Atreia

Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Soukromá TRPG = Textová Role Play Game


2 posters

    Ireth & Nathaniel

    Licht
    Licht
    Admin


    Posts : 598
    Join date : 28. 04. 17

    Ireth & Nathaniel Empty Ireth & Nathaniel

    Příspěvek pro Licht 16/2/2018, 23:04

    Ireth & Nathaniel


    Občasný vítr, který ale v záhy mizí a sřídá se s klidnou, tichou a nikým nerušenou noci.
    Na nebi září silný úplněk, který je dneska o mnoho větší, než kdykoli jindy.
    Na obloze září miliony hvězd, které jdou dnes opravdu hezky vidět. Pohybujeme se v okolí Atrei, zejména u jezera a u jeho dlouze se táhnoucího lesa.

    Ireth & Nathaniel Dark-gif-goodnight-night-Favim.com-2634384
    Licht
    Licht
    Admin


    Posts : 598
    Join date : 28. 04. 17

    Ireth & Nathaniel Empty Re: Ireth & Nathaniel

    Příspěvek pro Licht 16/2/2018, 23:12

    Tiše seděla na břehu a kochala se pohledem na hvězdy, které se odrážely na hladině velkého jezera. Dnes to byla opravdu jedna z nejklidnějších nocí, které už dlouho nezažila. Vítr si sem tam pohrával s větvemi zdejších stromů a občas ohýbal dlouhou trácu ze strany na stranu. Bylo tu ticho, klid a Ireth si tak mohla užívat té nikým nerušené atmosféry. Přemýšlela nad vším, co se za poslední rok odehrálo a vždy, když ji bylo smutno, posadila se na louku a sledovala hvěždy nebo hladinu třpyticího se jezera. Měla tohle místo ráda a to, že sám Fen navrhl aby si tady postavili dům, jí nadchlo. Když se pro něco nadchla, jenom tak jí to nepustilo a tohle byla jedna z věcí, na kterou se rozhodně těšila. Stejně tak na to, až se zase vrátí domů. Bez něj byl dům tak prázdný, tak... tichý. Postel, ve které se každé ráno probouzela vedle něj, teď byla prázdná. Ale přesto měla ve svém srdci ničím a ničím nerušený klid, který ji dovoloval usínat, přestože byl její snoubenec někde v podsvětí a už měsíce o něm nic nevěděla. Věřila tomu, že je v pořádku, protože kdyby ne, byla schopná najít způsob kterým by ho přivedla zpět k životu, aby ho mohla sama nakopat. S touhle myšlenkou se uculila a na chvíli zavřela oči, zaklonila hlavu a opřela se rukama někde za zády.
    Aron
    Aron


    Posts : 293
    Join date : 28. 04. 17

    Ireth & Nathaniel Empty Re: Ireth & Nathaniel

    Příspěvek pro Aron 16/2/2018, 23:22

    Vracel jsem se ulicí po nočním lovu a připadal jsem si jako novorozený upír. Po dlouhé době jsem opět začal chodit na lov sám, nehlídaný mojí milovanou démonkou. Musel jsem si na to opět zvyknout, nemohla mě pořád hlídat jako malé dítě. Moje sebeovládání šlo do kytek v momentě, kdy jsem si dovolil cítit všechny emoce. Znovu mi začalo záležet na lidských životech a odmítal jsem lovit nevinné. Stálo mi to však za to. Všechny ty pocity, které jsem roky potlačoval... Připadal jsem si znovu jako člověk a ne zrůda, kterou jsem se stal. Rychlými kroky jsem se vracel domů, zabil jsem nějakého zmetka, který okrádal a ohrožoval nožem kolemjdoucím a z jeho krve jsem cítil drogy a alkohol. Ten nikomu chybět nebude. Najednou však ucítím sladkou vůni krve a ihned se otočím. Byla to nějaká mladá dívka, stála v hloučku s přáteli a vypadalo to, že před chvílí spadla a odřela se. Ztuhnu, otočím se na patě a rychle se rozběhnu pryč. Její krev mě neuvěřitelně lákala a téměř jsem se neudržel. Běžel jsem ani nevím jak dlouho, až se dostanu na kraje jezera. Místo toho, abych si však vychutnával přírodu, svezu se podél stromu a opřu si hlavu o kolena.
    "To zvládneš Nate, je to jen trocha krve... Ovládej se," začnu říkat sám sobě. Opravdu jsem nečekal, že by tu v tuto dobu mohl někdo být a i tak bych se z toho lehce vykecal. Stačilo by namluvit, že mám fóbii z krve. Ha, to tak! Ruce s drápy jsem měl schované v kapsách, i když po chvilce začnou mizet a nejspíš i moje oči se vrátily do normálu. Až teď si dovolím pořádně se nadechnout. Bože, musím působit jako velmi mladý upír...
    Licht
    Licht
    Admin


    Posts : 598
    Join date : 28. 04. 17

    Ireth & Nathaniel Empty Re: Ireth & Nathaniel

    Příspěvek pro Licht 16/2/2018, 23:39

    Bylo tu takové ticho a Ireth měla dobrou náladu, proto si začala nahlas pobrukovat. Vítr foukal přímo na ni a rozevlával její kráké vlasy v záklonu, ve kterém relaxovala. Bylo to přijemné a uklidňující. Ani jí nenapadlo, že by tu mohl být někdo jiný, tak se nehlídala. Věděla, že Fen by ji za tohle jistě vynadal, ale pochybovala, že tu někdo bude v tuhle pozdní hodinu, i když... čím více nad tím přemýšlela, tím silnější byly i její smysly, než si nakonec s povzdechem sedla a složila ruce do klína. Ty asi nikdy nebudeš jenom tak relaxovat jako obyčejná, nci netušící holka co? Pomyslela si a usmála se nad tím. Ne, její smysly byly nadlidské a i přesto že se na ně nechtěla soustředit, pořád tu byly a to bylo něco, co prostě nedokázala popřít. Zdálo se ji, že od lesa neco zaslechla, proto naklonila hlavu tak, aby uchem pochytila všechno co se od tama ozývalo. Zároveň doufala že přes vyšší trávu nepůjde u břehu jezera vidět, i když její sněhové vlasy přímo křičely: 'Jsem tady! jsem tady!' Byla připravena vyhledat nebezpečí a zlikvidovat ho, pokud to neudělá nebezpečí dříve u ní, ale začínala si být jistá svými smysly a věřila reflexům, které ji mohly v případě nouze zachránit.
    Aron
    Aron


    Posts : 293
    Join date : 28. 04. 17

    Ireth & Nathaniel Empty Re: Ireth & Nathaniel

    Příspěvek pro Aron 16/2/2018, 23:46

    Už jsem se úplně uklidnil a krvelačnost odezněla. Povzdechnu si a se zamručením zakloním hlavu a zadívám se na nebe. Chvíli pozoruji hvězdy, než se zadívám na jezero a mou pozornost upoutá něco jasně bílého, co odráželo měsíční paprsky a v tmavé, vysoké trávě to doslova zářilo. Zvědavě se na to zadívám, než vstanu a pomalu se k tomu rozejdu. Až po pár krocích mi dojde, že to jsou vlasy. Někdo tam seděl. Ihned jsem byl ve střehu, ve kterém jsem nepolevoval, ani když jsem uviděl, že je to mladá dívka. Překvapeně se na ni zadívám, opravdu jsem netušil, že tady někdo v tuto dobu bude.
    "Eh..." vypadne ze mě a poškrábu se ve vlasech. Co tady dělala? Kdo je to? Proč se zajímám?
    "Omlouvám se, jestli vyrušuji..." řeknu rychle a otočím se k odchodu. Najednou však zafouká vítr od dívky mým směrem a zamrznu v půlce pohybu. Voněla lákavě, ale přesto jsem neměl chuť na její krev. Byla upírka. Stejně jako já... Tak trochu. No, alespoň se nemusím bát, že jí budu chtít roztrhat. Snad... Jenže aby to nebylo naopak. Přemýšlel jsem, co dělat a místo toho, abych pokračoval dál v chůzi, nebo se vrátil a promluvil sní, zůstanu zamrzlý na místě.
    Licht
    Licht
    Admin


    Posts : 598
    Join date : 28. 04. 17

    Ireth & Nathaniel Empty Re: Ireth & Nathaniel

    Příspěvek pro Licht 16/2/2018, 23:58

    Vítr si znovu pohrál s konečky jejich vlasů. Najednou však z naporostého ticha od lesa zaslechla kroky, které se k ní neustále blížily. Všechny svaly v jejím těle se napnuly, ale když se ji za zády ozvalo mužské: 'Eh...', otočí hlavu přes rameno a její pohled se zaboří do čokoládových očí mladíka, který stál za ní jako smyslů zbavený, než se s omlouvou otočil a rozešel se pryč. Párkrát zamrkala a koukala na jeho záda, než se zasekl v chůzi a zůstal zaseknutý ve vysoké trávě.
    "Eh?" vypadne Ireth z ůst a kdyby mohla, nakreslila by si nad hlavu tři otazníky. Co tohle mělo být za reakci? Ironie situace ji rozhodně k tichosti nepomohla a tak se akorát zasmála a obrátila pohled k jezeru.
    "Nevyrušuješ, klidně se posaď," navrhne mile ale moc od toho nečeká, proč by si cizí muž sedal vedle cizí ženy, neměl by leda postranní úmysly nebo prostě nechtěl relaxovat stejně jako ona. A v tom ji napadlo, že možná tady sám před něčím utekl, před starostmi, lidmi... bylo toho spoustu a samota byla někdy nejlepším způsobem, jak dosáhnout očekávaného klidu. Nechtěla ale mladíka odehnat a ačkoli ještě před chvíli nechtěla žádnou společnost, změnila názor. "Dnes je opravdu pěkná noc že ano?" hlesla jako pokus o navázání zcela normální konverzace.
    Aron
    Aron


    Posts : 293
    Join date : 28. 04. 17

    Ireth & Nathaniel Empty Re: Ireth & Nathaniel

    Příspěvek pro Aron 17/2/2018, 00:03

    Stál jsem na místě a měl jsem pocit, že se můj mozek doslova zasekl. Netušil jsem, jestli odejít, nebo jestli ze zvědavosti zůstat a promluvit si s upírkou. Jenže kdyby zjistila, co jsem, možná se mě pokusí zabít... Odkdy se bojím, že mě někdo bude chtít zabít?
    "Eh?" vypadne z ní to samé, co ze mě před chvílí a zacukají mi koutky. Alespoň mě však konečně probrala a tak se otočím a zadívám se na ni. Mile mi sdělí, že se můžu posadit a tak se k ní rozejdu a posadím se tak metr a půl od ní do trávy. Zadívám se na jezero, ale každou chvíli jsem pokukoval po neznámé upírce. Hlesne, že dnes je pěkná noc a tak pomalu přikývnu.
    "To ano... Tohle je krásné místo, ani jsem netušil, že tady je tak obrovské jezero," řeknu s úsměvem a zadívám se na bělovlasou dívku vedle sebe.
    "Nečekal jsem, že tady někoho potkám takhle v noci..." zamumlám a po chvilce mě napadne, že bych se mohl představit.
    "Mimochodem, jsem Nathaniel," řeknu a pousměji se, zatímco jí podám ruku.
    Licht
    Licht
    Admin


    Posts : 598
    Join date : 28. 04. 17

    Ireth & Nathaniel Empty Re: Ireth & Nathaniel

    Příspěvek pro Licht 17/2/2018, 06:38

    Byla překvapená, když už čekala že se mladík rozejde pryč, neudělal to. Naopak došel blíže k ní a posadil se kousek od ní s pohledem upřeným na jezero. Nemohlo ji uniknout, jak se ale stále občas koukal jejím směrem, jako kdyby zvažoval nebezpečí. Přišlo jí to legrační, proto se pousmála a zhluboka se nadechla, dovolila si, se zase zapřít rukama o zem a zaklonit hlavu. Oči upřela na krátkou chvíli k noční obloze a zaposlouchala se do jeho hlasu. I on uznal krásu dnešní noci a prohlásil, že ani netušil o tak velkém jezeru.
    "Atreia nabízí spoustu míst o kterých nikdo neví, některá zcela obyčejná a jiná jsou v určitéhodiny kouzelná, jako tohle jezero právě teď," řekne a otočí se na muže zrovna, když on udělá to samé. Jeho nabídnutá ruka s tím, že by ho nenapadlo, že tady v tuhle hodinu někdo bude a představením svého jména, ji donutí se opět posadit rovně a natáhnout k němu ruku v milém gestu. Zrovna když to udělá a pevně stiskne jeho ruku, neunikne ji, jak je studená, až nelidský studená. Až teď se donutí pořádně nadechnout a zamyšleně se na Nathaniela obrátí.
    "Ireth," odpoví a pousměje se. Byl to upír, ačkoli bylo na jeho pachu něco zvláštního, co se rozhodla pro tuto chvíli neřešit. Jeho ruku ještě chvíli držela a upírala pohled do jeho očí, jako kdyby v nich něco hledala, jakýkoli náznak nepřátelství, ale když ho nenašla, pustila jej a sedla si do tureckého sedu. Složila ruce do klína, na které se chvíli zadívala. Na zdravou ruku a tu umělou, kterou z větší části zaklrýval dlouhý rukáv z černého roláku, který měla na sobě.
    "Ráda tě poznávám," hlesne tiše a obrátí pohled na měsíc, vypadal mladě. To však nemuselo vůbec nic znamenat, na to už si v Atrei opravdu zvykla.
    Aron
    Aron


    Posts : 293
    Join date : 28. 04. 17

    Ireth & Nathaniel Empty Re: Ireth & Nathaniel

    Příspěvek pro Aron 17/2/2018, 09:43

    Pozoroval jsem dívku vedle sebe.. No dívku, možná je starší než já, kdo ví... Ale nemohl jsem si nevšimnout, že působí uvolněně, jako by jí nic nehrozilo. Něco mi však říkalo, že kdybych se o něco pokusil, skončilo by to špatně. Pro mě, samozřejmě. Začne mluvit o Atreii a krásných místech jako je toto, což mi vykouzlí úsměv na rtech a udělám si poznámku stranou, že musíme s Miriam častěji vyrážet do přírody a objevovat i něco jiného než město. Dívka se na mě obrátí se zamyšleným výrazem a představí se mi jako Ireth, pousměji se a sám ji začnu zkoumat pohledem. Netušil jsem, co říct, ale něco v jejím pohledu mi říkalo, že už oba víme, co jsme zač. Její ruka, která měla stejnou teplotu jako ta má, mi ještě víc potvrdí, že je to upírka, i když jsem už předtím věřil svému čichu. Tiše hlesne, že mě ráda poznává a tak přikývnu a znovu se zadívám na jezero. Na chvíli se kolem nás rozhostí ticho.
    "Je fajn si jednou za čas promluvit s někým stejného druhu, aniž by na mě hned vrčel, že tohle je jeho území," ušklíbnu se po chvilce. Bylo to opravdu dlouho, co jsem naposledy mluvil s upírem. To však neznamená, že jsem jich hodně nepotkal. Většinou však naše setkání zahrnovalo vrčení, trhání, kousání, hodně pěstí a skoro žádná slova.
    Licht
    Licht
    Admin


    Posts : 598
    Join date : 28. 04. 17

    Ireth & Nathaniel Empty Re: Ireth & Nathaniel

    Příspěvek pro Licht 17/2/2018, 10:01

    Měsíc byl v úplňku a prosvěcoval okolí svou září, díky čemuž bylo vidět na krok a také na Nathaniela. Nemusela se tedy ani soustředit na to, aby ve tmě rozlišila rysy v jeho obličeji a věděla, že on to má stejně tak. Bylo to zlváštní, dlouho takhle nemluvila s nějakým upírem, pokud nezavítala do baru U Padlého Kolibříka, ale ani tam nebylo příliš možností mluvit s někým jenom tak a zcela nenuceně jako právě tady. Pousmála se na upíra vedle ní, zrovna když promluvil. Měl na mluvení skoro stejná názor jako ona, což ji vyloudilo úsměv na tváři a na chvíli zavřela oči. Cítila na sobě jeho pohled, to jak si ji prohlíží ale nevěnovala tomu přílišnou pozornost. Sama na něj chvílemi utíkala pohledem a prohlížela si ho. Znovu ji stanula na myslůi mylšneka toho, že vypadá mladě a opět si připomněla, že u upírů tohle zdání klame. Ona sama byla příkladem, který toto potvrzoval.
    "Atreia je naštěstí město svobody, přijde mi tak. Nepatří... nikomu a přitom je domovem pro nás pro všechny," odpoví na jeho větu a stočí k němu své modré oči, kterými si ho pokorně prohlédne.
    "Kromě toho jsi narazil na jednu z nejkultivovanějích upírek ve městě," ušklíbne se s jistým sebevědomým v hlase a bylo jasné, že si dělá legraci sama ze sebe ale i z něho. Občas musela dát duhým najevo, že si je jistá sama sebou a to Ireth byla. Ukazovat slabosti někomu, koho neznáte není zrovna něco, co by udělala jako první.
    Aron
    Aron


    Posts : 293
    Join date : 28. 04. 17

    Ireth & Nathaniel Empty Re: Ireth & Nathaniel

    Příspěvek pro Aron 17/2/2018, 10:07

    Měla pravdu, Atreia byla opravdu městem svobody. Nepatřila nikomu, ale přitom nám všem. Usměji se a pomalu přikývnu.
    "Ale stále se bude objevovat někdo, do si ji bude přivlastňovat," pousměji se trochu skepticky. Ale měla pravdu, byl to domov... To slovo znělo tak zvláštně po takové době, co jsem cestoval a nikam nepatřil. Domov nebylo místo, kam se budu často vracet. Bylo to místo, kde na mě někdo čeká. Vybaví se mi tvář Miriam a okamžitě se mi na tváři objeví úsměv, poté však promluví Ireth a vrátí mě do reality. Prý jsem narazil na jednu z nejkultivovanějších upírek ve městě. Rozesměje mě to a tak se se smíchem natáhnu do trávy a ruce si dám pod hlavu.
    "V tom případě ty na toho nejméně," zasměji se, ale v mém smíchu chyběl jakýkoliv humor. Mé sebeovládání bylo na bodu mrazu.
    "Už jen sem mě vyhnala krev, málem jsem skočil po dívce jen kvůli tomu, že se trochu odřela," řeknu a zamračím se. Štvalo mě to, ale bylo to lepší než alternativa.

    Sponsored content


    Ireth & Nathaniel Empty Re: Ireth & Nathaniel

    Příspěvek pro Sponsored content


      Právě je 28/3/2024, 20:58