Mirys & Darren 18+

Jakmile řekne, že řeckou kuchyni ještě nezkoušela, okamžitě zamířím směrem do centra a pousměji se.
"Tak tedy řecká kuchyně, doufám, že ti bude chutnat," pousměji se a přikývnu, když řekne, že mimo město je vzduch ještě lepší.
"To ano, příroda okolo Atrei je nádherná... Jen jsem zvyklý pohybovat se a pracovat s lidmi, takže se lépe cítím tady," zasměji se a jakmile zajdeme za roh, v dálce uvidím draze vypadající řeckou restauraci.
"Tady to je," usměji se, naštěstí měla i venkovní posezení, které jsem uvítal, protože dneska bylo vskutku krásně. Odsunu Mirys židličku a počkám, až se usadí, než udělám to samé naproti ní. Brzy přijde číšnice, která nám donese menu a tak se dám do vybírání.

Darren ihned zamířil k centru a řekl, že doufá, že mi bude chutnat. Pousmála jsem se a rozhlédla se, abych věděla, kde jsme a lépe našla jeho byt, kdybych potřebovala. Přeci jen, každá informace se hodí, jen je potřeba vědět, jak ji využít. za nedlouho jsme už byli u restaurace, která vypadala Řecky, ale taky dost draze. No...co, zkusíme to. Darren zamířil k venkovnímu posezení a odsunul mi židličku. "Děkuju." Pousmála jsem se, i když jsem na takové zacházení opravdu nebyla zvyklá. Usadila jsem se a trochu se začervenala. Darren si po té sedl naproti mě ihned si vzal od číšnice, která přišla brzy, převzal jedno menu a hned se dal do vybírání.  Vzala jsme si od ní tedy to druhé a zadívala se na jídla, která tam byla vypsaná. Ale vůbec nic jsem neznala a nevěděla, co si vybrat. Otočila jsem tedy nejdříve k nápojům, kde bylo pár obyčejných, ale i pár řeckých pití. Naprázdno jsme polkla a zadívala se na Darrena. "Já...vůbec nevím co si dát." Špitla jsem a odložila menu na stůl. Nechtěla jsem Darrena rušit ve vybírání, to opravdu ne, ale... Zároveň jsem věděla, že za chvíli přijde číšnice znovu a bude si myslet, že máme oba vybráno.

Neunikne mi její lehké zčervenání, ale nijak ho nekomentuji, jen se ušklíbnu a dál si vybírám jídlo. Zaslechnu její tichá slova o tom, že neví, co si dát a tak sám odložím menu stranou a zadívám se na ni.
"Víš co je nejlepší v takovou chvíli udělat?" zazubím se, poté otevřu její menu na stránce s hlavními chody a postavím ho před ni.
"Prostě zavři oči a ně něco ukaž. Také většinu těch jídel neznám, ale vaří tu vážně skvěle a řecká kuchyně není skoro vůbec ostrá, takže s tím taky problém nebude," zazubím se na ni a poté se naposledy podívám do svého měnu, než si vyberu jídlo, které jsem neznal, ale znělo dobře. Všimnu si, že k nám míří číšnice a tak si objednám pití a jídlo a poté se s úsměvem otočím na Mirys. Přinejhorším může teď říct, že si dá to samé.

Vyslechla jsem si jeho radu a pousmála. Přikývla jsem a zavřela tedy oči a na něco ukázala. Přečetla jsme si to a trochu znejistěla. Ale snad to bude dobré. Přeci jen Darren říkal, že tu vaří dobře. Udělám tedy to samé i s pitím a když přijde číšnice a Darren si objedná, tak si objednám i já. Přečetla jsme číšnici názvy jídla a pití, která jsem poslepu vybrala a pak se na ni pousmála. "No..snad...to bude dobré." Pousmála jsem se a podala číšnici své i Darrenovo menu. "Cestoval jsi?" Zeptám se znenadání Darrena. "Znám pár démonů i vlkodlaka, kteří prý hodně cestovali." Pousmála jsem se a čekala na jeho odpověď.

Poslechne moji radu, s úsměvem jsem sledoval, jak si náhodně vybírá a potom se trochu nejistě pousměje.
"Určitě to bude dobré a když ne, můžeme si vyměnit jídla, jedno z nich ti určitě bude chutnat," zasměji se a poté mi položí další otázku. Byla vážně zvědavá, ale byl jsem rád, že se začala ptát na něco jiného než... Moje rané zkušenosti z podsvětí.
"Samozřejmě, procestoval jsem toho dost, navíc... Nikdy se nezdržím na jednom místě nějak extra dlouho. Nestárnu a nehodlám riskovat, že si toho někdo všimne a začne se v tom hrabat," zasměji se a chci se jí zeptat na to samé, jenže si vzpomenu, že byla u mistra a pak před ním utíkala.
"Co vůbec plánuješ dělat teď? Já svou část dohody splnil, máš teď nové schopnosti, nové možnosti, co hodláš dělat?" zeptám se jí zvědavě.

Odpověděl mi a zdálo se, že se i on chce na něco zeptat, ale jako by si to rozmyslel. I tak mi ale nakonec položil otázku. Ptal se ,co budu dělat teď. Zamyslela jsem se a podívala se do země. "Splním svou část dohody." Zamumlala jsem. "Naučím se používat magii a dodržím kontrakt a pak...pak...no já nevím. Budu si zase žít svůj život. Je to...Cítím se jako bych začala žít teprve nedávno. Já...nevím co budu dělat." Špitla jsem a koukala do stolu. Nelíbila se mi ta představa, že Darren odejde. Jednou...ale odejde. Nechápala jsme sice proč se mi to tolik nelíbí, ale...no prostě se mi to nelíbilo. A tahle otázka, co budu dělat pak, byla na místě. Ale já na ni neznala odpověď. Chtěla jsem si trochu užívat. Ještě ani nejsem plnoletá, ale co. Nebude to trvat tak dlouho a plnoletá budu. A pak už je úplně jedno, co bude. Prostě...na něco přijdu. Třeba se pak budu potulovat v lesích jako puma, nebo kůň. Kdo ví? Já na to teď rozhodně myslet nechtěla. A tak jsme se zase pousmála.

Zamumlá, že splní svou část dohody, nevypadala nijak nadšeně, či vesele a hlavně netušila, co bude dělat. Jen přikývnu a všimnu si, že nám číšnice nese jídlo. Položí ho před nás, vypadalo dobře a krásně i vonělo.
"Dobrou chuť," řeknu a vezmu příbory do ruky, akorát jsem měl ještě potřebu jí odpovědět.
"Ty by sis hlavně měla začít užívat život beze strachu. Možná začít cestovat, užívat si, poznávat nové věci..." řeknu s úsměvem a ukrojím si další kousek masa, bylo to vážně dobré, ale ani jsem netušil, co to pořádně je.
"Nebo si utřídit priority a řídit se podle nich. Co je pro tebe nejdůležitější? Přátele, dobrodružství, normální život, nadpřirozeno a magie, nebo... Cokoliv jiného?" řeknu potichu a chvíli nemůžu uvěřit, že se jí opravdu snažím pomoc. Ale dnešek je už tak dost divný, tak co.
"Mimochodem, chutná?" zazubím se na ni ještě.

Servírka nám přinesla jídlo a já jí poděkovala. Darren mi popřál dobrou chuť a tak jsem mu popřála i já s úsměvem na tváři: "dobrou chuť. Prohlédla jsem si jídlo trochu zkoumavě a pousmála se. "Vypadá to...zajímavě." Zmínila jsem, než jsem si vzala příbor a ochutnala. Zatímco jsme oba ochutnali, došlo mi, že ani jeden z nás neví, co vlastně jí. Usmála jsem se, bylo to dobré a chutnalo mi to. I když ten citrón bych tam vynechala. Darren si vychutnal první sousto, ale pak mi začal povídat o tom, co bych měla udělat. Podívala jsem se na něj a pousmála se. "Hmm asi máš pravdu ale...mě cestování moc..neláká. Chtěla bych prostě...prostě žít. Nic neřešit a nevědět, co bude další den. Vědět jen to, že zase vyjde slunce a svět půjde dál." Pousmála jsem se. "Je toho hodně, co bych chtěla vyzkoušet, ale priority si radši ujasňovat nechci. Bojím se, že by se to stále měnilo a nějak by se to mohlo pokazit." Pousmála jsem se na něj a napila se pití. Po chvilce se mě zeptal, jestli mi chutná. Zazubila jsem se na něj a přikývla. "Je to výborný. I když v mém případě bych vynechala citrón." Svěřila jsme se mu a uculila se. "A co tvé jídlo? Je podle očekávání? Chutná ti?" Zeptala jsem se hned a vložila si do úst další kousek.

Jen přikývnu, chápal jsem, co tím chce říct. Chtěla si prostě užívat života a na nic nemyslet, nestrachovat se. Tak jako já kdysi, když jsem opustil podsvětí.
"Tak to udělej, už ti nic nebrání. Jdi si za tím co chceš, zasloužíš si to," zazubím se na ni. Jídlo ji prý chutnalo, za což jsem byl rád a dokonce se mě zeptá, jak chutná to moje.
"Není to špatné," ušklíbnu se a naberu na vidličku další sousto. Natáhnu ho k ní a usměji se na ni.
"Posuď sama," řeknu a počkám, než si vezme, potom se však znovu pustím do jídla. Měl jsem hlad, jablko k snídani vážně nestačilo. Po obědě bych měl s ní jít na ten nákup a potom? Co bych měl dělat potom. Měl jsem chuť trochu vypomoct Mirys a možná ji do některých věcí i postrčím. Trochu se k ní nakloním a zadívám se jí do očí.
"Je tady něco, co jsi vždycky chtěla vyzkoušet, nebo někam jít?" zeptám se jí a upřu na ni svůj pohled.

Řekl, že mu docela chutná, ale pak namítl, abych ochutnala sama. Natáhl ke mě jedno sousto na vidličce a já se usmála. Nahnula jsem se přes stůl a ochutnala. Snažila jsem se vážně si to sousto vychutnat, ale ušklíbla jsem se. "To je...no mě chutná víc to moje." Zaculila jsem se a natáhla sousto z mého jídla k němu, aby mohl taky ochutnat. Počkala jsem, až si ho vezme a pak jsem jedla do té doby, než se mě zeptal, jestli tu je něco, co bych chtěla vyzkoušet, nebo kam bych chtěla jít. Polkla jsem sousto, které jsem měla v ústech a zamyslela se. "No.. něco tu určitě bude!" Usmála jsem se a přemýšlela nad tím, co bych chtěla vyzkoušet první. "Třeba jsem vždycky chtěla na pouť." Uculila jsem se na Darrena a zase se zamyslela. "Nebo hrozně ráda jezdím na koních a už dlouho jsem na žádném neseděla. Nebo... bych chtěla do kina!" Zaculila jsem se. "A nebo na to, jak po sobě lidé střílí ty barevné kuličky z pistolí. Ale nezabije je to, jen obarví...jak se to jmenuje?" Zeptala jsem se. Jednou jsem to viděla, jak si takhle hrají děti, ale můj mistr mě hrát si nikdy nepustil. A já ani nezjistila, jak se tahle hra jmenuje. Ale chtěla jsme to zkusit! Naučila jsme se i s pistolemi a tak bych v tom mohla být dobrá.

Ochutnám i od ní, také to měla velice dobré, ale mě chutnalo snad všechno, nebyl jsem vybíravý. Pousměji se, když začne mluvit o tom, co by chtěla dělat. Měl na tváři vážně dětský výraz, když o tom všem mluvila, ale zároveň smutek. Nic z toho nemohla dělat jako normální děti.
"Paintball," odpovím s úsměvem a poté se zamyslím, jestli bychom něco z toho mohli udělat už dneska. Přeci jen jsme měli dost času.
"Takže..." začnu zamyšleně a odsunu prázdný talíř stranou.
"Zajdeme na ten nákup a ve vedlejším městě, které je asi patnáct minut cesty autem je do konce týdne pouť... Tam bude ale lepší jít večer... Takže ještě předtím..." řeknu zamyšleně a zadívám se na Mirys.
"Co budeme dělat mezi tím je jen na tobě," zazubím se, poté se však zarazím.
"Tedy, pokud tam teda chceš jít, rád tě doprovodím," dodám rychle.

Darren měl skoro hned snědeno. Trochu překvapeně jsem se podívala na jeho prázdný talíř. Já stihla sníst sotva půlku. Zaculila jsme se pobaveně a jedla, když mi dal návrh, co bychom dneska mohli udělat. Když mluvil o nákupu tak jsem přikývla. Na ten stejně oba musíme. Když ale nadhodí, že ve vedlejším městě je pouť nadšeně zpozorním a zajiskří mi v očích. Byla jsem z toho nadšená! A chtěla jsme si hned projít celou pouť a všechno, co mě zaujme, vyzkoušet. Dojedla jsem také po chvíli a napila se. To už mluvil o tom, že jestli bych tam chtěla jít tak mě rád doprovodí. Byl sladkej, když se tak trochu zamotal. Pousmála jsem se a přikývla. "Dobře, to by šlo, ale nemam auto." Zaculila jsem se pak a jeho náznak otázky, co budeme dělat mezitím, jsem zatím nechala plavat. Vážně jsme nevěděla, co bychom mohli dělat, ale chtěla jsem zároveň vědět, co baví jeho - tedy kromě spaní s holkama.

Viděl jsem jak jí zajiskřilo v očích při zmínce, že bychom mohli jít na pouť, nakonec souhlasila, ale poznamenala, že nemá auto. Ušklíbnu se a pohodlně se usadím na židli.
"A řidičák taky ne, co?" zazubím se, ale potom lehce zavrtím hlavou.
"Já mám obojí, takže tě svezu, sice tam jezdí i autobus, ale to bys tam strávila skoro hodinu," zasměji se a dopiji i své pití. Za chvíli přijde číšnice, odnese prázdné nádobí a rovnou jí zaplatím za nás oba.
"Jen jsi mi ještě neodpověděla, co budeme dělat mezitím," ušklíbnu se. Mě to bylo celkem jedno, ve svém volném čase jsem... Dělal tak nějak všechno, k čemu se naskytla příležitost a momentálně mě ani nic nenapadalo. Vlastně jsem nad tím ani nepřemýšlel, chtěl jsem dělat co, co chce ona. Ani jsem netušil proč...

"Tak to prr! Řidičák mam." Vyplázla jsem na něj jazyk a zasmála se, když zmínil, že nejspíš ani řidičák nemám. narovnala jsem se na židli hrdě a uculila se. Pak ale zmínil, že on má oboje a že mě tak hodí. Přikývla jsem. Autobusem se mi vážně nechtělo, trvalo to dlouho a ještě to furt někde stavilo. Pak přišla číšnice, která nás vzala prázdné špinavé nádobí a od Darrena si rovnou vzala i peníze. "Co to děláš? Já za sebe můžu zaplatit." Namítla jsem, ale to už číšnice odcházela. "Fajn, tak pouť platím já." Řekla jsem rádoby výhružně a pak se zaculila. Darren se pohodlně usadil, což mi napovědělo, že chce ještě odpověď na svou otázku, kterou mi následně položil. "No a co takhle rád děláš ty? Kromě válení se v posteli s děvčaty." Popíchla jsem ho a také se pohodlně usadila a zkřížila ruce pod prsy.

Řidičák prý měla, ušklíbnu se a stále ji pozoruji. Byla celkem fajn, když na mě nebyla nasraná... No, většinou jsem si za to mohl sám, tak ale co. Dostal jsem to, co jsem chtěl. Jenže za jakou cenu? Překvapeně zamrkám a lehce se zamračím, raději nad tím přestanu přemýšlet... Namítne, že za sebe může zaplatit a tak na ni jen vypláznu jazyk a ušklíbnu se. Chtěla platit na pouti, ale... No, myslím, že ani to jí neklapne. Zeptá se, co rád dělám já, když zrovna s nějakou nejsem.
"Sportuji a zkouším nové věci," odpovím jednoduše, ale byla to pravda. Vyzkoušel jsem snad už všechny sporty a když se naskytla příležitost vyzkoušet něco nového, skočil jsem po ní. Někdy doslova. Vstanu ze židle a zadívám se na Mirys, možná bychom měli vyrazit, nebo nám nezbude čas na nic.
"Půjdeme?" zeptám se s úsměvem a natáhnu k ní ruku.

Usmála jsme se na něj a přikývla, když mi odpověděl. Také jsem ráda zkoušela nové věci, ale tedy jen ty co mne zaujaly. Pak se zeptá, jestli půjdeme a natáhl ke mě ruku. Tohle jsem vážně nečekala. Překvapeně zamrkám a chvíli se dívám na jeho ruku, ale jen chviličku. Pak jsem se zvedla s jeho pomocí tedy, ale pak se ho zase pustila. "Takže nákup...kam zajdeme?" Zeptala jsem se a rozhlédla se. Možná bychom měli jít někam blíž k Darrenovu domu, protože toho zřejmě bude potřebovat nakoupit trochu víc i když...co já vím? Třeba toho zase tolik nepotřeboval. No, ale tak to je jedno. Ať mě zavede kamkoliv. Pokrčila jsem rameny ale ani jsem si toho nevšimla a usmála se na Darrena. Odešla jsem kousek dál od restaurace a čekala, kam Darren zamíří.

Překvapeně se na mě podívá, poté ale přeci jen přijme moji pomoc a vyhoupne se na nohy. Pousměji se a když se zeptá, kam půjdeme nakupovat, pokrčím rameny.
"Kam většinou chodíš ty? Já moc věcí nepotřebuji, takže mi je jedno, jak daleko je ponesu," ušklíbnu se a poté se vydám směrem k jejímu domu. Potřeboval jsem jen pár věcí na snídaně, stejně jsem většinou jedl někde venku. Byl jsem líný vařit, i když jsem to uměl. Prostě se mi nechtělo. Zároveň jsem přemýšlel nad tím, co bychom mohli dělat potom. Očividně to chtěla nechat na mně. Co kdybychom zkusili nějaký sport? Jenže, co se dá hrát ve dvou a baví mě... Tenis! Ušklíbnu se a podívám se na Mirys.
"Co si takhle trochu zasportovat po tom, co nakoupíme?" zeptám se s úsměvem.

Darren řekl, že je mu to jedno, kam půjdeme nakoupit a dokonce zamířil spíš ke mě domů. Ne že by to bylo úplně na druhou stranu, než byl i jeho. Pousmála jsem se a přikývla. "Tak dobře, v tom případě jdeme do mého oblíbeného obchodu." Usmála sem se a zavedla ho tam. Netrvalo to dlouho a už jsme vcházeli do obchodu. Taky navrhl, že bychom si mohli po nákupu zasportovat. Pousmála jsem se a přikývla. "Můžeme, zní to dobře. Přikývla jsem a vzala si košík. Procházela jsem obchodem a brala potraviny, které jsem potřebovala, nebo na ně měla jen chuť. Šla jsem dost pomalu, aby si mohl vzít i Darren, co chtěl a pak jsem zamířila k pokladně. Zaplatila jsem za naše nákupy dřív, než si to stihl uvědomit. Věděla jsem, že by jinak za sebe zaplatil sám. Možná že i za mě by zaplatil - znovu. Ale já mu nechtěla být dlužná. 
Vzala jsem tašky se svým nákupem a vyšla ven před obchod. "Takže..teď jdeme k tobě, pak ke mě a pak sportovat jo?" Usmála jsem se a docela se i těšila. Darren se teď vážně choval mile a já si tu jeho milou náladu chtěla užít dokud můžu. Než se začne zase chovat jako blbeček a kretén. Pomalu jsem se s ním rozešla nejdříve tedy k jeho bytu. Neměl toho moc a tak jsem tam chtěla jít dřív. Navíc, stejně jsme byli furt ve městě a můj dům je trochu mimo.

Vyrazili jsme tedy do jejího oblíbeného obchodu, nechal jsem ji vést, netušil jsem, kam míří, ale brzy jsme byli uvnitř. Souhlasila se sportováním a tak s úsměvem přikývnu a zatímco procházíme obchodem, vybírám si nějaké ty věci na snídani. U pokladny zaplatí za nás oba, lehce se zamračím, ale nijak to nekomentuji, ať si dělá, co chce. Nejspíš mi nechtěla nic dlužit, jenže... Já to takhle nebral. Peněz jsem měl víc než dost, jen se nikdo nesměl ptát, odkud jsou. Ušklíbnu se a rozejdeme se zpátky ke mně do bytu.
"Jo, to zní jako plán," zasměji se a brzy jsme byli před domem, rychle zaběhnu do mého bytu, hodím nákup na stůl, některé věci, které by se jinak zkazily do ledničky a opět vyběhnu ven za Mirys.
"Fajn, tak můžeme, ale..." řeknu, ušklíbnu se a přistoupím těsně k ní. Skloním se, jako bych jí chtěl políbit, ale neudělám to, místo toho vezmu tašku z její ruky a znovu odstoupím a narovnám se.
"Vezmu tohle," zasměji se a vydám se s jejím nákupem k ní domů.

Souhlasil s mým plánem, za což jsem byla ráda. Brzy jsme byli před jeho bytem a tak jsem počkala. Darren zaběhl dovnitř a brzy zase vyběhl ven. "To bylo nějaké rychlé." Zasmála jsem se a koukala na něj, když ke mě šel. Zatajila jsem dech a dívala se mu do očí. Neucukla jsem, ani jsem neodstoupila. Sklonil se ke mě a už to vypadalo, že mě políbí. Pootevřela jsem podvědomě rty a podívala se na ty jeho. Místo toho, aby mě však políbil, mi vzal tašku a zasmál se při odstoupení ode mě s tím, že tu tašku vezme on. Rychle jsme zamrkala abych se vzpamatovala a zamračila se. "Blbečku." Zamumlala jsem, ale zasmála se pak a zamířila ke mě. "Tak když chceš tak to vezmi no." Usmála jsem se a vyrazila ke mě domů. Připadala jsem si trochu trapně, když jsem si uvědomila, že o jeho polibek stojím a ráda bych si ho pro sebe ukradla. Radši jsem se při tomhle přemýšlení šla kousek před ním. Ale byla jsem svými myšlenkami zabraná natolik, že jsem si ani neuvědomila, že už odemykám svůj dům. Pousmála jsem se a radši se zase vrátila do reality. "Myslíš, že bys mi mohl ten nákup trochu..no začal uklízet? skočím se převléct  na ten sport a hned přijdu." Usmála jsem se na Darrena.

Samolibě se ušklíbnu, Mirys šla přede mnou a neviděl jsem, jak se tváří. Neuniklo mi, že pootevřela rty a chtěla mě políbit, jen jsem netušil proč. Možná díky mému novému chování? No, možná se překonám a zkusím ho udržet déle, třeba to bude zajímavé a nebylo to zase tak těžké. Brzy jsme stáli před jejím domem a požádá mě, abych začal s vybalováním nákupu.
"Fajn," odpovím s úsměvem a nákup položím v kuchyni na zem. První všechno vyskládám na stůl, než začnu věci urovnávat do ledničky. Brzy ale zaslechnu Mirys, jak se již vrací, jistě převlečená do něčeho sportovnějšího, než byly šaty. I když ty jí velmi slušely.
"Už to skoro mám," ohlásím s úsměvem a zavřu ledničku.
"Napadlo mě, že si zajdeme zahrát tenis, nedaleko se dá pronajmout kurt, takže s tím nebude problém," pousměji se.

Vzala jsem si na sebe pohodlnější a hlavně čisté spodní prádlo a pak i čisté tílko a kraťasy. Nadechla jsem se vůně čistého prádla a spokojeně se usmála. Nenáviděla jsem, když jsem musela být dlouho ve špinavém nebo propoceném oblečení. Ještě jsem si udělala docela vysoko culík, aby mi při sportu nepřekážely vlasy a už jsem seběhla dolů a šla rovnou do kuchyně. Darren mi skoro hned ohlásil, že už to bude mít a zavřel ledničku. Vzala jsme tedy, co bylo vyskládané na stole a začala uklízet věci jako byla mouka, sůl, cukr a těstoviny tam, kam patří. "Děkuju." Usmála jsem se na něj mile a uklidila i ten zbytek věcí, ale to už bylo jen pár drobností. Darren se na mě po chviličce otočil s úsměvem a s tím, že ho napadl tenis. Tenhle sport mi nebyl až tak moc cizí i když zase ne tak blízkej jako ježdění na koni či tanec, ale co? Stejně jsem ho už dlouho nehrála. Hned řekne, že je nedaleko kurt, který si můžeme pronajmout a tak s radostí přikývnu. "Dobře, proč ne?" Usmála jsem se a zkontrolovala ještě rychle, že jsme vážně všechno uklidili. "Tak dobře, tak..no asi můžeme jít." Usmála jsem se na Darrena.

Douklidíme nákup a jsem rád, že souhlasila s mým nápadem zahrát si tenis. Nakonec prohlásí, že můžeme jít a tak se vydám ke dveřím a venku počkám na Mirys, než zamkne. Společně se vydáme na hřiště, které bylo vskutku nedaleko, kde nám pronajmu a zaplatím jak kurt, tak míčky a tenisové rakety. Jednu podám Mirys a poté se už vydáme na hřiště. Trochu si protáhnu ruce, nohy i záda a potom se otočím na moji společnici.
"Hrála jsi někdy? Mám ti ukázat základy, nebo se rovnou vrhneme na hru?" zazubím se a vyzkouším jeden z míčků, jestli je dobře vyvážený. Párkrát s ním hodím na zem a potom se spokojeně pousměji. Tenhle bude dobrý.

Vydala jsem se spolu s Darrenem ven. Rychle jsem ještě zamkla a už šla k městu. U hřiště jsme byli docela rychle, že jsem ani nestihla vymyslet otázku. Darren hned zaplatil za pronájem kurtu, raket i míčků. Povzdechla jsem si a vzala si od něj jednu raketu. "No...už jsem to hrála, ale klidně mi to můžeš připomenout." Odpověděla jsem mu, když se mě zeptal, zda jsem tenis už hrála, jestli mi to má ukázat, nebo se rovnou vrhneme na hru. Rovnou vyzkouší pár míčků a jeden vybere. "Trochu mi to připomeň a jdeme rovnou na hru." Usmála jsem se a trochu si potěžkala raketu. Nedalo se říct, že by byla nejlehčí, ale zvládla jsem tu a hru s ní taky určitě zvládnu. Prostě budu muset.

Odpoví, že už hrála, ale že bych jí to mohl připomenout, usměji se dám se do vysvětlování základů.
"Určitě na to rychle přijdeš," řeknu, jakmile skončím s názornou ukázkou a vysvětlováním, poté se postavím na jednu stranu hřiště a počkám, až ona bude na té svojí. Usměji se, vyhodím míček do vzduchu a poté ho odpálím přímo k ní na forhend. Nedal jsem do úderu skoro žádnou sílu, rozhodl jsem se, že na začátku na ni budu milý a až jí to začne jít, budu dávat do úderů stále více a více síly. Věděl jsem, že se to jistě rychle naučí. A taky že jí to brzy začalo jít. Čím dál méně jsem se držel zpátky a nakonec jsem používal i svoji normální, nadlidskou sílu. Přeci jen jsme tady byli sami dva a ona měla sakra dobré reflexy a byla velmi mrštná a rychlá. Hru jsem si vážně užíval a ani jsem nepočítal skóre, hrál jsem pro radost.