Soukromá TRPG = Textová Role Play Game


  • odeslat nové téma
  • Toto téma je zamknuto bez možnosti úpravy příspěvků a psaní odpovědí

Herní Místnost

Ryeowook Kim
Ryeowook Kim

Posts : 62
Join date : 12. 11. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Ryeowook Kim za 18/11/2017, 17:12

Ten kluk vedle mě byl legrační. Ušklíbl jsem se, ale zadíval se na střed parketu. První vystoupení bylo vážně skvostné. Já nedokážu ocenit moc věcí, ale tohle ocenit šlo. Ale pak přišlo něco, co mi zježilo chloupky na rukou a málem jsem zavrčel. Ale neudělal jsem to, jen jsem sledoval ty tři divné osoby. Díky... ehm to slovo vyslovovat nebudu, už jsem dávno měl černé oči, jako bych měl čočky, ale opak byl pravdou. Měl jsem je tak díky své síle, ačkoliv tu jsem zkrotl natolik, že nebyla cítit v mém okolí. Díval jsem se na ty tři divné postavy a sledoval je těkavým pohledem. Co je jako tohle zač? Zadíval jsem se na růži na zemi a stiskl kosu v ruce, byl jsem trochu teď v háji asi, ale nenechám se zabít! *Hele klidni se, dokud ti nikdo nejde po krku, nemusíš se ničeho bát... neboj se vlka nic... jako, myslíš ty vlky z minula jo?* Ušklíbl jsem se sám sobě, ale probodl pohledem růži, ovšem, znovu jsem se napil a zabubnoval prsty o desku pultu, avšak znovu se napil.
Cora Queen
Cora Queen

Posts : 690
Join date : 28. 04. 17
Age : 25

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Cora Queen za 18/11/2017, 17:37

Pozdravila ma a ja som sa pousmiala a potom pochválila aj môj kostým. „Ďakujem ale tvoj je krajší.“ Poviem a napijem sa so svojho pohára ktorý som držala v ruke. Potom povedala že nečakala že tu budem a opýtala sa ako sa mám. „Po pravde ani ja sama som si nemyslela že tu budem. Ale dlho som nikde nebola a tak som sa chcela ísť sem pozrieť. Ale dlho tu nebudem. A celkom to ujde. Čo ty ako sa máš?“ Opýtam sa jej a potom si sadnem a pozriem sa na ňu.
Keď sa hudba stíšila tak som sa pozrela čo sa bude diať. A bol to uvitaci program a to ma nijak nezaujímalo. A ani ten program čo bol potom ma nijako nezaujímal. A tak keď som dopila víno tak som si objedla ďalšie. Počula som síce nejaké hlasy ale keďže som nedávala pozor čo sa deje tak som ani nevedela čo hovoria a kto vlastne vystupuje. Až keď som vypila svoj druhý pohár vína tak som sa pozrela čo sa deje. A keďže som tomu nerozumela tak som si len myslela že je to súčasť vystúpenia a aj tú ružu ktorú som videla na zemi som nijako neriešila.
Admin
Admin
Admin

Posts : 201
Join date : 26. 04. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Admin za 18/11/2017, 17:49

Rudá růže... Mnoho zdejších bytostí mohlo přemítat nad jejím významem, ale jaký vskutku byl bylo všem opravdovou záhadou. Mnoho lidí začalo tleskat nadšením jakoby tohle snad bylo součástí vystoupení. A kdo ví? Možná to tak vskutku bylo.

Místnost zahalí prazvláštní druh magie, který v nejednom nadpřirozeném mohl vyvolat velice nepříjemné pocity. Strach lepící se na kůži, tak mocný že se mu nikdo nedokázal bránit. A náhle všechno stanulo, utichlo jakoby snad měl někdo kontrolu nad samotným časem.

Lidé se přestali hýbat a magie z rudé růže sílila, dokud se z jejího středu nevynořila malá, bílá kulička, která svou energií přitáhla pozornost všech přítomných. A stačil opravdu jeden krátký pohled, kdy se energie uvolnila a jako had se rozlezla po stěnách, které se zabarvily krví... S křikem se jeden ze účastněných rozběhl ke dveřím... Jenže když se jeho ruce setkaly se rudě zabarveným dřevem na dveřích, rozplynul se jako pára nad hrncem a jeho černá duše zůstala viset na místě, kde ještě před chvíli stál.

Pokud jenom tohle mělo zamezit útěku, co bude následovat?
A poté se zjevila ona dívka, jejíž smích se znovu rozezněl místností.

„Víme o vás, víme že jste tu... naší spravedlnosti neutečete. Vinící budou potrestáni, nevinní budou propuštěni a hříšníci budou utopeni v krvi,“ ... a její slova doléhala mnohem dál, než by si kdokoli z nás... dokázal představit.

Pravdou bylo že jediní kdo mohli nabývat pohybu byli nadpřirození, ti jenž vládli magickou mocí. A zbytek? Jakovy uvízl v časové pasti ze které nebylo úniku.  

"Vidíte tu duši naši milí nadpřirození? Tahle bariéra je tak silná jako vaše spáchané hříchy, tak běžte, jen si zkuste projít. Nebojte se! Nic horšího než smrt vás nečeká! Uvidíme kolik z vás má vskutku čistý štít!" zasmála se tak ostře, až z jejího smíchu zamrazilo.

*Odsud se hříšníci živý nedostanou,* roznese se tichý šepot do okolí a dívka se náhle rozplyne.
Bylo to zvláštní, mohlo se zdát že si s námi jenom hrají, alespoň prozatím.
Co se stane až je tahle hra omrzí?
Sangmin
Sangmin

Posts : 243
Join date : 08. 06. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Sangmin za 18/11/2017, 17:57

Jeho tvář zbledla. Zůstal nehybný a sotva dýchal. *Předstírej, že jsi člověk, ubohý člověk, který je jen v této hře... rozumíš, že dlouho své dýchání nezadržím?!* Zasyčel jsem v hlavě. Jsem jen smrtelník... smrtelný tvor... mohou mě zabít a já nikdy neuvidím svého anděla. Já chci mého anděla! Zhluboka jsem polkl a očima těkal kolem sebe a pak se podíval na duši, co byla... ve vzduchu. Čistý štít? Jak moc ten čistý štít já mám? Mám ho čistý? A co jsou tyhle obludy zač? Co mají tahle monstra znamenat?! Podíval jsem se na toho vedle mě. Je to nadpřirozený tvor? Dost možná jo. Byl jsem bledý, ale pod tou maskou to nebylo vidět. Vypil jsem dost silný lektvar a ten bude dost dlouho působit. Těkal jsem pohledem a přemýšlel, co dělat. Mohl bych je ovlivnit... mohl bych tu někoho ovlivnit a poslat jej proti nim. Nebo bych mohl... Sangmine do háje! Jsi v háji! Tady ti pomohou jen všichni svatí! No dobře, tak se hlavně uklidni... klidně dýchej, nebo se z toho zblázníš a strachy zemřeš... To nejsou moc dobré vyhlídky. Mysli... zapoj mozek... zapoj myšle- Omráčím jim mysl! Všem! Jo! Rozzářily se mi oči, kdy jako by ze mě veškerý strach opadl a zhluboka jsem se nadechl.



"There is no shortcut to perfection. All it takes is hard work and more hard work." Kim Jonghyun SHINee~
Mirys Stellae de Caelo
Mirys Stellae de Caelo
Admin

Posts : 1976
Join date : 01. 05. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Mirys Stellae de Caelo za 18/11/2017, 18:08

"Baf" Zaznělo mi najednou u ucha chviličku po tom, co jsem měla nepříjemný pocit, že mě někdo sleduje. Při tom mi pas obmotaly silné ruce a na jedné z nich jsem zahlédla část tetování ve tvaru havrana. "Alexi!" Vypískla jsem nadšeně a otočila se k němu čelem. Naštěstí jsem vypískla, kdy zrovna všichni tleskali, takže to nebylo tak nápadné. Jenže jakmile jsme se otočila, leknutím jsem málem odskočila. "Co to máš na hlavě?!" Zasmála jsem se pobaveně, když mi došlo, že to je jen maska. "Kdes to vzal?" Zeptala jsem se a zaujatě si jeho masku prohlížela. No alespoň jsme ho konečně našla! tedy, on si našel mě. Jenže pak mě přepadl ten podivnej pocit strachu, který jsem už dlouho nezažila. Takový strach, jsem dlouho necítila. Ohlédla jsem se kolem sebe zrovna v moment, kdy se na růži objevila malá bílá kulička a lidé kolem se přestali hýbat. Tedy někteří z přítomných. Mohla jsme jen odhadovat, že se nemohli hýbat lidé. Následujících pár minut jsem jen s tím nepříjemným pocitem strachu sledovala co se děje. Jak se energie z kuličky uvolnila energie a stěny pokryla krvavá barva, nebo to byla pravá krev? A pak to, co se stalo tomu nebožákovi, který chtěl utéct. Vytřeštila jsem na tu podívanou oči a málem jsem zapomněla dýchat. "C...co to je?" Zeptala jsem se potichounku a sama nevím, jestli jsem se ptala sebe, nebo Alexe. Každopádně jsme se k němu natiskla o to víc. Ten hlas, ne ty hlasy. Hlasy těch všech, kdo se nám tu představil. Byly jako červy, které se mi zavrtávaly do mysli. Vůbec jsem netušila, co mám udělat. Ale co víc, bála jsem se, že kvůli mě se tu něco stane Alexovi. Proto jsem ho chytila pevně za předloktí, abych se ujistila, že tu je stále se mnou.
Alexander
Alexander

Posts : 509
Join date : 30. 05. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Alexander za 18/11/2017, 18:30

Zhluboka jsem dýchal a byl jsem rád že jsem ji našel. Okamžitě mě poznala a ačkoli jsem netušil jak, byl jsem za to rád. Okamžitě se ke mě otočila, ale leknutím se zase o něco vzdálila. Chvíli jsem na ni hleděl, no ano ona ta maska byla matoucí a dokázala vyděsit. Nebo si spíše člověk nevěděl co myslet... *Jo Alexi ty jsi geniální, opravdu geniální! Jeden by nevěděl co si myslet o... tobě!* zaslechnu své myšlenky a poté se ušklíbnu na její výraz a pobavenou otázku ohledně toho co to mám na hlavě. "Víš, já rád děsím mladé dívky na bálech a plesech jako je tenhle," zasměji se jenže v tom se do mě opře velice nepříjemný pocit. Obrátím svou pozornost k růži uprostřed místnosti a zamračím se. Ten pocit sílil a já cítil jak se mi začínají chvět konečky prstů. Strach...jakoby mi dýchal na holou kůži, opíral se do mě až se mi udělalo špatně a musel jsem se zapřít nohama o zem. A to co následovalo mě vůbec neuklidnilo. Už teď jsem si byl jistý tím jak je magie, kterou nám předvedli mocná. A nevyvolal ji pouze jeden jediný člověk, bylo jich víc. Něco podobného jsem viděl před tisíci lety... tehdy museli mocní andělé spojit své síly aby vytvořili kouzlo, které zahnalo démony zpět do podsvětí. Jenže tehdy za to zaplatili obrovskou daň, daň života. Teď to bylo jiné...Znovu se tam objevila ta prapodivná slečna, jejíž hlas se mi zarýval až do duše. Duše... ta černá u dveří upoutala ihned mou pozornost. Čeká nás všechny stejný osud? Cítil jsem jak se mě má společnice jistěji chytila, ani jsem si nedokázal představit jaký nápor musí mít ta magie na ni samotnou. "Omluv mě," zašeptám a nakonec ji pustím a pomalu se vydám doprostřed místnosti. Lidé stáli jako kamenné sochy, některé páry se držely za ruce, jiné se sklenkami vína v ruce...Bylo to jako bych procházel říši mrtvých, bylo mi to povědomé a přitom tak neznámé. Proto jsem se zastavil uprostřed a rozhlédl se pomístnosti směřujíc svá slova do vzduchu.
"A to nás odsuzujete všechny?" vydechnu nahlas aby mě všichni slyšeli.
"I ty jejichž magie byla neprávem svedená na scestí? S tím... nesouhlasím! Nemůžete zabít všechny přítomné duše, pokud už tak musíte učinit, navrhuji dohodu," vydechnu trochu váhavě ale s koncem posbírám nové sebevědomí. Pokud nikdo nic neudělá a neřekne, tak to nedopadne dobře, měl jsem neblahé tušení, musel jsem něco udělat, cokoliv... Srdce mi tlouklo jako o závod a oči mi pod maskou zazářily jasnou tyrkysovou barvou, na malý moment jsem ztratil koncentraci nad svou mocí, ale rychle jsem ji utlumil. Nechtěl jsem vyvolávat hádku ani spor, ale když se nikdo k ničemu neměl, musel jsem zakročit. Doufal jsem že nedělám totální pitomost! Jenže já byl na průšvihy magnet.
Shannon
Shannon

Posts : 35
Join date : 30. 04. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Shannon za 18/11/2017, 19:03

Nakonec jak se zdálo můj poklidný večer zde končil a plán se opít tak též. Ale jediné, co mě při slově hříšníci napadlo bylo. *Že já nepřestala s těmi myšlenkami na jídlo... Když lidské duše.. potřebuji k život..* pomyslela jsem si ona oko smutně, ale v duchu jsem se smála dobře, když chtějí boj proč ne, ale bohužel jak se zdálo můj chladný přístup Gray nesdílel, nikdy nezažil jaké je to být někde uvězněný ode mě vždy dočkal jen volnosti a tak mě nepřekvapilo, když se proměnil do své pravé podoby a hlasitě zařval přes celý sál.
Okamžitě k němu přistoupím a chytím jeho velkou hlavu do dlaní, věděla jsem, že mi neublíží nikdy. "Klid.. zvladneme to.. dobře, jsme v tom spolu jako vždy.." zašeptám tiše, jeho zornice se rozšíří a hladí na mě, jako odpověd mi stačilo jeho hlasitě zafunění. Ale jedno jsem věděla dobře, byla jsem natolik zkažená, že bych dnes ráda viděla pachatele brečet nad vlastním neúspěchem.
Cítila jsem se nažhaveně, zatím jsem svou podobu držel v tajnosti, ale nemohla jsem jen tak nečinně sedět, milovala jsem konflikty a co víc být zlá,když je třeba.
"Tak se ukažte, nebo budete jen přihlížet a ukrývat se ve stínech, tzv. dobra!" vyhecovali mě a nemálo.
Ytia
Ytia

Posts : 247
Join date : 03. 11. 17
Age : 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Ytia za 18/11/2017, 19:09

Rozhlédla jsem se po okolí: *Zase krev? Co to znamená?* Pokládala jsem si v duchu jednu otázku za druhou. Pak se onen člověk, který chtěl odejít, rozplynul. Prohlédla jsem si jeho duši a moje pozornost se přesunula na tu dívku. *Takže tu nejspíš zemřu,* přiznala jsem si v duchu a s klidem jsem přešla k jednomu ze stolů. Vzala jsem si jednu jednohubku a strčila si jí do pusy. *Takže nejspíš tady všichni zemřeme.* Podotkla jsem v duchu a s povzdechem jsme si zastrčila pramínek vlasů za ucho. Najednou mě obestřel strach. Srdce se mi rozbušilo, až jsem měla pocit, že mi vybouchne. V krku se mi vytvořil knedlík a začala jsem mít pocit, že se brzy udusím. *Uklidni se, Ytio!* Okřikla jsem se v duchu a snažila se strach aspoň trošku potlačit. Pozorovala jsem onoho nadpřirozeného, který se jako první odhodlal něco udělat. *Kéž bych byla schopná se jim taky postavit,* zaznělo mi zklamaně hlavou. Pozorovala jsem ho a snažila se klidnit svůj strach i magii, která mi mezi tím tepala v hlavě. Cuklo mi ve zraněném rameni a já tiše sykla. *Taky se začne ozývat v tu nejmíň vhodnou chvíli,* zabrblala jsem si pro sebe v hlavě. Dýka v botě mě začala znovu tlačit, jenže teď by mi nejspíš stejně nepomohla. Otřásla jsem se strachem a znovu se rozhlédla po ostatních. *Kdo to, ksakru, je?* Ptala jsem se dál sama sebe. Přešla jsem k jednomu číšníkovi, který byl zřejmě nějakým způsobem zmražen, a z podnosu si vzala víno, které jsem hned na to vypila. Sklenku jsem odložila zpět na tác. Trochu jsem se pro sebe zasmála: *No jasně. Když už mám nejspíš umřít, tak se musím aspoň opít.* Brzy jsem ale zase nabrala vážnou tvář. Bylo tu tolik lidí a já si byla jistá, že nikdo z nás nemá čistou duši. *Každý v životě, byť nevědomky, udělá nějaký aspoň maličký hřích,* došlo mi a žaludek mi udělal několik kotrmelců. Zamyslela jsem se a začala přemýšlet jak odtud dostat nejen sebe, ale i ostatní. *To nepůjde,* ujišťovala jsem se v hlavě a záhy mi došlo, že nejspíš neexistuje žádná uniková cesta. Zadívala jsem se někam do sálu: "Dobře, tak asi přeci jen budeme muset bojovat." Povzdechla jsem si tiše. *Vyhni se boji co to jen půjde, aspoň tomu přímému,* radila jsem si v hlavě a zůstala jsem stát již na místě. Připravovala jsem se na smrt a potlačovala při tom svůj strach.
Ryeowook Kim
Ryeowook Kim

Posts : 62
Join date : 12. 11. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Ryeowook Kim za 18/11/2017, 19:14

Ten divný zžíravý pocit, jako by se mi něco dostalo pod kůži. To, jak se něco začalo dít. Něco, co jsem nevěděl, co je. Zavrčel jsem a rozhlédl se kolem sebe. Něco se mi pokoušelo nahnat strach a to se mi nelíbilo. Potřeboval jsem se více nadechnout, abych vůbec dokázal uklidnit své myšlenky. Otočil jsem se k baru, kde byl někdo doslova strnulí. ,,Aish... alespoň ty barmany mohli nechat živé," zaúpí, jako by ho nic nyní nerozrušilo. *Jednou tě tahle klidná povaha přivede do záhuby, Wooku!* Ušklíbl jsem se a zavrtěl hlavou. Možná, kdyby tu byl brácha, tak se chová stejně. Však, určitě má v sobě něco málo z matky, proto jsme oba dva klidnější, ačkoliv těžko říci, jak je moc klidný po jeho otci. Já po tom svém moc. Zabrblal jsem něco nesrozumitelného a otočil svůj pohled k té ženštině, co si tam začala kvákat nějaké nesmysly. ,,He?" pozvedl jsem obočí a zavrtěl hlavou. Větší nesmysly jsem nikdy neslyšel. Ty její rudé vlasy. Jen je hezky zapálit a budou teprve vypadat jako oheň! Škoda, že nemám element ohně... byla by legrace. Protočil jsem oči a podíval se na mladíka, který šel... do středu? Pozvedl jsem obočí a škodolibě se zašklebil, kdy jsem se napil a podíval se na tohle vedle mě. Byl živý... takže je to nějaká bytost. Usmál jsem se, ale vstal ze stoličky a rozešel se pomalu ke zdi. ,,Hmmm... zajímavé... jeden by řekl, že nás tu uvěznili upíři, co vychlemtali moc krve a pak ji museli vyzvracet..." poznamenám s úšklebkem a protáhnu se, kdy se procházím kolem zdi. *Wookie, klidni svoje hormony, máš anděla, přeci nechceš, aby tě ztratil. Hmm... máš pravdu, nebudu riskovat. Zadíval jsem se na toho s tou vlčí maskou, nebo co to sakra bylo, kdy jsem se klidně usmál. Tak sám... trochu možná poztrácel sebevědomí. Můj úsměv jsem trochu rozšířil, ale pak ho více či méně stáhl, oči mi zajiskřily ještě více černou barvou a já se propletl mezi několika páry, kdy jsem se rozhlížel kolem sebe a zadumaně se nadechl a vydechl. Podíval jsem se na velkou přerostlou... kočku?
Ten její řev mi dráždil uši. S bělovlasou dívkou. Pozvedl jsem obočí, zabručel, ale pak se zamyslel. Měl bych s tím vážně něco udělat. *Dej od toho ruce pryč, nech ostatní, aby si pohráli, přeci nechceš přijít k úhoně...* znovu ten hlásek v mé hlavě tvořený z mé vlastní iniciativy. *Nechci... ale lepší, než abych jim tu všem sebral vzduch... to bych mohl udělat a šlo by to dost dobře! Jenže ti tři někam zmizeli... Kdyby tak šlo něčím prorazit okno.* Ušklíbl jsem se v mysli a zavrtěl hlavou, když jsem došel nedaleko tomu odvážlivci uprostřed, zastavil se a s hlasitým hvízdnutím se rozhlédl kolem sebe. ,,Dneska bude zvláštní noc," pronesu větu, která je snad pro rod Kimů nejtradičnější. ,,A o to asi zábavnější..." pronesu tiše spíše pro sebe a zatočím si s kosou v ruce. Že bych ji už vyměnil za svoji opravdovou i s podobou? Ale ne... nebudu se přeci nějak moc rozohňovat, alespoň prozatím ne...
avatar
Anonymní
Anonymní

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Anonymní za 18/11/2017, 20:03

Cora mi řekla, že můj kostým je krásnější, nesouhlasně jsem zavrtěla hlavou. Nechtěla jsem se tu deset let hádat o tom, kdo ho má hezčí, to by byla akorát jedna z nesmyslných hádek. "Na stejno a tečka." Pověděla jsem rozhodně, nehodlajíc ustoupit. "Jo, tak to jo. Já se mám celkem dobře, všechno při starém." Pokývala jsem hlavou a zazubila jsem se na ní.
Na chvíli mezi námi bylo ticho, rozhodla jsem se, že tedy znovu pokročím s rozhovorem dál. "A neví..." moje slova přerušila náhle ztišená hudba a něčí slova. Podívala jsem se směrem, od kterého to vycházelo. Jo, to byl asi pořadatel, který nás tu vítal a říkal program. Do toho jsem mu nechtěla skákat a chtěla jsem si to poslechnout, takže jsem rozhovor s Corou pozastavila a místo toho poslouchala jeho. Poté následovalo jakési taneční vystoupení pár tanečníků. To bylo hezké, povedlo se jim to. Na konci vystoupení byli náštěvníci vyzváni, aby si zatancovali, to se mě ale netýkalo, proto jsem si myslela, že se otočím ke Coře a budeme pokračovat v rozhovoru, jenže to opět nevyšlo, tentokrát za to mohlo takové ticho, jaké bych od tolika lidí nečekala, začínalo to být nepříjemné, ale to už se na parketu zase někdo objevil, teď jakési zvláštní postavy. Tihle tři ale měli jiné vystoupení, mluvili u toho a to dost divně, skoro nelidsky. *Vždyť je Halloween, určitě nás chtějí jen trochu vyděsit.* Ujišťovala jsem se a dál na ně koukala. Tou svou myšlenkou jsem si byla dost jistá, ale jen do chvíle, než se na zemi objevila růže. Byla tam nakreslená dost sytě rudou barvou, působilo to na mě jako krev. I když... krev to asi nebude, to přece ne, to není možné. Už jsem se však otáčela opět ke Coře, abych se jí zeptala, co si o tom myslela, ale za prvé, vypadalo to, že celému vystoupení nevěnovala moc velkou pozornost a za druhé, neslyšela by mě, protože většina lidí v sále začala tleskat. Já jsem tedy netleskala, protože čím víc jsem nad tím vším přemýšlela, tím víc se mi to nelíbilo. A vzhledem k tomu, že toho asi není ještě málo - začala jsem kolem nás pociťovat jakousi magii. *Je tady někdo jiný nadpřirozený nebo to způsobuje ta zatracená růže?* Zeptala jsem se sama sebe, jenže to už mě upoutalo zase něco, momentálně to byla bílá kulička, vypadala tak male, roztomile, nevinně, ale najednou se energie z ní roztříštila ke stěnám a vypadalo to, jakoby ona energie 'zakrvácela' stěny. Začínala jsem mít strach, opravdu.
Najednou se ale někdo rozeběhl ke dveřím, bál se a tak chtěl utéct, jenže jakmile se dotkl dveří, přesněji červené části, rozplynul se tak rychle, že jsem se skoro nestačila divit, čemuž napovídaly i moje vykulené oči. A to už se znova ozvala ta žena, která patřila do té trojice neznámých. Rozhlédla jsem se po okolí, většina lidí tady mi přišli jako omámení kouzlem.
Posléze, když ona žena domluvila, tak si doprostřed stoupnul nějaký no... nevím, jelikož na sobě měl kostým, tak jsem nevěděla o koho jde, ale rozhodně jsem s ním souhlasila, jen mě zajímala ta dohoda, kterou chtěl dát asi těm třem. Jenže k němu najednou došel ještě někdo další a přišlo mi, jakoby mluvil ještě někdo, minimálně pro sebe. Já se zatím zhluboka nadechla a vydechla, udělala pár kroků dozadu - ke Coře a koukla na ni. "Vidíš to co já nebo se mi to zdá?" Řekla jsem hodně potichu, aby mě nejlépe slyšela jen ona. Nechtělo se mi ničemu věřit a měla jsem strach, ale věděla jsem, že nadpřirozených je tady víc, Cora, já a nejspíše i ti dva, kteří stáli uprostřed. *Možná, že se budeme muset jako nadpřirození spojit.* Napadlo mě. Možná, ale asi budu prd platná, jestli se neuklidním a nepřestanu se bát.
Cora Queen
Cora Queen

Posts : 690
Join date : 28. 04. 17
Age : 25

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Cora Queen za 18/11/2017, 20:09

„No dobre teda keď rovnako.“ Pousmejem sa a bola som rada že aspoň ona sa má dobre. „To som rada.“ Poviem a napila som sa.
Keď som videla čo sa deje tak mi to nahnalo strach. Potom som si všimla že z ruže vyšla malá biela gulička a neviem prečo ale dívala som sa na ňu pokiaľ sa neuvoľnila a nezmizla. A navyše keď chcel ten muž ujsť a zrazu sa vyparil tak to som sa bála ešte vyše Potom som videla dievča čo niečo hovorilo a tak som ju počúvala a čo hovorila sa mi nepáčilo. Ale zaujalo ma to keď som počula že nevinný môžu odísť. Ja by som sa mohla o to pokúsiť. Veď som nikdy nič zlé nespravila. Lenže som sa bála a tak som radšej ostala sedieť na svojom mieste a tvárila som sa že mňa sa to netýka že som len obyčajné dievča. Prečo som sem len šla? Prečo som neostala doma? Mala som radšej ostať doma a nič by sa nestalo. Ale ja krava sprostá som sem musela ísť a teraz tu možno zomriem. Čo by možno ani nebolo zlé. A začnem nad tým rozmýšľať ale potom pokrútim hlavou aby som to vyhnala z hlavy. A tak som sa len napila a radšej som odvrátila pohľad od toho čo sa tam dialo a dívala som sa na pult a na pohár. Po chvíľke mi to ale nedalo a otočila som sa k ním. Bola som zvedavá čo sa deje. A všimla som si že jeden muž k ním prehovoril. Obdivovala som ho že mal toľko odvahy prehovoriť. Ja by som niečo také nedokázala. Možno ak by som mala viac odvahy tak by som to možno dokázala.
Potom Reily prehovorila na mňa či vidím to čo ona a či sa jej to nezdá. „Môžem ťa ubezpečiť že vidím to čo ty. Takže sa ti to vôbec nezdá.“ Poviem a trochu sa natisknem k Reily. Pretože som sa u nej cítila bezpečne. Predsa ona bola mág a ja len vlkodlak takže ona mala viac sily ako ja.


Admin
Admin
Admin

Posts : 201
Join date : 26. 04. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Admin za 18/11/2017, 20:33

Zdálo se že jim nikdo nevěnoval dostatek pozornosti, nikdo je nebral vážně a to bylo něco, co strážci nenáviděli ze všeho nejvíce. Zdálo se že polovina nadpřirozených je tu tak mladých a nezkušených že ani netušila jakou hrozbu pro ně už jenom tihle tři představují. A přitom stačilo jenom trochu pozornosti k magii, která se vznášela v okolí...
A bylo by ujednáno.

Z ticha však najednou přistoupí nějaký muž v masce a pronese pár zajímavých slov, snad jako kdyby se strážcům snažil své konání rozmluvit. A div nebo ne, oni ho poslouchali.
"Mluv démone," ozve se zčistajasna mužský hlas a tmavá postava se vynoří ze stínů a mlhy, kráčejíc přímo k němu. Měl jeho zájem a to bylo něco o co se pravděpodobně snažil. Jaká nabídka ale lpěla na jeho ústech: To bylo stále tajemstvím.

Dříve než však dostal příležitost cokoli říci, události jeho slov na sebe nenechali čekat. Mladá dívka, jedno oko bílé jako sníh a půl obličeje lebky, její mazlíček... Dala dost najevo že se jejich slovům nepodřídí. A následoval další, mladík v masce, který přistoupil k zúčastněným a vypadalo to že se mu vůbec nelíbí nějaké sjednávání. A s kosou v ruce? Vypadalo to že něco chystá...

V tom se celou místnosti roznesl prudký vítr, který všechny dosud rozražené okna zase zabouchl.
"Zapomínáš děvče že pro vinné vždy budeme jenom stínem dobra," obrátí muž pozornost k dívce která svého společníka uklidňovala. A muži před ním se démonické zvíře vůbec nelíbilo. Tvářil se jakoby se ho chystal smést z povrchu zemského a že na to měl síly opravdu dost.

"Nedbáte našich slov, dobrá... přivoláváte si na sebe zkázu sami," odvětí muž. Vzápětí se ale u něj objeví dívka v rudých šatech, Ruby. "Nemá to smysl, neposlouchají nás, ukažme jim naši sílu ať pochopí kdy je správné otvírat pusu a kdy je nejlepší mlčet," vydechne a zklamaně se zahledí na všechny přítomné.

Zdálo se že události a slova dvou démonů strážce spíše pobídla k tomu aby si přestali hrát. Aby ukázali skutečnou tvář provinilcům. A o malou chvíli se k nim přidal i Neran, který byl pro temnotu přímou hrozbou a jeho pohled byl tak hluboký, že to donutilo muže v masce sklopit pohled k zemi. Jeho slova už asi situaci nezachrání...
Sangmin
Sangmin

Posts : 243
Join date : 08. 06. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Sangmin za 18/11/2017, 20:44

,,Vy jste se všichni dočista pomátli!" zaječel jsem na celou místnost, když jsem se neudržel. Dal jsem si ruku před pusu. *Tak fajn, teď na sebe upoutáš pozornost.* ,,Že jsem raději nezůstal doma u svého anděla..." zabrblám potichu a vstanu ze židle. Podlomovaly se mi skoro kolena, ale přesto jsem se na nohou udržel a zhluboka se nadechl, kdy jsem se podíval po všech těch... divných stvoření! *Pokud jsme doteď mohli být zachráněni, tak je to v háji!* Zakňučím si v mysli a podívám se na ty dva uprostřed. To jako je kdo? Démoni? Jo, ti mají tuhý kořínky! *Vzmuž se Sangmine, jsi doprdele mág, tak něco dělej! Nebuď vyděšené štěně! Ale oni mě zabijou! Nezabijou! Dělej, udělej něco!* Začal jsem se hádat s vlastními myšlenkami.
Chci své koně... moje miláčky... chci odtud pryč... teď hned! Chci pryč! Rozhlédl jsem se kolem sebe a asi se mě začala zmocňovat panika. Jo, tak to už vůbec není dobré.
U mé hlavy se objevila dýka, která se začala točit ve vzduchu. Pozvedl jsem obočí, ale pokrčil rameny. *Divím se, že toho není víc, ale tak co!* Obmotal jsem prsty kolem rukojeti a vzal si dýku k sobě, kdy jsem se rozhlédl kolem sebe.
,,Jak tohle ještě daleko může zajít... sakra, všichni jsme jenom lidi a svůj osud jsme si nevybrali... fajn... jestli tu jsou někteří démoni nebo co, je to přeci jedno, oni si to nevybrali a pokud chtějí místo na tomto světě, musí brát duše... a dokud to nejsou krvežíznivé bestie jako jsou takový upíři... ale ti za to taky nemohou! Tak ale sakra... vy nemáte vůbec mozek, kdyby jo, tak ho použijete k něčemu užitečnému a nebudete tu kazit bál, který mohl být příjemný!" Vyprskl jsem a sám překvapeně zamrkal nad tím, co jsem tu řekl. Až moc odvážná slova, ne? Sevřel jsem v ruce dýku, ale sáhl si pod kostým, kde jsem nahmatal pár lahviček lektvaru. Může nějaký z nich pomoci? Pokud ho začaruju...
,,A víte co ještě?" zhluboka se nadechnu. ,,Proklínám vaše duše... proklínám vás, abyste zažili vy sami to, co uděláte vy nám, pokud nás nenecháte projít... proklínám vás..." vydechl jsem a probodl postavy pohledem. *Výborně, tleskám ti, teď tě při nejlepším sežerou a ty jsi v háji... ale alespoň jsem se snažil!*



"There is no shortcut to perfection. All it takes is hard work and more hard work." Kim Jonghyun SHINee~
Mirys Stellae de Caelo
Mirys Stellae de Caelo
Admin

Posts : 1976
Join date : 01. 05. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Mirys Stellae de Caelo za 18/11/2017, 21:01

*C-co?! NE!* Křičela jsem na Alexe v duchu, když kolem mě prošel s omluvou. *No to si dělá prdel?! On tam půjde za nima když nás tu chtěj zabít?!* Věděla jsem, že je Alex dost starý na to, aby ho tohle zaskočilo, tedy aby se jich bál. Ale mě se strachem klepala kolena! A to mě vychovávali k tomu, abych se nebála ničeho, někdy i dost drasticky. Ta magie, která byla cítit ve vzduchu - ta magie byla tak silná, že by stačila snad myšlenka a jsme mrtví tady a teď všichni. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Většina těch, kteří se mohli hýbat, nadpřirozených, se strachy neodvážila ani pomalu pohnout, nebo se jen ustrašeně třásli. Nedivila jsme se jim. I já se bála málem tolik, že jsem se třásla. A nemohla jsem svůj strach ovládnout ať už jsem se snažila jak jsem chtěla. *Alexi...* Zakňučela jsem tiše ve své hlavě a upřela pozornost jen na něj. Ano, koutkem oka jsem zahlédla jaké blbosti vyvádí ostatní. Jestli si s námi chtěli ti tři pohrát, teď už nás budou chtít dozajista zabít. Chtěla jsme se na ty všechny hňupy rozkřičet proč nedrží zobák, když stojí před někým, kdo má mnohonásobně silnější magii, ale ani to mi strach nedovolil. Trvalo mi to dlouho, až moc dlouho, než jsem ovládla strach alespoň natolik, abych mohla jít za Alexem. Musela jsem být u něj. Třeba nás moje magie nezachrání, ale třeba ano. Neslyšně jsem došla až k zádům Alexe a chytila ho za ruku. Takže jsem teď stála před těmi třemi. *Bohové nám odpusťte!* Naprázdno jsem polkla a prohlédla si ty tři postavy, ale do očí jsem se odvážila pohlédnout jen jednomu z nich. Jen tomu, který se před námi zjevil jako poslední. Z jejich představení jsem tušila, že to byl Neran. Ten pohled do očí... Bylo to jako hledět na bezhvězdné nebe. Do tmy, která pohltila mé srdce a mou mysl, jakožto srdce provinilého. A přesto jsem v nich viděla něco mně známého. *Ale co?* Ptala jsme se sama sebe, ale to už jsem se nevydržela dívat do jeho očí a sklopila pohled stejně jako Alex. Možná se mi to zdálo, jako bych mu do očí hleděla hodiny, ve skutečnosti to byla sotva vteřinka. Stiskla jsem Alexovi ruku v tiché prosbě. Nechtěla jsem aby zachraňoval všechny. Nechtěla jsem aby udělal nějakou hloupost. Věděla jsem, že větší hloupost, než ti, kteří se tu těm třem vysmívali neudělá, ale přesto. Bála jsem se že ho ztratím a na to jsem nebyla připravená. Proto jsem svůj štít rozšířila, aby chránil i jeho, hlavně jeho. Ale nebyla jsem dost silná na to, abych svým štítem odřízla ty tři od všech ostatních.
Alexander
Alexander

Posts : 509
Join date : 30. 05. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Alexander za 18/11/2017, 21:43

Zmocnil se mě strach, který se mi vsakoval až do morku kostí. A to už jsem viděl zvěrstev a válek. Když jsem bojoval v armádě Mephistophela, míval jsem podobný pocit pokaždé co jsem se před něj postavil. A to i když jsem mu nesl dobré zprávy, nikdy jste totiž nevěděli co od něj očekávat. Teď jsem ale netušil co bych měl udělat. Chtěl jsem strážcům domluvit aby nám každému dali takový trest jaký si zasloužíme, přece jenom to bylo jejich úkolem. Vždyť říkali že tahle rudá bariéra odráží tíhu naších hříchů takže ten démon jehož duše levitovala ve vzduchu musel být skutečný tyran když stačil dotek na to aby ho zničila. Ti kteří si byli o nevinně jistí, tedy mohli v poklidu odejít... Jenže teď už jsem si tím nebyl tolik jistý. Na chvíli zavřu oči a zamyslím se, když se přede mnou najednou zjeví jeden z nich. Ale ani mu nestihnu odpovědět, když se do jejich rozhovoru vmísí ta dívka v rudých šatech, myslím že se prezentovala jako Ruby. Chtěl jsem je okamžitě přerušit s tím že to není potřeba, že plně chápeme situaci a můžeme ji vyřešit v klidu, ale to už jeden z přítomných ztratil nervy a já se na něj otočil s dost vyčítavým pohledem, který sice nemohl vidět, ale pravděpodobně nás všechny poslal do hrobu. A já se tam už sakra vrátit nechtěl!
"Gratuluju, gratuluju vám všem! Končím! Odcházím! Skládám trenky," zavrčím zničeho nic na celou místnost a rozhodím rukama. "Jste vážně tak nepozorní že necítíte tu sílu kterou mají? Vždyť by se mohli pomalu rovnat i králům podsvětí! Neporazíte je, ani nemrknete a smetou vás," zasyčím dost nepříjemně a naštvaně. Poté ale ucítím něčí dotek na své ruce. Proto natočím hlavu lehce na stranu. Byla to Mirys a sám jsem moc dobře poznal, jak vyděšená opravdu je. U všech svatých, kéž bych ji odsud mohl dostat v pořádku... I všechny ostatní nevinné přihlížející. Tu zrzavou dívku vzadu u baru, která nenápadně pojídala a přesto šlo vidět že ji celá tahle situace trápí. Coru, dívku kterou jsem poznal v kavárně a měl jsem velice příjemnou možnost si s ni popovídat, také tu její společnost se kterou prohazovala pár slov. Ani ta se neměla k boji nebo ke snaze o provokaci. Bylo tu hodně nadpřirozených bytostí, kterých se to vůbec netýkalo a já si přál aby mohli odejít v pořádku.
"Na tohle jsem už starý, bojovat nebudu," zavrčím nahlas a i když jsem si byl jistý svou magickou mocí, nechtěl jsem rozhněvat ty tři před námi a tak jsem na těžko polkl a pronesl větu nad kterou jsem zapochyboval ale přesto nezbývalo nic více než ji říci. "Chci pro každého úměrný trest jeho skutkům a hříchům co spáchal a pokud mohu... omlouvám se za všechny nedbalé, někdy si zkrátka nedokážeme odepřít svůj původ, dva z Vás by to měli vědět nejlépe," vydechnu a pevněji stisknu Mirysinu ruku. Probodnu pohledem dívku jež byla mocnou Succubou a démona, který byl stejného druhu jako já, Xaphanem, vládcem živlů. Poté se ale pomalu skloním a kleknu si na jednu nohu abych jim dokázal že svá slova beru zcela vážně. Pokud všichni dostaneme úměrný trest, víš co čeká tebe Alexi? Ani jsem nad tím nechtěl přemýšlet a tak jsem tuhle myšlenku zazdil hluboko do sebe. Jestli už ani tohle nepomůže, pak jsme v koncích. Nemohu mluvit za skutky všech, tak dobrý jsem opravdu nebyl.
Shannon
Shannon

Posts : 35
Join date : 30. 04. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Shannon za 18/11/2017, 22:01

Nejspíš jsem se měla bát nebo vážit slova, ale to bych nebyla já že? Krčet se někde nebyl můj styl, už jen protože odmalička mi hrozilo nebezpečí od jiných stvoření kolem mě, jen kvůli mé slepotě, i když to byla má největší zbraň. Ovšem jsem se, zde necítila nijak bezpečně a dost jsem vzdoroval tomu, abych se okamžitě neproměnila, ale stačilo, že Gray zcela propadl tomu chaosu kolem. Dalo by se říct, že se mi to svým způsobem líbilo, vkus měli to se jim muselo nechat.
A pro vinné? Tak to mě dostalo, až jsem se z plného hrdla rozesmála. „Dobře zaprvé, my nejsme lidé, zadruhé existuje rovnováha bez nás by nikdy svět nebyl dobrý byl by. Bezcenný nudný. A dobře omlouvám se, vaše máma asi neměla smysl pro krásu není divu, že se stydíte ukázat své tváře.“ Naznačím utírání imaginárních slz. Ovšem, že jsem je provokovala, byl to záměr, chtěla jsem ,aby se ukázali a když se stalo dřív, než jsem stihla tohle vše vyklopit na tváři se mi rýsuje prazvláštní výraz.
Ale zdálo se, že mi něco uniklo, ale to Graoyi ne. Jeho oči se zúží a svými drapy se zaboří do podlahy. Dobře nebylo to v plánu,ale musela jsem si zkrátit šaty do puli stehen, abych mohla vylézt mohutnou kočce na zády a lépe se rozhlédla kolem, bezpečnější než vylézt na stůl či jinam.
Zdálo se, že měli vše pečlivě promyšlené ani malinká možnost uniku a tak jsem opět s povzdechem slezla dolu a pohladila jej po boku.
Ovšem jsem okamžitě zaměřila na ty bytosti, o níž jsem věděla,ale nedávala jsem takový pozor. Podceňovala jsem je s úmyslem je to víc vytočit, snad kdo využije příležitosti, když se mi je povede rozčílit.
A mě samotnou štval tento večer a Alexova věta jej zabila úplně, trenky.. *Proč mi v hlavě musí zrovna uvíznout slovo trenky!* tak asi později mu poděkuji, že ted budu myslet celou dobu na tohle.
Ytia
Ytia

Posts : 247
Join date : 03. 11. 17
Age : 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Ytia za 18/11/2017, 22:11

Nechápavě jsem naklonila hlavu na stranu: "Jak jako spaseni?" Tvářila jsem se překvapeně. *Počkat..co?* Zamýšlela jsem se v duchu a očima jsem zatěkala po místnosti. "Když nám teď ukážou svou moc tak všichni?" Zašeptala jsem si pro sebe. V duchu jsem si zanadávala za to jak jsem hloupá a skousla si spodní ret. "Zajímalo by mě čím jsme tak zhřešili," zamumlala jsem a udělala krok někam vzad za sebe. Vyslechla jsem si pozorně slova toho muže. *Má pravdu,* nadechla jsem se a pomalu vydechla: *Ta moc je ohromující.* Přiznala jsem si v duchu. Udělala jsem ještě několik váhavých kroků vzad a vyděšeně si pro sebe zašeptala: "Ten úměrný trest zní dobře." *I když si pod tím každý představí něco jiného,* vydechla jsem v duchu. Dál jsem si kousala ret až jsem v puse pocítila kovovou pachuť krve. *Fuj!* Zamračila jsem se a zamotala se mi hlava: *Od kdy se mi dělá špatně z krve?!* Ptala jsem se naštvaně sama sebe v duchu. Hlava se mi zamotala ještě víc a já sebou sekla na zem. Klečela jsem na té zemi a pokusila se co nejrychleji vzpamatovat. *Tak Nádech, výdech..a ještě jednou, Ytio, nádech, výdech,* opakovala jsem si v duchu a snažila se zhluboka dýchat. Po chvilce jsem se postavila na vratké nohy a zapřela se o blízký stůl. Nebýt onoho stolu, nejspíš bych zase skončila na zemi. *Jeden kloudný důvod, proč se nepokusit proběhnout tou..krví? Třeba to, že tu jinak zůstane jen tvá černá duše?* Ušklíbla jsem se svému rychlému rozhovoru se svědomím. *Takže tu zůstáváme,* znovu jsem se zhluboka nadechla a vydechla. Hlava se mi pomalu přestala motat a já se narovnala a pustila opatrně stolu. Vyčkávavě jsem si prohlížela všechny přítomné.
Ryeowook Kim
Ryeowook Kim

Posts : 62
Join date : 12. 11. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Ryeowook Kim za 18/11/2017, 22:13

Podíval jsem se zamyšleně na kosu v rukou. Taková obyčejná věc. Vydechl jsem a zahodil ji stranou, kdy jsem se zhluboka nadechl a těkal pohledem kolem sebe. Ta magie v blízkosti mi podráždila žaludek. Podráždila mě celého a já nevěděl, co dělat dřív, jestli se ji snažit pohltit, zbavit se jí, nebo co sakra! Zavrčel jsem a přetáhl si kapuci více do tváře, kdy jsem se nadechl, vydechl, skousl si ret a podíval se kolem nás, kdy jsem si musel prokřupat prsty. Proč tu není více vzduchu. Začal jsem se pod svým hábitem malinko potit. Začalo se to tady bortit. Uzavřel jsem se do sebe, sehnul se a přejel si rukama po tvářích, kdy jsem se přerývaně nadechl.
,,Sakra!" zavrčel jsem dost nahlas, když jsem měl v hlavě už moc hlasů a do toho ten kluk a ta slova... Nemohl ho zastavit někdo jiný?! Všichni jsou tady k ničemu taky už! Všechno abych tady odsral zase já! *Moc si to bereš k srdci, Wookie. Jenže já se chci odtud dostat živý do háje už!* Zavrčel jsem a nadechl se.
Mág... Prudce jsem se zvedl a přiběhl ke klaunovi, kdy jsem ho strhl na sebe a schoval ho pod svůj plášť, kdy jsem mu vytrhl z ruky dýku a odhodil ji na stranu.
,,On jen bláhuje... ztratil nervy... nevnímejte ho... omlouvám se vám za něj, on to tak nemyslel... je to trochu blázen... moc dobře ho znám... hned zítra ho zavřu při nejlepším do blázince..." vydechl jsem ztěžka, kdy jsem sám nevěděl, co to dělám, ale skousl jsem si prudce ret, ale toho kluka zamotal do svého pláště tak, aby se neměl šanci pohnout. ,,A snaž se to nepokazit víc, než jsi to udělal..." sykl jsem směrem k němu a pevně ho u sebe stiskl.
*Sice ho neznám, ale to je zatraceně jedno, tohle bude mít u mě, protože mu chráním prdel!*
,,Měl jsi možná dobrou řeč, ale ne tak chytrou pro ně... chápu, že se cítíš být psychologem a nad věcí, ale ve svém stavu to těžce dokážeš...." zašeptal jsem směrem k mladíkovi. Že já chráním taky prdel všem... měl bych ji chránit spíše sobě a ne jemu.
avatar
Anonymní
Anonymní

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Anonymní za 18/11/2017, 22:40

Všechno jsem mlčky sledovala, vůbec jsem nevěděla, co dělat, mluvit asi ne, jenom bych se do toho zbytečně přikajdila a to by nebylo fajn. A hlavně jsem ani neuměla pořádně mluvit před tolika lidmi, natož před někým, kdo by mě mohl zabít skoro za milisekundu. Kouzlit proti nim jsem taky nemohla, to by nemělo cenu, byla bych mrtvá hned, ale možná, že kdyby proti nim šli všichni nadpřirození nebo tak něco, tak by to šlo, ale byli bychom vůbec silnější? Nebo ani tak ne a rozmáčkli by nás jako rozinky? Ale stejně... nejlepší by bylo, kdybychom se s nimi nějak dohodli na příměří a prostě nazdár. I když to působilo dost naivně, takhle lehké to asi nebude, už kvůli tomu, jak někteří drze zareagovali. Asi není dobrý nápad si je poštvávat proti sobě zbytečně. Dobrý nápad měl ale ten, co se s nimi začal domlouvat asi jako první. Já sice absolutně nevěděla, co by pro mě znamenal úměrný trest, ale bylo by to spravedlivé. Akorát trest by mohli dostat i ti tři, za vyděšení. Když někoho vyděsíte, není to hezké, vůbec hezké. *Dobře, to ti asi, milá Reily, taky nevyjde.* Problesklo mi hlavou.
Zaujalo mě ale, když je tam jeden kluk začal proklínat. To mi hned připomnělo mága, vsadím se, že na 89% je mág a na zbylých 11% něco jiného. Nicméně, moje sázky přerušila Cora, která mi odpověděla na můj dotaz. Spokojeně jsem pokývala hlavou. Spokojeně proto, že jsem neměla halucinace, jinak jsem se situací spokojená nebyla. Všimla jsem si i toho, že se ke mně trošku natiskla, ani mi to nevadilo, dodávalo mi to pocit bezepčí, pocit toho, že v tom nejsem sama. Vlastně sama jsem v tom nebyla ani tak, v podstatě to za nás řešili oni, ti, co se odvážili vystoupit a jednat s nimi, ale i tak... co kdyby si ti tři prostě vybrali jiné město nebo jinou akci s nadpřirozenými? Svět by byl hned růžovější. Ne, že bych to ostatním přála, to vůbec, ale zase... proč my? Upřímně, vlastně jsem to celé nějak asi nechápala, ale chtěla jsem jim tak moc pomoct, jenže jak? Toť otázka, která mi teď poskakovala v mysli, skoro jako na trampolíně.
Cora Queen
Cora Queen

Posts : 690
Join date : 28. 04. 17
Age : 25

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Cora Queen za 18/11/2017, 22:42

Tie bytosti prehovorili ale ja som stále mlčala a len som sa dívala. Keď sa zdvihol vietor a zatvoril okná tak som od strachu vykríkla ale dala som si ruku na ústa aby to nikto nepočul. Tak rada by som utiekla ale nebolo to možné a tak som si povzdychla a zmierila som sa s tým čo sa tu deje. Ostaný začali niečo hovoriť a ja som sa len divila prečo hovoria. Ja rozhodne hovoriť nebudem. A už teraz som vedela že na žiadny bál alebo ples nepôjdem. Ostanem doma a budem v bezpečí. Jediné ale čo som chcela bolo ísť domov a už nikdy viac nevyjsť s domu. A pokiaľ viem ja som nikomu nič nespravila. To skôr ostatný sa ku mne chovali zle a ja som len utekala a hľadala som miesto kde by som mohla začať od znova. Ale na čo to hovoriť? Aj tak by tomu neuverili takže budem ticho a tváriť sa že sa ma to netýka. A ja nebudem nikomu ukazovať svoju pravú tvár. Ešte by sa mi smiali a to nechcem. Dosť že teraz som kvôli strachu neschopná. Prečo nemôžem mať normálny život?



Admin
Admin
Admin

Posts : 201
Join date : 26. 04. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Admin za 18/11/2017, 23:03

Situace v místnosti byla tuze napjatá a zdálo se někteří vůbec nepomáhají k tomu aby to bylo lepší. A to se pro tuto chvíli mohlo vymstít jedné jediné dívce, která stála uprostřed parketu a drze se šklebila do tváře těm, kteří přinášejí spravedlnost na tento svět. Během pár sekund se stalo hned několik věcí. Bariéra po stranách stěny se najednou zrušila. A Neran který doteď nečinně stál prudce vyrazil proti dívce která se jim šklebila do obličeje a uštědřil ji tak silný kopanec že odletěla přes celou místnost a zastavila se až o zeď. A nenechali ji dlouho čekat, vzhledem k tomu že se do útoku pustil i Xaphan, který kolem ní vytvořil hlouček vody, jakousi vodní bublinu ve které ji uvěznil. A pomocí své magie ji vystavil do vzduchu jako nějaký odstrašující příklad, ani trochu vzduchu ji tam nenechal.

"To je pravá povaha démona, pohrdá vším na co se podívá a co se mu nelíbí," zavrčí Xaphan dost nepříčetně. ¨
"Pokud chcete odejít,jen běžte máte cestu volnou. Ale necháme odejít jenom ty, kteří nenesou na krku smrtelné hříchy," vydechne aby to upřesnil a pozorně si prohlédne každého v místnosti.
"Kdo bude vzdorovat, skončí takhle!" zavrčí varovně a doslovně si poukáže na dívku uvězněnou ve vodní bublině.
Sangmin
Sangmin

Posts : 243
Join date : 08. 06. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Sangmin za 18/11/2017, 23:11

Zaječel jsem, když mě ten podivín stáhl k sobě do objetí! Nemohl jsem se hýbat! ,,C-co to děláš?" vyjekl jsem. On mě chce zabít! Chce mě zabít! ,,Já přeci za nic nemohu.. já nikdy nic neudělal..." začal jsem potichu vzlykat. ,,Nikdy jsem nikomu nic neudělal... žil jsem v přírodě, dokud moji rodinu nezabili upíři! Já nechci umřít!" vyjekl jsem se vzlykem a uhodil démona do břicha, ačkoliv to nebylo k ničemu platné.
,,Pusť mě..." zahuhlal jsem do toho kusu oblečení a snažil se vymanit ze svého vězení, ale nešlo to, prostě to nešlo!
,,Já chci za svým andělem... pust mě!" vyjekl jsem znovu se slzami v očích a nedokázal vnímat to, co dělají ti tři, nebo kolik jich vlastně bylo, protože jsem byl uvězněný v tom černém plášti toho divného muže! Já chci pryč! Já chci za ChinMinem! Vzlykal jsem... už jsem to nevydržel. Sesypal jsem se a moje veškerá váha spadla nyní na toho, který si mě nyní tak... přivlastnil? Já nevím, ale rozhodně chci odtud pryč! Hned, prosím!



"There is no shortcut to perfection. All it takes is hard work and more hard work." Kim Jonghyun SHINee~
Mirys Stellae de Caelo
Mirys Stellae de Caelo
Admin

Posts : 1976
Join date : 01. 05. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Mirys Stellae de Caelo za 18/11/2017, 23:26

Dokázala jsem vnímat jen ty tři Strážce a Alexe. Sotva jsem vnímala opovážlivost ostatních. Srdce mi v hrudi bilo jako o závod, jako by mohlo utéct. Ani pořádně nadechnout jsem se nemohla. Alex se s nimi snažil vyjednat příměří, jestli to tak mohu nazvat. Požádal o úměrné tresty. *Úměrné tresty pro všechny...Ale on neví co to znamená. C-co to znamená pro mě? Zabila, nebo minimálně přizabila, jsem tolik andělů v jeden den, ukradla jsem jim mocné magické klíče a zachránila prohnilýho démona před spravedlností. A to určitě nebylo ani zdaleka všechno.. Jaký trest je dost úměrný tomu, co jsem napáchala?* Přemýšlela jsem jako vyděšené kuře, které jde na porážku. Zabrala jsem se do těch myšlenek natolik, že mě z nich vytrhl až prudký pohyb jednoho ze Strážců. Odkopl tu pošetilou bělovlásku až se zarazila o stěnu. *Moment-ono ji to nezabilo?* Až teď jsem si všimla, že krev je pryč a stěny mají svou původní barvu. To co té holce ale udělali... No doufejme, že konečně chápe, že se s nimi nemůže rovnat, ale bylo to děsivé. Ihned při tom pohledu jsem padla na kolena vedle Alexe, až to zakřupalo a mnou projela vlna bolesti. Ale ta se nedala ani srovnat s tím strachem. A pak řekli, že můžeme odejít, že máme volnou cestu. Na chvíli mi myslí probleskla naděje, že z toho vyvázneme živý, jenže Strážce pokračoval. Nechají odejít jen ty, kteří nenesou na krku smrtelné hříchy. "Alexi...t...to ty nejsi...měl bys jít..." Vydechla jsem slabým, roztřeseným hlasem, který jsem sotva sama slyšela.
Ryeowook Kim
Ryeowook Kim

Posts : 62
Join date : 12. 11. 17

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Ryeowook Kim za 19/11/2017, 00:01

,,Ale no ták... ššš... uklidni se, nikdo tě nevraždí a nikdo ti nic neudělá... víš ty co? Vyřídíme to tady a já tě pak odvedu domů, ale docela by mě zajímalo, jak to tady dopadne," zazubil jsem se a podíval se překvapeně na dívku, která skončila v kouli. Jo, dobře jí tak. Ušklíbl jsem se a držel u sebe mladíka. Trochu jsem ho propustil, ale jen tak, aby se mi tam neudusil. Mohl vidět, ale pořád ode mně nemohl jít. ,,Jsi u mě v bezpečí, tedy, trochu, jestli něco řekneš špatného, tak tě umlčím, to se vsaď," usmál jsem se a rozcuchal mu vlasy. Připomíná mi Seokieho... mého broučka. A říkal.... anděla? Já mám taky andílka... mého milovaného broučka... andělíčka strážníčka. Vydechl jsem a usmál se. ,,Ačkoliv bych odejít mohl, nepamatuji se, že bych něco provedl tak smrtelného za svůj život, že bych měl za to pykat," zívl jsem si trochu znuděně, ale pokrčil rameny a rozhlédl se kolem nás, kdy jsem s tím klaunem v objetí udělal pár kroků k východu, ale zastavil se. ,,A ty nebul... jsi přeci chlap, no ne? Vzmuž se, ty troubo," zamumlám směrem k tomu, který se mi tu skoro sesypal do náruče. Pevně jsem ho držel a vydechl. Já tu vážně brzo začnu ochraňovat všechna štěňata! Ale ne, on je asi jedno z větších, ale to moje je největší!
avatar
Anonymní
Anonymní

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Anonymní za 19/11/2017, 00:17

Celou situaci jsem sledovala a neustále přemýšlela. Zajímalo mě taky, jestli to vůbec můžeme přežít, jestli nás nakonec pustí nebo jestli všichni zemřeme. No, tohle je fakt paráda. Nedokázala jsem si představit, že dneska zemřu, ta představa toho mě děsila. Chápete to? Já moc ne. *A to tenhle večer vypadal celkem příjemně.* Podotkla jsem si v hlavě a povzdechla si. Všechno to asi skončí. Vím, že tohle teď asi působilo pesimisticky, pozitivní by bylo, kdybych si ty nejspíše poslední chvíle života mohla užít, ale jak si je mám užít ve společnosti těch, kteří tu byli? A ještě v atmosféře, která tu panovala? Z tohohle už asi nešlo nic pozitvního vytáhnout.
Po pár chvilkách ale už tu někdo letěl vzduchem. Přesněji asi nějaká holčina, která se jim nejspíše jen tak nehodlala podřídit nebo tak nějak. Letěla a letěla, až narazila do stěny. Což mi došlo... vždyť zmizí! Zaměřila jsem se na tu zeď. Ta, podle mě, roztříštěná energie už tam nebyla. Uff, tak nezmizí. Místo toho se ale objevila v bublině. V takové vodní kouli. A do toho ještě začal povídat jeden z nich. Jméno vám neřeknu, protože jsem si je moc nepamatovala, stačí vědět, že jsou všichni silní a schopní nás rychle zabít, ne? Ale počkat, měla bych se soustředit na to, co říká.
*Odejít?* Napadlo mě, ale začala jsem - zase - přemýšlet. Jeden případ, vlastně dva by tu víceméně byly, ale nevím, jak se moc počítají. První byl můj porod, máma mi při něm zemřela. To zas šlo o to, že kdybych se nenarodila, tak by nezemřela, ale na druhou stranu jsem ani nemohla za to, že jsem se narodila, ne? A druhý případ byl můj otec. Ten zemřel při jednom rituálu, kterého jsem byla svědkem, ale opravdu jsem nevěděla, co je to za rituál, takže jsem se v podstatě ani nepokusila mu už pomoct, protože jsem nevěděla ani to, co se děje. To se zase počítá jak? *A co kdyby se to počítalo a i tak bych zkusila odejít?* Napadlo mě, ti tři by to asi zjistili, což? No, každopádně jsem se rozhodla, že pokoušet to nebudu a vzhledem k tomu, že to vypadalo, že někteří nadpřirození tady hodlají zůstat, chtěla jsem jim alespoň zkusit ještě nějak pomoci, jestli to bude možné. Nechtěla jsem je tu nechat, přišlo by mi to jako jakýsi podraz nadpřirozena nebo tak něco. A hlavně jsem si ani nebyla jistá,  jak se tohle počítá. Takže tohle asi bude ta lepší metoda. Zůstávám. Koukla jsem ještě po ostatních, nebylo jim dobře, nikomu tady očividně nebylo dobře. *To je divné, Reily.* Jeden se tady z toho dokonce trochu i složil. Ještě jednou jsem si povzdechla, trochu na sucho polkla a koukla po Coře, jestli i ona tady zůstává nebo ne.

Sponsored content

Herní Místnost - Stránka 2 Empty Re: Herní Místnost

Příspěvek pro Sponsored content

  • odeslat nové téma
  • Toto téma je zamknuto bez možnosti úpravy příspěvků a psaní odpovědí

Právě je 20/10/2019, 13:42