Cora + Ezekiel

Tento nový život si opravdu užívá, žije v úplně jiné úrovni než žil předtím v té díře, ve které musel žít. Dokonce dokáže už říct, že ke, Coře něco cítí a čím déle spolu jsou tím, je to silnější. Potěšení ze sexu je pro Ezekiela opravdu velké, za ten měsíc si toho sexu užil tolik, že to už ani nespočítá. Celkově už dokázal pochopit všechno, co k životu patří, sice jsou ještě nějaké věci, které asi nechápe, ale to zjistí, až na ně narazí. Probudil se okolo půl jedenácté, ihned si to namířil do kuchyně, aby si dal něco lehčího k snídani, celkem mu zachutnaly lupínky s mlékem, když se nají tak se přesune do koupelny, kde ho čeká základní hygiena, čištění zubů a tak dále. Možná by někdo řekl že Ezekiel se fláká doma a nic nedělá, ovšem to není pravda. Jemu vydělává jeho obchod, o který se musí starat. Taky kvůli tomu si tu udělal i menší řekněme pracovnu. Prostě stůl v obýváku zaneřádil obrovským množstvím papírů. Následně se oblékne a vydá se do města na kontrolu svého obchodu, má už své klíče a tak to není problém. Už si to tu celkem pamatuje a tak když dorazí do svého obchodu tak zjistí, že vše je v pořádku a pak se vydá na menší překvapení a tím je Cora, jde totiž přímo za ní do práce, a když se ocitne v čekárně před její ordinací tak na ty dveře zaklepe, je to zrovna v dobu kdy by měla mít polední pauzu, tak jí cestou koupil něco k jídlu, přesněji koupil Čínu (rýže, taková ta omáčka s kuřecím masem a tou jejich zeleninou jakou bambusové výhonky a tak dále).

Dneska bolo rušno od rána tu boli pacienti. Už som sa vážne tešila kedy pôjdem domov a odpočiniem si v náručí Ezekiela. V tom som počula ako niekto klope na dvere. Povzdychnem si že je to ďalší pacient ale keď otvorím dvere a uvidím Ezekiela tak sa usmejem. "Ahoj zlato. To je mi ale milé prekvapenie. Poď ďalej." Poviem a odstúpim od dverí aby mohol vojsť dnu. Keď vojde tak zatvorím dvere a pozriem sa na neho. "Čo to más?" Opýtam sa ho keď vidím že v rukách niečo má. Toto bolo milé prekvapenie že sem prišiel. Pretože ja som mu závidela že on môže byť doma a nemusí nič robiť a ja musím od rána do večera byť v robote. Povzdychnem si nad tým a potom sa zamyslím či by som si aj ja nemohla zohnať nejakú zdravotnú sestru ktorá by mi pomáhala a zastupovala by ma keby som ja nemohla. Len kde nájdem nejakú veterinárku? Musím sa buď poopytovať alebo si dať nejaký inzerát.

Když Cora otevře dveře a ustoupí tak Ezekiel vejde s úsměvem na tváři do ordinace. Ihned si to zamíří k jednomu stolku, na který položí krabičku s obědem. Pak se otočí na Coru. „To je tvůj oběd.“ Poví a přistoupí až k ní aby jí mohl chtít kolem pasu a obejmout jí, samozřejmě pak následuje láskyplný polibek. Za tu dobu co žije s Corou, se v tom velmi zlepšil a ne zrovna málo. Však se není čemu divit, když to je jejich každodenní rutina. Jemně Coru i kousne do spodního rtu, za který jí trochu zatáhne a usměje se. „Tak se utíkej najíst, jistě máš hlad.“

Objímem ho tiež a bozk mu vrátim. A prekvapilo ma to keď povedal že je to môj obed. "Zlato to je od teba veľmi pekné. Ďakujem veľmi pekne." Pousmejem sa a prikývnem. "Ano mám hlad ako vlk." Zasmejem sa a keď ma kusne do pery a zatiahne tak spokojne vzdychnem a pohladím ho po chrbte. Tak veľmi som sa tešila domov takto som sa ešte domov netešila ako teraz. Pretože som už nebola sama a vedela som že on tam bude vždy keď prídem domov. Potom sa od neho odtiahnem a sadnem si k stolu a pustím sa do jedenia. Keďže som mala veľký hlad tak som to jedla dosť rýchlo. A aj keď to bolo dosť sýte tak som to zjedla všetko. Potom som sa napila a bola som plná. "Ďakujem zlato dobre mi to padlo." Pousmejem sa a potom prídem k nemu a pobozkám ho.

Mezitím co se Cora šla najíst se Ezekiel posadil na nějakém stole, na který pravděpodobně pokládá nemocná zvířata. „Hladová jako vlk, víš, jak to zní vtipně zrovna od tebe?“ Naráží tím na fakt, že Cora je prakticky opravdu vlk nebo spíše vlkodlak ale to je velmi podobné. Každopádně jí pozoruje jak jí a občas se rozhlédne po její ordinaci. „Proč ses rozhodla se vlastně stát veterinářkou?“ Na toto se zeptá poté, co Cora dojedla a věnovala mu polibek, který jí samozřejmě opětoval.

Prikývnem a usmejem sa. "Ano viem ako to znie. Ja za to nemôžem." Poviem a spravím na neho psie oči a že som ich teda vedela spraviť. Nikto im nevedel odolať. Jedna výhoda vlkodlaka. Potom sa ma opýtal prečo som sa rozhodla byť veterinárkou. "Už od malička som mala rada zvieratá a prírodu. A keďže sa moja rodina o mňa nezaujímala a vedela som aké to je keď sa nikto o teba nezaujíma. A je mu jedno či žiješ alebo nie tak som sa rozhodla že sa budem starať o všetkých ktorý to potrebujú a keďže som si od ľudí držala odstup tak som sa stala veterinárkou. Pretože len zvieratá dokážu dať skutočnú lásku a na nič sa nehrajú a nikdy ťa nesklamú. Rovnako ako môj vlk Enzo." Pousmejem sa a pritúlim sa k nemu. "Ale ty si mi ukázal že aj niekto iný vie dať lásku a porozumenie. Ukázal si mi že život neni taká sviňa ako som si myslela." Povzdychnem si.

„To je pěkný důvod, sama sis docela dost prožil a tak se snažíš, aby ostatní to měli o dost lehčí a nemuseli prožít to co ty, jsi taková spasitelka.“ Odpoví a postaví se na nohy, aby mohl Coru pevně obejmout, rád jí cítí na svém blízku. „Už je to měsíc a pár dní co jsme spolu, rozhodně toho nelituji a nikdy toho určitě litovat nebudu.“ Poví a opře si své čelo o to její a zavře oči, vnímá jen svůj a její dech. „Říkal jsem ti někdy, proč jsem si otevřel zrovna obchod s rekvizitami historických a legendárních zbraní?“

Prikývnem a pousmejem sa. "Presne tak." Poviem a potom sa k nemu pritúlim. V neho objatí som sa cítila tak krásne a bezpečne ako nikdy pred tým. "Ano viem ako ten čas letí. Ani by som nepovedala že je to už mesiac a niekoľko dní. A môžem povedať že ani ja toho neľutujem. Ty si to najkrajšie čo ma mohlo stretnúť. Už si neviem predstaviť život bez teba. Znamenáš pre mňa veľmi veľa." Pousmejem sa a dám mu pusu a spokojne oddychujem v jeho náručí. Potom pokrútim hlavou. "Nie to si mi nepovedal. Prečo si si ho vlastne otvoril?" Opýtam sa a pozriem sa na neho ale mal zatvorené oči a vyzeral tak sladko a tak som ho jemne pohladil po lící.

„Nikdy mě nelákala možnost někde pracovat celé dny, ale ze začátku jsem musel tak jsem si šetřil peníze, abych si pak mohl otevřít ten obchod, moc takových obchodů ve městě není, takže konkurence je jen minimální a i když to nevynáší tak moc tak to stále vynáší a já si mohl šetřit peníze, abych ten obchod pak mohl prodat a otevřít si něco většího co mi už bude vynášet o hodně víc.“ Toto je Ezekielův dlouhodobej plán do budoucna a věří, že mu to jistě vyjde, teda doufá, že mu to vyjde.

Počúvala som ho a celom ma zaujímalo čo si plánuje otvoriť. "Jasné chápem. A môžem sa opýtať čo si chceš potom otvoriť? Teda ak to nie je žiadne tajomstvo." Poviem a pozriem sa na neho. A ak by sa dalo tak by som mu rada s tým pomohla. Teda ak by chcel. Lebo aj ja mám našetrené nejaké peniaze s tohto. Takže by nebol problém mu požičať ak by potreboval. A jemu pomôžem veľmi rada. "Ak by si potreboval s niečim pomôcť tak povec. Ja ti pomôžem veľmi rada." Pousmejem sa a dám mu pusu. Ale najskôr chcem vedieť čo si chce otvoriť. To ma zaujímalo najviac. A už som sa nevedela dočkať kedy mi to povie.

„To teprve uvidím, ono možná nějaký obchod se zbraněmi jako takový nebo možná nějaký bar, či tak podobně ještě nevím. Ovšem přemýšlel jsem i nad tím že si otevřu hotel, ale to bych musel sehnat dost peněz na dost velký dům a pak do toho vrazit další finance za přestavbu a další podobné věci.“ Toto je ještě běh na dlouhou trať takže si ještě není tak úplně jistej co přesně by si rád nakonec otevřel, takže to zatím zase tak moc neřeší. Samozřejmě je rád že mu Cora nabídla pomoc, ovšem tohle si chce Ezekiel zařídit sám, teda pokud by potřeboval pomoc s něčím tak by jí řekl, ale určitě by od ní nepřijal žádné peníze to určitě ne.

Počúvala som ho a prikyvovala som. Mal veľa plánov a niektoré sami aj páčili ako napríklad bar alebo hotel. Ale ako povedal je potreba veľa peňazí. "Pekné plány máš. Dúfam že sa ti to splní a aspoň jednu vec si s toho otvoríš. Budem ti držať palce a nezabudni ak by si niečo potreboval tak som tu aby som ti pomohla." Pousmejem sa a potom mu dám pusu. Potom sa pozriem na hodiny aby som vedela koľko mi ostáva do konca roboty. A keď som videla že už len hodina do konca tak som sa potešila. "Super za chvíľu pôjdem domov. Už sa veľmi teším kedy budem konečne s tebou doma." Žmurknem na neho a potom si sadnem k stolu a pozriem sa do počítača či náhodou nemá ešte niekto prísť ale našťastie už nikto nebol napísaný. Teda ak sa nestane nejaká tragédia čo dúfam že nie. A tak som pomaly začala upratovať.

„Pokud to vyjde, budu rád ale, pokud ne tak se nic neděje, mám tebe.“ Odpoví s úsměvem a rozhlédne se po její ordinaci, vidí, že je tu dost věcí, které by se měli uklidit, ale neví, co kam patří, kdyby dal něco na špatné místo a Cora to pak nutně potřebovala a nemohla to najít tak by to byl docela velký problém, kterému se Ezekiel rád vyhne. „Je nějaká prácička, s kterou bys chtěla pomoct?“

Začervenám sa pri týchto slovách. "To je to najkrajšie čo mi kto kedy povedal. Ty si moje zlato vieš o tom?" Opýtam sa ho a pozriem sa na neho a pousmejem sa. Potom som upratovala a keď sa opýtal či je nejaké práca s ktorou by som chcela pomôcť tak sa zamyslím nad tým čo by mohol robiť. "ďakujem to je od teba veľmi milé a pekné že mi chceš pomôcť. Môžeš upratať tieto lieky do lekárničky a potom by si mi mohol pomôcť umyť náradie." Poviem a ja medzi tým umyjem podlahu a stôl na ktorom sedel. Potom som rozmýšľala že by sa mi hodila aj nejaká upratovačka ktorá by to tu umývala. Lebo takto všetko robím len ja a potom som zbytočne  unavená a to nie je dobre.

„Ty jsi zase moje zlato, co zlato můj poklad.“ Odpoví a vrhne se tedy na práci a léky na které Cora ukázala, že je má dát do lékárničky uklidí a tu lékárničku zavře. Samozřejmě si dal záležet, aby to bylo všechno hezky srovnané a ne aby to tam bylo přeházené. Když už to má srovnané tak se vydá tedy k tomu nářadí, které ani neví k čemu, co slouží a mohl by jen hádat, nebude se ovšem ptát ještě by vypadal hloupě, že to nepozná a tak to radši začne umývat, aby to bylo hezky čisté, a poskládá to všechno úhledně vedle sebe na stůl. „Dneska vlastně končíš celkem brzo, je teprve odpoledne jak to?“

Pri týchto slovách sa červenám. "To je tak krásne. Ďakujem." Pousmejem sa a potom som sa dívala ako upratal lieky a bola som prekvapená ako pekne ich uložil. Potom keď umyl náradie tak som ho upratala do skrinky. "Si veľmi šikovný. Ďakujem veľmi pekne." Pousmejem sa a už máme skoro všetko hotové. Ešte pár maličkosti ako vyhodiť staré lieky a pokazené nástroje ale to môžem vyhodiť keď pôjdem domov. "Všetkých tých čo boli objednaný som vybavila. Takže teraz spravím už len administratívu a budem dúfať že nepríde žiadny naliehavý prípad. A niekedy tá administratíva trvá dlhšie ako samotné ošetrenie psa." Pousmejem sa a potom si sadnem k stolu a začnem pracovať na počítači. "Ale ak chceš tak mi môžeš pomôcť. Môžeš spočítať koľko je zásob v sklade." Poviem a ukážem mu kde je sklad.

„Rád pomůžu, ale dám ti radu. Sežeň si nějakou výpomoc, nemůžeš to tu vést sama. Nejlépe tak dvě sestřičky a jednu další veterinářku aby se to mohlo rozdělit na směny a nemuselo to tu být pouze na tobě.“ Poté se vydá do skladu a uzná, že léků tam je opravdu mnoho a vše to spočítat dá fušku, hlavně si radši píše čeho tam kolik je, aby nepřišel, aby neřekl celkové číslo všeho dohromady co tam je. Zabere mu to dost času, to uznává, až mu z toho jde hlava kolem kolik tam toho ode všeho je, nakonec se vrátí do ordinace a Coře položí list, kde je napsáno kolik tam toho měla.

"Ďakujem si zlatý. A ja viem rozmýšľala som nad tým. A bola by som radšej ak by to všetko nebolo len na mne aspoň by som si mohla viac užívať voľného času s tebou. Len neviem kde ich mám hľadať. Rozmýšľala som nad inzerátom. Čo ty na to?" Opýtam sa a povzdychnem si. Viem že by to bolo omnoho lepšie ako takto ale zatiaľ s tým nič neurobím a je to takto. Potom som sa pozrela kto je objednaný na zajtra a koľko toho bude. Bolo ich omnoho menej a hlavne išlo len o očkovanie takže v pohode. Potom keď príde tak sa usmejem. "Ďakujem veľmi pekne." Zoberiem papier prečítam si to a napíšem to do počítača a všetko mi sedí tak ako má. Potom sa postavím a objímem ho. "Za toto si zaslúžiš odmenu." Pošuškám mu a dám mu pusu na líco. Potom vypnem počítač a idem si zobrať veci. Prezlečiem sa do normálnych vecí a oblečiem si bundu. "Môžeme isť?" Opýtam sa ho a pozriem sa na neho.

„Nejvíc jich najdeš na internetu to je nejlepší místo kde sehnat lidi, napiš, že první dva týdny jsou zkouškové období a podle výsledků je přijmeš nebo ne.“ Takto si sehnal lidi do svého obchodu aspoň Ezekiel, dokonce jsou natolik kompetentní, že nemusí ani řešit objednávání nového zboží, jakmile je potřeba něco doplnit tak vždy to onen prodavač co má zrovna směnu prodá a Ezekiel si vždy jen kontroluje finance, tržby a objednávky zda to vše sedí. Občas tam sice něco málo nesedí ale tak když vezmou nějaké peníze z kasy to mu nevadí. Dokud to nejsou, vysoká čísla neřeší to. Hlavně že mu vydělávají a nekradou ve velkém. Každopádně Ezekiel pak jen počká, až se Cora oblékne a když je připravená vyrazit zadívá se jí do očí a políbí jí. „Kam bys ráda? Někam ven nebo domů?“

"Aha tak to ma vôbec nenepadlo." Poviem úprimne a pousmejem sa. "Ďakujem za radu. Keď prídeme domov tak sa na to pozriem. Neviem čo by som bez teba robila." Pousmejem sa a bola som rada že mi takto poradil. Pretože aj keď ma táto robota bavila tak ma dosť vyčerpávala a preto by bolo dobré mať niekoho kto by tu robil a pomáhal mi. A podľa mňa by tá robota  šla omnoho rýchlejšie ako keď som tu sama.  Potom sa ma opýta kam by som chcela ísť. Niekam von alebo domov. Tak som sa zamyslela nad tým kam by som chcela ísť. Keďže bolo poobedie tak by sme mohli ísť niekam do baru si na chvíľu sadnúť a potom pôjdeme domov a tam mu potom dám odmenu. Keď ma pobozká tak mu bozk vrátim a pousmejem sa. "Ak súhlasíš tak by sme mohli ísť nie kam do baru. Čo ty na to?" Opýtam sa  ho a pozriem sa na neho.

„Bar? To zní docela dobře tak fajn.“ Odpoví a je připraven vyrazit na cestu, jakmile se ocitnou venku a ordinace je zamčená tak si Corou proplete prsty a vyrazí na cestu, tuší že ví, do jakého baru chce jít. Ten, ve kterém tak před měsícem ochutnal poprvé vodku a kde si to spolu užili v uličce a na záchodech. Na ten bar má hold dobré vzpomínky, tak je samozřejmé že zamíří rovnou tím směrem, je jasné že pokud Cora bude chtít do jiného baru tak se jí přizpůsobí a změní směr.

"Dobre teším sa." Pousmejem sa a keď som zamkla ordináciu tak som ho chytila za ruku a potom sme sa spolu vydali do baru. A keďže mi tá cesta bola povedomá tak som hneď vedela do ktorého ideme a trochu som sa začervenala. Tá predstava ako sme na záchode a potom v uličke sexovali ma privádzala do rozpakov. Ale boli to krásne spomienky a našťastie nikto o tom nevie čo sme tam robili teda až na tú staršiu pani ktorá nás videla spolu vychádzať zo záchodu. Ale tá isto na to už dávno zabudla. "Ako sme sa tak blížili k tomu baru tak som sa veľmi tešila a bola som zvedavá čo si Ezekiel dá. Ja som bola rozhodnutá si dať víno. Nechcela som sa opiť aj keď pri ňom jeden nikdy nevie čo sa môže stať. Konečne sme prišli do baru a uvidím že naše miesto je voľné a tak sa hneď k nemu vyberiem. Prídem k nemu a vyzlečiem si bundu a sadnem si. "Krásne spomienky." Poviem a pousmejem sa.

Klidným krokem kráčí k tomu baru společně s Corou, a když tam konečně dorazí tak si sundá bundu a přehodí si jí přes židli, na kterou se posadí. „Krásné vzpomínky plné rozkoše nemyslíš?“ Poví se smíchem, poté se dostaví obsluha a tak si Ezekiel objedná rum s colou a podívá se na Coru, netuší, co si bude chtít objednat a tak se počká na ní a pokud poví, co si dá tak teprve pak obsluha odejde. „Jsem přemýšlel jsi jedna z mála věcí, která, mě v tomto světě těší.“

Prikývnem a pousmejem sa trochu. "Ano úplne s tebou súhlasím." Poviem a dívam sa čo si objedná a prekvapí ma keď si dá rum s colou. Ja som si dala víno. "Som zvedavá čo povieš na rum. Mne osobne rum nechutí ale tebe možno chutiť bude." Pousmejem sa a zase sa začervenám keď to počujem. "Tak to som veľmi rada že ťa teším. A povieš mi aké sú tie ďalšie veci?" Opýtam sa a pozriem sa na neho. Teda tak toto by som nikdy nepovedala že by som sa s Ezekielom mohli takto zblížiť a že ho naučím skoro všetko o živote. Teda aspoň to čo som vedela ja. Je pravda že je kopa ďalších vecí o ktorých som možno nevedela ale to teraz neni podstatné. Podstatné je to že sa máme radi a sme šťastný teda aspoň ja som šťastná neviem ako Ezekiel ale dúfam že aj on je šťastný.

„Další věci? Například asi alkohol, sex, filmy a tak podobně.“ Odpoví a během chvilky se mu na stole objeví sklenička s rumem s colou a Coře se tam objeví její sklenička vína. Ezekiel tedy vezme tu svou a podívá se Coře do očí. „Tak na zdraví.“ Poví a napije se, mohlo by to vypadat tak že rum Ezekiel už stihl ochutnat a bylo to tak, když je Cora v práci tak předci nebude doma, tak si občas na něco malého takto zajde. „Rum mi chutná, dneska to není poprvé, co jsem ho ochutnal.“