Díval jsem se na něj. Na svého anděla, cítil jsem, jak jsem to štěstí uchopil pevně mezi prsty. Nemusel jsem se nijak snažit používat svoji moc ovlivnění nebo jakoukoliv jinou. Nemusel jsem ho posedávat, i když... já už ho možná posedl. Posedl jsem ho ve chvíli, kdy mezi námi něco pomalu začalo vznikat, něco, co se nazývá láska. Bylo to nádherný, tak moc nádherný, až jsem nechtěl věřit tomu, že někoho takového po svém boku vůbec mám. Zadíval jsem se do jeho očí s úsměvem a nakonec ho znovu políbil. Poslouchal jsem jeho šeptání, které mi rozhánělo husí kůži po celém těle. Měl jemný hlas, příjemný a strašně... hebký. Bylo to jako, když vás pohladí vaše maminka, která si zrovna namazala ruce.
,,Minseokie, neděkuj, dělám to pro tebe velice rád," šeptl jsem a spokojeně se usmál, když jeho ruce spočinuly kolem mého pasu. Hned jsem lehce putoval svýma rukama kolem jeho pasu a více ho k sobě přitiskl, kdy jsem si položil lehce hlavu na jeho rameno a usmíval se. Miluji ho, vím to, zamiloval jsem se do tohohle blonďatého štěněte, které bych si hned teď nejraději vzal domů. Ačkoliv... on není zvíře.
,,Až skončí bouřka, vyrazíme zpět do stáje," usmál jsem se a pohladil ho po hrudi.
,,Minseokie, neděkuj, dělám to pro tebe velice rád," šeptl jsem a spokojeně se usmál, když jeho ruce spočinuly kolem mého pasu. Hned jsem lehce putoval svýma rukama kolem jeho pasu a více ho k sobě přitiskl, kdy jsem si položil lehce hlavu na jeho rameno a usmíval se. Miluji ho, vím to, zamiloval jsem se do tohohle blonďatého štěněte, které bych si hned teď nejraději vzal domů. Ačkoliv... on není zvíře.
,,Až skončí bouřka, vyrazíme zpět do stáje," usmál jsem se a pohladil ho po hrudi.