Seděl jsem pod stromem a čekal, co se bude dít dál. Na mýtince se objeví několik dalších osob, ale nebylo nás ani zdaleka tak hodně, jako na začátku. Po chvilce líně otevřu jedno oko a všechny přelétnu pohledem, než ho zase zavřu a dál relaxuji. Čarodějka brzy začne mluvit o nějaké blbé kytce, kterou potřebovala k lektvaru a tak se zašklebím... Vážně si z nás dělá takové poslíčky? Postavím se na nohy a zatímco všichni vyrazí pěšky na sever, zadívám se na čarodějku, která mě mlčky pozorovala.
"Jestli se z tohohle na konci vyklube nějaký hloupý vtip," zavrčím na ni, než se vznesu do vzduchu a zamířím na sever do bažin. V půlce cesty se však ozve nějaký hlasitý, ptačí řev a když se kouknu nad sebe, všimnu si hejna obrovských ptáků, kteří se na mě řítili a cítil jsem z nich magii. Odfrknu si, museli to být magičtí tvorové, kteří tady žijí a nejspíše to bude jejich území. Zadívám se na ně, než vypustím velkou dávku elektřiny kolem svého těla a ty nejbližší lehce osmahnu a začnou padat k zemi. Další ptáci si to rychle rozmyslí a v momentě, kdy uvidí elektřinu zamíří dolů a zmizí pod korunami stromů. Odfrknu si, než pokračuji v cestě. Brzy uvidím kraj bažiny a tak zamířím dolů a vstoupím do ní. Ihned mě do nosu udeří zvláštní smrad, který podle mě nevěštil nic dobrého. Bylo celkem možné, že ve vzduchu budou nějaké... Spóry nebo výpary, které by mohly být jedovaté a já opravdu nechtěl, aby mi bylo špatně, nebo jsem se přiotrávil. Proto začnu používat element vzduchu a díky němu jsem mohl dýchat čistý vzduch. Nebo alespoň čistější. Pokračoval jsem v cestě bažinou a rozhlížel jsem se okolo, zda neuvidím nějakou rostlinu, která by připomínala tu, kterou nám popsala čarodějnice. Bohužel jsem nic neviděl, po chvilce však zaslechnu nějaké divné zvuky a tak se otočím. Bažinou se ke mně blížil obrovský krokodýl, nebo alespoň něco, co to připomínalo.
"Ani to nezkoušej," zavrčím, než proti němu vyšlu vlnu temné magie, která mu narazí přímo do tlamy, kterou mu prudce zakloní. Krokodýl vydá opravdu divný zvuk, než se otočí a zmizí v mělké vodě. Povzdechnu si a rozhlédnu se, v dálce konečně uvidím tu květinu a tak se k ní rychle vydám. Dělila mě od ní na první pohled velká, ale mělká louže bahnité vody, nakonec se však ukáže, že tak mělká není, když se z ní vyleze obrovská hlava, která vypadala jako od plaza spojeného s hadem. Zasyčí ně mě a tak vytasím meč a když po mě vyrazí tlamou, uhnu z cesty a prudkým máchnutím jí useknu hlavu. Dlouhý krk zapadne do vody a já se vznesu do vzduchu, abych mohl utrhnout květinu. Najednou však něco vyletí z vody a zakousne se mi to do obou nohou, než mě to vtáhne do vody. Ucítím, jak se mi ostré zuby zakously do masa a podívám se pod sebe. Držela mě ta potvora, ale ne jen jedna, ale dvě... Že by v jezírku žily? Ne... po chvilce si všimnu, že ta potvora má dvě hlavy a dojde mi, že je to posraná hydra! Zavrčím, ale jediné, čeho docílím je to, že ztratím vzduch. Naštěstí jsem díky svým elementům mohl dýchat pod vodou a tak se zhluboka nadechnu, než v místech, kde mě dvě hlavy držely jim vypustím do tlam elektřinu. Ihned mě pustí a tak vyletím nahoru a brzy jsem byl nad hladinou. Zamračím se a zadívám se na hladinu vody, ze které se po chvilce vyřítí dvě hlavy a hydra se začne drápat na souš celá. To mi vyhovovalo a tak pevněji chytím meč do ruky, než ho napustím temnou magií. Nechtěl jsem, aby jí narostly další hlavy a tak prudce proti ní vyrazím. Vyhýbal jsem se jejím zubům, zatímco po mě chňapala a nakonec se mi přeci jen podaří dostat k jejímu tělu, do kterého zabodnu meč až po rukojeť. Hned na to do těla té potvory vypustím skrz meč dávku elektřiny a usmažím ji zevnitř. Zařve, než padne k ze mi mrtvá. Jen tak pro jistotu však ještě však spálím celé její tělo, než utrhnu tu blbou kytku. Vyletím nad stromy a zamířím zpátky k chatce, kde předám květinu čarodějnici a jelikož jsem tady byl první, sednu si pod strom a začnu pracovat na obnovení zásoby mé magie, zatímco se ještě vysuším. Bylo totiž nepříjemné běhat po lese celý mokrý.
