmial a pozrel sa na mňa a keď sa na mňa pozrel tak som mala presne ten istý pocit ako keď sme sedeli. Takže podľa všetkého to on nás sledoval ale prečo? "Koho to nevidím naša princeznička. Netušil som že si sa zaplietla s anjelom." Zasmeje sa a pozrie sa na Ezekiela. "Od nej by si si mal dať odstup ona neni vhodná. Veď ona sa nevie ani brániť. Nevie nič. Je to chudinka." Zasmeje sa démon. Ja sa na neho pozriem a pokrútim hlavou. "To neni pravda. Zmenila som sa." Poviem a pozriem sa na neho. "Ty a zmeniť sa? Nebuď smiešna chudinka." Smial sa démon.

Trochu se zarazí, když onen muž ví že Ezekiel je anděl, on nedokáže rozeznat nadpřirozené bytosti. Ovšem jejich rozhovor v Ezekielovi rozproudí krev, ne zrovna málo doslova to v něm vře a cítí v žilách ten pocit, ta touha prolít démonskou krev jako když byl ještě čistý anděl. Ze začátku sice mlčel, ale pak se zhluboka nadechla a pak klidně vydechl. „Nevím, kdo nebo co jsi zač, každopádně dej si odchod nebo přijdeš k úhoně. Oba dva víme, že před zraky lidí ani já ani Cora a ani ty nemůžeme nic udělat, pokud nechceme, aby naše hlavy držel jeden ze strážců. Takže buď si to vyřídíme jinde a jindy nebo uhni, ať můžeme projít.“ Ezekiel sice stále netuší, jak démon může vědět, že se jedná o anděla ale je si jistý že nemůže vědět že Ezekiel byl a stále srdcem je válečník.

Keď sa do toho pustil Ezekiel tak sa démon len zasmial. "Ty sa mi vyhrážaš? To neni dobrý nápad. Ak nechceš aby sa ti niečo stalo. To je mi jasné ale pokojne si s tebou rozdám niekde vonku. Bude sranda sa dívať ako ťa zabíjam pred očami tej chudinky." Povie so smiechom a ja som len pokrútila hlavou. "Nikto tu nebude nikoho zabíjať." Poviem a  v tom sa démon nahne ku mne a zadíva sa mi do oči. "Ty si moc nevyskakuj lebo teba by som zabil jedným mávnutím ruky." Povie a rukou mi prejde po tvári a v  tom mi po tele prejdu zimomriavky. Mala som strach a pevne som držala Ezekiela za ruku. Keď to démon vidí ako sa bojím tak sa začne smiať. "Ty si ale riadne bojko. S tebou by bola isto dobrá zábava v posteli." Povie a jeho oči zaiskrili nadšením.

Druhou rukou vystartuje po ruce, kterou se démon dotýká Cory. Chytne ho za zápěstí a pevně ho sevře a ne že by Ezekiel měl zrovna malou sílu, spíše naopak. Navíc se od Mirys naučil už celkem dost během jejich ranního trénování, které už nějakou dobu trvá. Ruku démona dá stranou a psutí ho, teď už to není jen o Coře ale i jeho egu. „Milerád si tě zabiju, jen pověz, copak jsi zač? Kdybys byl důležitej určitě bych tě poznal, ty malá rybko. Dneska jeden z nás umře, ty mi řekni jen kdy a kde a já tam budu.“ Odpoví Ezekiel naprosto sebejistě a odhodlaně, takový zápal v očích má ten svůj pohled válečníka, démon by mohl už od pohledu poznat že Ezekiel není jen řadový anděl. Sice by byl radši, kdyby šli bojovat hned, ovšem večer by to bylo zase trochu více epické, mimoto pokud by to bylo zase večer hrozilo by že si démon přivede kamarády, což se Ezekielovi moc nelíbí i když věří, že by si s nimi poradil.

Démona to síce trochu zabolí ale nedá to na sebe poznať. "Ty si nejako trúfaš počúvaj. A čo je teba do toho? Nemusím ti hovoriť kto som. Nemusíš ma poznať a je jedno aké mám postavenie. Máš pravdu niekto umrie ale ja to nebudem. Budeš to ty. A s ňou si spravíme hračku na hranie. Dobre tak v uličke za barom teraz hneď." Zasmeje sa a ja si len spomeniem na tú uličku ako sme tam sexovali a trochu sa pousmejem. Potom sa pozriem na Ezekkiela. "Prosím nerob to." Poviem tichu lebo som sa bála a navyše som nechcela aby sa mu niečo stalo. Lenže to vyzeralo že on nám pokoj nedá pokiaľ jeden z nich neumrie. Potom naberiem trochu odvahy a pozriem sa na démona. "O čo ti vôbec ide?" Opýtam sa ho. "Len sa chcem zabaviť a presvedčiť sa o tom či je pravda to čo sa o tebe hovorí. A ako vidím je to pravda." Zasmeje sa. "Čo sa o mne hovorí?" Opýtam sa ho. "To ťa nemusí zaujímať." Povie a potom ide do tej uličky.

„Za barem? Doufal jsem sice v něco lepšího jako třeba široká pláň za městem ale tak ulička za barem se k tobě celkem hodí, je tam špína a ty jsi velká kopa sraček, takže to celkem sedí.“ Svému komentáři na účet démona se Ezekiel musí zasmát, tohle se mu docela povedla. Sice se tím snaží démona vyprovokovat k tomu, aby se sešli na té široké pláni za městem ale i za barem to Ezekiel zvládne, nevidí v tom problém. Podívá se Coře do očí a sebejistě se na ní usměje a políbí jí. „Nemusíš se bát, nezapomínej, kým jsem byl.“

Démon sa na neho pozrel a zavrčal naštvane. "Takže ty si ešte budeš vyberať miesto? No dobre ako povieš. Ak je to tvoje posledné želanie tak prosím. Splním ti sen a zabijem ťa na tvojej obľúbenej pláni." Povie naštvane a zavrčí. Keď videl ako ju pobozkal tak sa zasmeje. "Dávaš jej pusu na rozlúčku? Aké sladké." Povie so smiechom. Povzdychnem si a pozriem sa Ezekielovi do oči a bozk mu vrátim. "Pokúsim sa a ja viem kým si bol ale čo ak je silnejší ako ty?" Opýtam sa a možno to bola blbá otázka. Možno je Ezekiel silnejší ako démon a ja si robím zbytočné obavy. Lenže stať sa môže všetko a čo keď si zavolá na pomoc ďalších démonov? To potom nebude mať žiadnu šancu vyhrať. Prečo neviem bojovať? Prečo som sa to nenaučila? Teraz by sa mi to hodilo. Mohla som pomôcť Ezekielovi v boji ale takto sa len budem dívať a trpieť aby sa mu nič nestalo.

„Takových jako je on, jsem zabíjel hned několik najednou, jeden na jednoho to nebude ani výzva neboj se. Věř ve mně.“ Odpoví s úsměvem a následně prostě vyrazí společně Corou na cestu k tomu místu, nehodlá jít mimo město pěšky, neví jak démon ale Ezekiel si to hodlá vzít taxíkem na kraj města a odtamtud si to vzít pěšky. Aspoň se takto na okamžik toho démona zbaví a bude od něj mít aspoň nějaký klid. Je jasné že Ezekiel mu nehodlá odpovídat, proto taky jeho sleva nekomentoval. „Miláčku? Kdo to je? Znáš ho?“

Trochu sa pousmejem a prikývnem. "Ja viem a je to kravina že sa bojím. Ja ti verím ale čo ak tam privedie ďalších? A čo ak je silnejší ako ty? Viem asi sú to blbé otázky." Povzdychnem si a celú dobu som držala Ezekiela za ruku a ani som sa od neho nepohla. A preto som šla s ním. Démona to štvalo že mu neodpovedal ale už to nemienil riešiť. Potom keď sa ma opýta či ho poznám tak pokrútim hlavou. "Nie ja neviem kto to je. Ale očividne on pozná mňa. V tomto meste ťa asi poznajú všetci a vedia o tebe všetko. Len ja tu nikoho nepoznám. Ale všetci poznajú mňa. Aká irónia." Povzdychnem si a potom sa pozriem na démona ktorý išiel na to miesto. "Čo keby sme tam nešli?" Opýtam sa potichu a pozriem sa na Ezekiela.

„Musíš se naučit, že já nikdy neutíkám, i kdyby proti mně stál samotný satan tak neustoupím.“ Podotkne a poté nastoupí do taxíku, který je zavede na kraj města. „Nejít tam? To nepřipadá v úvahu, pokud jich tam bude víc tak prostě budu mít na rukou krev více tvorů. Ať je to cokoliv, upír, démon, anděl, mág nebo cokoliv je mi to jedno.“ Když se dostanou ke kraji města tak zaplatí za cestu a společně s Corou vystoupí, ovšem pak se zastaví. „Pokud nechceš tak nemusíš jít se mnou, ale můžeš zůstat doma.“ Navrhne, ovšem předpokládá, že tohle Cora zavrhne a tak se radši vydá směrem k té volné travnaté pláni za městem.

"Dobre chápem. Závidím ti akú máš odvahu." Pousmejem sa trochu a potom nasadnem do taxíku a necháme sa tam odviesť. "Dobre prepáč nič som nepovedala. Vidím že teba neodradí nič od toho. Budeš stáť proti démonovi. Ale myslela som si že to vieš?" Opýtam sa trochu prekvapene pretože som si myslela že to vie ale asi nie. Ale čo už. Démon už tam bol a netrpezlivo čakal na neho. Pomaly si začínal myslieť že to vzdal. Ale keď uvidel taxík tak zavrčal. Potom som vystúpila s taxíku a pokrútila som hlavou. "Nie idem s tebou aj keby neviem čo bolo." Poviem odhodlane. Jasné že ho v tom nenechám samého čo by som to bola za osobu ak by som sa teraz na neho vykašľala? Démon sa na nich pozrel a zasmial sa. "Myslel som si že si to vzdal ale ako vidím tak som sa mýlil. Som rád že si prišiel a priviedol si aj to dievča. Môžem ti sľúbiť že keď zomrieš tak sa o ňu dobre postarám." Usmeje sa a žmurkne na mňa.

„Démon? Tak nevím jak bych mohl poznat démona, každopádně nejdůležitější je asi to že proti démonům jsem bojoval už mnohokrát.“ Poté prostě kráčí k té pláni, což ještě pár minut zabere, ale pak už uvidí v dálce toho démona, takže změní směr chůze k němu, dokud se neocitne dost blízko, aby nemusel řvát. Dokonce pustí ruku Cory a podívá se jí do očí. „Ustup o pár metrů stranou prosím.“ Pak se podívá zase na toho démona, zamyslí se, jaký typ démona to asi bude. *Takže jsi Aurin, Xaphan nebo Incubus? *Ezekiel se samozřejmě nehodlá ptát nahlas, pouze se zeptal sebe v mysli, ovšem o jaký typ démona se jedná, pozná teprve během boje. „Než začneme tak se tě musím zeptat, jak jsi starej?“ Ezekiel totiž uvažuje tak že čím starší démon, ti tvrdší to bude soupeř.

"Prepáč to som netušila. Aha tak to je dobre. Takže vieš ako na nich." Pousmejem sa a trochu som sa hanbila za to že som si myslela že vie spoznať démonov. Potom ma pustil a pozrel sa mi do oči a povedal aby som ustúpila o pár krokov. Prikývnem. "Dobre." Poviem a trochu som sa vzdialila od nich ale nie moc aby som videla na nich. Povzdychnem si a len som sa na nich dívala. Démon sa zasmial keď videl že sa od seba vzdialili. "Prečo ťa to zaujíma? Ale pre tvoje potešenie ti to poviem. Mám 990 rokov. Ty si sito omnoho mladší ako ja čo?" Opýta sa a zasmeje sa. Potom si poriadne ponaťahoval kosti a pripravil sa na boj. chcel byť mily a tak nechal na Ezekielovi nech začne. Veril že on vyhrá a Ezekiela zabije.

Ezekiel je trochu zaražený tím vysokým věkem, teď si už tolik nevěří a vidí, že tohle je opravdu problém. Ezekiel se tedy zhluboka nadechne a pomalu vydechne, vzpomene si na trénink s Mirys. *Stačí dobře sledovat jeho tělo a rytmus a pohyby jeho těla mi řeknou jak a kam zaútočit ještě než zaútočí. *Zopakuje si v mysli a vzpomene si jak s Mirys v drtivé většině trénoval hlavně to jak předvídat útoky soupeře. Proto se následně rozeběhne proti démonovi, nabere opravdu velkou rychlost, ovšem těsně před ním to strhne k zemi, aby se po ní sklouzl a tak proklouzl kolem démona, během toho se pokusí jednou nohou strhnout jednu nohu toho démona, aby ho tak donutil padnout na zem, ovšem nehodlá zůstat na zemi a ještě než se doklouže tak se zase rychle postaví a na špičce se otočí, aby stál démonovi čelem, ať už útok vyjde nebo ne tak prostě vyskočí, aby skočil saltu vzad a trochu se od démona vzdálil.

Toto démon nečakal a keď mu Ezekiel podrazil nohu tak spadol na zem. Keď spadne na zem tak sa hneď postaví a zavrčí. "Tak ty takto čo?" Opýta sa ho. Bol to Xaphan a vedel ovládať zem a tak použil trávu aby mu omotala nohy a on sa nemohol pohnúť. Potom potom sa k nemu rozbehne a celou silou mu vrazí do brucha. Potom od neho cúvol a nechal trávu aby ho omotala až po ruky aby sa nemohol brániť. Keď som to videla tak som mu chcela pomôcť ale vedela som že proti nemu nemám žiadnu šancu ale zase nemôžem tu len tak bezmocne stáť a dívať sa na to ako ho pomaly zabíja. Vzdychne si a rozbehnem sa k nemu a potom skočím na neho. Démon ma zhodí a tiež použije trávu aby som sa nemohla hýbať.

Nebrání se jeho útokům, sice jsou jeho údery tvrdé a docela zabolí, ale jinak to nic není. Cora ovšem Ezekiela trochu naštve. Nechce, aby se do toho pletla, a ona udělá co? Úplnej opak toho co po ní chtěl. „Coro!“ Okřikne ji Ezekiel, pak si vytvoří mohutná křídla, černé barvy a stačí párkrát zamávat křídly a vyletí do vzduchu. Tím pádem přetrhne trávu, která ho drží, ovšem výhoda pro Ezekiela je studený sníh který trávu pokrývá ta je totiž promrzlá a tím pádem křehká takže se lehce zlomí. Následně letí rovnou proti Démonu a v pravé ruce si vytvoří meč, ze kterého se uvolňuje černý opar temné magie/energie. Jedná se o jeho temný grál, a jak letí přímo proti Démonu tak hodlá proletět trochu nad ním a seknout ho ze shora přes rameno.

Démon zavrčí keď videl že vyletel do vzduchu a objavil sa mu meč tak bol pripravený na sa jeho útoku uhnúť. A to sa mu len tak tak podarilo. Keď Ezekiel prelietaval ponad jeho tak sa uhol ale nie moc dobre. Meč mu trochu prešiel po rameni ale nebolo to nič vážneho takže sa mu to pomaly začalo hojiť. Keď bol Ezekiel dosť nízko tak ho chytil za nohu a stiahol ho k zemi. Ezekiel ležal na zemi a on mu nohou stupil na hruď. Celou silou tlačil na hruď až sa ozvalo menšie praskanie. Démon sa len zasmeje. "Posledné slová?" Opýta sa ho a ešte mu trávou omotá ruky aj nohy.

Nechá se stáhnout, nebyl by problém se jeho pokusu o chytnutí vyhnout ale zbytečné, démon tam nad ním stojí a očividně plný sebejistoty že vyhrál Ezekiel trhne pravou rukou a s lehkostí zmrzlá tráva zapraská a přetrhne jí, nešlo o to se vysvobodit ale o to provést sek, kterým by měl démonovi useknout celou nohu. Zároveň Ezekiel použil svou schopnost Sanus, sice nejsou ve tmě, ale stíny dokáže brát ze svých vlastních, takže se mu jeho zranění okamžitě vyléčí, jakoby se mu vlastně nic nestalo. Následně hodlá na démona útočit jedním útokem svého meče za druhým, hodlá se během toho rychle pohybovat, aby ho nemohl chytit trávou a pokud ano silným a prudkým pohybem se zase vysvobodí. Během toho sleduje pohyb démona, který je očividně zaměřený na magii takže se Ezekiel nebojí, že v boji tělo na tělo by ho mohl překonat. Pokud se démon pokusí o nějaký útok Ezekiel bodne či sekne proti tomu snad ještě dřív, než jeho útok získá šanci k úspěchu.

Démon stihne od neho odskočiť a zavrčí na neho. Vedel aj dobre bojovať takže sa nebál toho že by nemal proti nemu šancu. Meču sa vyhýba a nemal problém bojovať s rukami. Vedel sa dobre uhýbať a sem tam sa mu podarilo zasiahnuť Ezekiela. Ale aj Ezekiel zasiahol jeho mečom ale nebolo to nič vážne za každým sa rana zahojila. Takže mal dosť sily na to aby ho prekonal. Keď videl že su v súboji vyrovnaný tak sa pokúsil do neho prevteliť. Ale vedel že to bude ťažké pretože to je anjel a nie obyčajný človek do ktorého by sa bez problémov dostal ale aspoň to skúsi za pokus nič nedá.