pro Aileen 31/7/2018, 11:24
Pustím na sebe teplou vodu a po chvilce se ve sprše svezu do dřepu a začnu tiše vzlykat. Stále jsem měla před očima tu dívku... Cítila jsem stejný pocit viny, jako na začátku, když jsem poprvé zabila. Tehdy to uvědomění... Bylo příšerné. Právě jsem ani netušila, co chci. Jestli... Se opět vzdát emocí a pokračovat v soužití s Gabrielem, nebo... Riskovat a něco vymyslet. Už jsem dál nemohla zapírat, co k němu cítím. Pokaždé, co jsem s ním byla, dotkl se mě, objal... Připadala jsem si víc živá, jakoby mé srdce více tlouklo.... Jenže tímhle tempem ho dříve či později zabiju. V tu chvíli si vzpomenu na moment, kdy jsem na chvíli ztratila kontrolu, ale už jen proto, že to byl Gabriel... Jsem stále vnímala, co se děje a nakonec jsem stvůru ovládla, aby ho nezabila. Kdybych tohle... Dokázala udělat vždycky, možná... Možná by to šlo. Pocítím malou jiskřičku naděje, se kterou vylezu ze sprchy, osuším se, obleču do čistého oblečení a vydám se najít Gabriela. Najdu ho v ložnici, ležel na posteli, oči měl červené od pláče a vypadal zamyšleně. Pomalu se k němu rozejdu a lehnu si vedle něj, než se k němu přitulím a tiše si povzdechnu.
"Já... Mám nápad, nevím, jestli to vyjde, ale... Chci to zkusit, Gabrieli," vydechnu po chvilce a nadzvednu hlavu tak, abych viděla jeho výraz.
"Možná vím... Jak bych se mohla ovládat a mít... I emoce, ale... Bude to trvat... Možná to zase zkazím, možná ti hodně ublížím..." vydechnu a zavřu oči, zatímco čekám, co mi řekne.