Temné Bratrstvo - Nagash

Druhá část zkoušky

Ze stínů jsem pozoroval nováčky, kteří se k nám chtěli připojit a překvapí mě, když jeden z nich ukáže svou bestiální podobu. Hned měl mou pozornost a nakonec vyhraje dva souboje, což znamenalo, že odteď je naším členem. Dojde na kraj arény, kde se změní do své lidské podoby a dopadne na zem. Rozejdu se k němu a všimnu si, že se mu rány zatahují. Byla to opravdu rychlá regenerace, ale netušil jsem, jak moc bude účinná. Pomůžu mu na nohy a mlčky ho dovedu ke Kaře, která prohlásí, že zkouškou prošel.
"Vezmu ho na ošetřovnu," řeknu jí tiše a když přikývne, vydám se s nováčkem pryč z arény.
"Jak se jmenuješ?" zeptám se ho po chvilce chůze a pootočím hlavu, abych mu viděl do tváře.

Poprvé jsem si prohlédl toho kdo mi pomohl na nohy, byl to celkem mladě vypadající muž s bílými vlasy a neuvěřitelně vysokou zásobu magické energie, jak jsem teď díky Asmodianovi dokázal posoudit."Jsem Nagash a jak mám říkat tobě?" řeknu muži, který mě podpíral a dle jeho slov mě vedl na ošetřovnu. Spojil jsem si potrhané svaly a zastavil krvácení, ale nemohl jsem si navrátit ztracenou krev a ani nechtěl riskovat úplné zahojení ran, jelikož mě to stálo hodně staminy, které jsem po vyhýbání se všem těm útokům už tolik neměl.

Představí se mi jako Nagash a zeptá se, jak má říkat mě, chvíli jsem potichu, než se na něj pousměji.
"Balaur, jsem Spe- Demolisher a mám za úkol výcvik nováčků, takže se určitě ještě uvidíme," řeknu mu a když před námi uvidím ošetřovnu, otevřu dveře a Nagashe dopravím k nejbližší posteli, na kterou ho posadím a zavolám démonku, aby mu přišla ošetřit rány. Mlčky jsem postával opodál a jakmile jsme byli zase sami, otočím se na Nagashe.
"Co tě vedlo k tomu, aby ses přidal k Temnému Bratrstvu?" zeptám se ho a přejdu ke stěně, o kterou se opřu zády a založím si ruce na prsou.

Říkat mu mám Balaur a když říká svou hodnost, málem řekne specter, což mohlo znamenat jediné, z nějakého důvodu jeho hodnost snížili. To mi ale bylo úplně jedno, pro mě to nebylo důležité a nijak se mě to netýkalo. Prý má ale na starost výcvik nováčků, takže se určitě ještě uvidíme. To už byla mnohem zajímavější informace a byl jsem si jistý, že bych se toho od něj mohl hodně naučit. Dovedl mě až k posteli na ošetřovně, kam mě posadil a přivedl nějakou ženu, která si mě začala prohlížet a poté mi cosi napatlala na rány a obvázala mi je s tím, že nejhorší část už je zahojená a zbytek už se s mou Aurinskou regenerací a mastí, kterou aplikovala zahojí za pár dní.
Jakmile odejde, Balaur znovu promluví a zeptá se mě proč jsem se přidal k Temnému Bratrstvu. "Potřebuji se nutně vrátit na jedno místo v podsvětí, ale jelikož jsem démon který není schopný otevřít portál do podsvětí, potřebuji něčí pomoc a bylo mi řečeno, že tady by se mi jí mohlo dostat... pokud budu ochotný udělat také něco pro Bratrstvo" odpovím a zvednu se z postele. "Také mi bylo řečeno, že tohle byla teprve první zkouška... jsem připraven se pustit do další" řeknu a ani se nesnažím skrývat netrpělivost ve svém hlase.

Odpoví mi, že se nutně potřebuje dostat na jedno místo v podsvětí, ale nemůže tam jít sám, protože neumí otevřít portál. Bylo mu prý řečeno, že pokud něco udělá pro bratrstvo, bude mu to umožněno a následně se netrpělivě optá na druhou zkoušku.
"To je všechno?" zavrčím a probodnu ho pohledem než se k němu vydám a zastavím se těsně před ním.
"Potřebuješ portál do podsvětí? To je chabý důvod, s takovým tady nemáš co dělat. Mohl jsi podplatit jakéhokoliv démona ve městě, aby ti ho otevřel, jsi tady zbytečně, mladíku," zavrčím na něj a odfrknu si.
"Bratrstvo má vyšší cíl, jsme jedna z největších žoldáckých skupin v podsvětí. A jedna z nejsilnějších. Naši členové hledají sílu, moc, zkušenosti, postavení... Ne portál do podsvětí. Jestli jsi tady jen kvůli tomu, můžeš odejít. Stejně by ses dlouho nezdržel," řeknu mu ledově klidným hlasem.

Zpraží mě pohledem a zavrčí na mě, že pokud to je všechno proč tady jsem, můžu se zase otočit a odejít, jelikož Bratrstvo má vyšší cíle a je spousta démonů ve městě, kteří by mi portál otevřeli za nějaký úplatek. "Já jsem žoldák..." řeknu taky slušně naštvaně "... cíl vaší skupiny je cílem vaší skupiny, ne všech vašich členů, pochybuji, že je tady víc než polovina lidí kvůli nějakému vyššímu cíli. Pokud mě přijmete, dostanete dalšího člena, který se vám bude hodit a jak jsi teď sám podotkl, má cena není vysoká, pouhý portál do podsvětí. Takže je to vlastně pouze na vás, chcete mít dalšího kvalitního člena aniž by jste museli hnout prstem, nebo si ho necháte odejít a ještě mu vlastnoručně otevřete dveře?".

Naštvaně podotkne, že je žoldák a poté trochu obrátí, nebo začne konečně mluvit jasněji. Už nemluvil, jako by se měl poté, co mu otevřeme portál vypařit s už se nikdy neukázat. Přesto potlačím úsměv a jen si odfrknu.
"Každý má vlastní cíl, jsem si toho plně vědom, ale všichni následujeme našeho vůdce. Konečně začínáš mluvit jasněji a nezní to, jako bychom ti otevřeli portál a měl bys zmizet," zavrčím na něj a nakonec si povzdechnu.
"Zeptám se tedy jinak. Co je tvým cílem? Čeho chceš v životě dosáhnout? A proč se chceš vrátit do podsvětí?" zeptám ho znovu.

Odfrkne si a řekne, že si uvědomuje, že každý má svůj cíl, ale podotkne, že také všichni tady následují jednoho vůdce. Také řekne, že konečně nemluvím, jako bych se už po průchodu portálem neměl v úmyslu vrátit a zeptá se mě jaký je můj cíl v životě a proč se tak nutně potřebuju vrátit do podsvětí. "Nikdy jsem neřekl, že se nemám v plánu vrátit... vlastně, se správným umístěním a trochou štěstí se dokonce ani nezdržím. V jednom městě v podsvětí jsem před pár týdny zanechal někoho na kom mi záleží aniž bych řekl jediné slovo a místo krátkého průzkumu nad ránem jsem zmizel na několik týdnů a dokonce do jiného světa, ze kterého se nedokážu vrátit zpět" řeknu Balaurovi svou odpověď "co se cíle týče... v podsvětí jsem si vybudoval slušné jméno jako lovec a žoldák, takže bych řekl, že mít určitý vliv a sílu... dělat si co se mi zachce, to jsem celej já. Nechci být svazován či omezován a pokud po cestě musím někoho zabít, budiž" dořeknu a v duchu si řeknu, že by taky nemuselo být špatné navrácení vzpomínek, i když si nejsem jistý co v nich najdu.

Odpoví mi, že nikdy neřekl, že nemá v plánu se vrátit, nad čímž si odfrknu. Neřekl to sice přímo, ale opravdu to tak znělo. Řekne mi, že nechal v podsvětí někoho, na kom mu záleží bez toho, aniž by něco řekl. Poslouchal jsem jeho odpovědi a nakonec zamručím a na chvíli zavřu oči.
"Kde?" zeptám se rázně a po chvilce propálím mladíka přede mnou pohledem.
"Kde jsi dotyčného nechal? Pak ti otevřu portál a někoho s tebou pošlu, ať to máme z krku," zamručím a přemýšlel jsem, koho s ním poslat... Potom... To nějak vyřeším.
"První se ale musíš prokázat... Zítra v sedm ráno bude v aréně trénink nováčků, přijď," řeknu mu a vydám se pryč.

Zeptá se mě kde jsem ho zanechal, že mi pak někoho pošle k vytváření portálu a cestu do podsvětí a tak mu řeknu jméno města. První se však prý musím prokázat a tak mi řekne, abych přišel druhý den v sedm ráno na trénink nováčků a odejde. Sice to nebylo hned, ale zdá se, že se do podsvětí dostanu, což mi zvedlo náladu, ale doufal jsem, že s mým testováním budou dnes hotovi, nechtělo se mi čekat do zítřka. Nemohl jsem s tím však nic dělat a tak jsem se vydal do hotelu, kde jsem byl ubytovaný a pořádně se vyspal, než byl čas jít na ten trénink. Došel jsem až do sídla, sjel dolů a už po půl sedmé přicházel do arény.

Přesto, že jsem přišel o něco dřív, Balaur už byl v aréně a sám trénoval. Když jsem vešel, zastavil se a zeptal se, jestli si nechci dát souboj, když jsem tu brzo. Neměl jsem důvod odmítnout a když se Balaur rovnou připravil uvnitř arény k boji, vešel jsem za ním a také se připravil. Bylo mi jasné od pohledu, že je mnohem silnější než já a ne stylem, že doufáte ve výhru, která nemusí přijít, spíš stylem, že doufáte aby jste s ním nikdy nemuseli bojovat doopravdy. Rovnou jsem se proměnil do své pravé podoby, vytasil meč a po chvíli sledování jeden druhého jsem vyrazil proti němu. Byl jsem si téměř jistý, že nezaútočí první, jelikož chce vědět co dokážu. Přiskočil jsem tedy přímo před něj a vedl svůj první útok k jeho levému rameni.

Souhlasil se soubojem a ihned se změnil do své démonické podoby, ve které byl vyšší než já, na to, jaký byl prcek ve své lidské. Pevněji uchopím meč v ruce a když proti mě vyrazí opravdu slušnou rychlostí, věděl jsem, že máme dalšího talentovaného člena. Přiskočí přede mě a já sledoval jeho zbraň, která se blížila k mému levému rameni. Zablokuji jeho úder a chvíli se před ním jen bráním, chtěl jsem vědět, kolik má síly a jak moc je rychlý, abych věděl, co si proti němu můžu dovolit. Po chvilce jsem tak nějak tušil na čem je a tak začnu také útočit zhruba stejnou silou a rychlostí, jako on. Neustále jsem však sledoval styl jeho boje, abych mu případně mohl poradit, co a jak.
"Kolik ti vlastně je, Nagashi?" zeptám se ho po chvilce boje a vykryji další ránu.

Nějakou dobu se jen brání a tak se nesnažím ani moc o zásah jako spíš všemožné triky s mečem co jsem se kdy naučil, aby věděl co dokáži. Po nějaké době začne opětovat mé útoky a tak se začnu i bránit, ale spíše se soustředím na vyhýbání, než krytí. Když se mě zeptá, kolik mi je vlastně let, je vidět, že není ani trošku zadýchaný a já také bez problému odpovím "Velká část mé minulosti mi je záhadou, ale mělo by mi být dvacet pět". Poté použiji Quick Step s tím, že na svém místě zanechám Afterimage a poté použiji Silent Step, abych zamaskoval svou přítomnost. Nebyl jsem si jistý, jestli to na něj bude fungovat, ale dvěma dalšími tichými kroky jsem se mu dostal za záda a zaútočil na jeho bok.

Odpoví mi, že by mu mělo být kolem dvaceti pěti, ale velká část jeho minulosti je záhadou. Jen tázavě nadzvednu obočí, ale nehodlal jsem ho nutit o tom mluvit. Najednou však ucítím lehký poryv větru, jako by se prudce pohnul, přestože stál přede mnou. Zamračím se, najednou zmizí a mě vstanou chlupy na zátylku. Zareaguji spíše instinktivně, velkou rychlostí se otočím a jen díky pohotovým reflexům se mi povede zablokovat jeho zbraň, od které se zapřu a o kousek ho od sebe odhodím. Překvapeně nadzvednu obočí, budu si na něj muset dávat větší pozor, než jsem si myslel.
"Dobře... Vypadá to, že máš pár triků v rukávu. Fajn, už se nehodlám držet zpátky," řeknu mu s úsměvem na rtech, než se prudce odrazím od země a rozběhnu se přímo proti němu. Začnu na něj velmi rychle úročit a byl jsem zvědavý, jak si poradí se sledem rychlých útoků.

Těsně před tím, než ho trefím se prudce otočí a tak tak zablokuje mou zbraň. Pak mě lehce odstrčí a s tím, že se už nehodlá držet zpátky proti mě vyrazí mnohem vyšší rychlostí, než doposud. Vykrýval jsem jeho rány bez jediné možnosti sám zaútočit a i tak se mi nepovedlo vykrýt všechny a byl jsem nucen k jejich zastavení použít Vitaar. Bylo mi jasné, že v útoku není jeho plná síla, jinak bych ho nejspíš ani Vitaarem nezastavil, jelikož nebyl až tak pevný, jak bych si přál. Když už mě začalo iritovat, jak snadno mě dokáže zasáhnout, zvolil jsem jinou taktiku, Quick Stepem jsem se dostal asi metr od něj a pak zaútočil skrz svůj Afterimage. Opakoval jsem to asi co jeho tři údery, jelikož čtvrtý nebo pátý už by mě určitě zasáhli a dostal jsem se tak z pouhé obrany také k útoku.

Takže měl i vitaar, další vzácnost mezi démony, pousměji se, když pomocí něj zastavoval mé útoky, přestože jsem jako vždy používal tupou stranu meče a snažil se nebodat. Jakmile měl mých útoků dost, najednou odskočí dozadu, přestože to vypadalo, že je stále u mě. Afterimage... Zajímavé... A taky bylo zvláštní, jak rychle se dokázat najednou pohybovat, i když mi brzy dojde, že je to jen v jednom směru a na celkem krátkou vzdálenost. Vždycky se ke mně na chvíli dostal, než uskočil dozadu. Ušklíbnu se a přesměruji temnou magii do mých nohou, už jsem zhruba věděl, jak to vypadá, když uskočí i přes jeho afterimage. Jakmile to udělá znovu, okamžitě prudce skočím dopředu a díky temné magii a tomu, že jsem se postrčil dopředu ještě díky magii vzduchu, jsem proskočil jeho afterimagem dřív než on a pokusím se mu vyrazit zbraň z ruky.

První útok ho sice překvapí, ale bez větších problémů ho zablokuje a bez momentu překvapení u ostatních útoků jsem ani nečekal, že by mohli zasáhnout cíl. Co mě ale překvapilo bylo, když jsem znovu pomocí Quick Stepu uskočil dozadu a během okamžiku už Balaur stál přede mnou, dlaní udeří do jílce mého meče, který právě připraven k úderu letěl z vrchu dolů, a ten mi vyletí z ruky. Okamžitě udělám Quick Step do strany, abych se vyhnul případnému útoku, udělám salto dozadu a při dopadu na všechny čtyři stojím před Balaurem ve své nové Bestiální podobě. V zápalu boje jsem se proměnil, ale teď jsem si nebyl jistý, jestli bude chtít i nadále pokračovat a tak jsem se zastavil na místě a pozoroval ho upřeným pohledem, aby mi neunikl jediný pohyb.

Vyrazím mu z ruky zbraň a ušklíbnu se, ihned jsem zaútočil na jeho bok, ale hned se vyhne a po saltě vzad se změní do bestiálky. Čekal jsem, že se na mě vrhne, ale jen se zastaví a sleduje mě. Chvíli ho pozoruji, než se ušklíbnu, schovám meč a změním se do podoby Asmodiana. Lehce skloním hlavu a zavrčím, zatímco na něj vycením ostré tesáky, než se na něj ve vlčí podobě vrhnu. Plameny mě vůbec netrápily, má odolnost proti ohni byla opravdu dobrá a alespoň si budu moct vyzkoušet tuto novou podobu, na kterou jsem nebyl až tak zvyklý. Šel jsem mu zuby zprvu po krku, ale poté se mi podaří chňapnout jeho přední nohy. Jen ji však lehce stisknu, než ji hned pustím. Nechtěl jsem mu ublížit. Dál jsem však na něj útočil, zatímco jsem si zvykal na vlčí tělo.

Chvíli mě pozoroval, než se také v něco proměnil, předpokládal jsem, že to je také jeho Bestiálka a shodou okolností vypadala také jako obrovský vlk. Vyrazil mi po krku, čemuž se úspěšně vyhnu, ale hned na to mi chňapne po přední pacce, kterou lehce stiskne v čelistech, ale hned na to pustí. Všiml jsem si, že má na hlavě něco jako rohy a tak jsem se nepokoušel moc zvedat na zadní a radši se přikrčil a čel mu po hrudníku, krku a předních tlapách. Zvířecí forma pro mě byla dost přirozená vzhledem k tomu, že má pravá podoba je šakal a tak jsem si všiml, že pohyby Balaura jsou trošku neohrabané, čehož jsem hodlal využít. Nějakou dobu jsem se mu vyhýbal a chňapal po něm zespoda, než jsem najednou vystartoval doleva, pomocí Quick Stepu se dostal pravou stranu a chňapnul mu plnou rychlostí po rozích, které jsem měl v plánu co nejpevněji chytnout do čelistí a přilehnout ho k zemi.

Přikrčí se k zemi a začne mi útočit na přední tlapy, krk a hrudník. Vyhýbal jsem se mu a pomalu se snažil si zase navyknout na zvířecí tělo. Bylo to už opravdu dlouho, co jsem použil bestiálku a ta... Byla jiná něž tahle podoba. Vyhýbal jsem se jeho zubům, zatímco jsem se snažil útočit, když najednou uskočí do boku, než se po mě zase vrhne.Tentokrát mi mířil spíše na hlavu a vyskočí celkem dost vysoko a tak se skrčím, než mu zespodu podeberu rohy hrudník. Nechám ho nade mnou přeletět, než se po něm okamžitě vrhnu a snažil jsem se ho přimáčknout k zemi a chytit zuby za krk.

Můj manévr ho nijak neoklamal a okamžitě využil situace k tomu, čemu jsem se celý souboj chtěl vyhnout, nabral mě na rohy, které se mi naštěstí nezabodli do těla, a přehodil mě přes sebe. Dopadl jsem na záda a okamžitě se přetočil na nohy, ale než jsem se zvednul, ucítil jsem Balaurovi čelisti, které mě chytli z vrchu za krk. Okamžitě jsem znehybněl, abych mu dal najevo, že už nemám v plánu dál bojovat a když mě pustí, proměním se do své lidské podoby. "Myslím, že tohle bude stačit" řeknu a rozhlédnu se po přihlížejících nováčcích, kteří už se tu stihli shromáždit zatím co jsme bojovali a koukali na nás povětšinou s vyvalenýma očima.

Ztuhne a jakmile ho pustím, změní se do lidské podoby s tím, že tohle bude stačit, přikývnu, než se ohlédnu na nováčky a ustoupím o kousek dozadu.
"Jsi vážně silný... Vždycky rád vidím nadějné nováčky v Bratrstvu. Teď se ještě uvidí, jaká je tvá osobnost," odpovím mu, než zavřu oči a otočím se na ostatní.
"Jestli chceš, můžeš odejít, pokud máš dost energie, zůstaň na trénink," řeknu Nagashovi, než se na něj s úsměvem ohlédnu.
"Vítej v Bratrstvu."

Řekne mi, že jsem dost silný, i když mi to tak po boji s ním vážně nepřipadalo a uvítá mě v Bratrstvu s tím, že můžu odejít, nebo ještě zůstat na trénink pokud mám dost energie. "Díky, myslím, že se alespoň podívám, jak na tom jsou oproti mě ostatní" řeknu a sednu si na okraj arény, sleduji Balaurův výcvik a hlavně ostatní nováčky, se kterými bych asi mohl spolupracovat na některých misích, takže bude dobré vědět, jestli se na ně můžu spolehnout.