Atreia

Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Soukromá TRPG = Textová Role Play Game


+9
Alexander
Nyssa
Kael Kuroshi
Mikoto
Ariana Rose
Balaur
Elias
Aelin
Admin
13 posters

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Admin
    Admin
    Admin


    Posts : 201
    Join date : 26. 04. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Admin 15/2/2018, 15:53

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Coolteepe
    Na tom to fóru můžete trénovat výdrž, neboli vaši fyzickou zdatnost. Výdrž určuje, jak dlouho je vaše postava schopná vyvíjet fyzickou námahu předtím, než se unaví a není schopná pokračovat. Také ovlivňuje to, kolik je vaše postava schopná snést ran a zranění, než zemře. Pokud jste slabší než váš protivník, ale mnohem vytrvalejší, můžete ho stále porazit tím, že budete chytře šetřit svou energií, bránit se a jakmile se unaví, bude snadnější se s ním vypořádat. Výdrž se dá trénovat různými způsoby, vždy je však zapotřebí posouvat limit toho, co vaše postava dokáže. Přejeme hodně kreativity a štěstí u vymýšlení vašeho tréninku.


    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Coolteztz
    ~ Zbytečně nespamujeme! Příspěvky zde, se opravdu budou týkat pouze tréninků. ~
    ~ Prosím dodržujte určité sekce dovedností a vkládejte příspěvky pouze tam, kde je jejich vyhrazené místo. ~
    ~ Kopírování tréninků se trestá, stejně tak jako jejich přepisování - buďte originální. ~
    ~ Trénink by měl být minimálně 10 řádků dlouhý, aby se vám za něj započítaly dovednostní body. ~
    ~ Pamatujte si, že jednou týdně můžete trénovat pouze jednu dovednost! ~
    ~ Za každý trénink vám bude do dané dovednosti přičteno 10 bodů ~
    ~ Každý trénink bude kontrolován správcem a administrátory~
    Admin
    Admin
    Admin


    Posts : 201
    Join date : 26. 04. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Admin 16/2/2018, 08:55





    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Cooltezfz
    Aelin
    Aelin


    Posts : 239
    Join date : 09. 12. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Aelin 18/2/2018, 11:29

    Do města pomalu přicházelo jaro. Po sněhu už nebylo ani vidu a místo toho se příroda začínala probouzet jako ze zimního spánku. Bylo to hezké, ale já měla vždycky radši zimu. Ale jako každé dítě jsem se těšila i na léto, vodu, sluníčko a rozkvetlou přírodu plnou vůní a chutí čerstvého ovoce. 
    Právě jsem šla ze školy a přemýšlela o tom, jak asi prožiju tohle jaro, léto a podzim, jenže když jsem konečně stála před naším domem, uvědomila jsem si, že se včera táta nevrátil. Bála jsem se, že utekl, aby se o mě nemusel starat, ale Mirys se mě snažila uklidnit. Trvala na svém, že kvůli tomu určitě pryč není a já věděla, že nelže. Avšak ten strach stejně nezmizel. Včera se mě Mirys pokusila rozptýlit tím, že mě požádala, abych jí něco zahrála a musím uznat, že to pomohlo. Hrála jsem celé hodiny, když jsem se ztratila v hudbě. Dnes jsem tátu ještě neviděla a něco mi říkalo, že ho ani neuvidím.
    Vešla jsem dovnitř a pozdravila se s Mirys. Odnesla jsem si batoh k sobě a vrátila se s otázkou, co budeme dělat dneska, když jsme doma je my dvě. Nepochybovala jsem o tom, že i ona nad tím přemýšlela, než jsem se vrátila ze školy, ale byla připravená. Poslala mě převléct, že půjdeme ven, ale víc mi neřekla, tedy ještě to, že tam něco zkusíme. Byla jsem zvědavá a, díky bohům, má zvědavost utlumila na chvíli obavy. Převlékla jsem se a už jsme s Mirys šly ven. Došly jsme až k lesu, daleko od města a cestou si povídaly a vzájemně se více poznávaly. Dost jsem toho o ní zjistila a posledních dvě stě metrů mě dovezla na hřbetě v podobě koně. Byla to zábava! 
    Na kraji lesa se znovu proměnila do lidské podoby a oznámila mi, že bychom si buď mohly něco zahrát nebo zkusit trochu trénovat vzlétnutí, protože bez toho se na oblohu ani nedostanu. Celá jsem se napjala radostí a hned jsem zvolila vzlétání. Varovala mne, že to je to nejtěžší asi a že musím být opatrná a nebýt zklamaná, když se mi to hned nepovede. Také mě ujistila, že při vzlétání a přistávání budu dost často padat a že to bude bolet, ale to mi nevadilo. Myslela jsem jen na ten pocit, který jsem cítila, když jsme s Fenem letěli oblohou tak vysoko, až jsem se mohla dotknout mraků a málem i hvězd. A tak jsem na nic nečekala. Při tom zasnění mi vyrostla šedá křídla, což jsem si uvědomila až když mě na ně upozornila Mirys. Nadšeně jsem se zaculila a chvilku je zkoumala. Už se mi to párkrát povedlo, ale bylo to obtížnější než teď. 
    Mirys mi dala chvilku, abych si je prohlédla a pak mi začala vysvětlovat co a jak mám udělat, že lehčí bude začít s rozeběhem a pak mi to i následně předvedla. Rovnou mi ukázala i jak mám přistávat a pak mě vybídla abych to zkoušela. A tak začalo mé učení. Rozeběhla jsem se a roztáhla křídla. Pak jsem s nimi máchla, ztratila rovnováhu a už jsem se kutálela. Mirys byla hned u mě. Byla jsme trochu potlučená, ale počítala jsem s tím, že mi to hned napoprvé nepůjde a tak jsme jen urovnaly trochu peří na mých křídlech a pak jsem to zkusila znovu a znovu a znovu a znovu. Při prvních pokusech jsem se vždy chviličku udržela tak půl metru nad zemí a zase jsem přistávala. Znamenalo to hodně námahy, hodně modřin od potlučení a pádů, ale nikdy nic vážnějšího. Ale já se nevzdávala a zkoušela jsem to dál a dál.
    Po hodině tréninku jsem byla vyčerpaná, že bych se nejradši jen schoulila do postele a spala. Ale zkusila jsem to ještě jednou. Konečně se mi podařilo vzlétnout víc jak metr a půl nad zem a udržet se ve vzduchu déle než pět minut. Křídla jsem měla slabá, ale Mirys mě ujistila že zesílí když je budu trénovat stejně jako ta její. A to mě pohánělo dál. Ale vyčerpání si také vybralo svou daň, což poznala i Mirys. Podle mě to viděla už dávno, ale nechtěla mě zastavovat, když já chtěla pokračovat. Pokusila se mě zastavit teď, že už by to stačilo a půjdeme domů, ale já nechtěla ani teď. Znamenalo to totiž vrátit se myšlenkami k otázce, proč tu táta není a tak jsem míst toho trénovala dál a dál a dál... Až jsem po jednom přistání prostě usnula a probrala se až v noci, doma, v teple mé postele jen abych zase usnula hlubokým spánkem.
    //Pěkný trénink, bez problému uznávám. Fen'lin//
    Elias
    Elias
    Admin


    Posts : 141
    Join date : 15. 02. 18

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Elias 25/2/2018, 23:59

    Už nějakou chvíli se hnal zamyšleně pustou krajinou, která se neustále neměnila. Nedařilo se mu setřást své neořátelé, kteří jej neúnavně pronásledovali, neměl náladu na boj a tak se akorát hnal krajinou dál. Rozhodně si nemohl dovolit zpomalit a ani se zastavit, natož si vůbec na chvíli odpočinout. Začínalo to být docela protivné, běžel totiž už bezmála několik hodin a přísahal by že každou chvíli odpadne. Každý sval na těle ho neksutečně pálil a nevěřil tomu, že se mu podaří démony střást, byli tak nepnavní. Stříádali se a kromě toho měli sebou jezdecké jendotky. Tiše zaklel am ísto toho aby zpomalil ještě přidal do běhu. Sám netušil jak dlouho to ještě vydrží ale rozhodně začřínal cítit sval v každém svém těle. Byl sice dostatečně rychlý ale výdrž byla věc, která mu chyběla, i tak se zdálo že už se nějakou chvíli překonává. Nejenom že jeho hrdlo bylo vyprahlé a toužilo se napít, ať už vody nebo krve kohokoli, koho za svou cestu mihnul, ale každý sval v jeho nohách protestoval. I záda začínala dostávat pěkný nápor na ten zdlouhavý běh. Ani se nesnažil mluvit, jenom běžel s otevřenou tlamou a dýchal, ačkoli i to dýchání začínalo být opravdu velkým problémem. Chtěl se zastavit, jenom na chvličku, když se zdálo že za nim nikdo neběží, sotva si však dovoli zpomalit, už se ozvalo hlasité vrčené démonických psů a byl nucen se dát znovu na útěk. Hnán jako nějaké zvíře, kterým v podstatě byl, mířil neznámo ka, pustou a vyprhalou pouští, kde byl nadorazl. Až podalší chvilce běhu zahlédl stromy, mezi kterými by se mohl skrýt. Potřeboval se zastavit, jen na chvličku, vodu, pauzu, cokoli, moc odbře to věděl, ale jeho tělo prostě běželo dál, skoro jako kdyby na ničem jiném nezáleželo, než na úprku před nebezpečím. Takhle vyčerpán, kdyby se postavil svým nepřátelům, jistě by prohrál a zdálo se že to moc dobře ví. Samotný byl překvapený, tím že se jeho tělo ještě hnulo. Všdchny pocity,k teré teď cítil byly naprosto odpuzující, nedokázal užani popadnout dech a přesto stále běžel dál, dokonce to musel vzít přes bažiny, které se mu postavily do cesty. Tiše zadoufal v nějaké místo, kde by se mohl skrýt, ale bylo to zbytečné. Neskryl se ani tam, spíše kličkoval mezi stromy, ale podařilo se mu alespoň an chvíli setřást své nepřátelé, bažiny byly totiž nebezpečné a nejenom pro něj, ale i pro jeho nepřátelé. I tak byl dost vychytralý a dokázal se v nich orientovat lépe než kdokoli jiný, neže by v nich někdy dříve byl, alerozhodně je nepodceňoval tak, jako to udělali oni. I tak ale nebyl natolik odvážný aby zpomalil a pokračoval dál, přestože slkucne na nebi vystřídal měsíc a celá krjaina se zahalila do tmy a chladnu, který uvítal. Nohama těžce dopadal na zem a rozhodně nebyl nejtižší, spíše naopak. Nevěděl jak dlouho už běží, ani jak dlouho vydrží, ale oči sem u pomalu začaly klížit únavou, byla tohle opravdu jeho hranice? Více už opravdu nezvládne? I tak nepřátelé už dávno nechal někde za sebou, bažiny byly zřejmě jejich konečnou zastávko ua démnovi se tak dostálo klidu. Zhluboka se nadechl a až po chvilce ho nohy zradily, tvrdě přistál na zemi mezi stromy a odmítal se hnout nejméně další hodiny. I tak se mu ještě podařilo odsoukat pod strom, kde se poměrně dobře skryl v jeho stínu a konečně si dovolil zvolnit, ačkoli usínat by teď bylo ještě bláhové. Proto odpočíval, nic víc a zdálo se, že tady minimálně přečká celou noc, opravdu si nikam netroufal v tomhle stavu jít a hledat vodu... nějak nemělo smysl, ne tady.
    // Moc dobrý trénink výdrže, bez problému ho můžu uznat, Fen'lin //
    Admin
    Admin
    Admin


    Posts : 201
    Join date : 26. 04. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Admin 6/3/2018, 15:29





    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Coolte10


    Naposledy upravil Admin dne 27/4/2018, 15:16, celkově upraveno 1 krát
    Balaur
    Balaur
    Admin


    Posts : 2049
    Join date : 28. 04. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Balaur 14/3/2018, 23:22

    Už ani netušil, jak dlouho trénuje a proti kolikátému oponentovi právě bojuje. Chtěl se stát silnějším, aby mohl ochránit své blízké, svou rodinu. Před pár dny málem zemřel pod drápy bestiální podoby Alexe a už nikdy nechtěl zažít ten pocit bezmoci. Proto byl také tady - v podsvětí, v paláci Nearry, kde trénoval s ostatními démony. Vyzval jednotku démonů k boji jeden na jednoho, chtěl zjisti, kolik oponentů po sobe dokáže porazit, než se zcela unaví. Bojovali beze zbraně, nechtěl nikomu vážněji ublížit, to však neznamenalo, že by se to obešlo bez pár zlomených kostí. On sám měl naštípnutých několik žeber a celé jeho tělo bylo v jenom ohni. Slunce bylo vysoko na obloze a pomalu putovalo na západ. Černovlasý démon se vyhne další ráně protivníka a uskočí dozadu, nabíral síly, jen se vyhýbal. Při každém pohybu jeho svaly protestovaly, chtěly si odpočinout, přesto je ignoroval a pokračoval dál. Lapal po dechu a snažil se nabrat co nejvíce vzduchu do plic, které měl jako v jenom ohni. Pot mu stékal po těle, na kterém se mu již formovalo několik desítek modřin a podlitin. Protivník, který přišel na řadu teprve před chvílí a tak byl plný energie, proti němu prudce vyrazí. Fen'lin jeho ránu zachytí, ale hned na to dostane další ránu do žeber. Překvapeně zamrká, zpomaloval, nedokázal reagovat tak, jak by chtěl. Frustrovaně zavrčí, než ruku svého protivníka pevněji chytí oběma rukama, vrazí do něj ramenem, aby ho vyvedl z rovnováhy a praští s ním o zem. Než stačil udělat cokoliv dalšího, démon už byl na nohou a znovu ho zasypával útoky. Fen'li se snažil ustoupit, nabrat energii, ale ani to mu nebylo dopřáno. Nakonec z posledních sil vyrazí proti démonovi a i přesto, že schytá několik ran ho přimáčkne k zemi a chytí ho pod krkem. Chvíli tak setrvá, než se vyškrábe na nohy. Znovu lapal po dechu a věděl, že je na pokraji sil.
    "Končím," vydechne, než se rozejde pryč, jeho nohy mu však vypoví službu a dřív než se naděje ocitne se na zemi. V tuhle chvíli mu to ale vůbec nevadilo. Jeho svaly si konečně mohly odpočinout a když ho démoni zvedli a odnesli na ošetřovnu, téměř to ani nevnímal.

    //Moc pěkný a napínavý trénink, líbil se mi jenom tak dál. Schváleno - Alex
    Ariana Rose
    Ariana Rose


    Posts : 92
    Join date : 14. 03. 18

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Ariana Rose 19/3/2018, 12:21

    Blížil se večer a dneska byla s vařením večeře na řadě Naomi, takže já vlastně měla čas. "Půjdu si zaběhat ano? Do dvou hodinek budu zpátky." Slíbila jsem jí, když se chystala začít s vařením a po krátkém obětí, když přikývla, jsem se obula, vzala mikinu a vyběhla ven. Lukas, můj starší bratr, byl kdesi... No bůh ví kde a tak jsem využila toho, že jsem na pár hodinek sama a většina lidí už bude doma nebo prostě ve městě. Došla jsem tedy do lesa a tam se proměnila ve vlka. Proměny jsem už stihla vypilovat, vlastně to šlo hladce. A já se teď, jako vždy, těšila, že si budu moct zase zaběhat ve vlčím těle. Ano, přímo jsem svou vlčí podobu milovala. A ráda jsem v ní zkoumala les za městem, což jsem se chystala udělat i dnes.
    Proměnila jsem se tedy do vlčí podoby a rozeběhla se směrem, kterým jsem ještě neběžela. Užívala jsem si toho, že jsem se tak nějak naučila vycházet s vlkem, abych neležela jen na zemi, protože to tělo neumím moc ovládat. Takhle to byla zábava. Proběhla jsem malou mýtinku a běžela jsem dál. Neběžela jsem nijak rychle a ani jsem se nesnažila. Chtěla jsem toho prozkoumat co nejvíc, což znamenalo neunavit se hned. Ale stále jsem si na vlčí tělo nezvykla dost, ani jsem nebyla zatím sportovní typ, ale teď... Teď jsem běhání po lese zkrátka milovala! A tak jsem běžela, pomalu ale běžela lesem dál a dál. Docházel mi dech, ale já běžela dál. Bylo to jako bych byla zase dítě, které si nechce přestat hrát i když už usíná. Prostě jsem nemohla přestat i když moje tělo to potřebovalo. Ale pak jsem to obrátila, abych udělala kolečko a zase se vrátila zpět. Teď jsem sice zpomalila, ale jen abych zase popadla dech a mohla běžet dál.
    Pauzu, že jsem se opravdu zastavila, jsem si dala až u potůčku, abych se napila a zchladila se tím, že jsem si do něj lehla, jako kdysi můj bratr, když jsem se poprvé proměnila. Stále pro mě bylo zvláštní pít tak, jak pijou vlci a mít kožich, ale bylo to svým způsobem úžasné. Jako bych otevřela dveře do nového světa. Do světa, který se mi líbí mnohem víc. Takže jsem se napila a ochladila a hned jsem zase běžela dál. Nemohla jsem si prostě pomoct. Ani nevím kolik kilometrů jsem za ty dvě hodiny, co jsem v lese byla, uběhla. Ale jen co jsem doběhla zpátky, proměnila se a v lidské podobě došla domů, sedla jsem si na židli a nezvedla se minimálně další hodinu. Byla jsem naprosto vyřízená, ale oči mi jen jiskřily nadšením a radostí.

    Trénink schvaluji, Alex
    Mikoto
    Mikoto


    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Mikoto 1/4/2018, 15:54

    Blížila se zase ta část roku, kterou buď všichni milovali, nebo nenáviděli. Nic mezi tím. Blížily se narozeniny královny, což znamenalo velké oslavy, které všichni andělé zbožňovali. No... Tedy až na Královskou stráž. Pro nás to znamenalo pobíhat několik dní v ceremoniálním brnění, které vážilo pomalu víc, než my sami, a udržovat všude pořádek. A také to znamenalo speciální trénink. Na něm jsem se právě nacházel. Na sobě jsem měl masivní brnění, které bylo opravdu pomalu těžší než já a věděl jsem, že si ho budu moct sundat až večer. Stáli jsme v pozoru na nádvoří a poté začneme s rozcvičkou. Začneme běhat kolem nádvoří a brzy všichni funěli, to, že na nás pražilo slunce a všichni jsme si připadali jako v sauně moc nepomáhalo.
    "Copak, Mikoto? Dochází ti dech?" zeptá se mě jeden z andělů, který běžel vedle mě a věděl jsem, že pod helmou má připitomělý úšklebek.
    "Drž hubu! Děláš, jako by jsi sám nefuněl," zavrčím na něj podrážděně a na povel všichni vzletíme do vzduchu. Někteří s tím měli problém, jejich křídla neměla dostatek síly, aby je bezpečně udržela ve vzduchu. To naštěstí nebyl můj případ, má křídla byla dostatečně velká a silná a tak mi nedělalo problém létat kolem celého zámku. Nebo jsem si to alespoň myslel. Tíha brnění se brzy projevil a ke konci letu mě křídla nehorázně bolela. Při přistání jsem málem skončil na zemi, ale nakonec se mi to podařilo vybrat. Následovaly souboje, na které nikdo z nás neměl energie a tak mi připadalo všechno jako ve zpomaleném filmu. Díval jsem se na svého protivníka a přesně jsem věděl, co udělá, proto jsem si mohl promýšlet každý svůj krok, abych jeho ránu zablokoval a vynaložil na to co nejméně energie. Můj protivník brzy skončil na zemi neschopen pohybu a já stál nad ní a opíral se o meč, který jsem zabodl do země. Po obličeji mi stékal pot, který jsem si ani kvůli helmy nemohl setřít a tak mě štípal v očích. Náš trénink bohužel ještě neskončil a já dostal nového protivníka, který byl lepší, než ten předešlý a tak jsem se i já musel začít snažit.
    Jakmile trénink skončil, všichni se najednou vypařili, nikdo nešel pomalu, unaveně pryč. Ano, byli jsme na pokraji sil, ale každý se chtěl zbavit toho brnění. I já byl ve svém pokoji v rekordním čase a doslova ho ze sebe strhám a naházím na zem. Úlevně vydechnu a svalím se na postel, byl jsem vyčerpaný, bylo mi nehorázné horko a nechtělo se mi vůbec hýbat. Přesto donutím své tělo, aby zase poslouchalo a donutím se dojít do sprchy, kterou jsem opravdu potřeboval.

    Trénink schválen - Alex
    Admin
    Admin
    Admin


    Posts : 201
    Join date : 26. 04. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Admin 2/4/2018, 10:04





    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Image
    Kael Kuroshi
    Kael Kuroshi


    Posts : 313
    Join date : 02. 02. 18

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Kael Kuroshi 5/4/2018, 12:17

    Když jsem po posledním velkém boji odpadnul a myslel, že už nevstanu došlo mi, že bych si měl o něco zlepšit výdrž. Chvíli jsem tedy přemýšlel jak nejlépe na to a pak vyvolal Shadow Puppet, které jsem dal rozkaz na mě zaútočit. Nic se nestalo... Zdá se, že ikdyž můj rozkaz je pro ni absolutní, stejně je mnohem hlavnější pravidlo neublížit svému majiteli. Chvíli jsem si tedy pohrával se svou magií a tohle pravidlo dal pryč, ikdyž radši jen dočasně.
    Po chvilkovém vyhýbání mi došlo, že mě má loutka se svou rychlostí nikdy nechytí a tak jsem zvedl ruce připraven k útoku a krom utíkání začal sem tam také dávat pár ran. Moje rány sice nebyly moc silné, přesto však stačili k tomu... aby mě pěkně boleli ruce, ta loutka je zatraceně tvrdá. Po chvíli pobíhání kolem jsem se začal unavovat a začínal jsem si více uvědomovat sílu, která byla v útocích, kterým jsem se vyhýbal. Stačila by jediná rána a skončil bych se zlomenými kostmi a to ještě v tom lepším případě. Znovu jsem se ponořil do magie ve své loutce a poupravil její vzhled aby neměla drápy ani nic co by mě mohlo více zranit kdybych se přeci jen nevyhnul. Po další chvíli jsem už přestal s útoky a soustředil se pouze na vyhýbání, které mi taky začínalo dělat problémy. Můj tep byl ve výškách ve kterých jsem ho ještě neviděl, každý nádech pálil a do boku jako by mě někdo při každém nádechu bodal kopím. Vpustil jsem si alespoň trošku magické energie do unavených svalů a použil temnou magii do rukou aby byly o něco silnější a přes veškerou bolest, kterou mi to přinášelo jsem se znovu rozhodl zaútočit. Po pár vydařených útocích se mi však podlomila noha a nedokázal jsem se úplně vyhnout útoku, který právě mířil těsně vedle mojí hlavy. Loutka lehce stočila svou ruku a povedlo se jí nepřímo zasáhnout bok mé hlavy. Nebyl to přímý zásah a tak jsem neutržil nějaké vážné zranění, ale stačilo to na to abych na pár vteřin, ve kterých se loutka rozplynula, ztratil vědomí. Když jsem se zase probral celé tělo mě bolelo a usoudil jsem, že pokračovat by byla sebevražda.
    Schváleno - Alex
    Mikoto
    Mikoto


    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Mikoto 6/4/2018, 17:05

    Tiše jsem se krčil za jedním z větších kamenů a sledoval zdivočelou bestii, kterou jsme měli ulovit. Ještě o nás nevěděla, hodlali jsme ji překvapit a co nejrychleji zneškodnit. Zadívám se doprava na našeho velitele, který nám po chvilce dá signál a tak všichni zaútočíme. Bestie se však místo toho, aby zaútočila otočí a rozběhne se obrovskou rychlostí pryč do lesa. Ihned jsme následovali, kličkovali mezi stromy, letěli, když se dalo, nebo běželi, když byly stromy moc u sebe. Najednou si všimnu, jak bestie skočila po jednom z andělů a přimáčkla ho k zemi. Okamžitě proti ní vyrazím a seknu jí mečem dřív, než anděla zabije. Jenže se dá znovu na útěk. Bez váhání jsem ji následoval a brzy jsem se ztratil zbytku mé skupiny. Byl jsem odhodlaný tohle dokončit, ale bestie byla rychlá a mazaná. Neustále utíkala, kličkovala a občas na mě odněkud vyskočila, když jsem to nečekal. Brzy jsem byl opravdu zpocený a zadýchaný. Lapal jsem po dechu, ale stále ji odhodlaně následoval. Na těle jsem měl už několik ran, ale i tak jsem nezastavil a hnal jsem se za ní. Nehodlal jsem ji nechat vyhrát a i na ní jsem viděl, že jí dochází dech. Najednou se proti mě otočí a s řevem proti mě vyběhne. Prudce zabrzdím a hned uskočím do strany. Byla rychlá. Až moc rychlá. Nemohl jsem dělat vůbec nic, jen se vyhýbat a věděl jsem, že to už dlouho nevydržím. Nakonec se mi ale přeci jen podaří zasáhnout jí do nohy a zpomalit. Teď už byl boj mnohem jednodušší a brzy ležela na zemi mrtvá. Povzdechnu si a chci se vydat zpátky, když najednou mé nohy vypoví službu. Ležel jsem na zádech na zemi s pohledem upřeným na modrou oblohu a byl jsem tak vyčerpaný, že jsem ani nemohl usnout.

    Trénink schválen - Alex
    Nyssa
    Nyssa


    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Nyssa 7/4/2018, 00:23

    Zhluboka se nadechnu a zalapám po dechu když dostanu prudkou ránu přímo do břicha a ta mě odsune o několik metrů dozadu. Byla jsem uvězněná v malém prostoru, kde mi má rychlost byla naprosto k ničemu a kousek odemě stál obrovský Elin, který stavbou těla a především hlavou připomínal draka. Zamračím se a vyběhnu proti němu s tím, že ho udeřím drápy do břicha, ale bylo mi to k ničemu protože bylo jeho tělo pokryté pevnými šupinami a tak mé drápy neprošly ani srkz. Ihned se pokusím od Elina odskočit, ale místo toho mě z obou stran chytí za ruce a mrští se mnou o zem, než mě přišlápe. Ihned ho chytím za nohu, nechám jej odlehčit a mrsknu s nim pro změnu o zem já. Ihned vyskočím na nohy a než se nadám, už se zase stavěl na ty své a vyběhl po mě. Útočil, snažil se mi zasadit jednu ránu za druhou a já se akorát mohla bránit. Snažila jsem se sklínět jeho silné útoky tak, aby mě co nejméně bolely a abych se vyhnula vážným zraněním. To bylo účelem, ale bohužel se mi to moc nepodařilo při jeho prudkém výkopu vpřed a tak jsem se zkácela o několik mterů dál a zastavila se o zeď za mnou. Okamžitě se rozkašlu, ale to už mi jeho drápy projedou ramenem a tak hlasitě zakňučím. Nestačila jsem mu v síle a v rychlosti jsem byla omezená... ale i tak něco jsme udělat musela. Ihned jsem se odkutálela stranou a vyskočila zase na nohy. Na rukou si vytvořila magické drápy a rychle proti němu vyběhla. Prudce seknu do jeho šupi nna ruce a když si všimnu, že se část z nich odlomila, povzdechnu si. Nechtěla jsem plýtvat magií a tak se rozhodnu drápy nechat v základním tvaru a znovu rpoti němu vyběhnu. Snažila jsem se mu zasadit hned několik ran do jednoho místa, ale hodně z nich dokázal vykrýt a nebo mě donutil odskočit pod okázalou odvetou.
    začínala jsem být unavená, už jsem s ním bojovala snad hodinu a cítila jsem se unavená, vyčerpaná. Síly mě pomalu opouštěly ale nehodlala jsem se vzdát, musela jsem něco udělat, jinak mě zabije. Ne Nysso, tohle nebyl souboj an život a na smrt, byla jsem pro ně příliš vzácná než aby mě nechali zabít, jenže na to jsem spoléhat nechtěla a tak znovu vyletím proti Elinovi a zaútočím na stejné místo. Opakovaně a opakovaně jsem mu drápy odsekávala šupiny z těla, dokud se nedostaly skrz, ale i tak byla jeho kůže zatraceně tvrdá a já akorát zabědovala. Už jsem neměla tolik síly a tak místo toho abych mu zasadila další ránu, jsem ji dostala já. Prudce jsem odletěla stranou a zatočil se semnou svět. Už jsem byla vyčerpaná, nedokázala jsem ho porazit a to poslední co jsem zahlédla bylo tělo Elina, které pod elektrickým šokem padá k zemi, než i mě samotnou zahalila temnota.
    //Schvaluji, Fen'lin //
    Alexander
    Alexander


    Posts : 509
    Join date : 30. 05. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Alexander 7/4/2018, 11:12

    Dnes jsem se rozhodl pro trénink výdrže ale také síly. Už mě unavovalo neustále běhání a tak jsem se rozhodl pro nějaký příležitostný boj s Aurinem a potřeboval jsem posilnit své techniky a držení zbraně, jak říci byl jsem v tom docela marný a... byl jsem v tom marný. Na to snad nai nebylo co říci, můj otec byl s kopím opravdový přeborník a od té události s Fen'linem budu muset dřít dvakrát tak více. Můj otec měl mnoho nepřátel a tak bych se ani nedivil, kdyby mě na úkor toho někdo označil za svůj cíl. Prudce máchnu rukou a zjeví se mi v ní zlaté, královské kopí, které si prohlédnu jen krátce, než jej pevně sevřu v ruce a vyběhnu na svého nepřítele. Byl jim Aurin, patřil mezi jedny zestarších a už jsem si popravdě ani nepamatoval jeho jméno. V momentě kdy se naše zbraně střetnou se však zarazím a okamžitě se zamračím. Pevněji sevřu zbraň ruce když mi málem při první ráně odletí. Tohle... jsem ani trochu nečekal. Teď už si dám větší pozor a proto prudce máchnu po nepříteli, který mou ránu okamžitě vykryje. Dám se do útoku, ale každou mou ránu začne brilantně vykrývat. Asi po deseti minutách co jsem ho zahrnoval útoky, jsem nucen odskočit před jeho máchnutím a dostat se do bezpečné vzdálenosti. Démon po mě okamžitě začne řvát, že jsou mé útoky hrozně čitelné a tak si jenom povzdechnu a když přejde do útoku on, okamžitě se začnu bránit. Dařilo se mi vykrývat jeho útoky, ale byl rychlý a mě s každou jeho ranou, začaly bolet ruce. Takhle... S takovou ho dlouho blokovat nevydržím, akorát mě dostane a v nejhorším mě natlačí dozadu. Obratně vykopnu nohou a v momentě kdy démona srazím k zemi, už byl zase na nich a znovu na mě zaútočil. Je tak rychlej! A abych se vyhnul musem jsem nechat své tělo problesknout elektřinou a uhnout do strany. Těžce vydechnu a zalapám po dechu. Zabolí mě celé tělo ale nehodlal jsem se jenom tak vzdát. Pevně sevřu kopí v ruce a znovu proti němu vyletím. Souboj trval asi hodinu a já už jsem opravdu nemohl. Kapičky potu mi stékaly po čele a tak jsem se rozhodl dát všechno do jendoho jeidného útoku, se kterým jsem uvolnil svou fyzickou sílu. A v momentě kdy sejmu Aurina k zemi, se jehom pousměji a padnu sebou do trávy. Potřeboval jsem trochu odpočinku...
    /Schvaléno, Mirys./
    Licht
    Licht
    Admin


    Posts : 598
    Join date : 28. 04. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Licht 8/4/2018, 15:21

    Ani nevím jak dlouho jsem stála na místě a hleděla na vysoké skály, které vypadaly opravdu nebezpečně. S povzdechem se natáhnu pro brašnu, ze které se napiji a nakonec se prudce rozběhnu pro nepříznivém terénu. A proč jsem tady vůbec lezla, nebo proč jsem se tam chystala? Byla to vlastně má tvrdohlavost, sázka a já prohrála. Slíbila jsem že pokud prohraji, donesu jendu květinu, která roste na jejím vrcholu. No a bylo to tu. Ne že by se mi do toho zrovna chtělo, ale nebyla bych dobrým příkladem kdybych to prostě smetla ze stolu a dneska jsem měla jeden z volnějších dnů, tak jsem v tom neviděla problém. Pousměji se nakonec vyrazím nahoru. Už od začátku to byl dost nepěkný kopec a já musela dávat pozor kam šlapu. Přeci jen, bylo tu spoustu sněhu a já děkovala jenom tomu, že mi nemůže být zima. Obratně se chytím vrcholku kamene a vyhoupnu se nahoru. Pokračovala jsem tak nějak svým tempem, ale pořád se mi zdálo že jsem na začátku. No a taky jsem byla. Bohužel jsem na to neměla celý den a tak se prudce rozběhnu do kopce a rozhodnu se ro vzít šupem. Okamžitě jsem využila upíří rychlosti a dávala jsem si pozor na kamínky pod nohami, nebylo to zrovna nejlehčí, ale i tak se mi za chvíli podařilo dostat na poměrně normální terén. S povzdechem se zadívám dolů ze skály a zakroutím hlavou. Nahoru to byla pořád dlouhá cesta a tak se raději nezdržuji a pokračuji dál.
    Co jsem však nečekala byla bestie, která mě prudce strhla stranou a já se stačila tak tak zachytit kraje kamene, abych nespadla dolů. Zalapám po dechu, bylo to překvapení a přes hučící vítr v uších jsem si jí ani nevšimla! Když si všimnu že běží mým směrem s úmyslem mě shodit ze skály, vyvalím na ni oči a všimnu si že podemnou je jakýsi kousek skály, na který jsem mohla seskočit. Opatrně se tedy zhoupnu po skalce na menší výběžek, kde jsem se mohla chytit, ale ruka se mi šmykne a obrátí se se mnou svět. Chvíli jsem padala, ale naštěstí jsem stačila pohotově vystřelit rukou k jedné větvičce, za kterou jsem se zaxchytila a teď jsem děkovala svým dobrým smyslům. Ihned jsem se ohlédla za sebe a podaří se mi zhoupnout na pevnou zem. Teda i na sněhu to klouzalo ale rozhodně to bylo lepší. Co byl však velký výser bylo hlasdité vrčení, které se ozvalo za mnou. Okamžitě se prudce otočím a všimnu si bestie která mě o něco výše napadla.
    "Kurva!" zavrčím když se zadívám na pár bílých křídel a zatřepu hlavou, než se bezhlavě rozběhnu proti ní a vyskočím tak, že se ji zachytím srsti. Okamžitě vyletěla do vzduchu a já jsem se ji pokusila vylézt na záda. Držela jsem se pevně ale síla mě pomalu opouštěla. Snažila se mě setřást a tak jsem se držela co nejpevněji jsem mohla, ale síly mi ubývalo a začala jsme být udýchaná. Okamžitě zaktivuji magii a začnu ji ovlivňovat, snažila jsem se v ní vyvolat co nejsilnější důvěru vůči mě samotné a za chvíli se mi to dkokonce podařilo, proto se také uklidnila. Oddechla jsem si a když se mnou konečně přistála na vrcholku, plácnu sebou na zem a chvíli zůstanu ležet, než zvednu hlavu abych se zadívala před sebe. Když jsem spatřila to, pro co jsem šla, povzdechnu si a vítězně se pousměji. Tak jsem to nakonec zvládla ale... ta mrcha mi způsobila problémy a stálo mě to víc energie než bych čekala. Nakonec utrhnu květinu a otočím se na bestii, která se na  mě dívala nevinnýma očima, než se ji rozhodnu pustit ze svého vlivu a raději ji od sebe odeženu. Jenže... mi nedošlo že jsem ji mohla použít k tomu abych sletěla dolů, takhle jsem si netroufala lézt zpátky.
    "Kurva!" zavrčím znovu a nakonec se zasměji sama sobě, než se posadím a vytáhnu si skleničku s vodou a napiji se. No, můžu si za to sama.
    /Schváleno, Mirys./
    Nyssa
    Nyssa


    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Nyssa 12/4/2018, 02:23

    A bylo to tu zase, další nepřítel kterého přede mě předhodily. Nebyla jsme z toho ani trochu nadšená, ale byla jsem ochotná se ještě alespoň bránit. Co bylo mnohem horší, byly náramky, které mi zamezovaly ve využívání magie. Zamračím se probodnu pohledem jednoho z Elinů, proti kterému jsem měla bojovat tentokrát. Nechtěla jsem, ale byla jsem nakonec donucena, když jsem pocítila nárůst temné magie, která se mi vsákla do kůže.
    "Ne!" zavrčím ale dříve než jsem se vůbec nadála jsem měla zahalenou mysl a přestala jsme zcela ovládat své tělo. Má povaha se okamžitě změnila a první co jsem udělala byl prudký výpad na Elina přede mnou, který zuřivě vrčel a oči mu zrudly touhou po krvi. Obratně ho zasáhnu do bčicha, ale nevypadalo to, že by mu to vůbec vadilo a tak odskočím dozadu a v další chvilce se po něm znovu vrhnu. Nehlídala jsem se a tak jsme měla na svém těle brzo spoustu škrábanců a tržných ran ze kterých mi stékala krev. Jenže ani můj nepřítel na tom nebyl o nic lépe. Znovu zavrčí a vyběhne proti mě, tentokrát jsem uskočila a vrhla se mu po zádech, na které jsem vyskočila a snažila se mu je rozdrápat co nejlépe jsem dokázala. Naštěstí nai můj protivník nemohl využívat magii a tak to bylo docela férové. Než e by mě to teď zajímalo nebo mi to dělalo starosti, ale když prudce sekl směrem k mým nohám, raději jsem ho pustila. Natěžko jsme polkla a o chvíli na to začala nehezká přetahovaná, kdy jsem se ho snažila přetlačit. Ne že bych byla úspěšná ale za to jsem byla mrcha a tak jsem začala využívat nohy a když se mi podařilo zasáhnout citlivé místo a sejmout Elina k zemi, prudkým pohybem jsem mu podřízla hrdlo a jen sledovala rudou kapalinu, která se roztékala okolo něj. Vítězně se zasměji, ale v tom mě bodne v zádech, boku a na několika dalších místech, než se sesunu k zemi. Celé mé tělo pokrývaly rány a mé svaqly vypovídaly jakouklidalší službu. Vyhrála jsem, ale zapomněla jsem na své dovednosti, které jsem trochu přecenila...
    /Schvaluji, Mirys/
    Ariana Rose
    Ariana Rose


    Posts : 92
    Join date : 14. 03. 18

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Ariana Rose 13/4/2018, 15:48

    A byla tu další noc. Další hvězdná noc, kdy mi na cestu svítil měsíc téměř v úplňku. Jako by mě sám nabádal k tomu, abych vylezla potají z domu. Má sestra už nejspíš má svoje podezření, ale bratr asi ne. Tedy nechová se tak. Proto jsem zase vylezla v tichosti oknem a poklusem jsem doběhla až k lesu. Byla to svým způsobem dobrý rozcvička, protože hned jakmile jsem mohla, na kraji lesa kde mě už halily stíny, jsem se proměnila do své podoby sněžně bílé vlčice. S vlkem ve mě jsem se sžila celkem snadno, tedy teď už jsem neměla problém ovládat své pohyby a chování. Kdo ví, jak moc se umím ovládat, ale zatím se nic nestalo. Také mě zatím nikdo pořádně nenaštval ani nevytočil. Dnes jsem ale byla venku kvůli něčemu jinému než zjišťovat jak moc se umím ovládat.
    Dnes to byla další noc, kdy jsem se mohla rozeběhnout po lese a běžet kam se mi zachce. Právě to jsem na své vlčí podobě milovala. Byla pro běhání jako stvořená. A ten pocit volnosti při běhu, kdy se mi srstí prohání vítr byl k nezaplacení. Ještě jednou jsem se radši rozhlédla, zda mě nikdo nesleduje a pak jsem se už rozeběhla hlouběji do lesa. Nikam jsem nespěchala, ale zase jsem se necourala. Bavilo mne bloumat po lese a dnes jsem měla v plánu prozkoumat jeho další část. Vždy jsem zkoumala vzdálenější a vzdálenější končiny lesa. Byl obrovský a jak jsem zjistila tak i plný roztodivných kouzelných míst. Tu jsem našla nádhernou mýtinku, tu zase malé stříbrné jezírko. Dnes jsem se držela úzké pěšinky, kterou měsíc ozařoval jako by mi snad ukazoval cestu svými bělostnými paprsky. A běžela jsem dál a dál. Až do míst, která jsem ještě pořádně neprozkoumala. A když jsem tam dorazila, prošmejdila jsem to tam důkladně, ale příliš jsem se nezdržovala. Moc dobře jsem věděla, že v lese žijí nějací tvorové a dozajista tu žije někdo, kdo by mě hravě přepral a možná i zakousl. Proto jsem byla více méně stále v pohybu. Stejně mě nebavilo stát a očichávat každý strom. Běhání bylo zkrátka o mnoho lepší. Strávila jsem tam pár hodinek a pak jsem se vrátila domů. Cestou domů mi už začal docházet dech a svaly v nohou se začaly ozývat. Stejně jsem na sebe byla pyšný, že jsem vydržela běhat zase o nějakou dobu déle než minule. Ale přiměla jsem se doběhnout až ke kraji lesa, kde jsem si dopřála minutový odpočinek při přeměně a pak jsem se zpocený a zadýchaná dala poklusem zpět domů. Tam jsem už sotva prolezla oknem a vyčerpáním jsem jen padla na postel a usnula. Sprcha holt musela počkat na ráno.
    Schváleno, Kael
    Licht
    Licht
    Admin


    Posts : 598
    Join date : 28. 04. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Licht 14/4/2018, 20:13

    Brzy jsem zase stála na písčitém povrchu a hleděla někam do dálky. Přemýšlela jsem jakého protivníka si tentokrát zvolím a nenapadlo mě nic jiného, než zlepšovat svou výdrž a proto jsem si vybrala silného oponenta, po jehož útocích jsem vždy necítila své ruce. S povzdechem uchopím meč pevně do obou rukou a několikrát s nim volně máchnu, když se mi v zorném poli objeví aurin, na kterého jsem čekala. S tréninkem jsem nechtěla Fennyho otravovat, navíc by mi to teď zatrhl, jenže já nevydržela jenom sedět a dávala jsem si pozor, chtěla jsem mu být rovná a čím více sílil, tím více jsem propadala strachu, že mu nebudu stačit, že upadnu někam do pozadí a že ho slabá upírka jednoho dne omrzí. S tímhle jsem kývla k Aurinovi a zabraná do svých myšlenek jsem proti němu vyběhla a ihned se mu pokusila zasáhnout ránu, kterou vykryl. Byl dobře trénovaný a nedělalo mu problém využít sílu proti mě a přetlačit mě. Okamžitě jsem se zapřela do meče a tvrdohlavě jsem se s ním snažila přetlačovat, skoro jako kdybych to snad měla dát, no nejspíše jsem tomu opravdu věřila, i když silové rozdíly mezi námi byly prostě až moc velké. Asi po hodině snažení jsem se to rozhodla vzdát a šla jsem na něj se svou rychlostí, což mě na jendu stranu unavovalo, ale stačila jsem jeho útoky odrážet mnohem lépe a dokonce se mi ho párkrát podařilo seknout. Vždy to ale odneslo jenom oblečení a tak jsem se akorát zasmála a povzdechla si. Měla jsem tyhle tréninky ráda, pomáhaly mi srovnat si myšlenky a nikdo neprotestoval proti tomu, že jsem se snažila být silnější. Musela jsem, teď jsem byla královnou a musela jsem se umět bránit, ale také potrestat ty, kteří se odvážili ublížit těm, které jsem milovala a měla ráda. Čert to vezmi, Fenny mi to bude muset odpustit. Zhluboka jsem se nadechla a znovu vyrazila proti démonovi, mou ránu zablokoval a tak jsem se rozhodla využít i nohy, což se zdálo jako dobrý tah, dokud mi ji nechytil do ruky a nezačal se smát. I tak jsem to zkoušela pořád dokola a kombinovala své útoky,pokaždé jinak, aby si na ně můj protivník nemohl zvyknout. No a když už jsem na sobě jasně cítila únavu, rozhodla jsem se pro dnešek skončit a poděkovala jsem Aurinovi za dobrý trénink, než jsem se vrátila zpátky domů a rozhodla si dát horkou sprchu a najíst se, než si půjdu zase lehnout. Navíc se mi ulevilo že Fen nic netuší, to vysvětlování by bylo totiž na dlouho.
    /Schvaluji, Mirys/
    Alexander
    Alexander


    Posts : 509
    Join date : 30. 05. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Alexander 15/4/2018, 17:11

    Tiše jsem kráčel za Fen'linem na naše oblíbené tréninkové místo, propaloval jsem pohledem jeho záda, ale netušil jsem, co říct. Za poslední týdny se toho odehrálo tolik a ani jeden z nás netušil, co říct. Trénink byl ale dobrým způsobem, jak vybít přebytečnou energii a na chvíli přestat myslet.
    "Můžeme?" zaslechnu tichý hlas bratra a rozhlédnu se, byli jsme na našem místečku a tak jen přikývnu a vyvolám své kopí. Sledoval jsem bratra a až po chvilce se na mě vyřítí plnou rychlostí, zablokuji jeho ránu, která mě ale i tak odsune o metr dozadu, ale nakonec zaryji nohy do země a podaří se mi ho zastavit. Vyšvihnu proti němu ocasem, abych ho donutil uskočit a okamžitě znovu zaútočím. Znali jsme jeden druhého, věděli jsme, jak ten druhý přemýšlí a bojovali jsme proti i po boku jeden druhého tolikrát, že nás už snad nic nemohlo překvapit. Brzy se dostaneme do jakéhosi rytmu. Dnes jsme bojovali bez magie, což byla pro mne mnohem větší výzva, bojovat proti aurinovi jen a použití fyzické síly a tak jsem brzy lapal po dechu. Připadalo mi, že každý další úder je těžší a těžší zastavit, zpomaloval jsem a jen rychlé reflexy mi dovolovaly se vyhýbat úderům, které na mě Fen'lin mířil. Rozhodně jsem však nehodlal přestat. Vždy, když byl jeden z nás sražen k zemi, postavil se a pokračoval v boji, ani jeden z nás to nehodlal vzdát. Tlačil jsem své tělo k jeho limitu, možná i přes něj, ale v tuto chvíli mi to bylo jedno. Netušil jsem, jak dlouho tady jsme, ale když mě bratr znovu srazí k zemi, zůstanu ležet a mé tělo odmítne se jakkoliv pohnout. Překvapeně zamrkám a zadívám se na temnou oblohu. Po chvilce zaslechnu ránu a když pootočím hlavu všimnu si, že se i Fen'lin svalil do trávy kus ode mě. Pro dnešek jsem měl opravdu dost, ale stále jsme se museli vrátit zpátky do paláce. Ale pár minut odpočinku nikdy nikoho nezabilo, no ne?

    /Schvaluji, Mirys/
    Mirys Stellae de Caelo
    Mirys Stellae de Caelo
    Admin


    Posts : 1976
    Join date : 01. 05. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Mirys Stellae de Caelo 15/4/2018, 21:32

    Má magie sílila. Cítila jsem to každým dnem. Každou chvílí, kdy jsem ji používala. Narůstala a sílila ve mě, jako by byla ona sama živoucí bytostí a ne jen něco nadpřirozeného a parazitického. Jenže já jí přestávala snažit. Každý den, kdy jsem ji používala, jsem zároveň cítila, že i když jsem já unavená a vyčerpaná, má moc chce víc. Chtěla čím dál víc. A to nemluvím o úplňcích, kdy jsem kvůli své moci nemohla spát. Musela jsem se schovat někam do lesa, kde jsem povolovala uzdu magii a nechala ji prýštit z mého těla. Většinou jsem stihla doběhnout do větší jeskyně mezi skalami, kde jsem magii nechávala dělat divy v podobě nejrůznějších krystalů. Ale občas jsem tam nestačila ani doběhnout. Musela jsem přijít na způsob, jak se svou mocí udržet krok, jinak mě pohltí. A dnes nastal další z úplňků. Byla jsem už od večera připravená ve skalách a plýtvala magií. Chvíli jsem tvořila sochy z krystalů, pak jsem se proměňovala ve zvířata. Sem tam jsem kousek popoběhla v podobě koně nebo přelétla v podobě něčeho co tvarem těla připomínalo gryfa, ale vzhledem jako takovým spíš přerostlého ptáka, popřípadě jsem popolezla po mírnějších skalách jako puma. A zase jsem plýtvala magií. Cítila jsem jak ze mě vysává energii každé její využití.
    A pak jsem si řekla dost. Má magie je podřízena mé vůli a ne naopak! Proměnila jsem se tedy ve velkého ptáka a slétla ze skal na kraj lesa, kde jsem se proměnila do lidské podoby. Byla jsem už zpocená, ale má magie se dál drala ven. Vylezla jsem na jeden strom a šplhala jsem tak dlouho, dokud jsem mohla. pak jsem si ve skoku nechala narůst tmavomodrá křídla ptáka a přelétla jsem na další strom. Z něj jsem zase šplhala dolů, ale ne až na zem. Zase jsem přelétla a zase šplhala nahoru. A tak stále dokola a dokola, abych udržela myšlenky mimo magii. Soustředila jsem se jen na své pohyby a stromy. Nečekala jsem, že mi bude tak dlouho trvat, než se má magie uloží ke spánku, zatímco já ji budu ignorovat. Opravdu jsem to nečekala. Ale ani jsem moc čas nevnímala. Až když jsem přišla domů a zjistila, že jsem byla venku bezmála pět hodin, jsem si to uvědomila. Ale to už jsem byla natolik vyčerpaná, že jsem po sprše sotva padla do postele a už jsem spala.
    Schváleno, Kael
    Kael Kuroshi
    Kael Kuroshi


    Posts : 313
    Join date : 02. 02. 18

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Kael Kuroshi 15/4/2018, 23:44

    Ještě jsem si nebyl jistý náplní svého dnešního tréninku, ale věděl jsem, že to bude něco s fyzičkou a tak jsem vyrazil někam mimo město. Už cestou jsem nasadil tempo a poklusem běžel a přitom přemýšlel co bych mohl dělat a najednou mě napadlo, že pokud bych chtěl zvýšit svou výdrž, nebylo by špatné kromě fyzické námahy také namáhat svou zásobu magie. Znovu jsem zapřemýšlel nad tím jaké schopnosti bych mohl používat zatím co běžím a zároveň mě nikdo neviděl je používat a po chvilce jsem na to přišel. Přímo před sebou jsem si vytvářel těsně nad chodníkem stupínky z temné magie na kterých jsem běžel místo chodníku a zároveň jsem při došlápnutí aktivoval schopnost CounterForce a snažil se temnou magii od svého těla odstrčit.
    Když jsem doběhl až za město a blížil se k lesu, začal jsem stupínky vytvářet kousek dál od sebe a zároveň je dával stále výš nad zem. Musel jsem se víc odrážet abych udělal krok až na další stupínek a zároveň si musel dávat pozor abych se na něj trefil, jelikož už jsem běhal asi čtyři metry nad zemí a mířil směrem nad špičky stromů v lese přede mnou.
    Po nějaké době běhání jsem si všiml, že někdy jsem nepoužil na stupínek dost magie a CounterForce mi ho málem odhodila zpod nohy a tak jsem se musel víc soustředit na to co a jak dělám zatímco jsem stále běžel a skákal přes překážky, které jsem si začal vytvářet před sebou. Když jsem už uběhl slušnou vzdálenost, namířil jsem cestičku stupínků zpátky směrem k městu a začal je skládat směrem dolů a pak zase nahoru a udělal jakousi vlnovku abych chvíli poskakoval směrem dolů a chvíli vyskakoval jako do vysokých schodů. Když les pode mnou začal řídnout a jeho konec byl na dohled, lil ze mě pot a nohy mě boleli jako snad nikdy, ale přesto jsem nezpomalil a doběhl po stupíncích až na konec lesa, kdy jsem si vytvořil cestičku směrem k zemi a praštil sebou do trávy. Byl jsem naprosto vyšťavenej a ikdyž to byl určitě bezva způsob tréninku nebyl jsem si jist, jestli si ho chci v blízké době zopakovat.
    //Schvaluji, Fen'lin //
    Kael Kuroshi
    Kael Kuroshi


    Posts : 313
    Join date : 02. 02. 18

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Kael Kuroshi 22/4/2018, 14:29

    Nedávno jsem se naučil novou schopnost a rozhodl jsem ji využít k dnešnímu tréninku. Navíc jsem na tu schopnost stále nebyl úplně zvyklý a tak to byl dobrý způsob jak se s ní víc sžít.
    Zkusmo jsem si se pokrčil v kolenou, odrazil se a vyskočil co nejvýš jsem dokázal... nebylo to moc vysoko a tak jsem udělal znovu to samé, ale tentokrát za použití schopnosti Evade a najednou jsem vyskočil snad dva metry do vzduchu. Když jsem dopadl na zem, otřáslo mi to celým tělem a uvědomil jsem si, že budu tu schopnost používat taky v malé síle ke změkčení dopadu. Poté jsem se rozběhl podél říčky, kterou jsem nedávno objevil kousek od lesa a znovu začal používat schopnost Evade k zesílení mích odrazů a několikanásobnému zrychlení mého běhu. Bylo to zvláštní, jako bych se odrazil od země, ale unesl mě vítr, který mě táhl pokaždé o něco dál než bych sám doskočil. Chvílemi jsem měl co dělat abych ustál dopad, ale během chvilky jsem si na to zvykl a běžel bez sebemenších problémů.
    Po další chvilce jsem se odrazil trochu do strany a přeskočil říčku na druhou stranu a dalším krokem znovu a zase znovu a tak jsem běžel, každým krokem na opačné straně koryta říčky. Když se říčka začala rozšiřovat jak se blížila k městu a měnit v řeku, musel sem skákat více do strany než dopředu a to zpomalilo můj postup, ale nakonec jsem se nebezpečně přiblížil k městu a tak jsem zabrzdil, otočil se a stejnou věc jsem zopakoval cestou zpět. Když jsem se konečně zastavil na místě odkud jsem vybíhal, padl jsem do trávy a myslel, že už se snad nikdy nepostavím. Když se bolest nohou nezlepšovala ani když se mi uklidnil dech a tep, rozhodl jsem se k městu radši doletět vzduchem abych si zkrátil cestu jakou budu muset ujít pěšky než se dostanu domů.
    //Schvaluji, Fen'lin //
    Darren.
    Darren.


    Posts : 131
    Join date : 02. 01. 18

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Darren. 27/4/2018, 14:47

    Jak jsem nedávno zjistil, mé dovednosti se značně snížily od toho, co jsem prošel výcvikem Aurinů. Ve světě lidí jeden démon snadno zlenivý. Ale já se s tím rozhodl něco udělat. Sice poněkud lidštějšími způsoby, než jak probíhal výcvik v podsvětí, ale s podobnými výsledky. S výsledky, se kterými budu spokojen. Našel jsem v městě pár upírů a dva démony, které jsem pomocí svých schopností donutil jít se mnou mimo město. Do starých jeskyní, kam lidé nechodí, kde byla celkem tma a tam jsem se s nimi rozhodl trénovat. Byli teď něco jako trénovací panáci, což mi vyhovovalo. Udržoval jsem nad nimi kontrolu a nařizoval jim bojovat se mnou, ale neřekl jsem jak. To bych taky mohl bojovat sám se sebou. V té relativní tmě jsem se zaměřoval hlavně na zvuky, vyhýbal se jejich ranám a sem tam zasadil někomu úder, ale ne moc Nechtěl jsem je zabít, než začne zábava. Navíc teď mi nešlo o krev, ale o pot. Potřeboval jsem trénovat, takže jsem stupňoval jejich odhodlání zabít mě, což znamenalo dvě věci. Musel jsem udržovat a kontrolovat je svou magií a za druhé jsem se jim musel vyhýbat. Dvojí zátěž, ale nic míň jsem si nedovolil. Brzy jsem naopak ještě zavřel oči a vnímal je jen sluchem. Odnesl jsem to pár šrámy, ale žádným jiným vážným zraněním ne. Naštěstí. Trénoval jsem s nimi dvě hodiny. Po té době polovina z nich odpadla z vyčerpání, ale já pokračoval se zbytkem dál, dokud neodpadli i oni. Z magie mi zůstaly sotva ohořelé uhlíky a po fyzické stránce jsem se taky sotva pohnul, ale byl to báječný trénink! Po kterém určitě nebudu zklamaný. Teď jsem se jen musel dostat někam dál, aby se na mě nevrhly až se probudí, kdyby náhodou chtěli, ale to myslím nehrozí. Stejně jsem se radši odebral domů, kde jsem si teprve odpočinul.
    Schvaluji, Kael
    Licht
    Licht
    Admin


    Posts : 598
    Join date : 28. 04. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Licht 29/4/2018, 21:00

    Už deset minut jsem běžela jako splašená. Okolí zde bylo poněkud matoucí a podnebí tomu taky moc nepomáhalo. Byla tu zima, spoustu sněhu a já do něj zapadala a každý další krok byl pro mě těžší a těžší. Nevybrala jsem si zrovna tuhle trasu, protože by se mi líbila, ale protože podsvětí bylo plné neočekávaných změn a to hlavně v podnebí a vůbec... nikdy jsem nemohla tušit na co narazím. Zhluboka se nadechnu a zadívá se na zledovatělou cestu před sebou. Démon, který mě pronásledoval tu naštěstí ještě nebyl a tak jsem vyrazila na zledovatělou plochu, což se ukázalo jako velice špatný nápad, když mi to pod nohama nehezky uklouzlo a já letěla po ledové ploše bůh ví kam. Chvíli jsem se točila, nevěděla o světě kolem sebe, dokud jsem se nezastavila o něčí nohy. Když jsem zvedla hlavu, zjistila jsem že je to on. Pobaveně se usmíval a tleskal, načež jsem se zcela a naprosto nenuceně nafoukla a vyskočila na obě nohy s tím, že jsem ho nakopla do kotníku. Nelíbilo se mu to, ale zasmál se ještě více a k mému překvapení to ustál velice dobře.
    "Strašně vtipné," vydechnu než se opráším od sněhu a probodnu démona pohledem. Narozdíl ode mě byl v démonické podobě a měl drápy, ty já... neměla. Zamračím se na něj a když si povzdechne a hned na to se mu rozzáří oči, tušila jsem že zase dostal jeden ze svých geniálních nápadů. Složím ruce v bok a očekávám co mi sdělí.
    "Budeme bojovat na ledě, alespoň se naučíš držet rovnováhu," vydechne a rozesměje se. Tušila jsem, že je to kvůli tomu, že jsme upírka která by se měla nést s ladností, jenže... to se mu snadno řeklo! Nafouknutě vytasím zbraň a vztekle se po něm vrhnu. Byla jsem poslední týden hrozně náladová a všechno mě snadno rozčílilo a tak jsem se mu snažila zasadit ránu, ale klouzalo mi to a tak to bylo o to těžší a po každé jeho ráně jsem skončila na zemi. No úspěch to zrovna nebyl, ale po nějaké minutě už jsem začínala přícházet na to, jak se správně otočit, sklouzout a zapřít mečem tak, abych neupadla, i když... sem tam to prostě nešlo, obzvláště když se do toho zapřel. Ale i tak to pro mě byla dobrá zkušenost a zanedlouho jsem unaveně seděla na ledě, dokud mi nepodal ruce s tím, že bych sem ohla nachladit. Okamžitě ho probodnu pohledem ale pevně ho uchopím za ruku, než ho prudce nakopnu mezi nohy. Což bylo jasné že neustojí a tak jsem si z něj mohla legraci dělat já, než jsem mu hodila do ruky zbraň a pobídla ho k pokračování. Už jsem to chtěla mít za sebou a být zase doma a proto jsem se poslední minuty opravdu snažila a držela s nim krok co to šlo a tentokrát jsem byla úspěšná.
    Schváleno, Kael
    Admin
    Admin
    Admin


    Posts : 201
    Join date : 26. 04. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Admin 4/5/2018, 15:51





    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Coolte16
    Mirys Stellae de Caelo
    Mirys Stellae de Caelo
    Admin


    Posts : 1976
    Join date : 01. 05. 17

    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Mirys Stellae de Caelo 12/5/2018, 22:16

    *Trénink se odehrává v minulosti*
    Běh a posilování. Další oblíbená část výcviku mého mistra, kterou mě mohl trýznit. Že je běh uklidňující? Že si při něm vyčistíte hlavu? Vy možná ano, ale já rozhodně ne. Mé trénování výdrže nebylo nijak uklidňující a relaxační. Bylo tvrdé, náročné ale mělo své účinky. Běhala jsem většinou jen na pásu, měla jsem při to zátiší na zápěstích i kotnících a proto se mi i běželo hůř. Ovšem to mého mistra nezajímalo, běžet jsem musela i tak. Kolikrát mi zrychlil tempo i když jsem už byla se silami u konce a spadla jsem. Kolikrát jsem se už potloukla ošklivě, ale i to mu bylo jedno. Musela jsem se zvednou a běžet dál. Mimo to každým pádem jsem si vysloužila pár ran rákoskou přes chodidla. V jiné části trénování mé výdrže jsem musela vydržet zavěšená za ruce na kruzích. A když jsem se pustila, i tentokrát jsem si vysloužila výprask rákoskou, jen tentokrát přes dlaně. Byl to tvrdý trénink a tvrdé tresty, které často končily krví a nesnesitelnou štípavou bolestí. Ale udělalo to ze mě to co jsem. Nikomu bych to nepřála a rozhodně bych si to nezopakovala. Musela jsem však přiznat, že metody mého mistra byly účinné a výsledky se dostávaly brzy, podpořené strachem z trestu, kdybych náhodou zklamala. A takhle probíhal každý takový trénink. Pokaždé jsem vydržela déle ať už šlo o visení na kruzích, běhání, šplhání po provaze či po tyči, plazení se, vyhýbání se ranám či zbraním i cokoli jiného. Vždy byl vidět pokrok. A já si nalhávala, že to je dobře. Hledala jsem na tom alespoň tu špetku dobra.
    Schváleno, Fen'lin

    Sponsored content


    Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ Empty Re: Fórum na zlepšení dovednosti v kategorii: VÝDRŽ

    Příspěvek pro Sponsored content


      Právě je 28/3/2024, 19:15