Soukromá TRPG = Textová Role Play Game


    Nyssa & Mikoto

    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 26/6/2018, 23:09

    Nyssa & Mikoto
    Chladnější večery, pohybující se okolo deseti stupňů, časté neústupné bouřky zejména v noci a kolem dne se teploty pohybují zase okolo třiceti stupňů.
    Nacházíme se někde v Atrei, jejím okolí a tak různě.



    Už jsem nějakou dobu přestala počítat kolik dnů uběhlo od té doby, co Mikoto zmizel. Vždy se vracel zpátky domů, i když později ale vrátil se. Jenže teď byl pryč až podezřele dlouhou dobu a já začala mít pocit, že se muselo stát něco špatného. O to více mě okolí domu drásalo a tak jsem se jednoho dne rozhodla posbírat nějaké z věpřímo na kraji města a po nějakém čase jsem se rozhodla sbalit nějaké věci a odešla spolu s Theem z domu. Po nějaké době jsme se naučili tak nějak skrývat mezi lidmi. Pod rouškou tmy jsem vycházela ven, zatímco Theo zůstaval skrytý v domě, abych nám něco ulovila nebo sehnala. Alespoň tak jsme to dělali zpočátku, dokud jsem nezjsitila že se v odlehlejší části města nalézá bariéra, která odděluje část města od toho skutečného a pokud do ní vlezete, dopraví vás na tržiště, kde se nadpřirozeno schází za docela snesitelných okolností, jen vám hrozí že vás sem tam zabijí nebo vám zarazí kudlu do zad nebo vás okradou. Jak říkám... snesitelné podmínky, ale jídlo se tam za pár slušných mincí sehnat dalo.
    Dnes jsem jako vždy seděla na kraji střechy, ze které jsem hleděla dolů na temné město. Dny mi přišly tak chladné a pořád jsem musela myslet na Mikota. Něco se mu jistě muselo stát a ta nejhorší myšlenka... byla že už možná není naživu. Nechtěla jsem si to připustit, ale i tahle možnost vysela ve vzduchu. Napadlo mě toho mnoho... dokonce i to, že se nás rozhodl opustit. Přece jenom s námi původně nechtěl zůstávat a... ne Nysso, tohle by neudělal. Ne aniž by nám to řekl přímo do očí, takový už on prostě byl. Upřímný ať to bylo co to bylo. A taky... věčně nasraný. Chybělo mi to jeho řvaní a vztekání se. Od chladného večera jsem si přitáhla ocas víc k tělu a stáhla kapuci více do očí. Jeho Mikina byla jedinou vzpomínkou, kterou jsem si sebou nesla a stále... voněla po něm.


    Naposledy upravil Nyssa dne 26/6/2018, 23:30, celkově upraveno 1 krát
    Mikoto
    Mikoto

    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Mikoto za 26/6/2018, 23:20

    Konečně jsem se vracel zase domů. Domů... To slovo znělo zvláštně. Dlouho jsem za domov žádné místo nepovažoval. Měl jsem místa, kde jsem přespával, ale nikdy tam na mě nikdo nečekal a... Jako domov mi prostě nepřišly. Bohužel jsem neměl jak dát vědět, že jsem v pořádku. Možná bych měl Nysse pořídit mobil, i když ona a elektronika... Tiše si povzdechnu a přidám do kroku. Byl jsem ale nehorázně rád, že si Nyssa zvykala na život venku. A myslím, že si svobodu i patřičně užívala. A já hodlal zůstat po jejím boku tak dlouho, dokud mě u sebe bude chtít. Ale stále jsem se bál... Bál jsem se, že se mnou nebude chtít zůstat, jakmile mě nebude potřebovat. Nebo že jí budu stále připomínat minulost. Přeci jen jsem byl padlý, stejná rasa jako ti, kteří ji tolik ublížili. Zaženu veškeré pochmurné myšlenky a zadívám se na náš společný dům, který jsme postavili. Vejdu s úsměvem dovnitř, ale úsměv mi okamžitě zmrzne. Nikdo tady nebyl a ani naše věci. Okamžitě si pomyslím, že už mě nechce vidět a tak se začnu zběsile rozhlížet okolo. Ale žádný dopis nebo vzkaz jsem nenašel. Ani stopy po boji. Okamžitě prudce vyběhnu z domu, ignorujíc lehkou bolest nohy.
    "Nysso! Theo!" zařvu z plných plic a panika v mém hlase byla jasně znatelná. Kam mohla jít? Kde je? Srdce se mi prudce rozbuší a jako smyslů zbavený se plnou rychlostí rozběhnu směrem k městu.
    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 26/6/2018, 23:39

    S povzdechem jsem zvedla hlavu a sledovala obláček páry jak mi pomalu stoupal od úst. Bylo opravdu chladno a tak jsem byla po dlouhé době zase ráda že mám srst. I když jsem si několikrát přála abych ji neměla a abych byla obyčejná lidská dívka.
    "Jak bláhové..." zašeptám do větru a povzdechnu si. Theo byl teď jediný důvod, proč jsem se necítila sama a proč jsem se tak nějak snažila fungovat normálně. Život na svobodě byl jiný, byl krásný ale přesto mi ve skrytu tmy příšel náročný. Pořád jsem přemýšlela nad tím, jak dlouho budeme muset takhle žít a jestli se to někdy změní. Jestli někdy budu moci vybít na světlo a být pyšná na to čím jsem, protože to už... nezměním. Trochu líně se zadívám na tmavou oblohu a černé mraky. Cítila jsem vlhko ve vzduchu a tak jsem mohla usoudit, že možná tak do hodiny začne pršet a to mi.. nevadilo. Déšť smíval můj smutek a já měla pocit, že nebesa na chvíli cítí se mnou. Vůbec nic jsem o něm nevěděla a... chyběl mi. Už nějakou dobu jsem se v tom trochu utápěla, ale nakonec jsem to hodila za hlavu a musela se starat o mého pozůstalého společníka, jehož život taky nebyl jednoduchý a slib, byl přeci slib.



    Nyssa & Mikoto 3010
    Nyssa & Mikoto 30010
    Mikoto
    Mikoto

    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Mikoto za 26/6/2018, 23:50

    Běžel jsem lesem jako smyslů zbavený a křičel Nyssino jméno ve snaze ji najít. Najít ji, ujisti se, že je v pořádku. To byly mé jediné myšlenky a na nic jiného bych v tuto chvíli ani myslet nedokázal. Jen na ni. Po chvilce se mi však v hlavě začnou odehrávat všemožné hrozné scénáře, které se mohly stát. Děsil jsem se toho, v jakém stavu ji najdu. V očích mě zaštípou slzy a netušil jsem, jestli je to od studeného větru, který mě šlehal za běhu do tváře, nebo od čirého zoufalství a paniky, kterou jsou cítil.
    "Nysso!" zařvu znovu zoufale a přidám do kroku. Panikařil jsem a tak mě ani nenapadlo začít se soustředit na její magii, nebo na myšlenky všech tvorů okolo, abych zjistil, jestli se v mém okolí něco nachází. Ne, myslel jsem jen na to, že ji musím najít a na to jak... To už mě nenapadlo.
    "Nysso, kde jsi?" křiknu znovu a koutkem oka v dálce zahlédnu jakýsi dům.



    Can you remember who you were,
    before the world told you who you should be?
    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 27/6/2018, 00:05

    Zhluboka se nadechnu čerstvého vzduchu a tak nějak schovám hlavu do klína. Chtěla jsem být zase chvilku sama a tak jsem si řekla že to Theo beze mě pár hodin zvládne, navíc mi rozuměl. Tak nějak jsem si to myslela... moc jsme spolu nemluvily, hlavně poslední dobou, ale ten kluk měl něco v sobě. Nakonec i líně zavřu oči a na chvíli vypustím všechno stražitost z hlavy. Přemýšlela jsem nad Mikotem a nad světem jako takovým. Nad tím, proč udělal to co udělal, proč jsem nakonec byla já ta, která mu změnila život. Nebo... zničila? Rychle vzhlédnu k nebi na které se zadívám, jako kdybych ho snad prosila aby mě netrestal, ale to už mou pozornost upoutají rychlé a zběsilé kroky, které se ozývaly někde dole na ulici. Okamžitě si stáhnu kapuci víc do očí a vyskočím na nohy. Hned na to se přikrčím a položím tlapy na kraj starého, sotva držícího se okapu. Ihned zaostřím na tmavou postavu, která běžela po chodníku a s úmyslem dotyčného okrást o všechno co má se nakloním ještě víc do ulice... Nebo alespoň to byl původní plán, ale to co jsem zahlédla zcela změnilo mé úmysly a tak jsme při pohledu na rudé vlasy, které neposlušně vlávly ve větru zůstala zkoprněle přikrčená nastřeše.
    "Mikoto...?" zašeptám nevěřícně a hned na to mi dojde, že mě určitě nevidí. A kam utíká?
    "M-Mikoto!" vyhrknu hlasitě a rychle se postavím, odstoupím od okapu abych náhodou nespadla dolů a zadívám se jeho směrem. Vypadal... zcela mimo, něco se muselo stát.



    Nyssa & Mikoto 3010
    Nyssa & Mikoto 30010
    Mikoto
    Mikoto

    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Mikoto za 27/6/2018, 00:13

    Vběhnu mezi první domy do města a rozběhnu se dál ulicí. Netušil jsem, kde jsem, ani kam jdu, měl jsem v hlavě zmatek a nemohl jsem zachytit ani jednu smysluplnou myšlenku. Najednou však zaslechnu mě až moc dobře známý hlas a okamžitě zaryji nohy do země a zabrzdím tak prudce, že málem skončím na zemi. Jakmile naberu rovnováhu, prudce se otočím po směru onoho hlasu a můj pohled spočine na postavě na střeše. Moc dobře jsem ji neviděl, ale moje oči si brzy zvyknou a rozeznám Nyssu. Doteď se na mé tváři zračila panika a strach, ta se však v mžiku změní na ohromnou úlevu. Chtěl jsem ji začít nadávat, řvát na ni, kam odešla, proč mi nic neřekla, ale nezmůžu se ani na slovo. Místo toho polknu knedlík v krku a do očí mi vyhrknou slzy.
    "Nysso," zašeptám úlevně a spadne mi kámen ze srdce. Změním část magické energie na sílu a rychlost, se kterou se rozběhnu k domu a jsem schopný díky ní vyskočit až na samotnou střechu kousek od Nyssy. V mžiku jsem byl vedle ní a pevně ji svíral v objetí.
    "Nysso," zopakuji šeptem a zabořím hlavu do jejích vlasů.



    Can you remember who you were,
    before the world told you who you should be?
    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 27/6/2018, 00:24

    Nevěřícně jsem ho sledovala a při pohledu do jeho tváře mě bodlo u srdce. V jeho očích se zračil strach a lehká panika, která najendou zmizela. Zeširoka rozevřu oči a zůstanu na něj hledět jako na zjevení. Ani jsem si nestačila všimnout jak, ale za chvíli byl na střeše a svíral mě v objetí.
    "Mikoto..." zašeptám jeho jméno jen krátce po tom co on zašeptá to mé a spokojeně mu obmotám ruce kolem pasu. Byl tady a ... nezdálo se mi to. Tím jsem si byla jistá. Najednou se ale tak nějak vzpamatuji a odstrčím ho od sebe, než se mlj obličej naštvaně zkroutí a zhluboka se nadechnu.
    "Bože můj! Kde jsi sakra byl?! Myslela jsem si že se ti něco stalo! Že jsi odešel! Že tě zabili!" zavrčím na něj naštvaně a probodnu ho přísnýma očima. Byla jsem tak ráda že tu byl, ale zároveň ve mě narostla vlna vzteku a strachu a kdo ví čeho všeho. To jsem teď nehodlala zjišťovat, chtěla jsem ho jenom pořádně zdupat.



    Nyssa & Mikoto 3010
    Nyssa & Mikoto 30010
    Mikoto
    Mikoto

    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Mikoto za 27/6/2018, 00:32

    Měl jsem ji u sebe, byla v pořádku, živá a zdravá. Přitisknu ji k sobě ještě víc a zaslechnu, jak tiše zašeptala mé jméno. Omotá mi ruce kolem pasu a hned na to mnou projede další vlna úlevy, ale také radosti z toho, že nechce, abych odešel. Najednou mě však od sebe prudce odstrčí a začne na mě podrážděně vrčet. kde jsem byl a že myslela, že jsem odešel a zabili mě.
    "A kde jsi sakra byla ty?! Přišel jsem domů a nikdo tam nebyl, ani vzkaz nic!" rozkřiknu se na ni, ale vztek mě okamžitě přejde, místo toho se jí zadívám do očí a do těch mých vyhrknou slzy.
    "Myslel jsem, že jsi odešla, že už se mnou nechceš mít nic společného... Že už mě nepotřebuješ," zašeptám své obavy, když si však uvědomím, že jsem řekl něco, co mělo zůstat v mé hlavě, ustoupím o krok dozadu a založím si ruce na prsou.
    "Narazil jsem na jednu Nephalemku, kterou napadli andělé... Byla nevinná, zabili by ji jen kvůli tomu, čím se narodila... Nemohl jsem to tak nechat..." vysvětlím raději, kde jsem byl. Velká část toho, proč jsem jí pomohl bylo to, že mi připomínala Nyssinu situaci. Té šli taky po krku jen proto, čím byla... Prostě jsem to tak nemohl nechat.



    Can you remember who you were,
    before the world told you who you should be?
    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 27/6/2018, 00:56

    Stejně jako já jsem začala křičet po něm, on začal křičet po mne, což akorát vedlo k tomu, že jsem se nasrala ještě víc. Místo toho abych však pokračovala ve svých nadávkách jsem se zarazila, když se do jeho očí vedraly slzy a pověděl mi, že si myslel, že jsem odešla, jelikož s nim nechci mít nic společného. Že už ho nepotřebuji...
    "Mikoto," nadechnu se a zadívám se do jeho očí, když mi začne vysvětlovat jak to bylo a co se stalo. Okamžitě se vě mě vzedmula vlna žárlivosti a chtěla jsem se nafouknout, že jsem ho tu taky potřebovala, ale... to by bylo dětinské a nemístné, proto jsem mlčela.
    "Jak jsem měla vědět že se vrátíš? Bylo to už přes měsíc, měsíc! Všechno mi tě hrozně připomínalo, dusilo mě to, musela jsme prostě odejít, zpanikařila jsem jasný?" vydechnu hlasitě a i když to mělo znít naštvaně, můj hlas se zlomil a do očí se mi akorát nahrnuly slzy. V naštvaném gestu jsem rozhodila ruce a povzdechla si.
    "Jsi pitomec..." zavrčím a otočím se k němu zády, zatímco si složím ruce na prsou a zadívám se na nebe.



    Nyssa & Mikoto 3010
    Nyssa & Mikoto 30010
    Mikoto
    Mikoto

    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Mikoto za 27/6/2018, 01:04

    Viděl jsem, že jsem jí ještě více naštval, ale nakonec na mě nezačne křičet, místo toho jen vydechne mé jméno a zadívá se mi do očí. V jejích očích probleskne emoce, kterou jsem nikam nedokázal zařadit, ale po chvilce začne opět mluvit. Hlas se jí v půlce zlomí a jakmile mě nazve pitomcem, otočí se zády a založí ruce na prsou. Byl jsem opravdu pryč tak dlouho? Nepřišlo mi to tak... Skousnu si ret a nakonec se k ní rozejdu a zezadu ji obejmu kolem pasu.
    "Vždycky se vrátím, slibuji... Omlouvám se, potřeboval jsem trochu času... Nechtěl jsem na tebe křičet, jen... Jsi mě vyděsila. Hodně se toho změnilo, můžeš být volná a já... Bojím se, že už mě nebudeš potřebovat. Doteď jsme byli spolu jen proto, že jsi musela, drželi tě tam... Teď můžeš jít kam chceš a mám strach, že... Že odejdeš... Že ti budu připomínat co se stalo a..." zašeptám veškeré své obavy a hlas se mi začne třást. Na chvíli se odmlčím, abych vůbec ze sebe dostal další věku a ztěžka polknu.
    "Neodejdu. Neodejdu dokud nebudeš sama chtít. Vždycky se vrátím," vydechnu a pevněji ji k sobě přitisknu.



    Can you remember who you were,
    before the world told you who you should be?
    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 27/6/2018, 01:12

    Váhala jsem a nevěděla co mám říct. Co říci aby to nevyznělo hloupě a příliš majetnicky. Chtěla jsem aby zůstal se mnou, ale taky jsem se bála že ho to po čase omrzí. Nechala jsem ho aby mě objal a zase si projednou užívala jeho přítomnost. Bylo to těžké, koba jsme žili stejný a přitom tak odlišný život. Pořád jsem nerozuměla tomu, proč se vzdal svých křídel, když si mě předtím tak moc držel od těla. A já si pořád dávala za vinu, to čím je teď. Bylo mi to jedno, ale jistého zklamání v jeho očích jsem se nedokázala zbavit. Opravdu ho bude bavit žít takový život na útěku? Nechtěla jsem mu tohle způsobit, nechtěla. Nenápadně jsem přesunula ruku na tu jeho a položím mu konečky prstů na její hřbet.
    "Nechci aby jsi se rozhodoval podle toho co chci já. Chci aby jsi se rozhodoval podle sebe, tak takové věci prosím... neříkej ano?" zašeptám tiše a sklopím pohled k zemi. Zadívám se na tmavé kachličky střechy pod našima nohama.



    Nyssa & Mikoto 3010
    Nyssa & Mikoto 30010
    Mikoto
    Mikoto

    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Mikoto za 27/6/2018, 01:28

    Její přítomnost byla neuvěřitelně uklidňující, přestože bych jindy cítil obrovský strach z toho, že jsem se pro jednou zcela vzdal své masky, se kterou jsem všechny odháněl. Nebyl jsem naštvaný, nesnažil jsem se ji odehnat, ze strachu, že se zase jednou spálím. Ucítím její dotek na své ruce a po chvilce zaslechnu její tichý šepot. Chvíli zůstanu stát na místě, než trochu poodstoupím, abych se k ní mohl sklonit. Přeci jen byla menší než já. Lehce jí odhrnu vlasy a zabořím hlavu do její měkké srsti na krku.
    "Víš... Pak se mě ale už nezbavíš," odpovím ji napůl vážně a trochu se mi uleví. Teď už znala veškeré mé obavy a přesto mě neodehnala. Spíše mě svými slovy uklidnila. Rozhodnutí, jestli zůstanu, bylo na mě. Znovu trochu poodstoupím, abych jí mohl otočit směrem ke mně a zatímco jednu ruku jí omotám kolem pasu a přitisknu ji k sobě, druhou jí zlehka pohladím po tváři a odrhnu jí pramínek bílých vlasů z obličeje, než se k ní pomaličku skloním. Díval jsem se do jejích nádherných očí a když už byla její tvář jen kousek od té mé, dám ji pusu na špičku čumáku a zase se trochu narovnám, než se mi po tváři rozlije spokojený úsměv.



    Can you remember who you were,
    before the world told you who you should be?
    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 27/6/2018, 01:46

    Mlčel a nic neříkal, znervózňovalo mě to. Neviděla jsem jak se teď tváří, co si myslí, co by řekl nebo co udělá... Nelíbil se mi ten pocit nervozity, který prostupoval celým mým žaludkem a měla jsem pocit že putuje až do mého krku. Natěžko polknu, ale když ucítím pohyb za sebou a jeho horký dech na srsti mého krku, pousměji se. Jeho věta zněla zvláštně a nevěděla jsem, co si mám o ní myslet a jak mov vážně ji myslel on sám. Chtěla jsem mu odpovědět, že je legrační co to říká po tom, co na měsíc zmizel a neozval se, ale mlčela jsem. Měl k tomu dobrý důvod a tak jsem se na něj nemohla zlobit. Viděsil mě, to ano, ale hádám že já jsem udělala to stejné. Zničeho nic poodstoupí a tak zvědavě natočím uši k němu, ale to už si mě otočí čelem k sobě, chyti mě kolem pasu a odrhne mi pramínek vlasů z obličeje. Teď jsem se velkýma očima mohla zadívat do těch jeho, které mě pozorně sledovaly, až jsem z toho začala být nervózní a když si mě přitáhl blíž k sobě, cítila jsem se v rozpacích. Přesto jsem od něj nedokázala odtrhnout své oči a sledovala ho. Při pohledu do jeho očí, jsem cítila lehkou vinu za onu jizvu, ale ta se hodně rychle vypařila, když jsem byla tváří jen kousek od té jeho. Mé srdce začalo tlouct mnohem rychleji než bych chtěla a i když jsem se snažila uklidnit nešlo to. Jeho polibek na špičku mého nosu ve mě rozlil vlnu spokojenosti a já zase projendou děkovala všem bohům za to, že nemůžu zčervenat. Přísahala bych, že pro teď bych zvládla trumfnout i barvu jeho vlasů. Když se narovnal, pousmála jsem se nad jeho výrazem a z očí mi steklo pár slz. Nevím jestli to byly ty z předešlé chvíle, nebo se tam objevily až teprve teď, ale necítila jsem se smutná. Nebyla jsem smutná.
    "Všechno odpuštěno," zašeptám potichu a sama natáhnu tlapku k jeho tváři, po které ho pohladím. On opravdu ví... jak zapůsobit, zatraceně.



    Nyssa & Mikoto 3010
    Nyssa & Mikoto 30010
    Mikoto
    Mikoto

    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Mikoto za 27/6/2018, 01:53

    Užíval jsem si její přítomnost, teplo, které sálalo z jejího těla i přes oblečení, její měkkou srst, která byla zase o trochu delší, ale přišlo mi, že s ní vypadá ještě lépe. Na chvíli si vybavím, jak vypadala, když jsem jí poprvé uviděl. Její mrtvé oči bez života, které se na mě upíraly. Její vyzáblé, zubožené tělo. Teď byly její oči plné života, i když jí z nich steče pár slz. Nevypadala však nijak smutně. Beze slova jí je setřu z tváří a když zašeptá, že mi všechno odpouští, šťastně se usměji a skloním se, abych si mohl opřít čelo o to její.
    "Děkuji," zašeptám nazpátek a ještě chvíli si vychutnávám její přítomnost, než ji pustím, ale okamžitě vyhledám její tlapku, za kterou ji chytím a propletu s ní prsty.
    "Hádám, že jsme se někam sem přestěhovali? Měli bychom jít dovnitř, začíná být opravdu zima," řeknu potichu zrovna ve chvíli, kdy z nebe začnou padat první kapky deště a kdesi v dálce zahřmí.



    Can you remember who you were,
    before the world told you who you should be?
    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 27/6/2018, 02:07

    Poděkuje mi a mě se na tváři rozlije spokojený úsměv. Jenom přkývnu a když si se mnou proplete prsty, jenom spokojeně zavrním a nehledě na jeho další slova vypátrám jeho půlku obličeje, o kterou se spokojeně otřu a ušklíbnu se.
    "No přestěhovali... když myslíš," vydechnu a nakonec ho zatáhnu za ruku a rozbehnu se ke kraji střechy, než nás oba dva odlehčím a vyskočím co nejvýš jsme dokázala. Díky naší lehkosti jsme padali k zemi opravdu pomaličku, spíše to vypadalo jako kdybychom plachtili dolů a já si to užívala.
    "Omlouvám se ti za to že jsem odešla a nenechala ani vzkaz," vypadne ze mě s lehce provinilým tónem se kterým se zadívám na Mikota. Opravdu mě to mrzelo, nikdy bych to neudělala, kdybych si byla jistá že se vrátí, ale... to jsem nebyla.



    Nyssa & Mikoto 3010
    Nyssa & Mikoto 30010
    Mikoto
    Mikoto

    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Mikoto za 27/6/2018, 02:15

    Zaslechnu její spokojené zavrnění, nešlo jinak než se usmát, stejně jako když se otře o můj obličej. Opravdu se občas chovala jako kočka. Zatáhne mě za ruku, hned jsem ji následoval, věřil jsem, že nás nezabije, i když běžela k okraji střechy. I tak by se nám nic nestalo, ale když nás odlehčí... Jen jemně doplachtíme k zemi a já si užíval ten zvláštní pocit. Dopadneme na zem a Nyssa se mi omluví za to, že odešla a nenechala vzkaz. Jemně zavrtím hlavou a pousměji se.
    "To nic... Udělal jsem v podstatě to samé," vydechnu také provinile a následuji ji. Brzy jsme byli v suchu v jakémsi domě a já se rozhlížel okolo. Venku se rozprší ještě víc než předtím a dle hlasitých hromů to vypadalo na bouřku.
    "Jak se má Theo? Je mi líto, že mu nakonec nebudu schopný pomoci," povzdechnu si a prohrábnu si vlasy, který byly po běhu snad ještě rozcuchanější, než obvykle.
    "A jak ses měla ty?" zeptám se hned na to.



    Can you remember who you were,
    before the world told you who you should be?
    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 27/6/2018, 09:57

    "To máš pravdu, udělal..." vydechnu vážně, ale ihned jsem se otočila abych se mohla zakřenit tak aby mě neviděl. Zhluboka se nadechnu a naposledy se zadívám na temnou oblohu, než zmizíme v našem domku. Byl opuštěný a polorozpadlý, nic jiného se ode mě také nedalo čekat. Měla jsem sice nasbírané nějaké peníze ale to se nedalo ani srovnávat s cenama, které tohle město mělo takže jsem si o nějakém slušném bytí mohla akorát tak nechat zdát. Jenže po boku Mikota mi to bylo jedno... I kdybychom museli spát venku. Já přeci jenom byla Elinou, takže jsem byla napůl zvíře, byla jsem zvyklá na divoký a nelehký život.
    "Theo už spí, je ve vedlejší místnosti, hádám..." vydechnu a napadne mě, že bych ho mohla jít zkontrolovat a tak dojdu ke dveřím a pomalu je pootevřu abych se ujistila že tam opravdu je. A byl, spal.
    "No měla jsem se..." začnu ale hned na to se zaseknu s klopím pohled k zemi. *Jak bych se asi bez tebe mohla mít?* pomyslím si ale rozhodnu se mlčet a tak se akorát pousměji a ušklíbnu se.
    "Dobře," odpovím jednoduše.



    Nyssa & Mikoto 3010
    Nyssa & Mikoto 30010
    Mikoto
    Mikoto

    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Mikoto za 27/6/2018, 12:00

    Rozhlížel jsem se po dávno opuštěném, rozpadajícím se bytě, kde zbyla jen trošička nábytku a... No věděl jsem, že už tady nenechám Nyssu zůstat déle, než pár dní. Už teď si slíbím, že znovu takhle nezmizím, když si uvědomím, jak moc jsem ji tím ublížil a bodne mě u srdce. Theo už spal a tak následuji Nyssu a když nakoukne do místnosti, postavím se za ni a také se zadívám na malého elina, který poklidně spal. Nyssa mi odpoví, zasekne se a nakonec dokončí větu, stočím k ní svůj pohled a odstoupím od dveří, abychom Thea nerušili.
    "Tady ale zůstat moc dlouho nemůžeme, mám pocit, že nám ten dům spadne na hlavu... Nysso... Kde se ti líbí víc, tady, na kraji města, nebo v lese, dál od toho všeho?" zeptám se potichu a rozhlédnu se v místnosti po místě, kde bychom se mohli posadit.
    "A taky... Dost jsem přemýšlel a... Myslím si, že by bylo možné dostat z té laboratoře i ostatní eliny," řeknu s odhodláním v hlase a zadívám se Nysse do očí.



    Can you remember who you were,
    before the world told you who you should be?
    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 27/6/2018, 12:18

    Stejně jako Mikoto jsem poodstoupila ode dveří a povzdechla jsem si, když mě Mikoto obeznámil s tím, že tady nemůžeme dlouho zůstat a že se to tu rozpadá. Ano, věděla jsem to ale... Znovu si povzdechnu a zadívám se na rudovlasého společníka, zrovna když se mi zadívá do očí a položí mi další otázku. Váhala jsem, bála jsem se mu říci, že mě moje vlastní zvědavost drží v blízkosti města a také jsem si připadala více jako člověk. Měla jsem ten pocit ráda, chodit zahalená ve věcech mezi lidmi a dozvídat se o nich nové věci. Věci, kterým jsem nerozuměla, učit se o lidském světě víc a o pravidlech a systémech která tu fungovala. Jenže jak bych mu to měla říct? V tom ale najednou pronese větu, díky které mi přejel mráz po zádech. Co to se mnou je? Měla bych být ráda... ale... nebyla jsem. Dívala jsem se mu do očí, ale s těžkým polknutím je odkloním stranou a zadívám se na zem. Bylo ode mě sobecké že jsem chtěla aby zůstal? Aby nic nedělal? Ayby na všechno a všechny zapomněl? Jak bych tohle po něm mohla žádat? A jaktože mám pocit, že bych se s tím tak snadno smířila? Možná jsem k Elinům nepřilnula natolik, jak jsem si myslela. Možná... jsem se od nich chtěla držet dál. Být co nejdál. Naprosto jsem se ztratila v myšlenkách že mi ani nedošlo jak dlouho už jsem Mikota nechala stát bez odpovědi, přesto... jsem ji vyslovit nedokázala.



    Nyssa & Mikoto 3010
    Nyssa & Mikoto 30010
    Mikoto
    Mikoto

    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Mikoto za 27/6/2018, 12:27

    Otočí se na mě a v momentě, kdy ji položím otázku uvidím, že váhá. Vypadalo to, že nad něčím přemýšlí, co mě ale překvapí je, že... Se bála mi to říct? Nebo jen neví jak? Lehce nakloním hlavu na stranu a když pronesu, že by šlo dostat i ostatní pryč... Nezačne se radovat, tak jak jsem čekal. Byl jsem z její reakce zmatený a dostanu nutkání podívat se jí do hlavy. Jenže to jsem udělat nechtěl. Nechtěl jsem takto zasahovat do jejího soukromí a... Prostě by to nebylo slušné... Bez povolení ji číst myšlenky. Ztěžka polkne a sklopí hlavu k zemi, byla potichu, nic neříkala. Jen se zarytě dívala do země.
    "Nysso," vydechnu a přistoupím k ní, než jí zlehka zvednu hlavu za bradu, aby se mi musela podívat do očí.
    "Můžeš mi říct cokoliv... To snad víš, ne? Pokud chceš zůstat, je to v pořádku... Koupíme si nějaký byt nebo dům ve městě... Pokud se chceš vrátit do lesa, také mi to nevadí..." zašeptám a přitulím ji k sobě. Ohledně elinů jsem však netušil, co říct. Myslel jsem, že bude nadšená, že je můžeme dostat ven, ze spárů padlých, ale... Tak to nejspíš nebylo. Hned si vzpomenu na onoho tygra a tak napůl najdu důvod proč... Neměla ani na vlastní druh nejlepší vzpomínky. Všichni takoví snad ale nebyli, nebo ne?



    Can you remember who you were,
    before the world told you who you should be?
    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 27/6/2018, 12:41

    Byla jsem ztracená v myšlenkách a uvědomila jsem si to až když jsme ucítila jeho teplý dotek na mé bradě, kterou mi zvedl tak abych se mu dívala do očí. Vydechl mé jméno a obeznámil mě s tím, že mu můžu říci cokoli. Chtěla jsem zůstat a nechtěla jsem aby zachraňoval ostatní. Tak to bylo a já... si nebyla jistá jestli mu to můžu říct. Odsoudí mě, naštve se a odejde. Už mě nikdy nebude chtít vidět. Panika v mých očích začala narůstat a tak jsem jenom nervózně odklonila zrak někam stranou, než jsem odstoupila dozadu.
    "nemůžu," vydechnu tichým hlasem a okamžitě se rozejdu ke dveřím, kde sáhnu po klice.
    "Musím na vzduch..." dodám, než je otevřu a pomalu vylezu ven před dům. Pohled mi okamžitě spadne na temné nebe a když ucítím studené kapky na srsti, tak nějak záhadně se mi uleví. Krátce na to se mi ale udělá špatně od vlastních myšlenek a tak udělám krok dozadu a opřu se studenou zeď. Co to... dělám?



    Nyssa & Mikoto 3010
    Nyssa & Mikoto 30010
    Mikoto
    Mikoto

    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Mikoto za 27/6/2018, 12:50

    Díval jsem se jí do očí a viděl jsem, jak v nich postupně narůstá panika a strach, která mě naprosto zmate, stejně jako to, když odstoupí dozadu. Zmateně se na ni podívám. Zašeptá, že nemůže a tohle jediné slovo mě bodne u srdce. Nejspíš jsem to vážně, ale vážně pokazil, když jsem odešel... Nevěřila mi a ať už jí trápilo cokoliv, nechtěla mi to říct. Povzdechnu si a nadechnu se, abych něco řekl, když dodá, že musí na vzduch a pomalu se rozejde ven z domu. Zůstanu stát na místě a všechen vzduch zase pomalu vydechnu, než dostanu chuť do něčeho praštit. Co se jí mohlo stát? Co... Byla to moje chyba, neměl jsem vůbec odcházet... Jenže jsem si potřeboval urovnat pár věcí a pak se... Semlelo pár jiných a už... Ne, jsou to jen výmluvy, prostě... Jsem to posral. Pomalu se otočím a vyjdu ven z domu, pohled mi sklouzne na Nyssu, která stála opřená o zeď a srst jí smáčely kapky deště. Bez jediného slova se také opřu o stěnu kousek od Nyssy a s pohledem upřeným někam před sebe se rozhodnu nechat jí čas a počkat, než začne mluvit ona sama.



    Can you remember who you were,
    before the world told you who you should be?
    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 27/6/2018, 13:01

    Ulevilo se mi, na chvíli ale přeci jen. Zhluboka se nadechnu a na chvíli zavřu oči. Slyšela jsem klapnutí dvěří a kroky, které se zastavily vedle mě. Byl to Mikoto a to jsem mohla poznat především dle jeho pachu. I tak jsem nechávala oči zavřené a zaposlouchala jsem se do zvuku dešťových kapek, které bubnovaly o zem. Bylo to uklidňující.
    "Omlouvám se," vydechnu potichu, než oči otevřu a otočím hlavu směrem k Mikotovi. Chtěla jsem mu to říci, ale bála jsem se jak bude reagovat. Bála jsem se co na to řekne a riziko na to že ho párem nepěkných a neočekávaných slov ztratím... bylo příliš vysoké. Musel se cítit divně... zejména z mého chování. Nechtěla jsem aby přišel v omyl, ale když jsem se nadechovala že mu to řeknu, nešlo to. Strach mi to prostě nedovolil.
    "Teď se prostě příliš bojím na to, abych ti to řekla, nechci tě ztratit," vyhrknu nakonec panicky a okamžitě se na něj prudce otočím a chytím ho za ruce, než se mu upřeně zadívám do očí, když se v těch mých zaleksnou slzy.
    "Bojím se že na mě změníš názor a budeš naštvaný, že ze mě rázem bude ta špatná, ta opovržení hodná a necháš mě někde zasebou," vydechnu rychle v panice, ve které jsem se skoro ani nestačila nadechnout.



    Nyssa & Mikoto 3010
    Nyssa & Mikoto 30010
    Mikoto
    Mikoto

    Posts : 424
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Mikoto za 27/6/2018, 13:13

    Jindy bych si nejspíš užíval ten nerušený klid a jen poslouchal bubnování kapek o střechy budov, ale teď... Mi v hlavě vířilo až příliš myšlenek, ze kterých mě vytrhne až Nyssin hlas. Omluví se mi, ale sotva jsem ji slyšel. Podívám se na ni, aby věděla, že ji poslouchám, ale nic jsem neříkal. Zatím. Nadechne se, ale nakonec nic neřekne, v jejích očích se pouze objeví strach. Najednou však s panikou vyhrkne, že se bojí, že mě ztratí. Zmateně se zamračím a když se na mě prudce otočí a chytí mě za ruce, zadívám se do jejích očí a také se otočím naproti ní. Nakonec znovu velmi rychle promluví a panika v jejím hlase byla nepřeslechnutelná. V očích se jí leskly slzy a vypadala zoufale. Nechtěl jsem ji takhle vidět.
    "Nysso..." vydechnu potichu, než ji k sobě opět přitáhnu.
    "Vždycky máš ke svým rozhodnutím dobrý důvod... Tak snadno tě neodsoudím. Popravdě nemyslím si, že by se to kdy stalo... Chci jen, aby jsi byla šťastná. A jak jsem řekl, neopustím tě, nechci, nemůžu..." vydechnu konejšivým hlasem. *Jak bych také mohl... Miluji tě,* chtěl jsem jí tato slova říct, ale zaseknu se a raději neřeknu nic.
    "Nemusíš mi nic říkat, nech si to projít hlavou a až budeš připravená... Třeba se rozhodneš mi to říct, dobře?" dodám po chvilce.



    Can you remember who you were,
    before the world told you who you should be?
    Nyssa
    Nyssa

    Posts : 210
    Join date : 31. 03. 18

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Nyssa za 27/6/2018, 13:25

    Sledovala jsem ho a křečovitě jsem svírala jeho ruce. Byla jsem napjatá jako struny a dokonce jsem se třásla. Nemohla jsem ho ztratit, ne po tom všem. Ještě nějakou chvíli mlčel a potom si mě přitáhl k sobě, bylo to uklidňující, ale zároveň jsem se cítila tak nějak provinile, jako kdybych ho k tomu snad donutila. ¨
    "Nevím jestli tenhle důvod... je dobrý," vyhrknu rychle a když mě ujistí o tom že nemusím nic říkat, jenom přikývnu a povzdechnu si. Chtěla jsem... to mít co nejdřív z krku, ale... S povzdechem to nakonec vzdám a akorát se na Mikota namáčknu a položím si hlavu na jeho hrudník. Přála bych si aby s tím nápadem a návrhem nikdy nepřišel. Změnila jsem názor, nechtěla jsem aby to dělal a to i z čistě sobeckých důvodů.
    "Lituješ někdy toho všeho co se stalo?" zašeptám potichu a zavřu oči. Bylo pohodlné se o něj takhle opírat a cítit tlukot jeho srdce.



    Nyssa & Mikoto 3010
    Nyssa & Mikoto 30010

    Sponsored content

    Nyssa & Mikoto Empty Re: Nyssa & Mikoto

    Příspěvek pro Sponsored content


      Právě je 17/10/2019, 10:13